LiFeYPO4 balancéry

[Lui]

To znamena ze kdyz mam 4 clanky, a 3 budou uz nabity a 1 ne, tak muze jit do tech trech nabitych maximalne 7.5A = 2,5A do kazdeho... takze maximalni nabijeci proud je 10A, s tim ze po nabiti vsech 4 se to prepne do FLOAT.

Poooočkaj....prúd sa vtedy nedelí ako si to popísal....je to stále 7,5A do každého článku.... ....a ked sa jeden z tých článkov nabije,tak tam musí spálit balancer tých 7,5A....
Ten prúd je stále rovnaký do každého článku,delí sa len vtedy,ked máš povedzme dve sady baterok paralelne.

[? JAVA]

Aktivní balancovací modul je zajímavý - má jenom jednu chybu - na aktivní balancování vyžaduje řízení z nadřazeného systému .

Aha, dik za upozorneni, takze mi bude fungovat jen pasivni balancer, tedy jen pri dobiti na 100% ? Tak to chapu z popisu. To by ale stale mohlo byt dostacujici kdyz budu obden na 100% nabiti ?

Ano, pasivní balancování při 3,6V na článek bude fungovat. Rozhodně ale doporučuji Arduino jako nadřízený systém, aktivní balancování a dohled nad každým článkem je jednoznačné plus.

Nevím, proč je nutná nabíječka - jestli to není čistý ostrovní systém, připoj spotřebiče rovnou na DS, nabíjení jsou další zbytečné ztráty energie.

Nabijecka je nutna protoze se jedna o karavan, takze v pripade nedostatku slunicka nahozeni generatoru nebo kratkodobe pripojeni do site ocekava nabiti baterii na 100% po odpojeni ze site (vypnuti elektro-generatoru).
Ale nabijecku sem vyresil, protoze mam CTEK MULTI XS 25000, 12V, 25A ktery umi v resimu Suply udelat FLOAT na 13,6V cimz muzu bezpecne baterie dobit 3,45V na clanek.

Prakticky by byla nutná nabíječka s napětím 4x3,6V=14,4V, aby došlo k plnému nabití článků - při 13,6V ale může s pasivním balancováním AKU dojít do stavu, že 3 články budou balancovat (3,6V) a jeden zůstane na 2,8V.
Vyřeší aktivní balancování (Arduino).
Principiálně je potřeba změnit způsob nabíjení LiFePO AKU - nabíječka má dávat konstantní proud třeba těch 25A a v momentu indikace od kteréhokoliv balancovacího modulu na článku snížit proud na úroveň kterou zvládají balancovací články - tady těch 7A. Pak se jenom počká, až se rozsvítí balancovací LED na všech článcích a je nabito. Napětí nabíječky je nepodstatné - podstatné je řížení proudu (nabíječka má pracovat jako řízený zdroj konstantního proudu), pokud nabíječka bude mít třeba 60V, budou se tím moci (tímto řízeným způsobem) nabíjet AKU s 1-16 články LiFePO.

Logika balancování je jiná - pokud je AKU nabíjen proudem 30A, balancovací modul na 7,5A články nezachrání, budou přebíjeny - balancér umí "odklonit" z protékajícího nabíjecího proudu jenom těch 7,5A. Správné řešení by bylo, pokud by Morningstar v momentě rozsvícení první LED indikace balancování na bel2 omezil nabíjecí proud na max. 7A.
To ale Morningstar neumí a bude nabíjet BULK režimem až do dosažení nastaveného napětí na přechod do režimu BOOST.

WoW, tak to sem necekal, takze s timto modulem muzu nabijet jen do odchylky 7.5A ? To je hodne malo.

Nevím, co je myšleno tím "odchylka". Velmi to zjednoduším. Přes AKU při nabíjení teče nabíjecí proud - VŠEMI ČLÁNKY STEJNÝ. Balancér "odkloní tento proud u konkrétního jednoho článku (přemostí článek) tak, že článek není přebíjen. Nabíjecí proud ale nesmí překročit proud balancéru, protože pak stejně balancérem proteče jen jeho "jmenovitý" proud a pokud je nabíjecí proud větší, bude rozdílový proud dále přebíjet článek.

To znamena ze kdyz mam 4 clanky, a 3 budou uz nabity a 1 ne, tak muze jit do tech trech nabitych maximalne 7.5A = 2,5A do kazdeho... takze maximalni nabijeci proud je 10A, s tim ze po nabiti vsech 4 se to prepne do FLOAT.

