Stavba 1kWh batérie z lion článkov 18650.

[? vla]

Kapacita poloviční byl řekněme řečnický výraz. Může to být jakékoli číslo menší než reálná možnost pospojení všech aku, nebo jen těch co mají naprosto stejné vlastnosti. Vždy je dle mě lepší ve smíšené sestavě využít některé aku na 100% a některé třeba jen na 50, 60 70 , nebo bůh ví kolik procent, pro směr diskuse je to úplně jedno a zbytek nechat na střeše, přestože by se to ještě částečně dalo nacpat do těch trošku jiných baterek. Přetékání zpět do olova lze zabránit diodou. tak jsem to i nějakou dobu, když jsem používal li-on a Pb měl, jen holt to olovo zabíralo až po určitém vybití LIonek. V olovu jsem měl tenkrát asi 360Ah/24V a rozhodně to bylo lepší než mít jen 2 KW pouze v lionkách. Navíc ti co staví aku sady z použitých lion určitě nejsou schopni zapojit třeba 100P články naprosto stejné kapacity a vnitřního odporu, každý článek bude mírně jiný a tedy i v této 100P sestavě jednoho článku bude určitě zvláště při větší zátěži docházet po jejím odpojení k vyrovnávání jednotlivých článků. Já vím, že to z tvého pohledu dělám špatně, jenže mě zajímá reálný stav, reálná zásoba energie v akumulátorech a taky cenové náklady. A smíšené zapojení je pro současnou kombinaci li-on a li-fe pro mě přínosné, stejně jako bylo přínosné lion a PB. Jistě, nějaké ztráty jsou při těchto propojeních vždy, ale dosáhnou výše ztráty, kterou necháme na střeše v případě nedostatečné kapacity aku? Za mě teda určitě ne. Asi takhle, mám 2x10KW akumulátory, z jedněch vysosnu 8 KW a z druhých díky menšímu reálnému nabití teba jen 5KW, takže skladem k dispozici mám 13 KW. A pokud dám na tvé rady, že je to špatně tak budu mít 10 KW baterek nezapojených v koutě a k dispozici 8 KW reálně. Která varianta je lepší je myslím každému jasné.

[? josse]

Navíc ti co staví aku sady z použitých lion určitě nejsou schopni zapojit třeba 100P články naprosto stejné kapacity...

Myslím si, že 14x 80P umím...

[? vla]

Takže tvrdíš, že každý z těch 80P článků má naprosto stejnou kapacitu i vnitřní odpor a že stavíš z použitých? To se mi fakt nechce věřit, že použité články proměříš z hlediska kapacity i vnitřního odporu a děláš to tak dlouho až najdeš 80 naprosto stejných. Já si s tím takovou práci nedávám, postavím třeba 7x 100P a podle toho jak se vybíjí k těm slabším nějaké články přidám dokud není všech 7x100P cca stejných. Pak je z nich jeden komplet 7S 100 P až třeba 110 P a jako celek jsou jedna sekce hlavní baterie. Domnívám se, že absolutně přesně to nelze udělat ani s novými články, protože mají určité výrobní tolerance.

[NOPARasito]

Takže tvrdíš, že každý z těch 80P článků má naprosto stejnou kapacitu i vnitřní odpor a že stavíš z použitých? To se mi fakt nechce věřit, že použité články proměříš z hlediska kapacity i vnitřního odporu a děláš to tak dlouho až najdeš 80 naprosto stejných. Já si s tím takovou práci nedávám, postavím třeba 7x 100P a podle toho jak se vybíjí k těm slabším nějaké články přidám dokud není všech 7x100P cca stejných. Pak je z nich jeden komplet 7S 100 P až třeba 110 P a jako celek jsou jedna sekce hlavní baterie. Domnívám se, že absolutně přesně to nelze udělat ani s novými články, protože mají určité výrobní tolerance.

