Obnovitelné zdroje nezvyšují cenu elektřiny

[karelkilian]

Dobrý den,

doufám, že jste si užili svátky! Máme tu poslední pátek roku 2019, a to znamená, že nabízíme článek k zamyšlení i diskuzi. Tentokrát se podíváme do USA, kde se ministerstvo energetiky zabývalo otázkou, zda obnovitelné zdroje energie zvyšují ceny elektřiny.
Závěrem mi dovolte popřát vám do nového roku všechno nejlepší - hlavně zdraví. Jak praví klasik: „to ostatní buď přijde, nebo nepřijde“.

Přeji hezký den.
Karel Kilián

Obnovitelné zdroje nezvyšují cenu elektřiny

Jedním z často používaných argumentů, které jsou vznášeny v souvislosti s bojem proti klimatickým změnám, je vyšší finanční náročnost. Objevují se například varování, že prudce rostoucí ceny elektrické energie budou mít za následek snížení životní úrovně lidstva.

Tyto obavy však postupně rozptylují soustavně klesající náklady na budování infrastruktury pro získávání elektřiny z obnovitelných zdrojů. Naposledy je potvrdila i zpráva ministerstva energetiky Spojených států, která naznačuje, že zelená elektřina se podílí na snižování cen.

Ceny klesají

Zpráva se zaměřuje na velkoobchodní ceny elektrické energie v USA. Ty jsou samozřejmě nižší než částky, které platí koncoví odběratelé, jimž cenu navyšují daně, platby za infrastrukturu a další poplatky. Nejen u nás býváme svědky situace, že ač velkoobchodní ceny mírně klesnou, zákazníkům se naopak zvýší.

Ministerstvo energetiky se zaměřilo na analýzu deseti let od roku 2008 do roku 2017. Zpráva zahrnuje celkový stav v rámci USA, ale i situaci u velkých individuálních sítí jako jsou PJM a ERCOT. V úvahu byla brána řada faktorů, ovlivňujících vývoj na trhu.

Ve sledovaném období došlo k několika důležitým trendům - například k poklesu ceny zemního plynu, která podpořila expanzi plynových generátorů. Další vliv mělo rychlé rozšiřování obnovitelných zdrojů, ke kterému došlo současně s významným poklesem cen větrné a solární energie.

Jak dopadlo srovnání?

Zpráva ukazuje, že většina elektřiny, vyrobené z obnovitelných zdrojů ve sledovaném období, byla dražší, než kolik stojí elektřina z větrných a slunečních elektráren instalovaných v současnosti. Kromě poklesu cen komponent na to mělo vliv i zvýšení efektivity těchto zdrojů.

Dnešní elektrárny dokážou vyrobit více energie například díky větším lopatkám na větrných turbínách nebo systémům, obstarávajícím orientaci solárních panelů směrem ke slunci. Solární a větrné elektrárny získávají výhodu především v naprosto minimálních provozních nákladech - největší investicí je jejich vybudování. Proto mohou nabídnout nižší cenu než konkurenční elektrárny na fosilní paliva.

Co tedy analýzy ukazují? Téměř všechny zvažované faktory, ovlivňující velkoobchodní cenu elektřiny, jsou v podstatě neutrální. Na vyšších cenách se podílely pouze tři faktory: rušení některých starých elektráren, rostoucí cena uhlí a sazby za vypouštění oxidů uhlíku.

Naopak pokles ceny zemního plynu měl velký vliv na velkoobchodní cenu elektřiny. V závislosti na regionální distribuční síti vedl tento faktor k poklesu ceny mezi 7 až 53 dolary za megawatthodinu. Je to zdaleka největší vliv na pokles cen za poslední desetiletí.

