Jeden článek z 16ti ztrácí kapacitu!! Co s tím??

[? kodl69]

CUPAL podložky M6 jsem dnes získal v nejmenovaném velkoobchodě elektro po 2kč/kus, posledních 14 kusů, možná stačí obejít elektrikáře v důchodu a získáte je zadarmo. S těmi podložkami cupal i pod šroub bych to neviděl tak černě, pozink a měď nikdy nedělaly problémy, pod šroubem jde hlavně o pevnost podložky, aby se hlava nezamáčkla do propojky. Nedávno jsem likvidoval hliníkové propojky z nožových pojistek a po cca 20-ti letech se tam spodek pojistkovýho držáku i podložka otiskla tak 2mm hluboko.
V manuálu winston je namalovaný, že před připojením obrousit měď i hliník, propojky taky, ale mají je všechny měděný, cupal v číně asi neznají. Je fakt, že ty kontakty na baterkách jsou zoxidovaný už při dodávce dost hrozným způsobem.

[dracekvo]

Tak se vítám do klubu. Dnes se mi povedlo vybít jeden článek na 1,5V
Aspoň mě to donutilo konečně změřit kapacitu všech článků a začít pracovat na monitoringu jednotlivých článků.

[tomas]

Nafoukl se? A co ta kapacita?

[dracekvo]

Takže, nabíjení do 3,6V proudem A5 tam nateklo 58Ah. Dlouho se to zastavilo na 3,5V. Při konečné fázi se malinko nafoukl. cca o 2mm z každé strany. Potom vybíjení na 3V proudem 5A a odebráno 47.5A. Opět nabito na 3,6V proudem 5A a nateklo 49Ah bez viditelného přírůstku nafouknutí.
Nyní vybíjím další baterii z balíku, abych zjistil přesný stav všech baterii. Do nového roku to asi nestihnu, ale nevadí. Stejně moc nesvítí.
Nicméně pracuju na monitoringu napětí pomocí PIC a 4xMCP3424 (4 kalálový rozdílový ADC převodník z rozlišením 18bit komunikující přes zběrnici I2C). Dokud to nebudu mít hotové, tak stejně elektrárnu raději znovu nezapnu.

[tomas]

A jaké jsou parametry článků, jejich jmenovitá kapacita?

[dracekvo]

Jo, článek je WINA 50Ah

[dracekvo]

Tak celý problém byl v tom, že se zbláznil jeden balanční modul a neustále balancoval i když napětí baterie bylo pod 3,6V :-/

[? honzaL]

Tak celý problém byl v tom, že se zbláznil jeden balanční modul a neustále balancoval i když napětí baterie bylo pod 3,6V :-/

To se mi také stalo, že jsem balanční obvod prorazil, když jsem omylem připojil laboratorní zdroj s vyšším nastaveným napětím. Bohužel to moc velké přepětí nevydrží.

[tomas]

Tak jsem také provedl podrobnější měření a dva články se chovají velmi zvláštně a nevím jak si to mám vysvětlit.
A prohození CellLogů nemělo na nic vliv.
Před týdnem jsem články napěťově vyrovnal a po týdnu to vypadá takto:

1_stavpotydnu.JPG

Trápí mne článek A6 a B2. Stav akumulátoru nabito na maximum = 56,2V. Žádný balancér nebalancoval.

Tak jsem se články snažil vyrovnat tím, že jsem zvedl napětí tlačítkem Equalize na 59,5V a všechny balancéry začali balancovat. Po cca 5 minutové Equalizaci se napětí mezi články trochu srovnalo:

2_poequalize.JPG

Dále jsem akumulátor zatížil odběrem cca 40A a po 30 minutách to vypadalo takto:

4_vybijeni30min.JPG

Celkové napětí 54,2V Je velmi zajímavé, že při vybíjení se články napěťově srovnávají. A pokud by článek A6 a B2 byl vadný a neměl kapacitu, tak by jeho napětí klesalo nejrychleji. Ale děje se pravý opak.

Stav po 40 minutách vybíjení proudem 40A.

5_vybijeni40min.JPG

Celkové napětí 52,8V. Články ještě více vyrovnané.

Stav po 55 minutách vybíjení proudem 40A.

6_vybijeni55min.JPG

Celkové napětí 52,8V, již moc neklesá. Články ještě více vyrovnané.

Stav po hodině vybíjení proudem 40A.

7_vybijeni1hod.JPG

Celkové napětí 52,8V, již moc neklesá. Články vyrovnané.

Vybíjení ukončeno a zahájeno nabíjení proudem cca 40A.

8_nabijeni.JPG

Celkové napětí 53V, články vyrovnané.

Po 20 minutách nabíjení proudem 40A:

9_nabijeni20min.JPG

Celkové napětí 55,4V. Tady je zajímavé že články které byly na začátku napěťově nejvýše jsou teď nejníže.

Nabito proudem 40A na konečné napětí 56,2V za 25 minut.

10_nabitoza25min.JPG

Články které byly napěťově nejníže jsou teď nejvýše.

Po 10 minutách od nabití, napětí je regulátorem udržováno na 56,2V.