??? Tomu nerozumim, protoze u tech obyc balanceru je vyrovnvaci proud pouze 1.7A tak jak se to potom zvlada pri dobijeni treba 60A u vetsich elektraren ?
http://shop.mypower.cz/pasivni-balancov ... dAO85xTtOY

Ten proud se nedělí dle počtu článku, ten je pro všechny články stejný. Nabíjet lze i velmi velkými proudy, u 100Ah článků třeba i 100A, ale až se dosáhne napětí na kterémkoliv článku 3,6V, je nutno nabíjecí proud zmenšit (pod max. proud balancovacích modulů).
FLOAT režim je u LiFePO nevhodný - regulátor by měl pouštět po nabití AKU definovaný proud, ne udržovat konstantní definované napětí.
No - je to souhra náhod - když má balancér limit 1,7A, je nutno počítat s tím, že k přebíjení za vhodných podmínek dojde. U FV ostrovních systémů je ale nabíjení VELMI proměnlivé a pokud je systém navržen, že dá špičkově do AKU v režimu BULK těch 60A, dojde k tomu jen velmi zřídka - slunce je většinou pod úhlem a maximum se dá dosáhnout jen při plném slunci v létě a na omezenou dobu.

[sonic]

Diky JAVA za vcerpavajici odpoved, musim si to parkat precist snad to vstrebam..

[? Pan Taum]

JAVA, prosím tě, měl jsi někdy v rukách velký (40Ah plus) LiFePO4 akumulátor? Ať víme, jestli se tvoje rady opírají jen o načtenou a nastudovanou teorii, nebo je v tom i něco praxe.

Ona totiž teorie je sice pěkná věc, ale pokud se v praxi projevuje trochu jinak, nelze jí dávat příliš velkou váhu.

Tady přiložím něco z praxe:

8 článků Winston 100Ah (stáří 1,2 roku) + 8 článků Winston 90Ah (stáří 7 měsíců) zapojené jako 24V 190Ah - 2P8S. Bez jakýchkoliv balancerů, BMS a podobných zaříkávadel.

24v 180Ah.png

Nabíjení 1,3kWp FVE přes Tristar 60A, nabíjecí proud až 48A (0,25C). Maximální nabíjecí napětí 3,50V na článek.
Vybíjení 1,2kW měnič, vybíjecí proudy až 50A (0,25C), odpojuje při 2,85V na článek. Provádím i takové ptákoviny jako je nahřívání bojleru v noci, aby byly baterie na ráno prázdné.
Celková využitelnost energie v tomto rozmezí napětí je 90- 95% kapacity.

Za tu dobu provedeno jen 2x balancování.
Poprvé (před 1,2 rokem) - 8 článků 100Ah vybito na 2,800V a byly zapojeny do systému.
Podruhé (před 7 měsíci) - všech 16 článků vybito na 2,800V ("bottom balancing"), zapojeno do systému a používáno bez jakéhokoliv zásahu dodnes.
Kontrola jednou měsíčně - oběhnout všechny články s multimetrem.

Při poslední kontrole vypadalo rozložení napětí takto:


Maximální odchylka je 56 mV mezi nejslabším a nejsilnějším článkem. Přes zimu možná dodám do článku č.4 asi 1Ah, abych ho srovnal úplně do latě, ale možná to tak nechám a pokusím se o "světový rekord" v délce používání LiFePO4 bez balancování .

Dle teoretiků bych měl mít baterky dávno usmažené, protože přeci nemám magický balancer. Prakticky si lifepočka chrochtají blahem a mají změřenou kapacitu asi 110% štítkové hodnoty.

[? JAVA]

Provozuji 4x100Ah LiFePO AKU a 16x20Ah LiFePO (pohotovostní pro měnič z UPS 3000VA). Solární regulátor EPSOLAR Tracer-3215RN. V podstatě testuji, měřím a zjišťuji, kde jsou slabiny spolupráce regulátorů určených pro Pb vzhledem k LiFePO.

Ale máte pravdu, LiFePO jsou hodně odolné a stejně jako u AKU v elektroskútrech vystačí s občasným dobalancováním. Navíc v elektroskútrech jsou podmínky provozu horší/tvrdší - používá se často vybití do minima (až to odpojí BMS) a následně nabíjení do maxima bez balancování (vypíná se při dosažení napětí na kterémkoliv článku 3,9V).