Regionální rozdíly a záporné ceny

Ceny ale ovlivnily i další zdroje obnovitelné energie. Například v americké Kalifornii, kde jsou hojně využívány solární elektrárny, klesla velkoobchodní cena elektřiny o 2,2 dolary. Přestože celkový dopad obnovitelných zdrojů byl relativně malý, stále se jedná o druhý největší vliv po poklesu ceny zemního plynu. Údaje jasně ukazují, že vítr a sluneční energie spíše snižují cenu, než aby ji zvyšovaly.

Zpráva však upozorňuje na to, že obnovitelné zdroje energie ovlivňují velkoobchodní ceny jiným způsobem. Projevují se zejména posunem sezónních změn v oblastech s velkým větrem a slunečním zářením, protože délka dne a intenzita větru se mění s ročním obdobím.

Jedním z rysů oblastí, kde převládá obnovitelná energie, je skutečnost, že v některých případech může její nadbytek produkovat zápornou velkoobchodní cenu elektřiny. Ve většině oblastí však jsou záporné ceny natolik vzácné že nemají významný vliv na velkoobchodní cenu.

To však není pravda všude. Oblasti kolem Velkých planin zaznamenávají negativní ceny nepoměrně častěji. Převládají například v regionech, jako je Kalifornie, jihozápad a severní oblasti New Yorku a New England. V těchto lokalitách záporné velkoobchodní ceny solárních elektráren snížily celkovou cenu o 3 %, v případě větrných elektráren dokonce o 6 %.

Mohou obnovitelné zdroje zvýšit ceny?

Nic z výše uvedených zjištění však nemůže zaručit, že nenastanou situace, kdy by rozšíření výroby energie z obnovitelných zdrojů mohlo nakonec vést k růstu velkoobchodních cen. V určitém bodě by náklady na potřebná úložiště energie, zálohovací zařízení a správu sítě mohly potenciálně vyvážit nízké náklady na výrobu samotné elektřiny.

Je však jasné, že tohoto bodu ještě v rámci Spojených států amerických nedosáhli. A pokud budou ceny obnovitelných zdrojů nadále klesat tak, jako dosud, pak by situace, kdy by se cena zelené energie vyrovnala ceně elektřiny z uhelné elektrárny, nemusela vůbec nastat.

Zvyšuje podle vás využívání obnovitelných zdrojů ceny elektřiny?

Zdroje: arstechnica.com, eta-publications.lbl.gov.

[kybos]

Informační hodnota takového článku je poměrně nízká, uvádí li se v něm že

V závislosti na regionální distribuční síti vedl tento faktor k poklesu ceny mezi 7 až 53 dolary za megawatthodinu.

pokud není současně uvedena specifická cena za megawatthodinu. Byl by informačně přehlednější, kdyby byl pokles ceny uveden v procentech.

Na jiném místě jsou dokonce uvedeny zcela nevhodné jednotky pro označení specifické ceny:

Například v americké Kalifornii, kde jsou hojně využívány solární elektrárny, klesla velkoobchodní cena elektřiny o 2,2 dolary.

Pokud by klesla cena elekřiny o 2,2 dolaru za GWh, je to v rámci statistické chyby ale pokud by cena poklesla o 2,2 dolaru za Wh, dostala by se do záporných cen. Vyjádřením poklesu ceny v procentech by se odstranily pochybnosti a autor by se nemusel ani potýkat s uvedením správných jednotek.
Článek by výrazně zpřehlednil graf vývoje cen elektřiny z jednotlivých zdrojů, ze kterého by byly patrné obecné trendy. Jinak se čtenář může domnívat, že jde o čísla vytržená z kontextu, kdy měl cenový vývoj krátkodobě sestupnou tendenci.
Když vezmeme na vědomí, jakým tempem rostou u nás byrokratická opatření při instalaci FVE, pak bych se ani nedivil, kdyby přes klesající ceny komponent výsledná cena elektřiny z obnovitelných zdrojů rostla.