11_nabito10min.JPG

Stav článků se najedou přetočil a ty napěťově nejvýše jsou zase nejníže a články se začínají opět napěťově rozcházet.
Nabíjení trvalo o dost kratší dobu než vybíjení, pravděpodobně mi měřák ten nabíjecí proud nezměřil správně a nebo se měnil.

Nevím proč se mi po nabití články po chvíli napěťově rozjedou a při vybíjení se srovnají. Jsou některé články vadné a které? Dokáže to někdo vysvětlit nebo je toto u článků LiFePO4 3.2V/300Ah, Sinopoly normální chování? 80 kusů balancérů CBM 3.6V 1.7A, 5 kusů na článek.
Jedná se o tuto elektrárnu: viewtopic.php?f=3&t=1681

Články byly teď v zimě dost potrápeny a některé dokonce úplně vybité. Přijel jsem a řešil problém čím na ostrovu nabíjet když akumulátor nerozjel ani regulátory nabíjení a přitom slunce svítilo. Tak jsem natáhl kabely z auta abych rozjel regulátory a začalo nabíjení sluníčkem. Některé články se trochu nafoukly, ale po několika dnech se to ztratilo.
A problémové články A6 a B2 už jsou v lithiovém nebi. Napětí 0V a nejde zvýšit, impedance 0 - vnitřní zkrat. Kam dáváte vadné články? Vykupuje někdo lithium?
Koupeny dva nové Winstony.
Teď mne trápí článek B5 jehož napětí nelze ani po několika denním nabíjení zvýšit nad 3,37V. Peru do něj 10A a nic. Nechápu kde ta energie mizí a nic nehřeje, je to jak nějaká energetická černá díra.
Připojil jsem k němu druhý článek nabitý na 3,5V a na chvíli napětí vzrostlo na 3,4V a potom na obou kleslo na zase na 3,37V.
Ale při vybíjení drží, a není ten nejslabší a jiné články ho dokonce s poklesem napětí předběhnou.
Jen mne vrtá hlavou kde ta energie mizí, nic nehřeje, nebublá, nenafukuje.

[abrams]

Zdravím ,

nedávno jsem zkoužel rozdýchat jednu 0,00V mrtvolku 40Ah ThundeSky ... jen se nafukoval už holt nechtěl .
O výkupu Lixx baterek nevím ... ještě jich není tolik . Ale o zpětný odběr se stará i4wifi , mrtvolka se dá využít i k mnoha jiným účelům ... dekorace , zarážka dveří , podložka nohy stolu , učební pomůcka , k pitvě atd .
Články co jsou trvaleji používány ve vybitějším stavu si nějak převiknou na nižší napětí a neradi se přeučují zpět na normální stav . Nebál bych se jej pomaleji nabíjet dokud se nevzpamatuje , ale pokud jeho nynější stav nikterak neomezuje celý aku , tak bych jej možná netrápil , jen sledoval zda-li je stabilní či se horší .
Ze zvědavsti bych udělal kapacitní testy pár článků - exota a pár dalších pro porovnání .

Elektronům zdar

[tomas]

Lithium ještě doma netavíš?

Jenže ten kapacitní test 15kWh akumulátoru po jednotlivých článcích je na několik dní a s nabitím i měsíců a to není možné. Mám jen 10A nabíječku. Můžu tedy jen na výstup měniče 5kW připojit cca 3kW přímotop a čekat až se nejslabší článek vybije na nejnižší hodnotu a dle toho a účinnosti měniče spočítat přibližnou kapacitu celého akumulátoru.

[dracekvo]

Já si teď dělal kapacitní test 200Ah článků. Vybíjení cca 28hod a nabíjení cca 20 hod. Článek. Mezitím samozřejmě prostoje, když sem nebyl doma a nemohl okamžitě prohodit baterie. Trvalo mi to skoro měsíc Ale člověk se toho dost dozví.
Proto je taky dobrý mít koncepci dvou bloků baterek.

[abrams]

Zdravím ,

kapacitní testy nejsou jednoduchý a ani rychlý , ale člověk pak ví co má .

Ne , lithium doma netavím , ani není co tavit v LiFePO4 je ho jen stopové množství a to rozpuštěné v aktivních hmotách elektrod . Kladné desky jsou z hliníku a záporné desky z mědi to jsou zajímavé materiály k recyklaci . Chcete-li kus lithia , tak rozkuchejte jednorázovou nenabíjecí lithiovou tužkovku v ní je pořádný kus lithiového plechu .