Vzhledem ke kvalitě čínských prismatických článků taky nezřídka dochází k silnému rozbalancování a následně k poškození článku, který je na tom nejhůř.

V podstatě jde o to, zda chce mít provozovatel zcela "bezúdržbový" systém, pak něco jako od pana Kolaříka s Arduinem a aktivním balancováním, nebo si to vezme občas na starost (při znalosti věci) a občasné dobalancování, kontrolu provede sám.

[? JAVA]

Momentálně jsem otestoval 3 ze 4 článků žlutých 100h Winston - dostal jsem je k otestování, jelikož jsou mírně vyboulené, tak jestli jsou k něčemu. U těch tří článků je naměřená kapacita 104-106Ah a energetická účinnost cyklu cca 92% (dodaná-odevzdaná energie). Nabití na 3,600V, vybití na 2,900V. To jenom prokazuje, že články jsou použitelné, i když vzhledem k vyboulení vyvstává otázka doby životnosti.

[? Pan Taum]

Paráda, takže víš přesně co děláš, proč to děláš a co z toho vyvodit. Teorie + praxe, to se mi líbí.

UPS - máš změřené udržovací napětí? Nad 3,45 V na článek (po přepočtu) bych já s LiFePO4 nešel a raději tam švihnul zpátky olovo.

Elektroskútr je kapitola sama pro sebe - baterie jsou krutě přetěžovány proudy až 3C a při takovém provozu je 1000 cyklů jen zbožné přání výrobců. Nabíjet pravidelně na 3,9V je týrání Lithia, které vede jen ke snížené kapacitě a omezené životnosti.

Vyboulení nijak zásadně nevadí, pokud je to jen pár milimetrů. Všichni velcí výrobci doporučují používat LiFEPO4 stažené k sobě pásky s kusem hliníku nebo podobným systémem.
DIY

Profi

Dokonce při dodatečném stlačení a několika cyklech nabít- vybít - utáhnout, nabít - vybít - utáhnout, by se články měly umoudřit a vrátit se do původního tvaru. Teoreticky.

_____________
Měl bys čas a chuť na malé měření?
Zajímalo by mě, kolik energie lze získat nabitím článku na 3,6V oproti 3,4V.
Postup - nastavit na zdroji 3,400 V s proudovým omezením do 0,3C měřeného článku. Připojit vybitý článek a nechat nabíjet na 3,400 V dokud nespadne proud na nulu. Potom zdvihnout napětí na 3,600 V a změřit množství dodané energie od toho okamžiku do doby plného nabití - napětí 3,600 V a proud minimální .
Já tipuji , že to bude tak 5 - 10% kapacity článku, ale momentálně nemám na čem bych to změřil (musel bych rozebrat aku pro FVE ).

[? JAVA]

To je dobrý nápad s tím stažením vyboulených článků - faktem je - jak tady popisoval někdo ve fóru, že v packu 12V jsou uvnitř 4ks článků pevně stažených k sobě a teprve po uvolnění vyboulené články odskočily od sebe.

Ten test provedu na posledním článku - půjde do cyklu večer, jakmile se třetí článek dobije. Zrovna teď mi dorazil nový spínaný zdroj, jde na něm nastavit CV i CC režim, takže půjde nastavit dobití na 3,4V (CC) a pak změřím, kolik doteče jako nyní při nastavení koncového napětí na 3,6V. Dám vědět.

Ten rozdíl bude ale menší - když jsem dobíjel článek (100Ah) s ustáleným napětím 3,401V na těch 3,600V doteklo jenom kolem 3,5Ah.

[? Pan Taum]

Ivo12s měl tu smůlu, že zjistil, proč se 12V packy stahují k sobě.
viewtopic.php?f=39&t=732&start=40#p12593

[? střídač]

Momentálně jsem otestoval 3 ze 4 článků žlutých 100h Winston - dostal jsem je k otestování, jelikož jsou mírně vyboulené, tak jestli jsou k něčemu.

Má zkušenost je velice negativní. Pokud je změna tvaru-vyboulení způsobeno přebitím, vzroste výrazně vnitřní odpor a jsou v paku s ostatními k ničemu. Jednotlivě se dají asi používat, ale jinak kontejner se slzou v oku.

[sonic]

Takze je to doma a zapojene

Baterky mi naformatoval a zapojil pan Kolarik (diky moc), takze to uz maji za sebou.

