LiFeYPO4 balancéry

[trud]

Takze nabijat to na 4,1V je asi nezmysel.
No neviem, to balancovanie s tym 1,7A suntom asi nebude moc ok. Celkovo som zvedavy na zivotnost takto pouzitych lifepo4 ma ich dakto uz aspon 4-5 rokov? co kapacita? Teba "ctirad" asi poznam z diskuii o el.skutroch Prave zacinam 3 sezonu na akumoto 600.

[Marek_Kuřim]

Takze nabijat to na 4,1V je asi nezmysel.
No neviem, to balancovanie s tym 1,7A suntom asi nebude moc ok. Celkovo som zvedavy na zivotnost takto pouzitych lifepo4 ma ich dakto uz aspon 4-5 rokov? co kapacita? Teba "ctirad" asi poznam z diskuii o el.skutroch Prave zacinam 3 sezonu na akumoto 600.

Vycházím li ze zkušeností modelářů, pak LiFePo akumulátory mají nabíjecí strop 3,6V, přičemž při vybíjecích a nabíjecích cyklech se kapacita jednotlivých článků mírně rozjede. Balancer slouží k tomu, aby když některé články v baterii dosáhnou koncového napětí při nabíjení tyto nebyly přebíjeny. Přebíjení, stejně jako hluboké vybití (pod 2,5V/čl.) je pro Lithiové technologie poměrně likvidační.
Pokud k této technologii dospěji, pak svoje LiFePo akumulátory budu nabíjet na max. 3,6V (lépe na 3,55V v souvislosti s přesností daných měřáků) a vybíjet na max. 2,7V/čl.
Věřím, že se takový přístup osvědčí, stejně jako u modelářských pohonových accu.
Pro informaci, na 4,2V/čl. resp. 4,15V/čl. se nabíjejí akumulátory s technologií LiPol.
Na 3,7V/čl. se nabíjejí akumulátory s technologií LiIon, tedy akumulátory v mobilech, noteboocích apod.

První parametr, který u Lithiových akumulátorů začne identifkovat problém s životností je "tvrdost", tedy schopnost dávat požadovaný proud při konstantním napětí. Akumulátory "měknou". Dalším parametrem je pak kapacita.

Vy, co používáte Lithiové akumulátory, podělte se o zkušenosti s životností

[? havran]

Mně zaujaly tyto testy, co mají na webu u GWL:
Test 13000 rychlo-cyklů
http://gwl-power.tumblr.com/post/172167 ... report-for
Používání 50 ks 12V 20AH
http://gwl-power.tumblr.com/post/165720 ... ycles-i-am
a taky tento článek se zkušenostní elektromobilisty s LiFePO4
http://www.hybrid.cz/rozhovor-petr-dvor ... ktromobilu

Vy, co používáte Lithiové akumulátory, podělte se o zkušenosti s životností

[trud]

Testy su krasne, mna skor zaujimaju realne skusenosti v solarnom systeme..ono ked budem nabijat jeden 3,2V clanok modelarskou nabijackou je daco ine ako nabijat 4-16 clankov po 200Ah zapojenych na 12-48V cez daky solarny nabijac. ma dakto 4-5 rocne skusenosti z lifepo4 + solar?. Mam nabijacku lefepo4 prepojenu z pc..a skusal som rozne kapacity. Aby sme sa chapali, na 80% baterie ide do clanku takmer konstanty prud---potom prudko klesa prud..povedzme ze nabitie z 0-80% trva tak kratsie ako dostat do baterie tych poslednych 20%. Poslednych 10% potrebuje bateria len 0,2 prudu ako na zaciatku nabijania. Ak nam dava solar povedzme 50A, ku koncu je potrebny prud len 10A a kde chceme spalit tych 40A? To nemyslim na to ze daktore clanky su uz na 95% a nepotrebuju taky prud,po case je uz povedzme 10 clankov v 48V systeme nabitych ale 6 este nie..a tie potrebuju prud len 3-4 ampere a kam zbytocnych 46-47 A - spalit? Nie je to skoda? Radsej by som bateriu predimenzoval aby nedoslo nikdy k 100% nabitiu.Pouzival by som ju povedzme len 30-80/90%.Povedzme ze solar ma vykon 2Kw---ku koncu sa mi nabijaju uz len 3 clanky zvysnych 13 uz je na 100% ,na tie 3 clanky potrebujem povedzme 200 watov...kam s 1,8Kw? spalit? Kde? na tych 1,7A odporoch?Vobec mi nie je jasne ako to moze spolahlivo fungovat ak neobmedzujem prud poslednych 20% kapacity.

