Větrná elektrárna místo elektrocentrály

[? LIX]

to vyzerá velmi dobre, zostrojiť si také niečo doma z malej turbíny na velkej záhrade by bolo velmi zaujímavé.

[mypower.cz]

nebude ten vzduch mit tendenci byt odsavan protilehlou stranou nez na kterou fouka ? Natlacen z tama z kama fouka a castecne podtlakem vysat po smeru vetru z druhe strany? Ale i tohle by slo velmi lehce resit necim jako klapka, nebo tak neco ... Urcite to reseno je, a ja to prehledl

[OTi]

zajímavé řešení

[gupa]

nebude ten vzduch mit tendenci byt odsavan protilehlou stranou nez na kterou fouka ?

Ne. Ta věc by fungovala, ale s menší účinností, protože strana, na kterou nefouká přissává. Proto ten obrácený kužel, proto to koleno, proto ty přepažení. Jde o princip fixírky. Já bych se ale rozhodně ptal nato, kolik jim ten prototyp vyrobil elektřiny, protože se porovnávají s něčím, co porovnáno ještě nebylo. Nějaké hypotézy jsou zavádějící a vypadá to na faleš, kdy za vyhozené peníze alespoň tu hromadu šrotu a plastu prodají jako atrakci pro média, které se takového monstra hytnou jak včela medu.

[? drama]

"6x větší účinnost" možná v nějaké specifické oblasti rychlosti větru při porovnání s jedním typem turbíny, rozhodně ne celkově. Kinetická energie je 0.5*m*v2 a s tím se nedá hnout (hmotnost vzduchu tlačícího na lopatky odpovídá vedle hustoty součinu rychlosti a plochy a proto E roste se třetí mocninou rychlosti).

[? miroc]

Na tejto stranke http://www.osel.cz/index.php?clanek=6912 je lepsia fotografia, kde vidiet aka je vnutri pouzita turbina. Kedze ide o znamu podvodnicku windtronics (ktora sa uz v tomto vlakne spominala), alebo nejaky jej klon, zacina byt jasne, odkial pochadzaju tie zaujimave cisla. Ale inak urcite kazdy chape, ze vykon ktory vyjde spodkom, nemoze byt vyssi ako ten ktory vojde vrchom.

[mypower.cz]

Na tejto stranke http://www.osel.cz/index.php?clanek=6912 je lepsia fotografia, kde vidiet aka je vnutri pouzita turbina. Kedze ide o znamu podvodnicku windtronics (ktora sa uz v tomto vlakne spominala), alebo nejaky jej klon, zacina byt jasne, odkial pochadzaju tie zaujimave cisla. Ale inak urcite kazdy chape, ze vykon ktory vyjde spodkom, nemoze byt vyssi ako ten ktory vojde vrchom.

Bylo by prosim mozno pripomenout odkazem ono zmineni windtronics a pripadne rici v cem je podvodnicka ci koho podvedla? Nijak se ji nezastavam, nijak ji nevychvaluji, jen by me to zajimalo.

[? miroc]

ok, tak tu je link v tomto vlakne: viewtopic.php?f=41&t=310&start=60#p9491
Link uz nefunguje. Ale cesko-slovenska stranka este bezi: http://www.veterna-energia.sk/ a je plna krasnych slubov o usetreni tisicov eur... Pred casom ma od nich kontaktovali, kvoli pomoci s regulatorom TSMPPT a jeho nastavenim pre veternu turbinu. Bolo mi slubene zaslanie vysledkov merani. Uz par mesiacov je ticho a nove instalacie ci referencie by ste len tazko na stranke nasli. Mohlo by to suvisiet s tym, ze vyrobca ma problemy: http://www.cbc.ca/news/canada/windsor/s ... nergy.html
A hlavne ma vela nespokojnych zakaznikov: http://slowdwelling.com/2012/02/26/wind ... well-fail/
Inak co sa tyka povodnej temy, prinos takej veze zachytavajucej prudenie vo vyske a usmernujucej ho dolu samozrejme existuje. Musi to byt pochopitelne velke, lebo ak chceme dostat nejaku energiu zo slabeho vetra, musi to byt z velkej plochy. Prudenie sa potom prenesie na malu plochu s efektom zrychlenia. Plus je v tom, ze nepotrebujete velky tocivy stroj hore, co prinasa mechanicke problemy. Tiez ho nepotrebujete natacat na smer vetra. Staci vam ovela mensi a s podstatne lepsou dostupnostou skoro na zemi. Da sa suhlasit s tym, ze taka veza zvysi vytaznost zo slabeho vetra.
Pretoze, aby volne stojaca veterna turbina vytazila nieco zo slabeho vetra, musi byt velka, lahka a pevna. To su tri podmienky, ktorych sucasne splnenie je dost narocne, najma ak chceme aby vydrzala aj pripadny silny alebo este silnejsi vietor pocas burky. Navyse, ak pisem velka, myslim velmi velka. Napriklad vietor rychlosti 2,5 m/s da na ploche 5x5 m vykon zhruba 100W! (to je vykon uz prepocitany na turbinu s 35 perc. ucinnostou, inak cisty vykon takeho vetra z uvedenej plochy bude okolo 250W)Takze ak by ste chceli tie slubene tisice eur, budete potrebovat bud este vacsiu plochu, alebo nakoniec predsa len silnejsi vietor, ziadny vanok...
S vyuzitim veze, koncentraciou, resp. zrychlenim prudu vzduchu potom bude stacit dolu napr. desatinova plocha turbiny, co uz je technicky ovela prijatelnejsie. Ale vykon to rozhodne neznasobi.