[? rva]

Nasimuloval jsem si, jaký vliv by na cenu elektřiny měla dodávka 50% elektřiny z OZE v případě, že by OZE bylo úplně zdarma. Jak pokrytí 50%, tak dodávka zdarma jsou zajisté velmi optimistické hodnoty.
Pokud by OZE nahradilo dodávku z jaderné elektrárny (v jaderce činí cena paliva 15%), tak by se cena elektřiny změnila ze 100% na 92.5%. Teda je vidět, že náhrada jádra OZE zdroji je nesmyslná.
U plynové elektrárny (tam náklady na palivo činí 72%) by se cena změnila ze 100% na 64%. Teda tato kombinace je vhodnější.

[? střídač_N]

S cenou z obnovitelných zdrojů mám stále větší a větší problém.

Zkusím zůstat jen u fotovoltaiky. S kybosem jsme již před dávnem spočetli, že cena elektřiny jen při amortizací panelů je 2-2,30Kč/1kWh podle toho zdali jsme optimisté nebo pesimisté. Pokud vezmeme v úvahu i konstrukci, samotnou stavbu, cenu pozemku a nějakou údržbu, bude ta cena kolem 4,00Kč/1kWh. V našich podmínkách a při současných cenách se FVE nemůže nikdy vyplatit. To, že elektrárny máme a provozujeme je, a dokonce se snažíme o nějakou ziskovost, je jen a jen odvedenou prací za NULA Kč a hledání toho nejlevnějšího zdroje materiálů všeho druhu. Navíc, je nás tak málo, že na cenu EE nemáme žádný vliv.

Pokud jsou zmíněné studie, proč se FVE nějak nerozšiřují? I s dotací jde o provar. Sám jsem čistě z fandovství chtěl být nápomocen u jedné větší realizace na průmyslovém objektu. Když jsem dodal cenový nástřel, odpověď byla, že se to nevyplatí.

Slunná Kalifornie je etalonem všech studií? Dnešní článek bych ze zdvořilosti nazval informačně chudý až tendenční.

[rottenkiwi]

FVE sa nerozširujú preto, lebo o nás žije veľa držgrošov, ktorí počítajú každý cent
investovaný do FVE, ale to čo investovali do manželky, auta, piva či kávy alebo cigariet,
to prehliadajú.

Ja som 1. rok investoval 2750 € a vyrobil 1300 kWh, ergo cena cca. 2.11 € per kWh.
Dnes mám investíciu 11900 € a vyrobil som 13700 kWh, ergo cena cca. 0.8686 €.kWh-1.

Ale cena el. en. z DS šla o 23 % hore, takže už som s návratnosťou na 6.6 až 7.2 roka.

Keby som si to neskonštruoval sám, tak takých 7 kWp, 16 kW inv, 30 kWh Li+ by ma teraz
vyšlo na 34000 € a pred pár rokmi, keď tu borci v 2011 začínali, na cca. 90000 €.
Pri tých číslach sa už o návratnosti nedá hovoriť.

Podobne by dopadol každý, napr. Nemecko investovalo veľa a skoro a má ceny 0.5 € za kWh.
Ale keď zoberieme množstvo detí, ktoré vďaka tomu v EU prežili, tak tých pár mld.
za panely je smiešna suma, už len donútiť tých čo fajčia, aby tie preživšie deti nezabíjali
a aby teraz Nemecko nerobilo uhoľné el. a nekupovalo el. z Poľska, CZ, či tam,
kde sa robí ešte z uhlia a mazutu.

[volente]

Podle mne FVE bez akumulace nelze masově využít a ta akumulace ji prodraží. Sami víte jak vám Ampérmetr chodí z plusu do mínusu jen co přijde mráček. S takovým kolísáním výkonu se bude síť velmi těžko regulovat.
JE jako základ je dobrý, ale pro regulaci sítě stejně budeme potřebovat rychleji regulovatelné zdroje.

