Fórum | MyPower.CZ

Nedá se to "obestavět"? A tu boudu pak vytopit?
Průtokáč obyčejný jsem samozřejmě nemyslel
Ale jestli se někde dostaneš ke trubce, tak by ji šlo omotat samoregulačním topným kabelem. Třeba co se používá do okapů nebo na trubky s vodou ve sklepě, který promrzá atd. Mám na podobnou situaci (ochrana trubky s vodou proti zamrznutí) nachystaných pár metrů (tenhle asi ne, ale něco podobného: https://shop.fenixgroup.cz/z1324-elsr-m-10-2-bo ).

Původní instalovaný výkon v mikrosíti FVE 19,98 + 18,65 = 38,63 kW + větrníky 3 x 2,8 = 8,4 kW. Celkem 38,63 + 8,4 = 47,03 kW byl nedávno navýšen o:
- 33 panelů CanadianSolar BiHiKu7 CS7L-585MB-AG, 585W bifaciální = 19,305 kW, střídač Fronius Symo 20.0-3-M
- 2 x hybridní FVE na okolních budovách:
1 . hybrid 14 x LONGI LR5-72HPH-545M = 7,63 kW, Solax hybrid G4 15kW, aku 5 x Pylontech H48050 = 12 kWh.
2. hybrid 24 x EXESOLAR A-HCM415/108 = 9,96 kW, Solax hybrid G4 15kW, aku 5 x Pylontech H48050 = 12 kWh.

Takže celkem v mikrosíti teď pracuje 38,63 + 7,63 + 9,96 = 56,22 kW ve FVE + 8,4 kW vítr a 130 + 12 + 12 = 154 kWh akumulace.

VRB akumulátor CellCube měl za dobu provozu několik poruch způsobených špatně zvoleným materiálem - netěsnosti.
Rakouský výrobce CellCube místo PVDF použil na několika místech polypropylen. Popraskané hadičníky a nevhodné hadce vyměnili. Pak to asi rok celkem fungovalo. A nedávno začali téct dvě čerpadla ze čtyř. Záruka nezáruka za výměnu dvou čerpadel teď chtějí 100 tisíc Kč. Takže jsem čerpadla přehodil tak, že teď funguje CellCube na poloviční výkon cca 15 kW - 3 kusy SUNNY ISLAND 8.0H a zvládá to pracovat i s tímto instalovaným výkonem a celou mikrosíť uřídit. Do akumulátoru a z akumulátoru jde ale jen kolem 15 kW, zbytek proudí přímo do spotřeby z toho 60 kW je v topných tělesech ovládanými regulátory přebytků v okolních budovách. Trochu jsem ještě poladil nastavení ochran ve střídačích a funkce P(f) a regulátory přebytků co ovládají 60 kW v topných tělesech a jede to teď pěkně stabilně.
Vadné čerpadla jsem vymontoval a podle výrobního štítku a zkoušky svaření jsem zjistil že je to také polypropylén přeznačený na PVDF. Zeptal jsem se výrobce CellCube zda by ty nové čerpadla byly z PVDF nebo přeznačeného polypropylénu, ale nechtěli na to odpovědět.
Našel jsem výrobce těchto čerpadel
https://www.flux-process-pumps.com/en/
v ČR je zastupuje firma VERDER s.r.o. https://www.cerpadla-flux.cz/
hlavy čerpadel mají označení RM-PVDF-VKKK-7/55 -15
Za dvě hlavy čerpadel chtěli cca 40 tisíc Kč.
Motory čerpadel jsou na 24V dc řízeny frekvenčním měničem který je ve svorkovnici motoru. Motory jsou v pořádku. Zítra 22.5.2023 mám v plánu čerpadla opravit a namontovat zpět.
Přístup je tam šílený, člověk musí vyset hlavou dolů aby se doslat do šachy k čerpadlům které jsou u dna kontejneru. Všude samá kyselina, montérky mám samou díru.
Kdybych to navrhoval já, tak bych tu šachtu zrušil, stejně hrozí že ji zatopí kyselina a pak se to může celé zlikvidovat protože by se už nedalo dostat k ventilům které jsou u dna a uzavřít to a elektrolyt by to kontaminovalo a čerpadla rozpustilo. A místo šachty bych tam dal ty sudová nebo kontejnerová čerpadla a bylo by to lehce opravitelné, nehrozilo by že to zalije elektrolyt a bylo by tam i více elektrolytu takže by to mělo i větší kapacitu.