[? Pan Taum]

?Vobec mi nie je jasne ako to moze spolahlivo fungovat

Funguje to naprosto parádně, nesrovnatelně lépe než olovo nebo nicd. Kdo nevyzkoušel neuvěří. Pro příklad - v říjnu jsem provedl "bottom balancing" tj. všechny články vybil na 2,800V a včera jsem kontroloval rozptyl při maximálním nabití (3,500V na článek) a všechny byly v toleranci 15 miliVoltů! Nemám a nechci BMS!

Jediný otazník je dlouhodobá chemická stabilita, tj. jestli se po čase nezačne chemicky rozpadat anoda, ale v Elektromobilech se používají už snad 5 let a zatím si nikdo nestěžoval.

[? atom]

4-5 roční zkušenosti nejspíš zatím nikdo nemá. Možná už je tu někdo má víc jak 2 roky. Zničené byly zatím jen baterie, které se uživatelům podařilo tuším ve 2 případech přebít, jednou selhala nabíječka a jednou se rozešli články v baterii tak, že se některé z nich přebily nad 4V. Byly to 12V baterie bez balancování. Ten kdo kupuje články tak má větší zkušenosti a koupí obvykle i nějaký systém na hlídání balancování.

Ak nam dava solar povedzme 50A, ku koncu je potrebny prud len 10A a kde chceme spalit tych 40A

Regulátor bude dávat 50A jen dokud si to bude baterie schopná brát, až nebude tak začne stoupat napětí na baterii a regulátor začně snižovat výkon aby nastavenou hranici nepřekročil.
takže se bude nabíjet postupně 26,2V/50A, 26,4/50A 27,0V/50A 27,5V/50A 28,0V/50A 28,5/30A 28,6/20A 28,7/10A 28,8V/1,7A (některý balancér vyrovnává, článek nad 3,6V) 28,8/0,2 A (režije, končíme nabito)

přebytečná 40A energie se tedy nepálí na balancerech, ale ani se nevyrobí, zůstane nevyužitá

po case je uz povedzme 10 clankov v 48V systeme nabitych ale 6 este nie..a tie potrebuju prud len 3-4 ampere a kam zbytocnych 46-47 A - spalit? Nie je to skoda? Radsej by som bateriu predimenzoval aby nedoslo nikdy k 100% nabitiu.Pouzival by som ju povedzme len 30-80/90%.

Ano lepší je navrhnout systém tak aby se využilo vše. Nepoužívat baterii nadoraz je také dobré.
Ale přebytky nebo nedostatek bude existovat vždy. Na nedostatek přidat panely, nebo snížit spotřebu a na přebytky zvýšit spotřebu jestli jsou dlouhodobě (nejlépe přidat ohřev bojleru, klimatizace.....) nebo zvýšit kapacitu baterií aby vykryla krátkodobé přebytky co se sem tam vyskytnou

Povedzme ze solar ma vykon 2Kw---ku koncu sa mi nabijaju uz len 3 clanky zvysnych 13 uz je na 100% ,na tie 3 clanky potrebujem povedzme 200 watov...kam s 1,8Kw? spalit? Kde? na tych 1,7A odporoch?

Jak jsem psal výše, 1,8kW se pálit nebude, ale jen tolik kolik dokáže baterie+balancery pojmout.
v tomhle případě budeme mít
13 x článek 3,65V se zapnutým balancerém a odběrem 1,7A
3 x článek 3,5V s neaktivním balancérem, který se bude nabíjet, stejným proudem protože je vše v sérii, cca 1,7A
celkový odběr (13*3,64+3*3,5)*1,7 = 98,3W
do těch 3 nenabitých článků by mělo jít 3*3,5V*1,7A = 18W
celkové napětí na baterii 57,8V regulátor větší napětí nedá a proud tedy stoupat nemůže. Jestli se překročí 57,8V regulátor sníží proud až na 0,00A a pak už i ten balancér i tou mini spotřebou 1,7A postará o to aby srazil napětí na článku na max. 3,60V.

postupně to pak bude třeba:
13*3,63V + 3*3,55V
13*3,62V + 3*3,59V
až se nakonec vyrovnají všechny kolem 3,60V.

Čím větší balacovací proud tím lepší, bezpečnější, rychlejší vyrovnání článků.
U 200Ah se doporučují minimálně 2 ty pasivní odporové 1,7A balancéry.

