Dobrý den,
máme tu pátek a s ním i další článek ke čtení, zamyšlení a případné diskuzi. Dnes se podíváme na další nápad z oblasti agrovoltaiky.
Přeji hezký den.
Karel Kilián
Solární skleník: pod panely poroste zeleninaKritici solárních elektráren s oblibou sobě vlastní poukazují na jejich prostorovou náročnost. K výrobě dostatečného množství elektřiny je prostě
zapotřebí určitá plocha, kterou fotovoltaika zabere. Provozovatelé jsou si toho vědomi a hledají řešení, jak využít prostor i pro další účely.
Například v loňském roce 2019 jsme ve článku
Pole, nebo solární panely? Nejlepší je symbióza! informovali o švýcarském nápadu, spočívajícím v
umístění panelů na pětimetrovou konstrukci. Pod nimi pak bylo možné pěstovat zemědělské plodiny.
V kalifornské Santa Barbaře přišli s jiným způsobem, jak zkombinovat zemědělství s fotovoltaikou. Použili
poloprůhledné solární panely, které slouží nejen k výrobě elektrické energie, ale současně též jako skleník, ve kterém lze pěstovat listovou zeleninu.
Zelenina ze „solárního skleníku“Praktickou použitelností a využitelností tohoto na první pohled nezvyklého řešení se zabývala
odborná studie, jejíž výsledky byly publikovány na začátku srpna v odborném časopise Advanced Energy Materials. Ukazují, že takzvaná
agrovoltaika může být směrem, kterým se tento segment bude v budoucnosti ubírat.
Autoři hodnotili, jak ve sklenících, zastřešených tónovanými poloprůhlednými solárními panely, roste bazalka a špenát. Výsledky
srovnávali se zeleninou vypěstovanou ve skleníku z čirého skla, umístěném v těsné blízkosti. Závěry lze bez váhání označit jako velmi přesvědčivé.
Panely mohou filtrovat různé vlnové délky světla v závislosti na tom, jakou mají barvu. Vědci si vybrali oranžově zbarvené panely, které absorbují převážně modré a zelené světlo a zároveň umožňují
červenému světlu prosvítat až k rostlinám, které ho preferují.
Zeleni se pod panely daří„Důvodem, proč jsou rostliny zelené, je skutečnost, že odrážejí zelené světlo a využívají jeho červenou složku," uvedla autorka studie
Elinor Thompson z Greenwichské univerzity. „Tyto průsvitné solární panely využívají vlnovou délku světla,
kterou rostliny nepotřebují.“
Na první pohled jde o „win-win“ řešení, protože rostliny dostanou ze slunečních paprsků to, co potřebují, zatímco zbytek energie se přemění na elektřinu.
Realita je ale o něco komplikovanější, jak ukazují výsledky výzkumu.
S tím, jak skrz panely procházelo menší množství světla, došlo k morfologickým změnám plodin. Konkrétně bylo zjištěno
zmenšení velikosti a počtu listů, což je v případě špenátu a bazalky ta část, kterou konzumujeme a kvůli které je pěstujeme.
Elektřina vyrovnává ztrátuPokud bychom vzali v úvahu jen to, co se dělo ve skleníku, znamenalo by to pro farmáře snížení profitu z pěstovaných plodin. Nemůžeme ale zapomenout na skutečnost, že
solární panely vyrábějí elektřinu, kterou lze například použít pro vlastní potřebu nebo prodat do sítě.
Při započtení dosažených úspor, respektive zisků z prodeje elektrické energie se situace obrací. V případě bazalky vzrůstá zisk o 2,5 %, u skleníku se špenátem pak dokonce o neuvěřitelných 35 %, což je jistě
zajímavý ekonomický výsledek.
Tato technologie je sice poměrně nová, ale zájem o ní v posledních letech stoupá. S rostoucí nutností řešit klimatickou krizi se inženýři snaží najít kreativní způsoby využití půdy. Místo budoucnosti, kde energie a plodiny
soupeří o prostor, nabízejí tyto solární panely scénář, ve kterém
ho mohou sdílet.
Ještě není vyhránoStávající výsledky však neznamenají, že je tato technologie dokonalá nebo že nemá žádná omezení. Úbytek listů přinesl i zmenšení kořenového systému rostlin, což sice u špenátu a bazalky nevadí, ale může znamenat, že tento způsob společného pěstování zeleniny a výroby energie
nebude vhodný pro kořenovou zeleninu, jako jsou brambory, petržel, celer a mrkev.
Je zřejmé, že odvětví zemědělství potřebuje určité přehodnocení. Pěstování potravin je v USA odpovědné za
téměř 10 % emisí skleníkových plynů. To, pochopitelně, tónované solární panely nemohou nijak zásadně ovlivnit.
Zemědělci tak budou muset
používat méně hnojiv a zavádět postupy, které emitují menší emise uhlíku - nebo je dokonce absorbují z atmosféry. Ale agrovoltaický skleník přináší přinejmenším jednu prokazatelnou výhodu: čistou energii.
Co říkáte na pěstování zeleniny ve sklenících ze solárních panelů?Zdroje: earther.gizmodo.com, onlinelibrary.wiley.com.