Metodika rychlého hodnocení stavu LiFePO4

[kybos]

Chtěl jsem jen upozornit že korelace mezi vnitřním odporem a kapacitou může dávat chybné výsledky.

Jsem si toho vědom, proto jsem žádal o oponenturu. Je-li k dispozici jiná, spolehlivější metodika, pak tedy sem s ní.

[? willcz]

Co kdyz zadna spolehliva metoda neni? Tedy krom opravdoveho mereni kapacity?
Pro me jsou kapacita a vnitrni odpor dva nezavisle parametry, ktere muzou a nemusi mit mezi sebou korelaci.

Chapu snahu najit jednoduche reseni, ale baterka je podle me komplexni vec a ne vzdy to muze jit. (chemie, stav elektrod, tepelne a mechanicke namahani) viz vase mereni kdy pro urcity rozsah hodnot proste zadna korelace neni. (odpor 200-300uOhmu, schlavne zkuste pro tyto hodnoty prolozit primku )

[rottenkiwi]

Je tam korelácia, ale je tiež doležité premerať celý článok, aby sa zistilo, ktoré procesy degradácie
zafungovali, či LLI, LAM, UC či UD.
Ak išlo napr. o UC = under charging, tak sa dá aplikáciou nabíjania na 3.65, 3.70 až 3.75 V,
niekoľko percent kapacity vrátiť spať.

[kybos]

Co kdyz zadna spolehliva metoda neni? .... kdy pro urcity rozsah hodnot proste zadna korelace neni. (odpor 200-300uOhmu, schlavne zkuste pro tyto hodnoty prolozit primku )

Je možné, že žádná taková metoda neexistuje. Nicméně je vhodné se po ní poohlédnout a zeptat se na ni, jelikož asi nejsem první ve stejné situaci a ti přede mnou to již nějak řešili. Je téměř jisté, že pokud budeme zužovat obor hodnot vnitřních odporů do extrému, pak žádnou závislost nemůžeme nalézt i kdyby existovala, jelikož se výsledky "utopí" v šumu nepřesností a ostatních vlivů. Poněkud mne zviklala Otova zpráva o článku s kapacitou 295Ah a vnitřním odporu 25 miliohmů, což hodně nabourává tezi o korelaci parametrů. Zatím stále doufám, že mohlo jít o výjimečný případ (a vzhledem k použitému měřicímu přístroji nemohu vyloučit ani chybu měření), který potvrzuje pravidlo. Pokud je zde takových uživatelů víc, kteří by naměřili podobné relace u stejného typu článku, pak se prosím ozvěte. V tom je toto fórum velice přínosné.

[? kyocera]

Zdravím,
zvýšení vnitřního odporu vlivem časového stárnutí je možné pozorovat i u jiných
typů aku. Li ion nebo NiCd. Také u jiných typů aku dochází vlivem
opotřebení v času ke zhoršení kapacity. O měřiči YR1030 jsem poprvé napsal před nějakým
měsícem , pak tento měřič pořídil ihned Ron a Kybos také začal následně o tomto měřiči psát a
upozornil nás na to, že je potřeba provádět kalibraci vždy před každým měřením.
/ Po kalibraci YR1030 a měření YR1030 , jsem potom z jedné fotky na Aliexpres poznal, že čínan neměl
YR1030 zkalibrovaný. /
Kodl 69 nedávno v jiném vlákně poznamenal, že se mu zdá měřič drahý, ale poté, když jsem kodl69 měřičem
YR1030 udělal rychlé srovnání jeho necelé stovky aku podle vnitřního odporu, tak už mluvil o tom, že
YR1030 koupí také. Myslím si, že každý kdo má nějaké aku a často za svoje aku dal i desítky
tis.Kč by si měl měřič YR1030 výhledově pořídit aby mohl sledovat zdraví svých aku.
A kdo si měřič YR1030 pořídí, určitě změří i jiné typy aku. Pak dojde k poznání, které učinil i kybos.
Že existuje vztah , kdy zhoršení vnitřního odporu aku má přímou souvislost i se
zhoršením dalších parametrů-kapacity. Je chválihodné, že tento stav dokázal kybos i
matematicky popsat v grafu.Pokud by LIFEPO4 vlivem časového stárnutí nevykazovaly zhoršený
a tedy zvýšený vnitřní odpor, tak výrobce v elektrobusu by ani neměl důvod po pár letech LIFEPO4
v elektrobusu měnit. A kdo si chce nějaké ojeté aku koupit, měl by umět, sám se naučit ojeté aku
ve vlastním zájmu měřit a testovat. Proto je žádoucí, aby si výhledově více lidí z
fora koupili YR1030 a o svém měření vnitřního odporu i kapacity potom psali co skutečně
naměřili a takové skutečné měření s YR1030 má větší význam než jen prázdná slova někoho
kdo nic s YR1030 nezměřil. A měřič YR1030 má výbornou přesnost vzhledem k ceně. Ještě výhledově
zveřejním teplotně kompenzovaný normál k YR1030 na kalibraci . Pokud někdo má typ na jiný přesnější měřič
vnitřního odporu než YR1030, tak to může napsat. Stejně tak jestli někdo zná jinou rychlou spolehlivou
metodiku k měření a testování aku.

