Fórum MyPower.CZ

Pořídil jsem si sadu 16 článku LiFePo4 304Ah popis ZDE. K tomu pak zakoupil novou BMS typ JK-BMS B1A20S15PH. Pro neznalé balanční proud 1A, maximálně 20 článků a proud 150A. To zajímavé by mělo být to H na konci. To by mělo znamenat, že je tato BMS s upraveným Firmware, které má funkci HEAT, tedy možnost ovládat přes FW v BMS topení pro baterie. To je pro mě dost důležité. Nicméně k dotazu.

Existuje nějaké opravdu základní zapojení BMS abych ji rozběhal mimo systém - tedy aby se a)spustila, b) s funkční BT?

Samozřejmě existuje základní zapojení, v mém případě návod počítá s minimálně 13 články. A když bych chtěl otestovat nastavení BMS předem, před jejím zapojením do systému - existuje nějaká varianta zapojení třeba jen s jedním, nebo dvěma články? Zkoušel to někdo "off the system"? Problém startu napětím se asi dá vyřešit konektorem a tlačítkem. To jsem už někde viděl...
Ano - ZDE
tedy pro BA20S15P to znamená Display Port a zjistit, který dva kontakty odpovídají schématu.
Ale jaká musí být minimální konfigurace, aby to celé běželo?

P.S. pro Admina. Zkoušel jste někdo vyhledávat na foru "JK-BMS", nebo "JK BMS"? Vůbec nic to nenajde. Musel jsem přes Google. Předpokládám nějaké nastavení u lokálního vyhledávání.

ja si to doma zapnul na lab zdroji. zapojil jsme tlustej B- na -, b- balancni taky na minus a b+ na plus zdroje. Melo by stacit treba 24v. Kdyz mas tlacitko tak asi tlacitkem zapnes. Kdyz ne, musej se delat opicky s napetim na terminalech ale i to jde

Super. Dám vědět, jak to testování dopadlo.
Jde mi právě o otestování HEAT funkce. Trval jsem na ní protože dnes už baterkám topím. Jeden dodavatel mě dokonce odmítnul, že i když se to inzeruje, tak Customizovanou BMS nedodává. Druhý řekl OK, ale bude to z Číny. Takže dříve, než to začnu zapojovat chci mít jistotu, že tu HEAT funkci to opravdu má.

Tak jsem to dnes otestoval. Tedy teoreticky, bez zapojení na baterie.
Postup od @glottis funguje bez problémů. Tedy tlustej B- na tenkej -b a to celé na mínus napájení. A plus napájení na +b. A úplně to stačí. - jak je vidět, napájení stačí i cca. 17,0V. Netestoval jsem kolik je potřeba, prostě jsem tam dal maximum mého zdroje.
- šarádu s napětím B-, p- případně na článcích jsem nedělal, učinil jsem pokus - spínač na konektoru dle předchozího příspěvku. Předpokládal jsem, že to je něco jako spínání do nuly a tlačítko ani konektor nemaje, prostě jsem pinzetou propojil ty dva kontakty přímo na BMS. No a ono to funguje jak je zřejmé. Funkce HEAT by měla fungovat tak, že jakmile BMS změří teplotu pod ChargeUTP začne topit a přestane na návratové teplotě ChargeUTPR. Funkci HEAT mám k dispozici v aplikaci, zapnul jsem a snížil teplotu měřících čidel chladícím blokem z mrazáku. No v aplikaci to nic neudělalo. Proč nevím - budu pozitivně předpokládat, že je to kvůli tomu, že obvod topení jsem při tomto pokusu zapojený neměl. Původní nastavení bylo ChargeUTP=-20°C, ChargeUTPR=-10°C což mi tedy přijde dost nesmysl, zvláště u LiFePo4. Dle svých zkušeností jsem v aplikaci nastavil +2°C a +4°C návratovou.
Uvidíme až při ostré instalaci, termostat tedy zatím odstraňovat nebudu...

