Boiler na AC a DC

[? joseff]

ano, je jasne, ze teploty se za nejakou dobu vyrovnaji

takto to funguje i u nas, pres den kdyz se topi, tak ma voda v bojleru 40 - 60 stupnu a pres noc, kdy se netopi, se voda v bojlerech vychladi na 30 stupnu, zda se mi, ze tech 320 l (2 bojlery po 160l) i trochu vyrovnava poklesy mezi jednotlivymi prikladanimi/zatapenimi a trochu prodluzuje dobu po kterou radiatory topi i po vyhasnuti kotle, je to asi trochu jako mala akumulacni nadrz, v topne sezone to ale neni problem, behem chvilky po zatopeni uz se voda zase nahriva

mimo topnou sezonu, kdy se ohriva elektrinou zastavim kohout topne vody na vstupu do bojleru i na vystupu z bojleru a je to (stacilo by nejspis i jen na vystupu, protoze dolu tepla voda nepotece)

[Toul]

Někde jsem i četl článek o akumulační nádrži cca 4m3 a v ní je nahoře výměník pro teplou vodu na sprchování atd. a pod ním zhruba v polovině je výměník pro topení. To znamená že se nezatápí každý den, ale jen jednou za čas.

[? joseff]

a nemel by ten vymenik pro topeni byt az u spodu?

[Toul]

Pokud se nepletu tak jde o to že teplá voda v akumulačce stoupá nahoru, tedy proto je nahoře ohřev vody a pod ním topení. Asi kdyby bylo topení dole tak už by se tolik neohřálo., kdo ví.

[? joseff]

jasne ohrev vody musi byt vzdycky nahore - prave kvuli tomu, ze tepla voda ma mensi hustotu a stoupa, a stoupa

ale vymeniky "levnych" zdroju tepla - jako treba kotel nebo solar se davaji vetsinou az uplne dospodu, aby se timto zpusobem ohralo maximalni mnozstvi vody, pokud se ohriva elektrickou topnou patronou, tak ta se zase dava co nejvice nahoru, aby nahrivala jen male mnozstvi vody, ale treba umisteni vymeniku pro topeni melo v tomto pripade nejaky uplne jiny vyznam?

[Toul]

Našel jsem ten článek.
Trošku jsem mystifikoval, topení není výměník ale přímo odběr z aku nádrže.

http://www.ostrovnidum.cz/index.php?s=t ... acni_nadrz

[? hajdar]

1m2 fotovoltaických panelů vyrobí cca 100 - 140 kWh elekřiny za rok (v našich podmínkách)
1m2 solárních kolektorů vyrobí cca 250 - 650 kWh tepla za rok (dle typu kolektoru)
zdroj
Tamejsi kidy o navratnosti a vykupnich cenach je vhodne ignorovat. Dulezite je srovnani vyrobene energie z obou technologii.

Tento výpočet platí za jistého předpokladu a to je ten, že teplota na Vašem zásobníku TUV je pořád nižší, než teplota na panelech na střeše. To je ale chyba. Neplatí. Odpoledne, když máte zásobník vyhřátý na 60 stupňů, tak jakmile Vám teplota z panelů na střeše klesne pod tuto teplotu, tak se čerpadlo vypne a energie neproudí. Teoreticky by jste mohl ještě další
3-4 hodiny vyráběl teplo, ale nevyrábíte.
Ovšem jakmile máte fotovoltaické panely, tak se vyrobená elektrická energie přenáší přes topnou tyč do zásobníku nepřetržitě.

[? vanous]

taky to automaticky vede k poznatku:

1)solár se vyplatí rodině s dětmi s manželkou na mateřské a vede k větší spotřebě vody
2) při požadavku na podlahovku využívající tohoto "zbytkového večerního tepla" se na vás většina "expertů" podívá jako na exota a přidá v nabídce nulu, aby vás ty blbiny přešly

[? dePeyrace]

No svitit na fotovoltaiku je sice pekne ale rocne to moc neusetri a co s přebytky ??

ja osobně chci pouštět zbytek do boileru. Systemem pres střídač je to naprd vznikají ztráty

ale firma Dražice dela hybridní boilery AC a DC zaroven se dvema spiralama a dvouma termostaty jak naAC stranu tak na DC stranu vcetne kontrolky kdy AC strana ci DC stran jede

jde o system kdy nepotřebujete žádnej střídač či regulátor jde zapojit panely přímo do boileru samozřejme podle typu

