Ostrovní systém 8,4 kWp na klíč

[? střídač]

S těmi čerpadly je všeobecně velká sranda. Čerpám vodu ze 7mi metrové studny a si jeden kubík týdně. Tudíž velmi přesně vím kolik je čerpáno. Nejdříve jsem nasadil 800W,nevydrželo, potom 1200W, nevydrželo, potom ještě jedno, aby nakonec postačilo a překonalo předešlé Ponorné membránové čerpadlo Extol Craft 300W

[? antilop]

S tou otázkou kolik sežere energie čerpadlo na to, aby načerpalo vodu na celý den není potřeba (a není správné) vycházet z toho, jak dlouho teče voda. Jsou různé rychlosti výtoku a rozhodně nebude přímá úměra mezi tím že otevřu kohoutek na minutu a čerpadlo bude minutu spotřebovávat svůj nominální příkon. Navíc bude muset být cestou nějaká předzásoba - čerpadlo asi bude čerpat do tlakové nádoby a z ní se následně vypouštět do vodovodu. Ale možná by šla použít prostá fyzika: kolik práce (energie) je třeba na to, abych 1kg (=1l) vody dopravil proti gravitaci o výšku h (to je výška čerpání) a z tohoto bych následně dopočítal cekovou nutnou energii k tomu, abych vůbec měl vodu na povrchu (a ne ve studni). Čili musím vědět ne jak dlouho je otevřený vodovod za celý den, ale kolik vody to za ten den vyteklo. Pak by to spočítat šlo a výsledkem je energie (jednotka Joule). 1J = 1Ws (wattsekunda) a z toho už se to přepočte na watthodiny (kilowatthodiny). Navržená metoda je pouze fyzikální podstata a nezohledňuje účinnosti a ztráty, ale mohla by v hrubém přiblížení napovědět. Následně se toho vezme 2-5x tolik a řekne se tohle je očekávaná spotřeba energie potřebná k tomu, abych xy litrů vody dopravil z h metrů hloubky na povrch. Pomohlo by to??

[? honzaL]

...... S těmi panely na SZ je to pro mě překvapení. myslel jsem, že tam je mrtvo. Pokud by se přidaly panely na SZ tak to chápu tak, že by v létě docházelo k nižšímu využití baterek a tím prodloužení jejich životnosti neboť by se jelo déle na slunce. V zimě, kdy je ve 16:00 tm,a, tak by byly nevyužité. Chápu to správně? Optimalizaci se budeme muset rychle naučit. Dnes ve standardním RD máme spotřebu 20 kWH/ den , tak to bude sešup i na těch 8 kWh.......

Dneska při levných panelech je pomalu výhodnější mít střechu východ - západ. vlastě to znamená dvojnásobek panelů a podle mne to poskytne tak 1,5 násobek toho co poskytnou panely na jih. Stačí na to vlastně původní kapacita solární nabíječky, ale zvětší se významně ranní příjem z východní strany a večerní ze západní strany, a prodlouží se doba kdy to dává. Je to otázka propočtů.
Vaše natočení 20st na jih to vlastně trošku znehodnocuje a proto bych poměr východních a západních panelů trochu upravil.
Je to ale i o kapacitě solární nabíječky. V zimě je to samozřejmě problém, tam nejlepší řešení je asi kogenerační jednotka na nějakou dřevní hmotu. Pro FV snad jen kolmá jižní stěna. Nebo nové vodíkové technologie, ale to bude až za pár let. Vaše samota je ale k vodíkovým experimentům jako stvořená viz http://www.fronius.com/cps/rde/xchg/SID-E4E0AB28-2F30930B/fronius_international/hs.xsl/83_18098_ENG_HTML.htm. Ještě jim to ale nechodí podle toho co tvrdí zaměstnanci při osobním jednání. letáček s vizí je zde http://www.fronius.com/cps/rde/xbcr/SID-E4E0AB28-2F30930B/fronius_international/Fronius_Energy_Cell_EN_86509_snapshot.pdf

[kybos]