Po prvnim zapojeni bez zateze a s tristarem byli clanky v poradi od plus k minus: 3.49 3.47 3.47 3.48
Po zapocati nabijeni se to srovnalo a ted to bezi na stejnym napeti, nekolik mereni.

Uvidime az se to nabije na plno.

Nastaveni Tristaru mam dle Pan Taum, nekde tu postoval konfigurak ke staazeni.
Aktualni nastaveni Tristaru je na screenshotech v mym auditku - mozna je potreba refresh, jen sem prepsal stare obrazky novymi:
viewtopic.php?f=13&t=1247#.UdGhZ5xTtOY

[sonic]

Tak pred chvili tam naskocil Float, Ampery z Tristaru na nule, tak du merit:

Hmm mam teda takovej obyc merak, ale napeti na cele baterii 13.75 a na clancich od plus k minus:

1) 3.44
2) 3.42/3.43 (preskakuje tam a zpet)
3) 3.42/3.43 (preskakuje tam a zpet)
4) 3.43

Takze clanky nejsou vybalancovane...
Nevsinnul sem si ze by balancer svitil pri nabijeni.
Nabijelo se proudem cca 5-6A parkuju ted pod stromem, tazke to by mel balancer zvladnout.

[? atom]

nijak se nevzrušuj, ten BEL2 balancér začne pracovat až když dojde napětí na 3,61 (nebo se dá poštelovat trimrem mezi 3,5 až 3,7V). Takže články máš celkem nabité a setina voltu nic neznamená. Až bys naměřil rozdíl třeba desetinu voltu, tak to teprve může značit nějaký problém, ale takhle je to zcela OK.

Mě by spíš zajímalo kolik má ten BEL2 spotřebu na prázdno v porovnání s CBM, a jestli náhodou nerozbalancovává články jako třeba PowerLog ?

[sonic]

OK dik za info s tema setinama, destinama, prave sem nevedel jak moc to musi byt presne

Jo a ty Trimery mam nastaveny (pootoceny) kazdy trosku jinak, muze to byt problem, nebo je to od vyroby promereno ? Muzu to ja premerit ? Dva sou svisle a dva sou 45%...

[? JAVA]

Na ty trimry nesahat - z výroby by měly být seštelované na 3,600V. Balancér nezabere dokud napětí na některém článku nepřekročí tuto úroveň. Rozdíl mezi články 10-20mV je zcela zanedbatelný.
Tady ve fóru se ale doporučuje provozovat LiFePO s FLOAT napětím 3,4V na článek. Má to důvod ve zvýšení životnosti AKU.
Takže by bylo vhodné snížit balancovací napětí těmi trimry co nejníže - ale všechny články na STEJNÉ napětí, ALE NELZE TO PROVÉST ZKUSMO !!! Vyžaduje to regulovatelný zdroj a dobrý měřák (s rozlišením na mV a dle možností ověřený/zkalibrovaný).
Proměř je pravidelně třeba po 14 dnech. Řekněme že o nějakém zásahu by se dalo mluvit, pokud by rozdíl mezi články dosáhl 50mV a více.
Pěkná strojovna. Mám něco podobného, akorát měnič je 600W (300W trvale) a místo Morningstaru mám EPSOLAR 3215. Akorát nemám tolik jištění. Trochu mi uniká, k čemu slouží ty napěťová hlídací relé vpravo.
Nějak se mi ale od pohledu zdají tenké kablíky - to jsou 2,5 mm2 ? Kolik teče v maximu do měniče a kolik teče při nabíjení z Morningstaru do AKU? Zkus při velkém nabíjecím proudu ty kabely všechny osahat, zda nejsou moc teplé.
Měnič - pokud dobře sleduji kabely je připojen přímo na AKU bez jištění (ale má vlastní) tlustšími kablíky - zřejmě 4 nebo 6 mm2. Ale i tak - 1000W měnič bere z AKU při maximu cca 100A - na to by měl být asi mohutnější kablík.