AC strana ma vždy 2kW spiralu a dc je podle typu zatím sem nenašel ale Votlaž jen Waty DC strany


Myslim ze je to dalsi docela povedenej nápad pro nás ))) staci pripojit spinaci hodiny pro AC kdy se sepne podle toho jeslti je dosazeno teploty nebo neni takto muzete usetrit za vodu silene penize

popis:

Elektrické ohřívače vody typu OKFE AC/DC používají na ohřev
vody dva zdroje elektrického proudu. Střídavý (AC) proud je
z elektrické sítě a stejnosměrný (DC) proud je z fotovoltaických
panelů, které zabezpečují ekologicky čistou výrobu teplé vody
a šetří nemalé fi nanční prostředky uživatele při úsporách plynu,
a nebo elektrické energie ze sítě.


4 ks panelů s výkonem 250 W/1 panel – výkon 1kW
6 ks panelů s výkonem 250 W/1 panel – výkon 1,5kW
8 ks panelů s výkonem 250 W/1 panel – výkon 2 kW


Ohřívače vody zásobníkové s kombinovaným ohřevem pomocí
AC a DC proudu mohou být použity na ohřev vody jen pomocí
AC proudu ze sítě nebo jen DC proudu z fotovoltaických panelů
anebo současně, při různých kombinacích nastavení teplot
pomocí dvou samostatných termostatů.
OKFE 80 AC/DC 1 kW
OKFE 100 AC/DC 1 kW
OKFE 100 AC/DC 1,5 kW
OKFE 125 AC/DC 1,5 kW
OKFE 125 AC/DC 2 kW
OKFE 160 AC/DC 2 kW

...nechci Vám brát iluze, ale přímý ohřev vody pomocí DC spirály a fotovotaických panelů je nesmysl!!! Ten střídač o kterém píšete že je naprd, má mimo své hlavní funkce - přeměny DC na AC ještě jednu velmi důležitou věc a tou je MPP tracker, který Vám zajistí, že z panelů při jakémkoliv osvitu dostanete max. výkon. Prostým zapojení panelů na DC spirálu se účinnost takovéhoto systému dostane podle mého odhadu pod 20%, což je v porovnání se ztrátami střídače cca 5% neporovnatelné. A to "nemluvím" o využití vyrobené energie (když bude bojler nabitý) na částečný provoz domácnosti a finančním ohodnocení za každou vyrobnou kW/h...

[OTi]

Pánové ako stredoškolák elektrikár Vám musím potvrdit že špirále je uplne jedno aky proud proteče SS nebo ST (ac/dc), hlavní jsou Watty což je ukazatel celkového výkonu proměnené na teplo( spirála je obyčejnyý wolfrámový odporový drát zabalený do keramického prášku s hliníkovým nebo Cu obalem +příruba na uchycení) .
K systémum: aby jsem koupil solarcely jenom k topení, je to velice prodražený nápad při účinnosti 14% u FVE (se dá koupit/postavit samostatně MPPT aby se držel maximalný mořný výkon na dosažení 17%.
Při tom vákuové kolektory pracují na 35% ale problém je v tom že kým elktrina hřeje kým slunce svíti (kocentrují výkon slunce s 17% učinnosti do relatívně malé spirály)- tak kolektory nemají až tak vysokou koncentraci tým pádem nedosáhneme vyšší hodnoty vody v zimě něž 60°C. Tam topné teleso(celý kolektor) má několik mertrů čtverečných, ale cena je čtvrtinová ku FVE. řešením jsou Trackované malé kolektory(0,09m2) s velikou plochou koncentrátora(10-15m2) aby se dosažila teplota vody na žádanú úroveň. Fotovoltaiku kvůli cene a slořitosti výrobní technologie a iným... , bych poučíval jenom na živení výlučne elektrických zařízení které nejsou určeny k přeměneně EL. na teplo slunce nám dáva když svítí 800W/m2 tepla v zimě a 2500W/m2 tepla v léte, tak k čemu by jsme to měnily 2x na iný druh energie(pozor svetelný výkon slunce a tepelný výkon slunce jsou rozdílné veličiny, teplo neprestoupí přes vákuum, ale v tom případě nositelem tepla jsou fotony proto se to dá koncentrovat)?

