LiFeYPO4 balancéry

[abrams]

Zdravím ,

je-li to adresováno mě , děkuji .
Jak se tak torchu znám , brzy to budu dělat skoro celé znovu . Nejen kvůli chybám co byly na plošňáku , v konstrukci , ve zvolených součástkách , ale teď vidím co sem měl udělat jinak a co by šlo vylepšit . No , snad nedopadnu jako jeden chalupář jest při opékání špekáčků prohlásil ža má chalupu dodělanou ... v noci do ní fláknul blesk a vyhořela do základů .

Elektronům zdar

Edit : 800-tý příspěvek toto letí

[Frenky]

K oslavám chyběl 30 Reputation.

Gratuluji ke konstrukci a k oslavám výročí.

[? mopadzi]

zajímavé obvody od LT
aktivní i pasivní balancování
http://www.linear.com/product/LT8584#overview

[tomas]

Vypadá to že ten LTC3300-1 je pro 6 článků, ale vzájemně se dají ty LTC3300-1 mezi sebou propojovat a tedy násobky článků po 6, až do 1000V jestli to dobře chápu. Balancování až 10A.
Jen jsou k tomu potřeba zřejmě pulzní trafka s převodem 1:1, ale ty by se dali nechat vyrobit, jen kdo je spočítá?

[? mopadzi]

Vypadá to že ten LTC3300-1 je pro 6 článků, ale vzájemně se dají ty LTC3300-1 mezi sebou propojovat a tedy násobky článků po 6, až do 1000V jestli to dobře chápu. Balancování až 10A.
Jen jsou k tomu potřeba zřejmě pulzní trafka s převodem 1:1, ale ty by se dali nechat vyrobit, jen kdo je spočítá?

jde o to že pro 16 článků už má multiplexer problém s napětím. Ty trafa jsou v datasheetech popsány vč. typu.
i když na http://chargery.com/ si na to troufl.

mě se líbí LT8584 s LT6804

[? petr.truhlar]

Zdravim vsechny. Snazil jsem se toto vlakno procist a moc jsem nezmoudrel. Chtel bych se zeptat. Zrovna mi dorazily 4xLiFeYPO4 (12V/90Ah) a k nim 2xAkumon A2. Jaky by mel byt spravny postup pro prvotni zapojeni. Jedna se mi predevsim prvni nabiti. Take bych potreboval vysvetlit jak ten akumon zapojit a zda dva na tyto 4 baterky budou stacit. System bych chtel mit zapojeny na 24V.
Dival jsem se na tento pdf http://files.i4wifi.cz/inc/_doc/attach/ ... ns_ENG.pdf a ve schematu se ztracim. Existuje nejaky navod pro blbce? Regulator budu jeste objednavat (rozhodl jsem se pro TriStar TS-MPPT-60) a menic take (Měnič Victron Quattro 24V 3000VA sinus) ktery bude slouzi take pro nabijeni techto clanku.

[? brumlaj]

jedná se o 4 články a výsledné napětí je 12V, nebo jde o 4 baterie každá o napětí 12V? Výsledné napětí předpokládáš 24V, jde tedy o baterie a předpokládáš sérioparalelní řazení? Proč jsi se rozhodnul pro 24V a ne 48V(nižsí proudy, menší ztráty)?

[? petr.truhlar]

Jedna se o 4 baterie a kazda ma 12V. A presne jak rikas chystam se o sérioparalelní řazení s vyslednym napeti 24V. Baterie budou od panelu asi 5 metru, tak jsem nepredpokladal ze ztraty budou tak velke. Jak jsem psal tak zatim mam jen baterie + ty 2 akumony v2 a teda jeste taky panley 4xSCHUTTEN Poly 290Wp 72 cells (MPPT 35V).

[? petr.truhlar]

Samozrejme si rad necham poradi. Jestli je 48V vyhodnejsi, zatim by jeste nebyl problem se pro to rozhozhodnout, jelikoz menic jsem jeste neporizoval.

[? SJM]

Baterie čtyř článků LiFeYPO 90 Ah je obtížné balancovat, již to na foru bylo uvedeno - viz abrams a jeden další příklad.
Lepší variantou by bylo koupit jednotlivé články, nebo pokud jsou již koupené 90Ah bloky, tak sejmout horní kryt a 4 články balancovat jednotlivě. Důsledek rozbalancování může být likvidační pro nejslabší články baterie.

[? petr.truhlar]

Tomu rozumim. Ted uz pozde bycha honit, ale nechci clanky rozdelavat dokud jsou v zaruce. Abrams mi jiz poslal ve zprave jak to mam zapojit, kdyztak pirpojim obrazek kdyz by to nekoho zajimalo.

[? brumlaj]

sérioparalelní zapojení baterií jak plánuješ by mohlo zvýšit spolehlivost ale to se v tomto případě asi nestane. Nemáš indikaci vadné části baterie. Důležité je vypínat nabíjení přesně v okamžiku kdy začne libovolný akumon topit. I tak pravděpodobně zničíš baterii, protože nenabíjíš řízeně pouze to, co jsi z baterie vysál. Holt potvrzuje se, že abramsovy zkušenosti jsou nepřenosné......

48V je investicí do budoucna, hůř se ale napájí DC spotřebiče.

[? SJM]

48V je investicí do budoucna, hůř se ale napájí DC spotřebiče.