[? atom]

Pro příklad - v říjnu jsem provedl "bottom balancing" tj. všechny články vybil na 2,800V a včera jsem kontroloval rozptyl při maximálním nabití (3,500V na článek) a všechny byly v toleranci 15 miliVoltů! Nemám a nechci BMS!

Rozptyl mívají články hlavně pod 3,00V a nad 3,50V. Jinak bývá minimální jak uvádíš v pásmu 3,2-3,3V i jen jednotky milivoltů.

Ale mít LiFePO4 bez BMS bych nikomu nedoporučoval. Články se časem určitě trochu rozjednou, někdy víc, někdy míň. Může to trvat měsíc nebo i rok. Omezení pásma využívání článků třeba na 3,1 - 3,5 se sice rozptyl nemusí projevit, ale jednoho krásného dne kdy bude nabíjet zase na bezpečných 3,5V, a v 16ti článkové baterii se objeví jedna o pár procent slabší kapacitou, nebo více nabitá se dostaneme do situace 15 * 3,45V + 1 * 4,25V a to bude pro ten článek asi konečná.
Odporový balancér za 3$ by situaci lehce vyřešil a zachránil článek za xx tisíc.

Je to možno řešit jen hlídání napětí jednotlivých článků a při překročení u některého článku okamžitě odpojit nabíjení.
Ale populární cellog má zrovna na rozbalancování svůj podíl, protože u 8 článků bere proud jen z prvních 6ti a tímpádem sou poslední dva nabité více a dříve.

[trud]

Jaj dakujem atom uz je mi to jasne.takze uz solar ten prud obmedzi..a teda sa vlastne ta energia ani nevyrobi, to nic nemeni na fakte ze je to skoda..je skoda mat baterie ktore dojdu na 80% a potom sa postupne znizuje vyroba energie aj ked slniecko dava povedzme tie 2KW.Dik za vysvetlenie.

[? honzaL]

..... Funguje to naprosto parádně, nesrovnatelně lépe než olovo nebo nicd. Kdo nevyzkoušel neuvěří. Pro příklad - v říjnu jsem provedl "bottom balancing" tj. všechny články vybil na 2,800V a včera jsem kontroloval rozptyl při maximálním nabití (3,500V na článek) a všechny byly v toleranci 15 miliVoltů! Nemám a nechci BMS! ..........

Rozptyl 15mV není zanedbatelný. Moje zkušenost po 3 měsících bez balancování s trvale zapojeným Cellogem je nepříjemná. Při nabíjení 1.8 kW nabíječkou byly 2 a 2 články téměř na 4V a ostatní někde kolem 3,4V. Celkem to dalo 56,8V a to ještě zdroj nereagoval a nic neomezoval. Naštěstí to hlídám na každém článku a ještě PLC automatem, takže jsem to nakonec nějak ručními zásahy ubalancoval. Jak se mi ale postupně dobíjely články, tak jsem se dostal až na 59V. Zkušenosti a co s tím mám a doporučení jsou tyto:

1. Pravidelně balancovat alespoň 1x za 14 dní. Balancéry nechat trvale připojené.
2. Mám 2xCBM na 200Ah, ale doporučuji radši o něco více nejlépe 4xCMB na 200Ah.
3. Je li trvale zapojen Cellog dát na poslední 2 články z 8 vždy více CBM balancérů (mám na 200Ah celkem 6 CBM 1,7A
4. Cellog používat pouze jako pomocný nástroj, nespoléhat se na jeho ochranu.
5. Pokud se balancuje z nabíječky z DS, mít nabíječku, kterou lze řídit a řídit proud tak, aby v poslední fázi proud nepřekročil to co teče balancéry. Viz graf, kde se přepíná při určité hranici napětí nabíjení z 30A na 3A tak dlouho, až se články srovnají na nakonec na nich stoupá napětí při pomalém dobíjení na 3A. Za 1,5hodiny je vybalancováno.

[? Pan Taum]

Sorry, zapomněl jsem dodat, že mám 24V systém tj. jen 8 článků v serii, a v podstatě mám taky BMS - 1x za měsíc 2 minuty s multimetrem. Podle toho grafu a popisu dobíjíš na 3,6V na článek, což už je za hranicí, za kterou se strašně rychle zvedá napětí tzv. koleno a články se napěťově velmi rozcházejí.

Já nechávám jen bezpečné napětí absorbtion 3,500V a float 3,400V.