[sonic]

Na ty trimry nesahat - z výroby by měly být seštelované na 3,600V. Balancér nezabere dokud napětí na některém článku nepřekročí tuto úroveň. Rozdíl mezi články 10-20mV je zcela zanedbatelný.
Tady ve fóru se ale doporučuje provozovat LiFePO s FLOAT napětím 3,4V na článek. Má to důvod ve zvýšení životnosti AKU.
Takže by bylo vhodné snížit balancovací napětí těmi trimry co nejníže - ale všechny články na STEJNÉ napětí, ALE NELZE TO PROVÉST ZKUSMO !!! Vyžaduje to regulovatelný zdroj a dobrý měřák (s rozlišením na mV a dle možností ověřený/zkalibrovaný).
Proměř je pravidelně třeba po 14 dnech. Řekněme že o nějakém zásahu by se dalo mluvit, pokud by rozdíl mezi články dosáhl 50mV a více.
Pěkná strojovna. Mám něco podobného, akorát měnič je 600W (300W trvale) a místo Morningstaru mám EPSOLAR 3215. Akorát nemám tolik jištění. Trochu mi uniká, k čemu slouží ty napěťová hlídací relé vpravo.
Nějak se mi ale od pohledu zdají tenké kablíky - to jsou 2,5 mm2 ? Kolik teče v maximu do měniče a kolik teče při nabíjení z Morningstaru do AKU? Zkus při velkém nabíjecím proudu ty kabely všechny osahat, zda nejsou moc teplé.
Měnič - pokud dobře sleduji kabely je připojen přímo na AKU bez jištění (ale má vlastní) tlustšími kablíky - zřejmě 4 nebo 6 mm2. Ale i tak - 1000W měnič bere z AKU při maximu cca 100A - na to by měl být asi mohutnější kablík.

Trimery necham od vyrobce nejsem zas takovej dobrej vrtak abych se ve vsem vrtal...

Kabely pouzivam minimalne 4mm2 na rozvody 12V (na ztraty pouzivam kalkulacku zde, uplne na konci http://www.solarnimoduly.cz/propojeni-a ... anelu.html).
K menici mam originalni kabely naprimo, odhaduju tak 8mm2 prerusuju spinac menice napetovym regulatorem nastavenym na 40% z 30V = 12V. Ke spinaci vede jedinej tenci kabel, asi 2.5mm2, ale ten nevede prakticky zadnej proud.
Druhym HRN-34 odpojuju ty dva jistice spotrebicu 12V. Ty sou pripojeny tak ze plus vede spolecny cerveny kabel 5mm2 (tlustsi se nevejde do relatka), minusy kazdy samostatnym 4mm2.
Baterky k Tristaru sou nakym tlustym kabelem cca 10mm2 tam to nevim presne, je to starsi kabel.
Samotny panely sou pripojeny ze strechy cca 4-5mm2, taky to nevim presne, ale kazdy panel je pripojeny samostatne az k jistici, kde uz po dvou to vede kabel 6mm2. Pri 24V ale nejsou takove ztraty jako pri 12V.

Jedinej mozna problem s HRN-34 je ze ma zatizeni max 16A a max 30A po dobu 3 sec. A na LED svetlech a cerpadlu na vodu (to ma max 4A) mam ted 10A jistic, coz je ok. Ale vedle mam 20A jistic, kterej vede jenom k 20A zasuvce, kterou zatim nepoiuzivam, ale pritelkyne ma notebooka co zere kdyz nabiji a bezi 12A. To uz se vysplha na 20A pri spicce, coz nevim jak HRN-34 zvladne. Pri zkratu mi v obehu jistice do tech 3 sec odpoji cokoliv nad 30A tak snad aspon tohle relatko zvladne.

[? JAVA]

Pro Pan Taum:
Dnes se dokončil test na posledním článku Winston 100Ah. Vybíjecí cyklus na 2,900V - odevzdaný náboj 105,82Ah.
Následně dobití režimem konstantní proud (nastaveno 5A) - konstantní napětí (nastaveno 3,400V). Tento způsob se ale jeví jako zdlouhavý - po přechodu na konstantní napětí trvá relativně dlouho dosažení tohoto napětí - pro představu:
čas rozdíl do 3,4V nab.proud
10:00 14mV 0,82A
12:00 8mV 0,64A
13:10 6mV 0,55A
15:30 3mV 0,41A
18:00 1mV 0,29A

pak jsem to ukončil a dobil nastaveným proudem 2A s koncovým napětím na nabíječce Turnigy 3,60V. Při dosažení 3,600V už byl proud nabíječky 0,5A a dodaný náboj 2031 mAh (!!!).