Z jakého důvodu by měl být DC-DC měnič 48-19V nebo 48-12V horší než 24-19V nebo 24-12V?

[? brumlaj]

Neexistuje důvod proč by měl být technicky horší, jen není tak běžně na trhu. Překoná-li se tento zádrhel, tak je 48V správná volba.

[? fukuši]

48V je jednoznačná volba pokud to člověk myslí vážně.Je to první krok k soběstačnosti.Každej na to příjde dřív či později.
I tak mi tam sem tam skočí 170A okamžitej proud.340 si už ani nechci představit.

[vata]

48V je jednoznačná volba pokud to člověk myslí vážně.Je to první krok k soběstačnosti.Každej na to příjde dřív či později.
I tak mi tam sem tam skočí 170A okamžitej proud.340 si už ani nechci představit.

No, já bych tak negeneralizovala, myslím to zcela vážně, jsem na 12V a energeticky soběstačná z 80%
edit: A abych zůstala on-toppic - balancování právě kvůli pouhým čtyřem článkům v sérii nijak sofistikovaně řešit nemusím.

[? fukuši]

48V je jednoznačná volba pokud to člověk myslí vážně.Je to první krok k soběstačnosti.Každej na to příjde dřív či později.
I tak mi tam sem tam skočí 170A okamžitej proud.340 si už ani nechci představit.

No, já bych tak negeneralizovala, myslím to zcela vážně, jsem na 12V a energeticky soběstačná z 80%
edit: A abych zůstala on-toppic - balancování právě kvůli pouhým čtyřem článkům v sérii nijak sofistikovaně řešit nemusím.

To si vůbec nedokážu představit,to bych musel bydlet sám pak by to šlo ale pro 4 člennou domácnost s mírnou kázní...

[? honzasl]

Neexistuje důvod proč by měl být technicky horší, jen není tak běžně na trhu. Překoná-li se tento zádrhel, tak je 48V správná volba.

Jenom malá poznámka. Vyšší systémové napětí je vždycky lepší, o tom žádná diskuze.
Na druhou stranu, třeba u kolejových vozidel byly tradičně obyčejné osobní vozy s malou spotřebou (svícení a regulace) projektovány na 24V (topí se VN napětím z lokomotivy), zdrojem byl altík na nápravě, dnes měnič VN/24V. Vozy s velkou spotřebou (přívěsy za motoráky s naftovým topením) se dělaly tradičně na 48V (zdroj spalovací motor+alt/dynamo). Podobně byla na 48V palubní síť elektrických lokomotiv (alespoň těch z Plzně se slepicí ve znaku). Lokomotov se vyrábělo hodně, existovaly přístroje, stroje i spotřebice (na každé lokomotivě najdete třeba vařič na 48V) - a na náklady se zas tak moc nehledělo.

Dnes je situace jiná, lokomotiv se vyrábí málo a je snaha ušetřit - takže se v konstrukci přešlo na využívání elektrické "bižuterie" z velkosériové produkce pro automobilní průmysl. Takže se přešlo, přes nevýhody, na nižší napětí 24 V u všech nových lokomotiv. Na 24V se dá koupit všechno a je to levné. Na 48 V je to zakázková výroba, některé věci jsou nesehnatelné za rozumné peníze. Pokud jsou někde potřeba velké výkony (pohon motorů), nasazuje se měnič 24V/3~400V

Tím jsem chtěl jen říct, že nelze očekávat, že by v brzké budoucnosti bylo k dispozici nějak více zařízení na 48V z velkosériové produkce. Takže:
- systémové napětí baterií - 48V i více, podle libosti
- systémové napětí DC rozvodů - 24V, je to levné, dostupné, perspektivní. V IEEE normách předpokládají pro budoucí "DC in home" bytové rozvody 24V, 4A, tj. s bezpečným malým napětím a s proudy, které půjdou jakž takž bezpečně vypínat a rozpojovat (takže žádné konvice a vařiče ).

Tak jako tak se pro profesionální provedení DC rozvodů nedá moc počítat s přímým připojením rozvodu na svorky baterie, vždycky bude potřeba nějaký DC-DC měnič, který se postará minimálně o to, že napětí v rozvodech nebude kolísat podle potřeb baterie (nabíjení, vybíjení), ale udrží se v mezích rozumných pro spotřebiče (+.10%). A je už potom fuk, jetli to bude 48-24, nebo XX-24.

[? xmasin]

Myslím, že 48V DC se používá poměrně dost, ale hlavně v telekomunikacích. Tam kde pracuji máme prakticky vše na 48V, průšvih je, že většinou se použije pouze usměrňovač 230/400V AC -> 48V DC. Ale i tady se musí řešit kabeláž, třeba jedna serverovna jede na 48V a projektovaná proudová zátěž je 1200A, hlavní rozvadeč je tudíž trochu masivní a místo kabelů se používají slušný lana a v rozvaděči spíš měděná pásovina, pokud se tak dá říct kusu mědi cca 20x5x120 cm. Zálohování je potom řešeno olověnými články 2V/1500Ah a bez balancování, ale je pravda, že se články necyklují a slouží pouze k překlenutí výpadku než naskočí generátor. Bohužel měničů 48V -> 230V jsem taky moc neviděl.

[? honzasl]

Pravda, zapoměl jsem na systém PoweOverEthernet, který, pokud je v "profesionální" verzi IEEE 802.3af udělán s napětím 48 V.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Power_over_Ethernet