[mypower.cz]

Fotovoltaiku kvůli cene a slořitosti výrobní technologie a iným... , bych poučíval jenom na živení výlučne elektrických zařízení které nejsou určeny k přeměneně EL. na teplo slunce nám dáva když svítí 800W/m2 tepla v zimě a 2500W/m2 tepla v léte, tak k čemu by jsme to měnily 2x na iný druh energie(pozor svetelný výkon slunce a tepelný výkon slunce jsou rozdílné veličiny, teplo neprestoupí přes vákuum, ale v tom případě nositelem tepla jsou fotony proto se to dá koncentrovat)?

v podstate nejde ani tak o to primarne vyuzivat FVE na vytapeni, coz samozrejme efektivitou je nic moc, spise jako zuzitkovat obrovske prebytky pres leto. A prave treba v mem pripade.. Nemam az tolik "ulozneho prostoru" pro ulozeni energie v baterkach, tak proc tu prebytecnou energii pres leto necpat do vody misto do baterek a vecer se z prebytku okoupat, nebo tuto teplou vodu z prebytku vyuzit na prani (pustit do pracky uz predehratou vodu), atd... Jinak samozrejme fototermika je na ohrev ucinnejsi.

[? avatar]

Taky jde o to ze malo kdo ma moznost tahat hadice po baraku a mit dlasi cerpadlo na vodu a prohanet panelama na strechut vodu. Samo ze to je ucinejsi ale mylslim ze je jen otazka casu kdy fotovoltaika bude ucinejsi a hlavne levnejsi. Pro me je jednodusi tahat kabel elektrickej

[OTi]

už aby to tu bylo ale já si myslím že sa to nestane skorej než za 30let. ale tým pádem nic jinýho netreba než přidat spirálu do boilera a nech se koupeme.Řízení spirály neni složité ani dvou takže přeju vám hodně teplé vody

[tomas]

Vše je již řešeno v tomto třetím díle (a předchozích) porovnání: http://www.czrea.org/cs/druhy-oze/fotov ... -tepelne-3

[OTi]

Vše je již řešeno v tomto třetím díle (a předchozích) porovnání: http://www.czrea.org/cs/druhy-oze/fotov ... -tepelne-3

dovol aby som nesúhlasil totiž tieto grafi ta nútia kombinovat dve nejdražší technologie a ani nespoměli na kolektory s vysokou koncentraci světla.

[? Jery.jeronymo]

Dobrý den, dovolte, abych se vmísil do diskuze. Pracuji pro společnost jež byla jedna z několika, kterou oslovily Dražice s žádostí o návrh systému ohřevu vody z FV. Většina firem co oslovili, tak hned šli klasickou posloupností úvah: Odpor DC spirály, Ump panelu, Imp panelu a z toho navrhnout ideální serioparalelní zapojení panelů. Žel toto řešení je docela na ... jak zaznělo výše, protože voltamperová charakteristika panelu je nelineární a je neustále ovlivňována. Tím pádem pokud zapojíte přímo panel na odporovou zátěž, tak ideálně bude fungovat jen v jednom daném konkrétním případě osvitu a teploty. Když jsme tu dělali měření v krásnym letním dni, tak byla vidět osvitová křivka průběhu dne a pod ní jak se ode dna zvedá dolů prohnutá křivka výkonu ve spirále, která dosáhla svého ideálního bodu asi kolem 11 hodiny, pak se propadla lehce dolů a vrátila se až někdy kolem půl druhé odpoledně a pak opět zrcadlově klesala s velkým propadem dolů. Takže naši technici dali dohromady PWM modulátor s MPPT a začali zkoušet a porovnávat o kolik se zvedne výroba. V podstatě pokud je velmi zataženo a osvit se pohybuje od cca 50 do 150 W/m2 , tak je výroba s MPPT cca o 300 - 400% vyšší a v ideálním letním dni kdy vrchol osvitu šahá na cca 1100 - 1200 W/m2 je navýšení výroby o cca 35-45%. Z celoročního hlediska je zvýšení výkonu při použití MPPT o cca 55%. Jinak co se týče myšlenky ohřevu pomocí FV, tak není rozhodně myšlen jako autonomní ohřev a všichni víme proč. Rozhodně ale je schopen docela podstatně ušetřit, pokud je dobře dimenzován. Jde o to, aby v létě bylo střídmně přebytků a v zimě se dotápělo elektřinou s tím, že cokoli co zrovna slunce dá, bylo využito. Jakmile by ale člověk chtěl být naprosto soběstačný, bylo by to naprosto neúčelné využití FV systému. ...ale to samé je u termiky. A ještě jedna poznámka: Pokud má člověk velkou střechu, tak si myslím, že není dobré porovnávat systémy od m2, ale spíše porovnávat výkony. Je to podobné, jako u porovnání krystal a amorf křemík. Také jsou tu silné argumenty že mají menší účinnost a že zaberou větší plochu, ale z celoročního hlediska je amorf na WP schopen dodat více elektřiny, než monokrystal a tak pokud zrovna není stísněný prostor, je vždy se ohlížet po tomto aspektu.