[kybos]

Je tam korelácia, ale je tiež doležité premerať celý článok, aby sa zistilo, ktoré procesy degradácie
zafungovali, či LLI, LAM, UC či UD.

Je k dispozici nějaký postup jak nedestruktivně "premerať celý článok" aby se zjistilo, které procesy degradace zafungovaly?

[? rva]

Já mám jednoduchou metodu, jak zhodnotit stav článku. Článek 5 let starý má zbývající životnost o 5 let kratší, než článek nový. Pokud je celková životnost v elektrárně 10 let, je přesně na 50%. Pokud je celková životnost 100 let, je to mladík, který má před sebou ještě krásných 95% života.

[marko250]

Výhodně články koupit,spárovat po dvojicích,nasadit do FVE,vysledovat rozdílné páry provozem a vzájemně popřeřazovat,ať jsou stejné.
Nic jiného nejde dělat,protože každý má jinou zátěž,jinou kapacitu,jiný stav baterek a jejich režim nabíjení.Pak už jen sem tam kouknout očkem a mít zajištění na každém článku jak proti přebití,tak podbití.Marně hledáte u Life hodnotu,z které stanovíte přesný stav pro Vaši FVE.Jde to jen složit a odzkoušet na konkrétní instalaci.
Tím piděním po veličině jen ztrácíte čas.

[? mopadzi]

já mám tohle:
http://www.cleanenergy-npt.com/Shop/Sho ... ductID=311

umí to vybíjet 20A (dual režim)
měří to všechno, má to i USB na PC + SW
stálo to asi 70USD

[ota]

Ten článek co má 25mOhm je ze serie dalších podobných které utrpěly pravděpodobně stejně kruté zacházení.
On ten vnitřní odpor může korelovat ale 100% jistota to není.
Chyba měření může být třeba 25% ale nikoli 2000%. Už proto že na servisním štítku je napsáno 22mOhm a servis má obvykle profesionální měřák který není koupený na aliexpresu.

LiFe bych kontroloval takto:
vnější kontrola článku
- praskliny, uvolněné matky terminálů
- čuchnu si jestli nesmrdí elyt
- pokud je lehce nafouklý, nemusí to mít na funkci vliv, já mám taky pupek. Lehce povolím zápornou matku terminálů - je z mědí vydrží na torzi víc než alobalové plíšky na plusu, trochu terminál zamáčknu a sleduji jestli uslyším a ucítím jak uniká přetlak zplynovaného elektrolytu. Pokud si hlasitě odfoukne, je nafouknutí způsobeno hlubokým vybitím nebo přebitím. Pokud si lehce pšoukne, uvnitř článku je vždy trochu přetlak, je nafouknutí způsobeno nabobtnáním elektrod což je u použitého článku normální.
-zkontroluji závity. Pokud je v nich správná vazelína, je lehce nazelenalá, svědčí to o tom, že byl článek profesionálně zapojen a nejspíše i používán. Pokud není, zamyslím se nebo zeptám proč tam není.
Elektrické parametry
- Zkontroluji napětí a zeptám se jak dlouho je článek mimo provoz a zda snížené napětí nesignalizuje samovybíjení. Pokud má článek velké samovybíjení, rychle od něj pryč!!! bude se zhoršovat a může končit havárií článku.
- Orientačně změřím vnitřní odpor. O kapacitě (podle mne) už kvůli neznámému SOC mnoho nevypovídá ale je to vodítko použitelnosti.
Sociální inženýring
- zeptám se co o baterce stávající majitel ví (historie, ...)
- proč jí prodává
- jakou mám šanci baterku reklamovat když krátkým používáním zjistím že parametry nesouhlasí s udávanými (plusmínus 10% beru jako chybu měření)

Stejně má takový nákup mnoho neznámých faktorů, pokud chce někdo zvýšit pravděpodobnost dobrého nákupu, nebude na škodu zajít do nejbližšího kostela a pomodlit se, ateisté pak mohou dát příspěvek potřebným.

[rottenkiwi]

V týchto prácach sú popísané dve metódy zisťovania stavu bateriek = SOH = state of health.
Ja žiaľ nemám peniaze, aby som si tie práce kúpil.

https://www.sciencedirect.com/science/a ... 1916301131
https://www.sciencedirect.com/science/a ... 531530570X

[? střídač_N]

LiFe bych kontroloval takto:

Ve své podstatě jsem došel ke stejné diagnostice.
Chápu, že Kybos to chce mít exaktně posvěcený, tudíž měří a koreluje, leč, těch proměnných je taková spousta, že krom kapacity a vnitřního odporu stejně nic nezjistíme a i nadále budeme takto získané údaje "nejak" vyhodnocovat.
Jak smrdí, je to konec, dlouhodobě vysýchal, jak je vydutý, moc dobře se sním nezacházelo, minimálně nebyl stažen, jak má malé napětí, má samovybíjení a tudíž před smrtí, atd.