Mezi budovami byl zprovozněn teplovod, kogenerace vzhledem k situaci s plynem se zatím nenainstalovala. Na teplovod se napojil kotel kusové dřevo / pelety 60kW řízený lambda sondou. Dřevo a pelety jsou v jednom silu. Když tam někdo je, tak tam občas příhodní polena a v noci to přejde na pelety.
Zprovoznění teplovodu si vyžádalo i zprovoznění optické sítě mezi domy aby měl řídící systém přehled o tom kam teplo proudí a kam je ho třeba dodávat atd... takže tam už přenášíme mezi budovami elektřinu, teplo i data

Plány do budoucna. Pro zvýšení spolehlivosti se uvažuje o dalším akumulačním systému kdyby byl CellCube v poruše, který by dokázal také uřídit mikrosít a měl by větší účinnost. Takže asi několik Pylontechů H48050 a dva HV střídače bez traf. Zvažuji dva kusy DEYE SUN-50K-SG01HP3-EU-BM4, ještě je musím otestovat pro řízení mikrosítě, zatím nejsou k dostání.
Někdy v roce 2025 vyprší licence dvěma stávajícím okolním FVE tak to připravuji i na to že tam přibude dalších 60 kW ve FVE které si jejich majitelé budou moci přepínat mezi mikrosítí a DS podle toho kdo dá víc
A časem snad i nějaká ta sezonní akumulace ve vodíku, potřebujeme pokrýt 4 zimní měsíce elektřinou a teplem.

A ještě jedna zajímavost. Distributor vyměnil transformátor a vedení v okolí. Takže dovolil k síti připojit 20 kW rezervovaný výkon. Tak zvažuji jak z mikrosítě dostat 20 kW do DS a případně i odebrat, což by nám pomohlo v zimě.
Sítě ale nechci vzájemně propojit takže bych to uměl udělat pomocí dvou 20-25 kW asynchronních motorů které bych spojil hřídelí. Připojil bych to přes nějaký softstart k síti aby se to rozběhlo a druhý motor bych krmil přes frekvenční měnič z mikrosítě tak, aby ten na síti přešel do generátorového provozu a frekvenčním měničem bych plynule ovládal výkon na těch 20kW. Pokud bych potřeboval obrácený tok tak bych to soustrojí stykači "otočil". Problém by byl hluk a mizerná účinnost, výhoda by byla setrvačnost, takže by mikrosť byla trošku frekvenčně stabilnější.
A nebo bych to zvládl udělat i s tím střídačem Fronius Symo 20.0-3-M který mám k dispozici na pokusy, stačí v nastavení zrušit funkci MPPT a nastavit ho na pevnou hodnotu napětí a připojit k DC zdroji 600Vdc 20 kW. Ovšem takový zdroj nemám a ceny jsou šílené, zvláště pokud to má mít slušný účiník a ne jen hloupý usměrňovač. I když na druhou stranu v mikrosíti není po cestě od zdrojů do spotřeby žádné trafo (pouze v cellcube jsou trafa) takže by ani snad nevadilo kdybych to DC udělal jen hloupým usměrňovačem ve špičce sinusovky. Ty FV střídače by také prostě dodávali jen špičku sinusovky, vzhledem k tomu že tam je teď fázová regulace přebytků, tak stejně i teď nedodávají vše po úplně celou sinusovku, ale jen podle toho kdy se otevřou triaky. A také by tam musel být oddělovací transformátor, nelze propojit dvě sítě přes střídač bez galvanického oddělení. Musím se na to podívat osciloskopem co to bude dělat s obyčejným usměrňovačem.

Bude to dle podmínek fóra ještě ostrov když to připojím k distribuční síti přes mechanickou nebo DC vazbu? Ale asi tu stejně většina má přepínače sítí, takže to je asi tak stejné.