[marko250]

V ČR je brutto spotřeba el. energie za rok 73TWh a výroba 87TWh,35% dělají jaderky,47% uhelky,zbylých 18% spalovny,voda,FVE,paroplyn,vítr,přečerpání a bio.
Poslední tři roky je tu sice nárůst,ale v souhrnu se dá říct,že je to posledních 10 let stejné, čistá spotřeba se pohybuje 52 000-56 000 GWh/rok

Denní špička v ČR byla nejvyšší v poledne 11 000MW,nejmenší nad ránem 5 000MW.

Potenciál zdrojů v ČR je: 22 176MW

Z toho jen ČEZ:
4 290MW -jaderky
6 200MW -uhelky
2 000MW -voda
845MW -paroplyn
134MW -FVE+vítr+bio
55MW -spalovny odpadu

1GW jaderky u nás bude stát výstavbově 130-160 miliard Kč,životnost 60 let,další výdaje nejsou započítány,jak provoz,tak likvidace,nedejbože havárie!Trvání stavby 10-15 let velmi idealisticky .

1GW FVE(3 300 000ks panelů) 15 miliard Kč bez akumulace,životnost 30let,opět jen postavení do provozu.Trvání stavby optimisticky jeden rok a decentralizovaně,nikoli na polích.V ČR je 4 300 000 domácností.

Takže jde o to vykrýt špičku ,přežít s průměrem večer>ráno a namixovat to tak,ať na to nedoplácí Země.Je potřeba doplnit akumulaci,tady vidím spíše přečerpávačky,než čistě baterkovat ve velkých úložištích.Jako bonus vznikne zachycování vody a její přirozený odpar.A automaticky každá domácnost klasické úložiště,ať decentralizace zvýší účinnost.Domácnosti tvoří čtvrtinu spotřeby a z našich zkušeností víme,že jde dosáhnout dostupně 90% soběstačnosti,bez omezování zvyklostí s DS.
Další rezervu vidím v odpadech,každý obyvatel zde produkuje ročně půl tuny pevného spalitelného odpadu,z toho jde při dnešních technologijích udělat 1TWh/rok.Máme tady kůrovcovou kalamitu,kde jde dobře využít na energie a produkty.

A teď trocha scifi ,nainstalujme 100 000MW panelů ,čtvrtinu spotřeby v aku u domácností,druhou čtvrtinu v přečerpávačkách a máme na 30 let bezpracně energie,že nebudeme vědět jak ji všechnu použít .Do dvaceti let budou baterky na 60-70%,panely na 85% a přečerpávačky obmění turbíny 1-2x.Vše lze řešit průběžně a provoz bude jeden z nejčistších,včetně recyklací.Pokud ale spustí nějaké sopky nadměrnou erupci,tak budeme v ...ehm .

[? vla]

Globálně netuším jestli obecně zelená energie zvyšuje či nezvyšuje cenu el. energie, ale když se dívám na fakturu a tam je napsáno příspěvek na podporované zdroje 0.49 Kč/KWh, znamená to pro mě jasné navýšení ceny.

[volente]

S tou akumulací jsem to tak nějak myslel. Problém je v ceně. Akumulátor by mohl být teoreticky kapacitně menší, jen na vyrovnávání přechodu mraků, ale problém bude jeho životnost. Větší odpovídající akumulátor už odrazuje svojí cenou případné zájemce o FV. To vím z vlastní zkušenosti. Když někomu řeknu že panely s konstrukcí na 4kWp budou stát 50k, kombi měnič 20k tak to ještě jde, ale jak k tomu zmíním baterie za 120k, hned je zájem pryč
.