Ohledně čerpadla v ostrovním systému mám pozitivní dvanáctileté zkušenosti s čerpadly typu Malyš (a jejich kopiemi) při čerpání vody pro zavlažovací systém z 10m vrtu. Čerpadlo bez problému snáší laciný měnič s lichoběžníkovým průběhem, nevadí mu časté zapínání a vypínání. Mám jej připojené k větrné elektrárně a zalévá když fouká vítr. Výtlak má poměrně slušný 40-60m dle kvality kopie originálu a čínské produkty lze v akci koupit za cenu kolem 1000Kč. Po poruše (pokud se nejedná o výměnu zpětného ventilu) se jej nevyplatí opravovat. Nehodí se do všech vrtů: z důvodu vibrací víří kal a plovoucí písky - je nutné mít dostatečně hluboký kalník. Malé dopravní množství lze řešit objemnou expanzní nádrží, nejlépe alespoň dvěma - před filtrem a za filtrem se senzorem tlaku na první nádrži. Tato konfigurace mi ušetřila polovinu energie na čerpání. Dostatečně velká expanzní nádoba (na celodenní spotřebu) může posloužit též jako rezervoár energie místo baterií a umožňuje čerpat vodu v době dostatku energie. Pro zalévání používám zásobník 3,5m3, který mi zajistí dostatečnou zásobu na období bezvětří.

[? karel]

S tou otázkou kolik sežere energie čerpadlo na to, aby načerpalo vodu na celý den není potřeba (a není správné) vycházet z toho, jak dlouho teče voda. Jsou různé rychlosti výtoku a rozhodně nebude přímá úměra mezi tím že otevřu kohoutek na minutu a čerpadlo bude minutu spotřebovávat svůj nominální příkon. Navíc bude muset být cestou nějaká předzásoba - čerpadlo asi bude čerpat do tlakové nádoby a z ní se následně vypouštět do vodovodu. Ale možná by šla použít prostá fyzika: kolik práce (energie) je třeba na to, abych 1kg (=1l) vody dopravil proti gravitaci o výšku h (to je výška čerpání) a z tohoto bych následně dopočítal cekovou nutnou energii k tomu, abych vůbec měl vodu na povrchu (a ne ve studni). Čili musím vědět ne jak dlouho je otevřený vodovod za celý den, ale kolik vody to za ten den vyteklo. Pak by to spočítat šlo a výsledkem je energie (jednotka Joule). 1J = 1Ws (wattsekunda) a z toho už se to přepočte na watthodiny (kilowatthodiny). Navržená metoda je pouze fyzikální podstata a nezohledňuje účinnosti a ztráty, ale mohla by v hrubém přiblížení napovědět. Následně se toho vezme 2-5x tolik a řekne se tohle je očekávaná spotřeba energie potřebná k tomu, abych xy litrů vody dopravil z h metrů hloubky na povrch. Pomohlo by to??

Děkuji. Určitě pomohlo. Je to logické, což moje uvažování s hlavou přeplněnou, Waty, Volty, ampéry nebylo . Ten boiler,co tam předchozí majitel nechal a v němž ohříval vodu z kotle a z něhož je rozvod vody, tak ten boiler musel nějak naplnit vodou!! A ta modrá nádoba v koutě je expansní nádoba. Blik, v hlavě se mi rozsvítilo. Skoro se stydím. Pustiti čerpadlo, napustiti boiler a používati vodu. Jasně. No omlouvá mi jen to, že v RD, kde nyní bydlím stačilo otočit kohoutek a teklo to. Tak ještě jednou děkuji za logické a jednoduché vysvětlení.

[? karel]

dbej na to, aby byl mrazak pro teplotu ve tvem sklepe urceny, pri vyberu nevhodneho typu by pak mohl mit vyssi spotrebu elektriny prestoze by byl umisteny v chladnu.

Jak píšeš s tím mrazákem v chladu - je pro mě překvapení. Zatím jsem se zde na fóru dočetl ( fakt už nevím v jakém vláknu), že je dobré koupit mrazák zvlášť právě z důvodu, že samotný bude fungovat i v chladu. Pokud by byl z lednicí v kombinaci- tak že ta v chladu pod 10 stupňů nesepne - nemusí, ale mrazák by tedy nemrazil ( společný kompresor). Proto, že je lépe lednice v kuchyni a mrazák v chladu. Logicky jsem si vyvodil, že v čím větším chladu mrazák bude tím méně poběží kompresor, tím menší spotřeba. Tak díky za upozornění, že není mrazák jako mrazák. Dám si pozor.

Obehova cerpadla se daji sehnat i s mnohem nizsim prikonem a asi bych se na to zameril, protoze pojede cele dny prave v tom nejmene slunecnem obdobi roku. Napriklad obehove cerpadlo Wilo Stratos se spotrebou jen 6 - 9 W,

Tak to je velký rozdíl 24 h x 50 W nebo 24 h x 9 W. To by bylo cca 1000 W v zimě ušetřených - 12% z plánované spotřeby - to je méně baterek a méně proinvestovaných poeněz ... viíce takových typů .