Nutno ale vzít v úvahu že jde o mírně vyboulený článek - dle informací jen s 10-20 cykly. Dle tohoto testu je nábojový rozdíl mezi napětím článku 3,4V a 3,6V cca 2Ah - tedy z naměřené kapacity článku cca 106 Ah méně než 2% kapacity článku.

Dva postřehy - po dobití na 3,400V po odpojení od zdroje došlo v čase kolem 10 minut k poklesu o cca 4mV. Po dobití na hladinu 3,600V dochází po odpojení k rychlému poklesu o cca 3-4mV každou sekundu; dlouhodobě se vystabilizuje napětí článku pod 3,4V (na těchto článcích cca 3,370-3,385V).

To vše jenom podporuje dodržování napětí 3,400V v režimu FLOAT při provozu LiFePO ve FV systémech.

[JML...]

Typoval jsem to tak do 10%, spis k 7%, ale ze bude mezi 3.4 a 3.6V jen 2% kapacity, to me prekvapilo. Diky za nazorny test!

[? JAVA]

Prakticky se dá říct, že provozování LiFePO v rozsahu 2,900V - 3,400V je bez ztráty kapacity - navíc to rozhodně přidá na životnosti.
Po prázdninách budu kupovat 4x 100Ah Sinopoly (černé) tak to otestuji na nich, aby se potvrdilo, že to platí i u jiných značek a u nenafouklých článků.
Mezitím bych měl stihnout vyrobit balanční moduly na 3,400V zatím bez inteligence ale s indikací a sběrem stavu.
Celkem mě zaujal koncept aktivního balancování s moduly Bel2, ale to hnízdo po propojení článků s balancéry a s dohledovým Arduinem - to musí být pavučina snů - to by mohl někdo vyfotit...
Faktem je, že balancování proudem 7A se bez větráku udělat nedá - to teplo (cca 25W ztráty na článek) musí pryč - a umístění u článku navíc hrozí rizikem, že se bude zbytečně ohřívat i samotný článek.

Druhá věc je šáhnout do firmware regulátorů a třeba u Epsolaru odstranit bug s přebíjením - regulátor velmi pozdě reaguje na výstupní napětí (napětí akumulátoru) a opravit režimy nabíjení - tak aby uměly správně fungovat s LiFePO a nenutily stupidní režim pro Pb. Taky údaje pro display MT-5 jsou hausnumera - oscilují kolem asi správné střední hodnoty; to co mě tedy dostalo - ani z regulátoru, ani z displaye se člověk nedoví, ve které fázi nabíjení vlastně je...
To ale je běh na delší trať, zpětné inženýrství není sranda. To už možná bude snazší postavit vlastní regulátor. To taky je na dlouhou dobu, než se to odladí/vychytá.

[? goodbie]

Prakticky se dá říct, že provozování LiFePO v rozsahu 2,900V - 3,400V je bez ztráty kapacity - navíc to rozhodně přidá na životnosti.
Po prázdninách budu kupovat 4x 100Ah Sinopoly (černé) tak to otestuji na nich, aby se potvrdilo, že to platí i u jiných značek a u nenafouklých článků.
Mezitím bych měl stihnout vyrobit balanční moduly na 3,400V zatím bez inteligence ale s indikací a sběrem stavu.
Celkem mě zaujal koncept aktivního balancování s moduly Bel2, ale to hnízdo po propojení článků s balancéry a s dohledovým Arduinem - to musí být pavučina snů - to by mohl někdo vyfotit...
Faktem je, že balancování proudem 7A se bez větráku udělat nedá - to teplo (cca 25W ztráty na článek) musí pryč - a umístění u článku navíc hrozí rizikem, že se bude zbytečně ohřívat i samotný článek.

Druhá věc je šáhnout do firmware regulátorů a třeba u Epsolaru odstranit bug s přebíjením - regulátor velmi pozdě reaguje na výstupní napětí (napětí akumulátoru) a opravit režimy nabíjení - tak aby uměly správně fungovat s LiFePO a nenutily stupidní režim pro Pb. Taky údaje pro display MT-5 jsou hausnumera - oscilují kolem asi správné střední hodnoty; to co mě tedy dostalo - ani z regulátoru, ani z displaye se člověk nedoví, ve které fázi nabíjení vlastně je...
To ale je běh na delší trať, zpětné inženýrství není sranda. To už možná bude snazší postavit vlastní regulátor. To taky je na dlouhou dobu, než se to odladí/vychytá.

A nedal by se použít jinej a chytřejší regulátor???