S pozdravem Jiří Frait

[RobertM]

Dobrý den, dovolte, abych se vmísil do diskuze. Pracuji pro společnost jež byla jedna z několika, kterou oslovily Dražice s žádostí o návrh systému ohřevu vody z FV. Většina firem co oslovili, tak hned šli klasickou posloupností úvah: Odpor DC spirály, Ump panelu, Imp panelu a z toho navrhnout ideální serioparalelní zapojení panelů. Žel toto řešení je docela na ... jak zaznělo výše, protože voltamperová charakteristika panelu je nelineární a je neustále ovlivňována. Tím pádem pokud zapojíte přímo panel na odporovou zátěž, tak ideálně bude fungovat jen v jednom daném konkrétním případě osvitu a teploty. Když jsme tu dělali měření v krásnym letním dni, tak byla vidět osvitová křivka průběhu dne a pod ní jak se ode dna zvedá dolů prohnutá křivka výkonu ve spirále, která dosáhla svého ideálního bodu asi kolem 11 hodiny, pak se propadla lehce dolů a vrátila se až někdy kolem půl druhé odpoledně a pak opět zrcadlově klesala s velkým propadem dolů. Takže naši technici dali dohromady PWM modulátor s MPPT a začali zkoušet a porovnávat o kolik se zvedne výroba. V podstatě pokud je velmi zataženo a osvit se pohybuje od cca 50 do 150 W/m2 , tak je výroba s MPPT cca o 300 - 400% vyšší a v ideálním letním dni kdy vrchol osvitu šahá na cca 1100 - 1200 W/m2 je navýšení výroby o cca 35-45%. Z celoročního hlediska je zvýšení výkonu při použití MPPT o cca 55%. Jinak co se týče myšlenky ohřevu pomocí FV, tak není rozhodně myšlen jako autonomní ohřev a všichni víme proč. Rozhodně ale je schopen docela podstatně ušetřit, pokud je dobře dimenzován. Jde o to, aby v létě bylo střídmně přebytků a v zimě se dotápělo elektřinou s tím, že cokoli co zrovna slunce dá, bylo využito. Jakmile by ale člověk chtěl být naprosto soběstačný, bylo by to naprosto neúčelné využití FV systému. ...ale to samé je u termiky. A ještě jedna poznámka: Pokud má člověk velkou střechu, tak si myslím, že není dobré porovnávat systémy od m2, ale spíše porovnávat výkony. Je to podobné, jako u porovnání krystal a amorf křemík. Také jsou tu silné argumenty že mají menší účinnost a že zaberou větší plochu, ale z celoročního hlediska je amorf na WP schopen dodat více elektřiny, než monokrystal a tak pokud zrovna není stísněný prostor, je vždy se ohlížet po tomto aspektu.

S pozdravem Jiří Frait

Přesně tak to je. Pan Frait má pravdu, mohu jen potvrdit jak vyšší výnos energie z tenkovrstvých panelů (ideální poměr cena/výkon na Wp) tak ideální použití MPPT pro spínání tepelných zátěží. My MPPT většinou ovládáme rovnou DC ale i AC spotřebiče (spirály DC i AC a poslední dobou také tepelná čerpadla kdy z 1kWh vyrobené, zaplacené a spotřebované energie dostaneme 3-4 kWh tepla).

[abrams]

Zdravím ,

včera jsem na Ampéru 2012 v Brně natrefil na :

Elektronům zdar

[? jhladik]

Zdravím ,

včera jsem na Ampéru 2012 v Brně natrefil na :

bojler001.JPG

bojler002.JPG

bojler003.JPG

bojler004.JPG

Elektronům zdar

hihi, na ampéru jsem nebyl, ale na jejich stánkách jsem na to včera natrefil též. Zajímalo by mne jestli tam mají nějaký MPPtracker nebo je tam to DC těleso natvrdo připojeno na +-z FV...

[? joseff]

mate nekdo tento AC/DC bojler porizeny? chtel bych se zeptat na neco z praxe pri jeho pouzivani