Ops, horni rada pro 8ks je na doladeni kapacity bloku z vetsich ci mensich kapacit, vnitrni odpor se pohybuje mezi 20-50mOhm. Clanky jsou nove jen ty zelene. A to prosel kazdej clanek svym kapacitnim testem, odlezenim a testem kapacity v mezi bloku 8ks.(PS.jen na tyto srandy padne 100kW mesicne z fotovoltaiky)

IMG_20190308_001005.jpg

[rottenkiwi]

Tento borec to robí roky má cez 60 kWh v 18650, prešiel si všetkým možným, založil fórum
a FB skupinu. Ale najviac sa mi páči toto video s testom, ako odlíšiť dobré a fake cells.
https://www.youtube.com/watch?v=bUTt4Vx ... &index=213

[NOPARasito]

Vla: Josse-mu bych vcelku věřil a neznamená, že někdo jiný si práci se skládáním nedá , přece jen baterii neskládáš na 1-no roční provoz. Tak proč neobětovat o pár hod navíc a mít větší pocit, že jsi udělal maximum .
P.s.: pokud jsi meril dost baterii, tak chovani jednoho kusu a bloku, se ti diametralne meni vliv vnitrniho odporu na prubeh vybijeni i nabijeni. Ja zatezoval samostatne clanky na 0,5A a ke konci cca.30% kapacity jsi sledoval rozjezd clanku diky vnitrnimu odporu.
Bloky 8ks jsem zatezoval 2A a to jelo az do posledni chvile cca na poslednich 10% kapacity jako jeden muž.
Ale tyto poznatky tu snad vysvetlovali Volente a spol.
Takže nerikam nic noveho

[? vla]

Jasně, kdybych měl množství času a ještě větší množství trpělivosti dělal bych to taky tak. Možná bych se zbavil problému, že čas od času nějaký článek pojde a vyžere kamarády. Zrovna teď mám jednu sekci odstavenou protože pošel jeden článek, už je najit vyhozen a zítra sekci znovu připojím. Odstavení jedné, či dvou sekcí mi problém nedělá, stále to utáhne cca 3KW výkonu. Jediný co bych chtěl pro kontrolu článku udělat je nabít (dnes dorazil zdroj 4V 40A) a podívat se na ně infrakamerou, ta by měla rozlišit i nepatrné ohřátí a tedy problém článků. Jen zatím mě odrazuje cena.

[trud]

Tento borec to robí roky má cez 60 kWh v 18650, prešiel si všetkým možným, založil fórum
a FB skupinu. Ale najviac sa mi páči toto video s testom, ako odlíšiť dobré a fake cells.
https://www.youtube.com/watch?v=bUTt4Vx ... &index=213

Výborná stránka ta databáza článkov.

[? josse]

Takže tvrdíš, že každý z těch 80P článků má naprosto stejnou kapacitu i vnitřní odpor a že stavíš z použitých? To se mi fakt nechce věřit, že použité články proměříš z hlediska kapacity i vnitřního odporu a děláš to tak dlouho až najdeš 80 naprosto stejných. Já si s tím takovou práci nedávám, postavím třeba 7x 100P a podle toho jak se vybíjí k těm slabším nějaké články přidám dokud není všech 7x100P cca stejných. Pak je z nich jeden komplet 7S 100 P až třeba 110 P a jako celek jsou jedna sekce hlavní baterie. Domnívám se, že absolutně přesně to nelze udělat ani s novými články, protože mají určité výrobní tolerance.

Ne, těch 14 je stejných. Odpor neměřím přímo. V. 80P je stejný počet lepších a horších jako ve vedlejších 80P. Jak z hlediska odporu, tak kapacity. Díky tomu průřezu mezi jsou pak všechny stejné. Předpokládám proudy menší než 1C.