Další možnost je sehnat střídače s HF trafy, to by mohlo mít větší účinnost a i nižší cenu. Za oddělovací 3 fázový NF transformátor 20 kW chtějící přes 70 tisíc Kč. Jenže střídače s HF trafy už se moc nepoužívají a jsou velmi malého výkonu muselo by jich být více např. dva Fronius IG Plus 120 - 3 nebo Fronius IG Plus 150 - 3 jenže ty už se nedají také koupit. Možná bych sehnal nějaké starší z modernizované FVE.

DC napětí bych mohl brát i z jednoho hybridu DEYE SUN-50K-SG01HP3-EU-BM4 nastavím mu olovo ať jen udržuje napětí a modbusem bych pak řídil toky a výkony. Dva střídače Fronius IG Plus by to DC posílali do druhé sítě. Stykači bych to otáčel podle požadovaného směru.
Případně použiji dva hybridy 20kW které propojím na baterkách, ale jeden musí být přes oddělovací trafo, nemusel bych to otáčet stykači a bylo by to plynulé obousměrné.

Nebo regenerativní AC zdroj:
https://www.meatest.com/cs/produkty-618 ... etail-4003
https://www.chromaate.com/eu/product/re ... series_161
ale to bude stát stovky tisíc možná i milióny Kč. Uvidím jak se to vyvine a podle toho co tam nakonec bude to budu dále řešit a rozvíjet, nějaké možnosti co mne napadli jak to řešit jsem si tu tímto napsal abych na to nezapomněl.

Ty se asi moc nenudíš. Až to doladíš, tak farmáři můžou poskytovat ČEPSu SVR.

Já teda nevím, ale tohle je komplikovaný jak mlátička, teoreticky to možné asi je, ale bude to náchylný na regulaci otáček vs. výkon, regulace cosFí, pak hlídání aby nebyl překročen kroutící moment motoru i generátoru, protože jak dojde byť ke krátkému přetížení, tak to bude s tím měničem velice nepěkně mávat, to už ani nemluvím o účiníku, takže ještě kondenzátorová baterie s regulátorem, když selže nebo je reg. pomalá, tak může vzniknout taková napěťová špička (velká kapacita->přebuzení), že to odpálí vše připojené (není to natvrdo spojené s DS, která by to podržela).
DC coupling přes baterku bude jednodušší jak regulačně, tak i akumulací energie.
Ono té energie v setrvačných hmotách moc není, kdysi jsem to počítal a když jsem zjistil že 10kg setrvačník (celkem) by dal tolik energie co 1 článek 18650 (nemluvím o ztrátách zpětnou konverzí motor/generátor, v ložiskách->magnetická, rotací ve vzduchu->vakuum, v převodech, kritické otáčky rotující trubky...), nehledě na to, že pokud se taková rotující hmota žvejkne, tak to musí být fest kotvené, ale zase i pružně kvůli vibracím, pokud je to v domě...tak jsem se na to vyfláknul. Cokoliv mechanickýho je fakt cesta do pekel.

Na druhé straně Ward-Leonardova( Ilgnerova) soustrojí poháněla válcovací stolice desítky let, ale tam byly setrvačné hmoty podstatně vyšší.

thomas.007 píše:Cokoliv mechanickýho je fakt cesta do pekel.

Dá se to tak říct. Na druhou stranu jsem na vlastní oči viděl "čertovské" soustrojí, co umí opravdu bezvýpadkově přes 1MW, přitom těch řekněme 10 sekund, než naběhne diesel, to dělá právě ze setrvačníku (Pronix DUPS).

energie setrvačníku se zvyšuje s otáčkama a s průměrem. V trolejbusech byl kus železa netuším na jakejch otáčkách, ale na přejetí křižovatky to elektriku dodalo. Ostatně tohle je celkem zajímavý: http://upase.it.cas.cz/skladovani-energie-setrvacniky/
100Wh/kg a ten materiál může být jenom sprostý železo, energie se může dodávat/odebírat přes stator.

Zotrvacnik moze akumulovat takmer nekonecnu energiu, v porovnani s energiou ktoru
Zem spotrebuje/ akumuluje za celu jej existenciu.

https://en.wikipedia.org/wiki/Penrose_process

50 000 000 000 x 10^30 kg x 0.29 / 29 % /