Elektronům zdar

Edit : 1111 příspěvek

[? tikonik]

Ahoj,

pokud se nekomu stane, ze napeti na clanku klesne na 0V tak se da jeste mnohdy opravit, zalezi jak dlouho na tomto napeti je. Pokud jsou to dny, tak uz tam moc velka nadeje neni. Pokud jsou to hodiny, tak mnohdy lze obnovit skoro pocatecni kapacitu. Nesmi se vsak prepolovat, coz u serioveho zapojeni hrozi, pokud se prepoluje, tak se muze nafouknout a vetsinou uz nejde opravit. U silne vybiteho clanku je idealni nabijet tak 100mA proudem a hlidat napeti a teplotu, pokud se behem nekolika dni clanek nezacne zvedat, ale stale sedi na 0V, pak uz mu nic nepomuze, to hlidani je nutne, protoze za nekolik dni se do clanku ulozi dost energie a pokud se uvnitr vyzkratuje, tak je nebezpeci pozaru. Z vlastni zkusenosti u baterie jednoho znameho, ktery nepouziva zadnou BMS ani ochranu odpojovanim, tak ze 40 clanku je pouzitelnych jen 30 a to jeste s vyrazne zhorsenym vnitrnim odporem. 200Ah clanky nelze vybijet proudem vetsim nez 80A, nicmene pokud se vybiji do 80A, tak ma jeste kapacitu 125Ah (nejhorsi clanek) ostatni jsou nad 170Ah.

[? honzaL]

Tak jsem včera udělal první špatnou zkušenost s LiFePO.
Děláme trochu rekonstrukci chaloupky a nejde nám zrovna plynový kotel. Tož si přítápíme elektrikou s výkonem asi 800W, však to moje 10kWh LiFePO vydrží. Když jsem byl s napětím na cca 50V napadlo mne jít se podívat na cellogy jak jsou srovnané čláky a ejhle!! Všechny články jsou na 3,1xxV jeden je na 3,080V, ale ouvej Jeden je na 2,7 V a cellog řve LOW.

Po 2 letech se vracím k tématu s tím, že článek, který mne dříve zlobil i díky malému utažení šroubu se již chystá odebrat na věčnost. Zprovoznili jsme konečně kontinuální měření a přikládám výsledek, který jasně ukazuje jak se článek liší od ostatních sedmi článků. V časovém úseku měření se proud měnil od -10A do +60A na 300Ah článcích. Zkusím článek ještě podpořit paralelním článkem, ale moc života v něm již asi nebude, protože zjevně se dostává mimo hodnoty rozumné pro provoz. Nerad bych kvůli němu způsobil nějakou větší pohromu, bohužel teď zrovna nejsou Winstony příslušné kapacity na skladě.

[? rva]

Vypadá to, že má článek podstatně vyšší vnitřní odpor, než ostatní články. Pro jistotu bych si dvakrát a pak ještě jednu zkontroloval, jestli to není přechodovým odporem na terminálech (asi rozpojit, vyčistit a znovu zapojit).

[? honzaL]

Vypadá to, že má článek podstatně vyšší vnitřní odpor, než ostatní články. Pro jistotu bych si dvakrát a pak ještě jednu zkontroloval, jestli to není přechodovým odporem na terminálech (asi rozpojit, vyčistit a znovu zapojit).

Na první pohled to tak vypadá. Stačil by odpor 0.01 ohm, aby to vytvořilo podobný efekt. Muselo by dojít k nějaké degradaci spoje, který byl utažen před 9-ti měsíci. Je otázka, jestli to není úkaz pouze v měření cellogem? Tam sice teče minimální proud a nárůst na jednom článku by byl kompenzován úbytkem na vedejším článku. Mám měření vedeno přes svorkovnici a tam se dá očekávat lecos. V noci na to vletím.

[? rva]

Cellogem by to mohlo být jedině u krajního článku. U článku uprostřed by se plusová výchylka jedním směren projevila jako mínusová výchylka sousedního článku druhým směrem.

[? honzaL]

Neměl jsem čas rozebrat celý batteriový set, takže jsem řešil situaci přidáním 100Ah článku. Celý problém se proti předchozímu grafu změnil následovně viz graf.
100 Ah článek je připojen přes vodiče Cu 2,5 mm2, takže na rozdíl od původního článku, který je připojen Cu propojkami cca 100mm2, funguje jen jako jakási zásobárna energie. Rozdíl je ale proti původnímu grafu (o několik příspěvků zpět) vidět na první pohled. Špičky v grafu je dobíjení z DS proudem 35A a výkyv napětí je "jen" 0,08V. Trvalé řešení to samozřejmě není, ale článku to pomáhá přežít nějakou dobu bez další újmy přesažením přípustných hodnot.

[rottenkiwi]

A keby sa pripojil hubším drotom cez silnejšiu poistku, alikvotne ku kapacite povodného článku ?
Tak by sa malo napatie uplne priblížiť ostatným a nový článok by bol chránný pred pípadnou
smrťou starého, ktorá príde už čoskoro, lebo jeden z expertov z SLAC-u odporúča, že ak sú
v článku dendrity na Cu a Al elektŕodach, sposobené vybíjaním pod 2.8 V, tak takéto články
treba prestať nabíjať, lebo vnútro sa pri skrate prehreje a ak zlyhá poistný ventil, tak článok
aj roztrhá, zároveň treba zabezpečiť, aby článok nešiel pod jeho "smrtelné Voc", ergo nie len
že o netreba nabíjať, ale ani nedovoliť aby sa vybil, lebo to skončí jeho okamžitou tepelnou smrťou.

Už sme tu asi také 2 prípady mali. Vyhodiť jeden článkok je určite lacnejšie, ako prísť ešte
o paralelný a 2 susedné.