[? karel]

Brzy zjistis, ze minimalne trictvrte roku budes moci provozovat i rychlovarnou konvici, vysavac, a ze si i uvaris nebo upeces - uvidis, jak se ti rozzari usmev na tvari!:) Zjistis, ze v prechodnem obdobi jaro/podzim muzes spustit i nejaky primotop!:)

Tak v tom mám jasno. Vaření, pečení začnu na plynu. Časem až se zaběhnu tak si začnu určitě také hrát - jako asi všichni kdo si ostrovní systé pořídili . A topení kotel na dřevo, a na takové to přitápění za chladého večera či celého de na jaře a v létě jsou v každé místnosti kamna a v obýváku dokonce kachlová. Přímotop jsme prodal.

Nevim jak presne to mas namyslene s temi lazenskymi kamny - popis to, rad se inspiruju. Pokud ale topis kotlem, stalo by za zvazeni porizeni obojzivelneho bojleru, pres zimu bys ho nahrival kotlem a obcas bys do nej dodal i nejaky prebytek a po skonceni topne sezony ti ho budou nahrivat prebytky (orientacne potrebujes na nahradi 160 l bojleru na 40 stupnu 5 - 6 kWh).

Zima je jasná, když pojede kotel, bude hřát i zásobník na vodu a teplé vody bude dosytosti celý den. Na léto jsem zatím plánoval do koupely brutar, kde stačí pár polínek na horkou vodu, ale pak jsem se dočetl o těch lázeňských kamnech - a připadá mi to jako dobré řešení - regulace tlaku vody, sprcha, výrazně menší průměr než brutar, takže nezabere tolik místa. Dá se napojit i na pračku a posílat do ní teplou vodu...no řekl bych samá pozitiva a světlé zítřky . Popsáno v tomto vláknu
http://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f=12&t=198


Jinak díky Ti za výborné rady. Další postup budu zveřejňovat v přímém přenosu.

[? karel]

Děkuji za výborné tipy na čerpání vody. Volal jsem bývalému majiteli, je tam nyní expansní nádoba na 25 l. Ale byl 5 x za rok na chalupě. Můžete poradit jak měla být velká pro dvoučlennou domácnost ( o víkendu 4 člennou)?

[? karel]

Sepisuji přístroje a spotřeby. Prošel jsem fórum , na netu hledal přástroje s co nejnižší spotřebou, ale za rozumnou cenu - zdroje - finanční jsou omezené .

Zatím to vypadá takto:
Lednice - 0,6 kWh / den
Mrazák - 0,6 kWh / den
Tv č. 1 - 6 hodin x 70 W = 420 Wh / den
TV č. 2 - 4 hodiny x 70 Wh = 280 Wh / den
DVD recorder - aktivní chod 3 hodiny denně x 30 W = 90 Wh / den
DVd recorder pohotovostní stav 12 hodin x 12 W = 144 Wh / den
NTB č. 1 - 10 hodin x 35 W = 350 Wh / den
NTB č. 2 - 10 hodin x 35 W = 350 Wh / den
Externí monitor č. 1 - 5 hodin x 40 W = 200 Wh ( den
Externí monitor č. 2 - 5 hodin x 40 W denně = 200 Wh / den
Router na wifi pro rozvod mobilního internetu po domě - 16 hodin x 10 W = 160 Wh / den
Čerpadlo oběhové kotel 24 hodin x 10 W = 240 Wh / den
NAS úložiště 5 hodin x 50 W = 250 Wh / den
Dobíjení mobilů, tužkovek, foťáku, kamery apod. - odhad 100 W / den
Čerpadlo studna - 1 hodina x 600 W = 600 Wh / den ( 11 metrů )
Osvětlení ( uvažuji že z dvaceti míst na svícení bude v provozu 5 míst - 6 hodin x 15 W x 5 = 450 Wh / den

Až sem celkem cca 5,1 KWh / den

Následující přístroje s vysokým příkonem by neměly běžet najednou, aby nezatěžovaly tolik měnič. ´
Pračka - 600 Wh / prací cyklus - 1 hodina , špička 1000 W(předpokládám pouštění teplé vody do pračky a nastavení teploty na nulu).
Žehlička - 1 hodiny x 700 W = 700 W, - špička 1500 W.
Vysavač - 30 minut x 1600 W = 800 W, špička 1600 W
Kuchyňský robot - 30 minut x 1600 W = 800 W , špička 1600 W.
Kávovar (já vím že hodně žere, ale když to kafe z něj je tak dobré - 3 x 4 min x 1500 w = 300 Wh / den, špička 1500 W.