[OTi]

Mně se to nelíbí, nejde mi to do hlavy, když dám do sebe dva trychtýře s odstupem a s lamelami a fouknu mezi proč by to malo až tak dolů foukat, mně se zdá logické že když vítr zafoukne do jedné z tých segmentů kedže jsou svádeny do stejného potrubí pak v ostatných vznikne podtlak tedy tah ven a ne enormě rychlý vzduch na společnou turbínu(jedině kdyby na všech byli spetné klapky- ale i tak bych měl pochybi). Je to podfuk, ale na první pohled je to zajímavé a se to podobá na DaVinciho nezdařilé pokusy, každopádně pokoušejí si to zpeněžiť.

[dracekvo]

Já bych řekl, že hlavní nevýhoda bude, že to celé uletí pokud příde větší vírt. Nebo jak to mají zajištěné, proti vychřicím? Ta plocha je dost značná.

[? Pavel.Simon]

Já bych řekl, že hlavní nevýhoda bude, že to celé uletí pokud příde větší vírt. Nebo jak to mají zajištěné, proti vychřicím? Ta plocha je dost značná.

Tiež by ma zaujímalo ako majú ošetrenú bezpečnosť na spodku pri výfuku z toho systému. Lebo to čo nahore vletí sa vlastne skoncentruje, časť energie to odovzdá do turbíny, ale musí vyjsť von. Aj keď by to bola masa vzduchu prakticky bez kinetickej energie, tak stále tá masa musí odchádzať preč. A určite bude mať dosť energie, inak by to proste nefungovalo.
Celkovo by bolo zaujímavé grafické zobrazenie materiálového a tlakového transferu. Proste ak hore zoberiem X hektolitrov vzduchu tak za turbínou budú chýbať. Dole pri výfuku zasa je prebytok, ktorý musí niekam odísť.

[? Miki]

Je nejlepším řešením propojení větrníku do domečku přes Wattrouter?
https://www.youtube.com/watch?v=6MtNTqr ... ata_player
Děkuji

[? solárník]

Nový model:
http://www.national-geographic.cz/detai ... iny-42440/

Tohle je velký nesmysl, že z fyzikálního hlediska to fungovat nemůže, bohužel. Divím se, že to vůbec publikují. Výsledky budou daleko horší, než obyčejná VE s průměrem výstupního otvoru tohohle nesmyslu.

Za prvé vítr nemá žádný důvod, proč vstupovat dovnitř a tam se cpát do nějaké zúžené trysky, když venkem to obejde daleko snáze.

Za druhé je sice pravda, že v trysce proudí vzduch vyšší rychlostí, ale ostatní parametry se stejným způsobem sníží (zákon zachování energie). Tedy ze vzorce pro výkon větru na plochu vyjde dokonce nižší hodnota, než na vstupu. Když k tomu připočteme tření větru o stěny tunelu a ještě jeho nechuť tam vůbec vstupovat, pak nám vyjde jediné - že to nemůže fungovat.

Jsem moc zvědavý, kdy to pochopí i redaktoři national-geographic.cz, podvedené investory nepočítám

Navíc to váží dokonce víc než VAWT a to už je co říct.