Právě jsem si vzpomněl na jedno svoje "abrams" nabíjení. Nabíjím článek a zapomněl jsem na to. K večeru se dívám na nabíjený článek, že stojí vedle jiných trošku nakřivo. V ten okamžik mi došlo, že nabíjím. V panice jsem si ani nezaznamenal, kolik to bylo. Kapacitně šel o třetinu dolů. Dal jsem jej do kladby a lisu. Dnes jsem si na to vzpomněl, bez vydutí, je jak nový, on vlastně nový je a provedu kapacitní zkoušku.

[rottenkiwi]

Pomocou metód, ktoré sú v tých odkazoch vyššie, sa merajú v piatich napaťových úrovniach,
peaky, kde sa pomocou amplitúdy a polohy peakov na x-osi / U /, dá zistiť, v akom fázovom
prechode je materiál v baterke.

Dá sa z toho odvodiť, či sa jedná o reverzibilnú degeneráciu, alebo o nereverzibilné zmeny.

Ak ide o LLI a LAM, tak to sú nereverzibilné zmeny, lebo nikto z nás nevie do baterky dopolniť
Li, ktoré sa spotrebovalo na SEI, či sa z toho stal Li kov, neschopný sa pohybovať v elyte.

Podobne, ak elyt na vysokom napatí oxidoval, alebo vys. teplotou sa elyt zničil, tak tiež
asi nikto z nás nemá doma pumpu na (CH2O)2CO, CH3C2H3O2CO, OC(OCH3)2 etc., aby to
do baterky znova dostal.

Tiež platí, že BMS v eute vyhodnotí baterku ako zlú, ak dosiahla SOH = 80 % alebo 90 %.

V nietktorých krajinách je baterka na 90 % kapacity určené na vyradenie, v iných je tá hranica 80 %.

[kybos]

Nejsem uplne kovany ve statistice (resim obcas v praci presnost osazovani, atd.), ale podle me mate malo hodnot na nakresleni takove primky, hlavne ja malo vzorku pro kapacitu pod 220Ah. Nad tech 230Ah je zase krivka vice mene plocha.

Tak teď už mám více hodnot, změřil jsem 62 článků a myslím si, že s rostoucím počtem hodnot je stále pravděpodobnější, že určitá závislost mezi vnitřním odporem článku LFP300AHA a jeho kapacitou přece jen existuje. Ještě by se šiklo změřit pár úplně nových kusů, aby se zpřesnila i část závislosti s vyššími kapacitami. Ty ale bohužel nemám k dispozici.
Dávám tedy k dobru stávající výsledky měření a každý si z toho může udělat vlastní závěr, případně překvapit vlastním měřením a vlastními závěry.

korelace mezi vnitřním odporem a kapacitou článku LFP300AHA

[ota]

Článek s velkým vstupním odporem mi nedal spát a tak jsem provedl pitvu.
Závada byla nalezena na kladném terminálu.
Viníci jsou nákupčí , pan Čche, skladník pan Zhung a paní Ma, pracovnice kontroly jakosti.
Z důvodu nedostatku nerezových matic které spojují vnitřní elektrody s výstupními terminály byl nerez nahrazen obyč. ocelí která nevydržela agresivní prostředí, zkorodovala a rozpadla se. takže není zajištěn kontakt mezi elektrodami a vývodem....

A pak věřte certifikátům jakosti a podobným serepetičkám co výrobci deklarují.

"Když nemají etanol, nalejou tam metanol"

Co zbylo z ocelových matic:

[? kodl69]

nebylo by výrobní číslo, jestli zrovna nemám baterky ze stejné série?

[abrams]

Zdravím ,

nebylo by výrobní číslo, jestli zrovna nemám baterky ze stejné série?

Zkus k oblasti pod terminálem přiložit silný neodymový magnet pokud je uvnitř železo , bude dost cítit , je-li nerez , buď žádná reakce nebo velmi chabá . Některé nerezy jsou trochu magnetické .

Elektronům zdar

[ota]

Šroub je tam ze skutečné nerezi a na magnet nereagujenani trochu.

[ota]

Update: test s magnetem na niti ukazuje že i nerez šrouby jsou lehce magnetické.
K tělu baterky se slabě ale poznatelně “lepí”.

[? FRSO]

Update: test s magnetem na niti ukazuje že i nerez šrouby jsou lehce magnetické.
K tělu baterky se slabě ale poznatelně “lepí”.

Může to být nějaká feromagnetická nerezová ocel, ta je trochu magnetická, je taková matná jako železo.