[marko250]

Ale mě nepříjde dnes moc investovat 200tKč za 4-5kWp s pořádnou baterkou a vyřešit 80-90% celkové spotřeby za rok.Klasická rodina 2+2 bez omezení komfortu,jen se začne více vnímat počasí.Ročně vyrobí 4-5MWh,ohřejí a ochladí přebytky z FVE a 3-4MWh spotřebují provozem v domu.Klasický příjem dnes ona a on v čistém 45 000Kč/měsíc a od toho se dá už realizovat ledaco.A cena el. energie v normálním tarifu D02d co si pamatuji mě vycházela před čtyřmi lety přez 5Kč/kWh a to jsem odebral 5MWh/rok.

Přímé porovnání 200tKč:
-200m2 zateplení,či zámkové dlažby
-pořízení kachlové pece,či automatického kotle na tuhá s otopnou soustavou
-ojeté auto-neustálé náklady,KO do pěti let
-na termínovaný vklad 1-3.2%
-FVE-neustálý přínos,KO nejdřív baterka 20 let a nebude na nule ještě 60-80% dle vytížení,panely snad nikdy jen mírný pokles pokud to nejsou nějaké šmejdy o kterých to je ale známo,měnič a regly s malou údržbou(výměna kondy) nedokážu ani stanovit.

Za kolik kdo má kWh si umí každý spočítat dle faktur.A stejně tak jak do FVE může udeřit blesk,tak s autem můžeme někde nabourat,nebo klekne banka viz. tunel v Union bance atd.

[volente]

Ty to vidíš dobře, já to vidím dobře, ale ten zbytek pokulhává. Já se snažil u nás udělat nějakou osvětu, ale první otázka byla pro kterou firmu lobuju. Když jsem řekl že jde jenom o nástin nákladů a výnosů, tak mě stejně moc nevěřili.
Odpovědi typu "proč bych to dělal, když tady platím 1800,- za měsíc, a bez starostí?" byly normální.
Člověk co používá TČ mě zase řekne že je potřeba mít správný tarif, a né FV.
To tě potom nebaví už něco vysvětlovat a počítat.

[marko250]

Nějak si tu blbost musíme obhájit ne. Každý má svou pravdu,je to o privilégiích v danou chvíli,FVE není bezobslužná a musí bavit,to samé ale je i TČ ,nebo výdělek na el. energii.Kdyby domácnosti dokázaly jet na 80-90% ze slunce,tak by pár uhelek zmizlo a plicím by se ulevilo,ale zase by bylo plno rekvalifikantů, nezaměstnaných ,uhlobaroni a energetici by si našli zase cestu k chechtákům jinak.
Naše výhoda je vlastně v tom,že nás je málo.Tady je vždy sklon vše regulovat,když to překračuje hranice daných zvyklostí a nalobovaných elit na správu.Jedině tlak a podpora ze správy by s tím mohla hnout,takový panelový směr v ČR ,dej si na svou nemovitost FVE a za 5kWp s úložištěm na jeden den spotřeby domu(15kWh) to zaplatíme za aktuální ceny.400t instalací za 80miliard=2GW výkonu.

[? matobabetak]

rok 2000, fotovoltaicky panel 18V 40W, bola prezentacia na skole a vraveli cenu cez 20 000 sk. tento rok som kupil 300Wp panel /31V 10A/ za 100e
baterie kedysi len olovo par rokov dozadu cena 500e/kwh dnes z ciny 18650 + nieco k tomu 150-180e/kwh

za 20 rokov neskutovne prepady cien, zelam planete aby si kazdy mohol dat domov tolko panelov kolko chce a nemusel na to brat uver, zelam aby vacsina RD bola sebestacna atd
vyrobne ceny idu vo vsetky odvetiach dole, ale ceny pre spotrebytela pojdu hore uz len kvoli tomu ze pouzivame fiat menu a musime sa zadlzovat aby nasa ekonomika neskolabovala.
a som zvedavy co by urobilo s cenymi a ekonomikou ak sa podari dostat fuzny reaktor do praxe, budeme mat neobmedzeny zdroj energie...
a teraz do mna

[? feliz navidad]

1GW jaderky u nás bude stát výstavbově 130-160 miliard Kč,životnost 60 let,další výdaje nejsou započítány,jak provoz,tak likvidace,nedejbože havárie!Trvání stavby 10-15 let velmi idealisticky .

