solárník píše: Stále více mne zajímají stroje pro velmi malý rozsah větru, řekněme 2-3 m/s. Mne vůbec nezajímá, kolik takový stroj dodá při 6 nebo 10m/s, ale zajímá mne právě tento malý rozsah, kde je výkon většiny větrníků malý nebo mizivý. Protože na rychlosti 2-3m/s se mohu spolehnout po většinu roku. Pokud by se podařilo sestrojit větrník, nebo soustavu 2-3 takových malých větrníků, který má v oblasti 2-3 m/s výkon 40-50W, pak by celá záležitost pro mne dostala naprosto jiný ekonomický rozměr. To je totiž moje klidová noční spotřeba a kvůli ní mi odejde každé dva roky jedna 200Ah baterie za 450 euro (!) Tedy rázem bych těchto 450 euro za každé dva roky ušetřil a návratnost by byla silně jinde (v řádu dokonce měsíců nebo maximálně několika let)! Předem předesílám, že už slyším oponenturu o oblasti 2-3 m/s, kdy je výkon větru na m2 směšný. Mě ale 450 euro každé dva roky už tak směšných nepřipadá, takže se tím alespoň zabývám v teoretické rovině. A bylo by mi zcela jedno, kdyby onen větrník (nebo soustava) ani při vyšších větrech nedávala víc než oněch 50W. Tedy potřebuji optimalizaci na velmi malé rychlosti větru.
Jmenovité výkony větrných turbín se udávají při rychlostech 10-12m/s a zde se cílí na rychlosti kolem 2,5m/s, poměr těchto rychlostí je cca 4. Vzhledem k tomu, že výkon VE je úměrný třetí mocnimě rychlosti větru, je cílový jmenovitý výkon uvažované turbíny 50*4*4*4= 3200W. Problém tedy spočívá v tom, zda je možno dosáhnout u tak výkonné turbíny tak nízkého startovacího výkonu. Zda tření v ložiskách a pasivní odpory generátoru u tak velkého stroje nebudou příliš vysoké na to , aby se turbína při rychlosti větru 2,5m/s vůbec roztočila.
Chtělo by to ale udělat dlouhodobé předchozí měření větru. Na rozdíl od soláru, kde je téměř jisté, že každý den vyjde slunce a pokud se odhrabou panely ze sněhu, že 5kW elektrárna alespoň 50W během dne bude dodávat, u větrníku se může stát, že se turbína čtrnáct dní ani neotočí.