Pokud to sečtu první skupinu a pokud budu z poslední skupiny uvažovat že denně poběží pouze jeden z nich tak mi vychází celková denní spotřeba:
5,1 + 0,8 = 5,9 KWh / den + 10 % na to co jsem zapomněl + 15 % ztráty v systému = 7,5 kWh / den.

Najednou by se nemělo sejít víc než 3500 W. Možná víc, pokud jsem špatně zjistil a odhadl špičkové spotřeby. Ale je mi jasné, že čím více watů tím dražší měnič - vlastně o dost dražší měnič. Tak to musím udržet na těch max 3500 W ?
Asi je to hodně, vím ty TV a monitory a NAS a DVD recorder, ale pracujeme oba doma a filmy milujeme. Ale i tato vášeň se dá potlačit když bude třeba.

Pro odhad spotřeb jsem použil co jsem našel, na netu i poznatky z tohoto vlákna - díky za ně.

Prosím zkušené uživatele ostrovních systémů o pohled na seznam. Doplnění a kritické komentáře jsou vítány.

Zálohu baterií bych si představoval 2 dny. je mi jasné, že bez elektrocentrály to nepůjde. Když to nepůjde jinak tak si místo TV budeme v zimě předčítat. .

[? karel]

S těmi čerpadly je všeobecně velká sranda. Čerpám vodu ze 7mi metrové studny a si jeden kubík týdně. Tudíž velmi přesně vím kolik je čerpáno. Nejdříve jsem nasadil 800W,nevydrželo, potom 1200W, nevydrželo, potom ještě jedno, aby nakonec postačilo a překonalo předešlé Ponorné membránové čerpadlo Extol Craft 300W

Ještě mám jedno řešení. Když to nepůjde jinak, tak vezmu vědro, postavím pod pumpu, pravou rukou uchopím páku pumpy a opakovanými pravidelnými pohyby vyčerpám vodu ručně do vědra a vodutakto načerpanou použiji dle potřeb. Možno využít opakovaně. Počet opakování závislí na zdatnosti čerpajícího. Spotřebuje se pouze vlastní energie a část tukových zásob. Tělu prospěje a baterie netřeba. Tento způsob je osvědčen staletími zkušeností našich předků.

[? luge]

Hoj.
Vela sice neporadím sám potrebujem rady ja len, toto vlákno je super.
Karel držím palce nech sa ti to podarí.

[abrams]

Zdravím ,

parádní samota u lesa ... vlastně v lese . Hotový kutilůr ráj žádní nerudní sósedi na dohled všude okolo MEGAWatty energie (z oblohy a na zemi) . S radami a pomocí zdejších nadšenců bude za nedlouho z té chaloupky pěkně vymazlený soběstačný ostrov .

Co se týče čerpání vody , teoreticky je jedno jestli pojede čerpadlo při každém puštění kohoutku , nebo při poklesu tlaku (hladiny) v zásobníku , protože se na přesun stejného množství vody tak či onak spotřebuje stejné množství el. .
V reálu se čerpadla bez zásobníku pro tyto účely téměř neprovozují . Zásobník poskytuje řadu výhod :
1. čerpadlo není příliš často namáháno rozběhem = stabilnější provoz el. sestavy
2. voda je k dispozici po nějakou dobu i při případném výpadku el. nebo čerpadla
3. trubkám moc nesvědčí prudké dynamické rázy změnami tlaku .


Elektronům zdar

[? matej]

Další typy:
- TV se spotřebou 70W je celkem dost, dnešní LED TV mají většinou pod 50W, dívat se při koupi taky na standby spotřebu
- DVD rekordér dát na spínací prodlužku, tak že pokud se vypne TV vypne se natvrdo i DVD rekordér. Ušetřeno 144Wh/den
- Lednice i mražák místo 0,6kWh/den snadno dneska seženeta 0,4 - 0,45kWh/den, nejsou zas o tolik dražší aby se to v zimě nevyplatilo.
Jinak jeden film denně večer v zimě nebude problém, těch 100Wh se v baterkách vždy najde.
Určitě bych dal silnější měnič než 3500W i přesto že se může zdát, že se tam vejdete. Ono totiž měniče mívají max. účinnost obvykle kolem 30-40% výkonu. Například PowerJack PSW-3500-24 mnou dodávaný má nejvyšší účinnost 92% při zhruba 1,0kW. Při 2,0kW má 91% a při 2,9kW má 86,5%. Při 3300W má 85,2%. I když to nejsou tak špatná čísla, je vidět že hnát měnič na max. výkon není výhodné. A může se vám prostě stát že se do těch 3500W občas nevlezete, např. se bude prát v pračce a někdo omylem pustí rychlovarku či kávovar .. a to nepočítám další malé spotřebiče.