Ještě doplňuji dva teoretické poznatky, které mění můj pohled na HEAT funkci:
1. Na zapnutí HEAT se využívá funkce Low Temperature Charging Protection. Tedy v jednom okamžiku to zapne topení a VYPNE nabíjecí FET. Prakticky řečeno taková funkce nepokrývá všechny stavy, které mohou nastat. V současnosti externí termostat zabrání tomu, aby se baterie dostala do stavu pod 0°C, kdy je zakázáno nabíjení LiFePo4 a není tedy důvod nabíjení jako takové blokovat. Prakticky mohou nastat situace, kdy k poklesu okolní teploty dochází i přes den, kdy svítí slunce a zakazovat nabíjení v okamžiku, kdy pálená energie může být ze sluníčka nedává smysl.

2. JK-BMS zapojení funkce HEAT vyžaduje kontrolní napětí z nabíječky na samostatných přívodech kabelu. Jinými slovy u funkce se předpokládá, že pokud bateriím topím, pak je to z externího zdroje. A tento zdroj (asi) musí být zapojen na konektoru HEAT. Zatím je to jen teoretický předpoklad vycházející z kabeláže, ale na 95% se potvrdí. Předpokládám současně, že tohle se dá obejít tak, že dané kontakty budou zapojeny přímo na baterii, nicméně to jen potvrzuje závěr z bodu č.1 a sice, že HEAT se nepředpokládá přímo ze článků.

V mé situaci, kdy se může teplota z +5°C změnit na -5°C během jediné noci ale i za dne mi výše uvedené docela nevyhovuje. Topení a nabíjení musí být nezávislé a vypadá to, že funkci HEAT v mém případě nevyužiji

MOze tam bud byt odber 3 A ako heating pad, alebo spinat rele alebo stykac.

NIekto ma dorobene aj manualne zapinanie / automaticke.

https://www.youtube.com/watch?v=piXGQfe1TZk

3A je pro mě naprosto OK, ale když to SOUČASNĚ vypne FET nabíjení??? Já dnes termostat ovládám přes Raspberry, takže si hlídám jak teplotu, tak i napětí baterek a tedy se můžu rozhodnout kdy topit a kdy ne. Ale když to pro zapnutí topení využívá ten režim undervoltage a současně to vypne nabíjecí FET, tak nabíjení nezapnu...

NO to je to, co cinan nedomyslel, ze ako na to bude reagovat MPPT alebo nejaka nabijacka.

rottenkiwi píše:

NO to je to, co cinan nedomyslel, ze ako na to bude reagovat MPPT alebo nejaka nabijacka.

No mě třeba při úvodním seznamování překvapilo, že ten UTP režim je default nastavený na -20°C a UTPR na -10°C. Odpověď -> prostě ty stovky a tisíce instalací po světě se nikdy nedozvědí, že tam je nějaké UTP nastaveno, nezareaguje. Asi nebude moc instalací LiFePo4, kde by BMS řídila baterie v -20°C. Přestat nabíjet a současně spotřebovávat elektřinu do topení, to v ostrovním režimu prostě nemá logiku. Doufám, že vše ostatní bude fungovat ve standardu a tahle slepá ulička bude jen poučení pro někoho jiného. Pokud někoho nenapadne něco geniálního, tak já zůstávám u externího termostatu řízeného přes Raspberry .

Mám k dispozici bednu, která má vnitřní prostor k dispozici 60 cm x 62 cm. Do tohoto prostoru musím dostat 16 článků EVE 304Ah. Které jsou široké 174 mm a tlusté 72 mm. Jeden by tedy očekával, že propojení bude 2 x 8 článků. To se tam sice vejde = 8 x 72= 576 vypadá OK, ale pokud budu počítat toleranci 1mm plus mezeru 1mm plus 2x kompresní desku cca 5mm = 8x73 + 7x1 + 2x5 = 601 mm a na jakoukoliv manipulaci (ale i šroub) mám centimetr. To asi neprojde.