[NOPARasito]

Takže tvrdíš, že každý z těch 80P článků má naprosto stejnou kapacitu i vnitřní odpor a že stavíš z použitých? To se mi fakt nechce věřit, že použité články proměříš z hlediska kapacity i vnitřního odporu a děláš to tak dlouho až najdeš 80 naprosto stejných. Já si s tím takovou práci nedávám, postavím třeba 7x 100P a podle toho jak se vybíjí k těm slabším nějaké články přidám dokud není všech 7x100P cca stejných. Pak je z nich jeden komplet 7S 100 P až třeba 110 P a jako celek jsou jedna sekce hlavní baterie. Domnívám se, že absolutně přesně to nelze udělat ani s novými články, protože mají určité výrobní tolerance.

Ne, těch 14 je stejných. Odpor neměřím přímo. V. 80P je stejný počet lepších a horších jako ve vedlejších 80P. Jak z hlediska odporu, tak kapacity. Díky tomu průřezu mezi jsou pak všechny stejné. Předpokládám proudy menší než 1C.

Balancer mi vyresil problem mereni vnitrniho odporu celého packu

Screenshot_2019-03-20-18-05-30-953_com.smartsoft.jkbms.png

[? kvako1]

pěkný, a jakým proudem to tedy balancuje ? měřil jsi to už ?

Edit: aha blbec slepej pardon..

[rottenkiwi]

Už len z toho zistiť, čo je odpor článku, čo o. drotov a čo o. istenia ...
Ešte keby to aj vykreslilo krivku odporu cez celú škálu napatia, bol by to zázrak.

[NOPARasito]

IMG_20190320_181432.jpg

Pokud jsou draty stejne dlouhy moc by me to netrapilo. Pocitam 20mOhm ten drátek 0,5mm2 bude mít. Už tak je to zázrak ze to neshořelo. A kdyz odpojim jakejkoli drat z článku tak se to vypne. Takze i to byla znamka bezpečnosti.
Pak plechova krabicka a jeste k tomu se to nehreje .
Jako rychlej ukazatel vnitrniho odporu nema chybu .
Jen zivotnost nikdo nevi.

[trud]

Chapem to správne ze sú daktore články nad 4,2V ?---4,239..4,238 ?

[NOPARasito]

Chapem to správne ze sú daktore články nad 4,2V ?---4,239..4,238 ?

Jj vsiml jsi si dobře, je to castecne chyba kalibrace a castecne baterie po testech, sly az na 4,25, a to jen jednou, kdyz po 3tydnech nepadnou pod 4,2V jsou vitezove )
Ted uz jsou po balancerovem zasahu.

Screenshot_2019-03-20-20-31-30-376_com.smartsoft.jkbms.png

[trud]

Nie je mozne ten balancer nastavit aby koncil 4.15...alebo, 4.05?..4.25 im určite nerobí dobre.

[lzahradil]

Hloupě se zeptám protože nechci hledat. Co to je za šikovnou věc? Jako odpověď mi stačí odkaz na Ali nebo Ebay

[NOPARasito]

Nie je mozne ten balancer nastavit aby koncil 4.15...alebo, 4.05?..4.25 im určite nerobí dobre.

Ten balancer nedela nic jineho nez rovna hladiny mezi sebou. Omezeni v systemu 14S bude, ze nebudou nabijeny na vetsi napeti jak 14x4V tj. 56V resp. syst.mam nastaven na 55/54,5float vetsinou jede 54,3 v nabijeni a po nabiti padne 52,8-53V. Urcite nebudou prebijeny. Toto byl test balanceru a nehledal bych v tom problem .
Na 4,2V budou jen po poskladani, pak jiz celou zivotnost pojedou 3,93-3,57 ))
Moje cena byla 95$
https://s.click.aliexpress.com/e/cFJNSWWH
Fotka je tam spatna uz to udelali bez relatek ale s trandakama

Screenshot_2019-01-10-08-47-16-268_com.estrongs.android.pop.png

[trud]

A ten balancer tam bude pripojený aj potom pri prevádzke? Ak áno kedy začína balancovat? Pri akom napätí?

[NOPARasito]

Balancuje porad. Nastavujes rozdil napeti mezi clankama. Nejmensi hodnota je 0,005V.
Ja ho budu davat napr. Na tejden na problemovej Pack.