Mohl by někdo pro zajímavost uploadnout záznam z Cellogu pro 16 článkovou baterii??

Tohle je 12V na lodi nabíjená sluncem. Nad hodnotu 3,5V se už znatelně rozcházejí a přitom se uloží jen zanedbatelné množství energie.

the knee starts at 3.4v, that is full for a lithium ferrous cell, everything after that is surface voltage and only useful when charging multiple cells in parallel, it just makes sure all of them are above the full voltage, current will continue to flow to he lower cells till their voltage climbs, indicating they are full.
There are great advantages to multiple cells in parallel compared to single high capacity cells. All these cells are mass produced, a 10% variation in capacity is still within acceptable if you build 110Ah cells and call the 100Ah, the lowest capacity cell still meets spec and no one complains when they get 110Ah out of a 100Ah cell do they. This mass production also creates different internal resistances, tiny, but it's there, if multiple cells are paralleled these differences balance out and a much more stable pack is created.

Here is a Junsi cell logger graph of the last stages of a 720Ah battery recharge from 11.8v, full discharged to fully charged, it's fairly definite where the cells reach full capacity.

[? honzaL]

Sorry, zapomněl jsem dodat, že mám 24V systém tj. jen 8 článků v serii, a v podstatě mám taky BMS - 1x za měsíc 2 minuty s multimetrem. Podle toho grafu a popisu dobíjíš na 3,6V na článek, což už je za hranicí, za kterou se strašně rychle zvedá napětí tzv. koleno a články se napěťově velmi rozcházejí.

Já nechávám jen bezpečné napětí absorbtion 3,500V a float 3,400V.

Pokud se články trochu rozjedou od sebe může při dobití na hranici kolem 27V - 28V už nějaký článek být na té hranici, kde se rychle zvedá napětí. Zvláště je li používán Cellog tak poslední 2 články ujíždí. Uvažujme - je-li 6 článků 3,4V pak 2 můžou být na 3,8V a celkem to dává 28V!! Určitě bych bez CBM nebo jiného BMS neměl žádný klid !!!!
Pozor na CBM mám tu teď dva kousky, které jsou od sebe o 40mV jeden mi spíná při 3,72V a druhý při 3,76V. Při sepnutí vznikne nějaký pokles napětí podle tvrdosti zdroje a pěkně to působí i na ostatní články, kde napětí okamžitě poposkočí. Pro balancování je pak potřeba, aby se všechny články dostaly na balancovací napětí a to je podle mých zkušeností zaručeno až nad 3,7V. Záleží ale hodně i na kvalitě měřících šňůr a banánků, každá setina ohmu se tu projevuje!!

[mytus]

Tomuto celkom nechápem - možno mi len niečo ušlo:

Ale populární cellog má zrovna na rozbalancování svůj podíl, protože u 8 článků bere proud jen z prvních 6ti a tímpádem sou poslední dva nabité více a dříve.

Nie je náhodou ten CellLog určený na sledovanie ôsmich článkov?

[? luge]

Tomuto celkom nechápem - možno mi len niečo ušlo:

Ale populární cellog má zrovna na rozbalancování svůj podíl, protože u 8 článků bere proud jen z prvních 6ti a tímpádem sou poslední dva nabité více a dříve.

Nie je náhodou ten CellLog určený na sledovanie ôsmich článkov?

Nie.Moze sledovat jeden az osem clankov.
Zmena cellogu aby bral prúd rovnako zo vsetkych sa dá spavit myslím jednym prepojom a zmenov odporu,upravoval som ho davnejsie.

[? Pan Taum]

Cellog 8 má hardwarový bug - rozdílnou spotřebu z jednotlivých článků, způsobující rozbalancování sestavy, když je permanentně připojen.

zjistil to Outtasight - http://solarbodge.blogspot.cz/2012/03/c ... -mods.html

něco od i4wifi - http://gwl-power.tumblr.com/tagged/CellLog

The CellLog8s also has a hardware bug in it that causes a cell load imbalance when used with more than 6 cells. As delivered from the factory, it draws power from only cells 1-6 for the CPU and display. So cells 7 and 8 would gradually go out of balance with cells 1-6. The makers posted a picture of a hardware modification (adding a wire jumper) that cures this so that all 8 cells are drained equally. Unfortunately, it then does not work with 2 cells only after the mod (but I’m always going to be monitoring 8 cells so that’s ok). They also posted an optional modification to replace one SMD resistor to reduce power consumption when using more than 6 cells. I’ve made both of these modifications.