1GW FVE(3 300 000ks panelů) 15 miliard Kč bez akumulace,životnost 30let,opět jen postavení do provozu.Trvání stavby optimisticky jeden rok a decentralizovaně,nikoli na polích.V ČR je 4 300 000 domácností.

Nejsem proti OZE, ale na tomto webu a ještě k tomu od zkušeného solárníka bych tak zavádějící srovnání nečekal - jaká je roční výroba z 1GW jádra a jaká z 1GW FVE? Takže tu cenu za FVE musíme vynásobit 7x plus nějaký přídavek za nižší životnost panelů proti jaderce a jsme na úplně stejné pořizovací ceně na vyrobenou kWh. Drobný rozdíl bude pořád v tom, že ta jaderka, narozdíl od FVE vyrobí v zimě o něco málo víc než v létě. A to do ceny FVE ještě není započítána akumulace den/noc, o akumulaci léto/zima ani nemluvím.

[? matobabetak]

Nemám nič proti technike, ale voči JE mám silný odpor kvôli riziku ktoré predstavuje. Od tazby, cez spracovanie, prevádzku až po likvidáciu elektrárne po riešenie odpadu. Ak všetko funguje ok, ale vždy je tu možnosť ze sa (s prepáčením) niečo poserie, a neodnesu to investori ale ľudia ktorí žijú v okolí. Je to asi to najhoršie co sa môže človeku stat keď ho vyzenu z jeho rodiska, miesta kde žije a povedia ze sa nemôže nikdy vrátit tam kde vyrastal. A to by bolo ak by zlyhalo jedno zariadenie.
Preto čokoľvek aj to uhlie alebo biomasa je lepšie ako jadro, uhlík vedia pohltiť stromy. Ale čo rádioaktívne voda, potrubie, palivo,.... Co s tým ak sa to vymkne kontrole? Utečieme a kam?

Žijeme v dobe kedy jeden počítač vie narobiť neskutočne škody, čo ak USA naserieme a pošlú PC útok na naše jadrové zariadenia v EÚ? Treba brať do úvahy všetky scenáre a počítať s tým najhorším, čakať neocavane. Podľa mňa lepšie celá republika s panelmi a baterkami ako s jednou nehodou v Bohuniciach, dukovanoch!

[marko250]

Já nejsem proti současným jaderkám,to jste si špatně vyložil,už tady jsou tak ať doslouží.
Napsal jsem cenu výstavby dnes,co je na tom zavádějícího? Přesnou cenu za kWh nedokážu spočíst,je tam tolik neznámých,že to prostě nedám a byl bych vděčen,kdyby někdo na světě to dal a seznámil nás s tím.
Výroba za rok u Temelínu byla loni 15.6TWh/rok s dvěma bloky každý 1055MW a u FVE si to doplňte třema nulama navíc,klasicky 1kW pole panelů pevně umístěné v ČR za rok vyprodukuje po odečtení na převodech 1MWh/rok.Jakou účinnost má Temelín netuším.
Výstavba zahájena 1983-spuštěn první blok konec roku 2000,druhý o dva roky později,životnost 30 let(tedy 2030 jsem zvědav co bude).Úhly pohledu na věc jsou různé,co třeba právě ty roky výstavby spojené s neustálým navyšováním ceny,kolik by již dávno stojící FVE vyrobila energie?Panel sešroubujete z žebříku a odvezete na recyklaci,za jak dlouho vejde člověk se sbíječkou do "hrobky" reaktoru a může započíst likvidaci? Reakce jaderky na výkyvy odběru na rozdíl od čekajícího potenciálu panelů?Zima je samozřejmě špatná, co takhle desetinásobný potenciál panelů denní spotřeby ČR,mě to tak doma vychází.Ale takhle jsem to vůbec nechtěl porovnávat,žijme s tím co je a budujme co má smysl dále a kombinujme pro účinnost celku.