[fugas]

Nový model:
http://www.national-geographic.cz/detai ... iny-42440/

Tohle je velký nesmysl, že z fyzikálního hlediska to fungovat nemůže, bohužel. Divím se, že to vůbec publikují. Výsledky budou daleko horší, než obyčejná VE s průměrem výstupního otvoru tohohle nesmyslu.

Za prvé vítr nemá žádný důvod, proč vstupovat dovnitř a tam se cpát do nějaké zúžené trysky, když venkem to obejde daleko snáze.

Za druhé je sice pravda, že v trysce proudí vzduch vyšší rychlostí, ale ostatní parametry se stejným způsobem sníží (zákon zachování energie). Tedy ze vzorce pro výkon větru na plochu vyjde dokonce nižší hodnota, než na vstupu. Když k tomu připočteme tření větru o stěny tunelu a ještě jeho nechuť tam vůbec vstupovat, pak nám vyjde jediné - že to nemůže fungovat.

Jsem moc zvědavý, kdy to pochopí i redaktoři national-geographic.cz, podvedené investory nepočítám

Navíc to váží dokonce víc než VAWT a to už je co říct.

I kdyby se do toho podařilo nějaké množství vzduchu vehnat,přetlak,vzniklý před zúžením by ho zase fofrem vyhnal ven protějším vstupem,kde by byl jako bonus odsáván obtékajícím větrem.Sečteme-li všechny tyto faktory,pak ochota k tomu všemu ještě něco roztáčet,jde do záporných hodnot.

[? solárník]

Navíc se dá očekávat, že vstupní otvory, co jsou po větru (na odvrácené straně), budou v té chvíli působit jako vývěva a vytahovat vzduch z trychtýře opět ven. To máme další snížení výkonu.

Oprava k mému předchozímu příspěvku - má být správně ... než obyčejná VE s průměrem VSTUPNÍHO otvoru tohohle nesmyslu.

Další mínus je, že proud vzduchu musí v trychtýři měnit směr, což znamená další snížení energie. Dále jsem vůbec neuvažoval ztráty energie teplem, které vznikají při proudění zůženými nebo rozšířenými místy.

Dalo by se i diskutovat o tom, že pro vrtuli v trubce patrně neplatí Betzův limit (chová se jako vodní turbína), protože vzduch nemůže uhnout. On ale může uhnout a to už před trychtýřem. Čili i tohle hledisko je přinejmenším pochybné.

[fugas]

Ano,vývěvu jsem měl na mysli tím bonusem Může se to zdát na první pohled efektivní,ale podle mého názoru je opak pravdou.Kdyby to bylo skutečně funkční,věděli bychom o tom nejméně sto let.Mohlo by to fungovat,ale pouze s jedním vstupem,natočeným přesně proti směru větru,bez těch zbytečných zatáček a rozdíl průřezů na vstupu a výstupu by mysel být značný.To z toho dělá věc obludných rozměrů,využitelnou jen pro jeden směr větru.Výsledek by ani tak nebyl ohromující.

[? solárník]

Já myslím, že by to ani tak nefungovalo. On tam sice vzduch proudí rychleji, ale energie větru jako taková se tam nezvýší (odkud by se tam taky vzala další energie navíc?). No a když se nezvýší, no tak ji ani zvýšenou nelze vrtulí odebrat/zužitkovat.

O tom nemá smysl pochybovat, každá taková spekulace bude spekulací o perpetuum mobile.

Ba, jak jsem výš zauvažoval, ona se SNÍŽÍ o ztráty teplem, třením, změnou směru atd. Takže ve finále to nemá ani jednu výhodu a vrtule na konci trychtýře by vyrobila méně, než na jeho vstupu, nebo dokonce kdyby tam vůbec trychtýř nebyl.

Je to nesmysl už od začátku. Je to jako bychom chtěli tvrdit, že ze zúženého konce zahradní hadice vyteče víc vody, než do ní vtéká na širokém konci. Třeba protože ona přece vystřikuje rychleji

Jediný podstatný rozdíl na tom je, že energie vzdušného proudu není na první pohled viditelná.

[? miroc]

Kdyby to bylo skutečně funkční,věděli bychom o tom nejméně sto let.