částečné řešení - http://www.rcgroups.com/forums/showpost ... tcount=143

[? luge]

Tak, tak to je ono.

[mytus]

Ďakujem za odpovede, už chápem

[? ctirad]

Funguje to naprosto parádně, nesrovnatelně lépe než olovo nebo nicd. Kdo nevyzkoušel neuvěří. Pro příklad - v říjnu jsem provedl "bottom balancing" tj. všechny články vybil na 2,800V a včera jsem kontroloval rozptyl při maximálním nabití (3,500V na článek) a všechny byly v toleranci 15 miliVoltů! Nemám a nechci BMS!

Při 3.5V nepoznáš nic. Články moho být klidně i o nějakou tu desítku % rozhozené. Pokud hlídáš minimální napětí každého článku, tak to sice ničemu nevadí, ale zbytečně se připravuješ o část kapacity.

Co se týče bottom balancingu, je to jeden velký omyl, protože vychází z předpokladu, že všechny články mají identické parametry, což nemají. Kdyby měly, nebylo by nikdy potřeba řešit žádné balancování.

[? ctirad]

Takze nabijat to na 4,1V je asi nezmysel.

Jednoznačně. Takové napětí je pro LiFePO4 chemii devastující.

No neviem, to balancovanie s tym 1,7A suntom asi nebude moc ok.

Proč ne? Mám ve skútru pack složený ze článků starých 4 roky, rok a úplně nových a ten balancer to srovná do latě během několika desítek sekund. Bez něj se některé články (i po předchozím manuálním dobití každého na maximum) rozutíkaly tak, že ani cellogy s nastaveným alarmem na 3.7V mě nestihly zalarmovat tak rychle, aby mi některé články neutekly přes 4V. Jakmile je článek plně nabitý (kolem těch 3.6V), tak to napětí na něm vystřelí nahoru hrozně rychle.

co kapacita? Teba "ctirad" asi poznam z diskuii o el.skutroch Prave zacinam 3 sezonu na akumoto 600.

Ano, to jsem já Moje zkušenost s 4 roky starými články provozovanými bez BMS je te, že polovina kupodivu přežila bez újmy a ztráty kapacity. Jeden byl úplně mrtvý a další 4 to odnesly ztrátou čtvrtiny kapacity. U těch ostatních se zhoršila schopnost udržet napětí při velkém odběru (~2C), ale po odlehčení se zase srovnají s ostatními. Po pravdě jsou v lepším stavu než jsem čekal.

[abrams]

Cellog 8 má hardwarový bug - rozdílnou spotřebu z jednotlivých článků, způsobující rozbalancování sestavy, když je permanentně připojen.

zjistil to Outtasight - http://solarbodge.blogspot.cz/2012/03/c ... -mods.html

něco od i4wifi - http://gwl-power.tumblr.com/tagged/CellLog

The CellLog8s also has a hardware bug in it that causes a cell load imbalance when used with more than 6 cells. As delivered from the factory, it draws power from only cells 1-6 for the CPU and display. So cells 7 and 8 would gradually go out of balance with cells 1-6. The makers posted a picture of a hardware modification (adding a wire jumper) that cures this so that all 8 cells are drained equally. Unfortunately, it then does not work with 2 cells only after the mod (but I’m always going to be monitoring 8 cells so that’s ok). They also posted an optional modification to replace one SMD resistor to reduce power consumption when using more than 6 cells. I’ve made both of these modifications.

částečné řešení - http://www.rcgroups.com/forums/showpost ... tcount=143

Zdravím ,

upravil jsem tak svůj CellLog a pak změřil proudový odběr z každého článku aku :
1.čl. 0,03mA
2.čl. 0,05mA
3.čl. 0,03mA
4.čl. 0,03mA
5.čl. 0,03mA
6.čl. 8,18mA = displej svítí na plno , 6,34mA = dislej nesvítí (backlight off) a 4,55mA = úsporný režim (sleep mode)
7.čl. 0,03mA
8.čl. 0,80mA

Škoda že jsem jej takto nezměřil i před výměnou rezistoru 2k2 za 10k .

Sleep mode nepoužívat protože usne a nic nehlídá jak jsem teď zjistil .

Edit : proud mínusem je 11,10mA až 7,28mA

Elektronům zdar

[? mopadzi]

zdravím, nemáte někdo schema celllogu? stále přemýšlím jak nejelegantněji vyhodnocovat 16 článků jední AD převodníkem PLCčka...Díky za nakopnutí správným směrem