A pak tedy přichází na řadu jiné kombinace. Jednou z variant je sestava článků 2x7 + 1x2. A pak ještě 5x3 + 1.
Tahle varianta mi přijde jako nejvhodnější. Výsledná max. velikost je 3x174 + 2x10 = 542mm krát 6x73 + 5x1 = 443mm takže i na kompresní desky místa dost.
viz foto. Akorát mi není po chutí fakt, že takhle jak to mám na fotce jsou samostatné výstupy sestavené baterie nejdále od sebe jak je to jen možné. Napadá vás někoho jak by to šlo propojit, aby (+) a (-) baterie byly blíže u sebe? Zkoušel jsem si to kreslit několikrát a nikdy mi to nevycházelo lépe...
Ono ve finále tam bude zapojená na jednom pólu BMS, takže tak úplně špatně to není, ale kdyby někoho napadla lepší varianta propojení?

a pod-otázka -> když už budu dělat kompresi článků => testovací protokol hovoří "At 25±2 ℃, the battery under 300kgf fixture". Lze to nějak specifikovat lidsky? Počítám s tím, že jednotlivé články oddělím 1mm pružným materiálem a celý blok stáhnu na silnější plastovou nebo kovovou desku prostě tak nějak akorát. Ale jak moc je 300kgf - jestli je to na m2, znamená to, že na plochu článku (174 x 204mm) by to mělo být cca. 10,5 Kg?

A proč tak blbě?

Když chceš vývody u sebe udělat pouze dvě řady po 8článcích a + a - mít na jedné straně širokou stranou těch 8 k sobě.

Soban píše:

A proč tak blbě?

Když chceš vývody u sebe udělat pouze dvě řady po 8článcích a + a - mít na jedné straně širokou stranou těch 8 k sobě.

8x73 + 7x1 + 2x5 = 601 mm => prostor na dráty a manipulaci nic moc.

A tím chtěl básník říci co?

Ať ty baterky seskládáš jak chceš vždy zaberou stejné místo!

Jsi neřekl že jseš v nějakém směru omezen velikostí.

Jaký prostor na dráty? Hlavní přívod na jedné straně není co řešit a balanční káblíky vedu uprostřed baterky středem tam místo je....

A co takto:

,
.
Len musis urobit nestandardne prepojky 3 ks.

rottenkiwi píše:

A co takto:

To vypadá dobře. Hned zítra to vyzkouším. Měděnou pasovinu mám tak připojky by nebyly problém.

Ivo12s píše:

To vypadá dobře...

Je to hezké řešení, ale jak se u takové montáže bude dělat komprese?
Dal bych 2x8. Na jedné straně to stáhl přímo ke stěně bedny (matky by byly vně bedny, popř. navařit jen podložku na konec závitové tyče), na druhé straně bedny bych udělal mnohem větší díry pro závitovou tyč a stahoval to zvenku trubkovým klíčem.

Díry do bedny z venku tom bych zhoršil izolační vlastnosti te bedny...

Však kabel taky povedeš ven. Není přeci problém dát k závitovce k matce gumovou podložku a nějaký tmel a bude na tom líp jak PG průchodka na kabel.

Kabel je sice z medi, ktera je lepsi vodic tepla, ale nema zdaleka tak velky prurez, jako ty tyce. Kdyz budou skrz, tak to bude tepelny most, resp. nekolik zbytecnych mostu navic.

cipis píše:

Kabel je sice z medi, ktera je lepsi vodic tepla, ale nema zdaleka tak velky prurez, jako ty tyce.

Větší? Mám staženo šesti závitovými tyčemi M6 a kabely Cu 70mm. Přepočteno to bude +/- stejný. Z jedný strany bedny nalepím na matky polystyrén, z druhý strany tyč čouhat nemusí, vždyť ty matky budou až vevnitř na další, stahovací desce. A díru na rourák po stažení zacpu polystyrénovou tyčkou. Ale tvoje bedna, tvůj boj.