Myslím, že o princípe vieme už 2000 rokov. Dobrým príkladom sú badghíry - v starovekej Mezopotámii a Perzii používané veže s otvormi, ktoré zachytávali vietor, viedli ho do chladných pivníc (najčastejšie s vodnými nádržami kde sa vzduch ochladil a zvlhčil) a odtiaľ do obytných priestorov. Fungovali a dodnes fungujú ako moderná klimatizácia, ibaže bez elektriny. Veľa obrázkov pekných badghír, najmä zo súčasného Iránu ponúka Google https://www.google.com/search?q=badghir&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ei=GiXTUay5K6yQ7AaAloHwBg&ved=0CCwQsAQ&biw=1280&bih=900&sei=rybTUb7zBoqsPdi8gaAF#imgdii=_. Z množstva stránok, ktoré badghíry spomínajú, alebo popisujú, som vybral jednu, kde sa hovorí o 2000 ročnej histórii badghír a o 1500 ročnej VAWT slúžiacej na pohon mlyna: http://www.ullesthorpewindmill.org.uk/index.php?act=viewDoc&docId=7 Toľko krátky výlet do histórie.

Já myslím, že by to ani tak nefungovalo. On tam sice vzduch proudí rychleji, ale energie větru jako taková se tam nezvýší (odkud by se tam taky vzala další energie navíc?). No a když se nezvýší, no tak ji ani zvýšenou nelze vrtulí odebrat/zužitkovat.
O tom nemá smysl pochybovat, každá taková spekulace bude spekulací o perpetuum mobile.

Samozrejme že tie údaje o 6x väčšej výkonnosti sú nezmysly. Ale, je veľmi nelogické odobrať hore z veľkej plochy energiu slabého prúdenia vetra, a v zúženom mieste dostať energiu síce menšiu o straty, ale v rýchlejšom prúdení? To rýchlejšie prúdenie môže potom využiť menšia vrtuľa tak, že možno aj niečo vyrobí. Pritom hore by v slabom prúdení nemala šancu vyrobiť vôbec nič.

[? solárník]

Samozrejme že tie údaje o 6x väčšej výkonnosti sú nezmysly. Ale, je veľmi nelogické odobrať hore z veľkej plochy energiu slabého prúdenia vetra, a v zúženom mieste dostať energiu síce menšiu o straty, ale v rýchlejšom prúdení? To rýchlejšie prúdenie môže potom využiť menšia vrtuľa tak, že možno aj niečo vyrobí. Pritom hore by v slabom prúdení nemala šancu vyrobiť vôbec nič.

Musím tě zklamat. Situaci přesně popisuje tzv. aerodynamický paradox (obdoba hydrodynamického paradoxu u kapalin). Ten laicky řečeno pojednává o tom, že máme-li zúženou trubku, tak

1) v zúženém místě stoupne rychlost proudění vzduchu
2) průřez v zúženém místě je menší (to je ze zadání jasné, píšu to jen proto, abychom si uvědomili, že i vrtule zde musí být o mnoho menší a tudíž méně výkonná)
3) tlak v zúženém místě se (bohužel pro nás) také zmenší
4) protože tlak bude menší, sníží se samozřejmě i hustota plynu (zde vzduchu), která tedy bude také menší

Kdybychom přesně změřili průřez, rychlost a hustotu vzduchu na vstupu a to samé na výstupu, dostaneme výkonově zhruba rovnost (neuvažujeme-li ztráty). To jsem v kostce naznačil v příspěvku výš.

Protože výkon větrné elektrárny se vypočte na základě právě techto tří proměnných, tak sice opravdu rychlost proudění bude vyšší, ale hustota se sníží a plocha také. Z čehož vyplývá, že ani při slabém větru vrtule nevyrobí víc, než kdyby tam byla jen samotná, o velikosti vstupu do tunelu. Navíc mám pocit, že se vlivem popsaných změn sníží kvalita obtékání listů vrtule (Reynoldsovo číslo) podstatně, což způsobí další snížení výkonu a dále při malých rychlostech větru bude odpor kladený celou touhle soustavou tak vysoký, že vzduch do trychtýře téměř odmítne vstupovat a bude ho radši obtékat.

Chápu, že jako klimatizace je to dobré, ale na výrobu energie není.

Čili abych odpověděl:
>>Pritom hore by v slabom prúdení nemala šancu vyrobiť vôbec nič.
Když nahoře vzduch proudí tak slabě, že tam umístěná vrtule nevyrobí nic, vyrobí vrtule v koncentrátoru ještě menší nic, i když tam vzduch proudí rychleji.

[gupa]

Já nejsem fyzik, ale podle zkušeností z bastlení trysek vím, že je důležitý průměr, tvar a rychlost proudu vzduchu pro další skupenství hoření plasmy. Takže bych místo paradoxu studoval plachetnice (výhoda kosatky), stím související veličiny impuls síly a impuls hybnosti.