[? rva]

...
1GW jaderky u nás bude stát výstavbově 130-160 miliard Kč,...
1GW FVE(3 300 000ks panelů) 15 miliard Kč ....

Takto se to ale nedá porovnávat, protože jaderka na ten instalovaný výkon jede skoro pořád - Temelín má např. koeficient využití 78%. Zatímco fotovoltaika ho má v Česku asi 12%. Takže na stejnou roční výrobu potřebuji 78/12= 6x větší instalovaný výkon v fv panelech a za to už zaplatím 6x15 = 90 miliard Kč. Bez akumulace.

[NOPARasito]

...
1GW jaderky u nás bude stát výstavbově 130-160 miliard Kč,...
1GW FVE(3 300 000ks panelů) 15 miliard Kč ....

Takto se to ale nedá porovnávat, protože jaderka na ten instalovaný výkon jede skoro pořád - Temelín má např. koeficient využití 78%. Zatímco fotovoltaika ho má v Česku asi 12%. Takže na stejnou roční výrobu potřebuji 78/12= 6x větší instalovaný výkon v fv panelech a za to už zaplatím 6x15 = 90 miliard Kč. Bez akumulace.

Pokud je jaderka planovana za 130-160miliard, je potreba v CR nasobit koeficientem 3. A to jest u nas znamy koeficient statnich staveb, ktere jsou placeny danovymi poplatniky. Tak hrubym odhadem 400miliard a to mame FV i s akumulaci jako prase. O srackach z jaderky ani nemluve. Leda ze by byla v dohledne dobe fuze nebo Tokamak => muj zivot je kratky

[marko250]

Je tady někdo kdo dokáže spočíst ,či ví kolik energie je vlastně potřeba na vlastní výrobu celé energie v ČR bez vývozu?Prostě kdyby tady nebyla ani jedna jaderka,uhelka a plynovka a s tím spojená příprava a všechny přidružené činnosti a vstupy o kolik by klesla spotřeba?
Pořád se tady předhazuje akumulace jako nezlomný faktor,tak tedy něco z reality. Dlouhé stráně jsou dvě nádrže se spádem 500m a dvěma reverzníma turbínama o výkonu 650 MW.Objem horní nádrže dokáže vykrýt plný výkon po dobu 6 hodin,opačný směr vyžaduje 630MW a trvá 7 hodin. Cena stavby 6.8miliard i s opravou a renovací do dnes,splacena za sedm let provozu,postavená také s pauzama politiků za sedm let,běží 23 let,životnost mi není známa,ale krátká nebude.
Jak jsem již psal naměřené maximum odběru v ČR bylo 11 000MW a minimum 5 000MW v síti,netuším jestli i s prodejem mimo ČR,ale každopádně i s celým cirkusem kolem elektráren.Tady si troufale odhadnu -25% poklesu když ten cirkus odstřihneme zůstane poledne 8 250MW a nad ránem 3 750MW.Čas který je potřeba vykrýt z akumulace 17:00>8:00hod=15hodin s průměrným výkonem 6 000 MW.Potřebujeme tedy 10x výkon Dlouhých strání 3x delší čas=30 ks koncepčně stejných Dlouhých strání a to věřím,že se dají postavit účinnější dnes a výkonnější. Do toho budou sekundovat klasické domácí úložiště a republika bude desetinásobně přepanelovaná decentralizovaně a na budovách.
Kolik bychom dnes zaplatili za nové stavby přečerpávaček o výkonu 6000MW ?Je to utopie,aspoň jsem probudil a pobavil a o to také jde .

[? rva]

A co v zimě? V zimě nedává fotovoltaika ani ve dne. To by musela být sezónní přečerpávačka a horní nádrž na Měsíci.