[? karel]

Zdravím všechny. Co říkáte tomuto návrhu - odpovídalo by to mému zadání.
Zadání: denní potřeba 7 kWh, záloha dva až tři dny, co nejkatší doba dobití baterek ( ale aby neodešly brzy do věčných lovišť), max okamžitá spotřeba 3 kWh ( v případě překročení -což se může začínajícím ostrovníkům jako jsem já stát- nastavení pojistky, tak že se automaticky odpojí předem definované spotřebiče). Když nebude svítit tak dobíjení elektrocentrálou - tam tam zatím není) Podrobnější zadání v jednom z dřívějších příspěvků.

Návrh 1:[/u] - finančně náročnější a pohodlnější.
18 ks Fotovoltaický solární panel 240Wp 6s3p
12 ks LiFePO4 15kWh 48V 300Ah
1 ks Regulátor MPPSolar 80CX 240V input
1 ks Měnič Victron Multiplus 48V 5000VA sinus
+ monitorování, kabely, konektory, a další materiál.
Max výroba by měla být 20 kWh. denně

[u]Návrh 2 - omezené finance - asi by bylo nutné dále optimalizovat, na čemž pracuji i na základě Vašich doporučení, za něž děkuji.:
12 ks Fotovoltaický solární panel 240Wp 6s3p
12 ks LiFePO4 15kWh 48V 200Ah
1 ks Regulátor MPPSolar 80CX 240V input
1 ks Měnič Victron Multiplus 48V 5000VA sinus
+ monitorování, kabely, konektory, a další materiál.
Max výroba by měla být 14,4 kWh. denně

Neumím spočítat kapacitu baterií -na jak dlouho vydrží - zda splňují návrhy zadání. Prosím o info.
Pak se mi zdá 3 kWh jako malý limit pro momentální spotřebu. Měnič má 5000 W ( nebo 4500 - nevím), ale to ten rozdíl jsou ztráty - přes 30 %???

Díky za Vaše doporučení i nemilosrdnou kritiku.

[vata]

Zdravím, kapacitu baterií life podle mých skromných zkušeností lze spočítat docela přímočaře - počítejte s 80% DOD, nejméně tolik energie z nich vážně dostanete - takže třeba 0,8 x 48 x 200Ah = 7,6kWh cca. Trochu mi není jasný ten počet článků - nemělo by jich na 48V být 16? - napětí pak bude od 48 do 57V cca. Za úvahu by možná stálo mít dvoje baterie paralelně - když se články jedné série rozjedou, je možné je srovnávat mimo systém a jet FVE sice s poloviční kapacitou ale přece. Paralelní baterie umožní i rozložit investici do nich - začít se dá i s poloviční kapacitou.
Já osobně bych začala s více panely a menší kapacitou baterií, v druhé fázi bych rozšířila o paralelní větev baterií.
Též bych doporučila zrevidovat pojem 2-3 dny záloha. 7,6kWh Vám sice 2-3 dny nepokryjí, ale dvě noci určitě, pokud první den bylo plně nabito a ten druhý nasvítilo alespoň něco, a pokud se trochu uskromníte, tak třeba i 3 noci. No a mimochodem, v zimě ani větší kapacita baterií nepomůže, protože ji prostě jen tak nenabijete.
Ještě malá poznámka k tomu čerpadlu - dávám k uvážení čerpadla Grundfos řady SQ, ty mají vestavěnou jakousi elektronickou regulaci a nabíhají bez proudové špičky docela plynule. 1200W měnič tak utáhne rozběh 850W čerpadla.

[? bert]

Gratulujem!
Pekne umiestnené bývania pre život.
K Vašim návrhom:
Vata si všimla zlý počet článkov na 48V systém. Okrem toho v prvom návrhu máte 18 panelov 240Wp na 80A regulátor, čo mi vychádza veľa.
Tiež neviem, prečo ste si vybral regulátor s vstupným napätím 240V? Určite by som nerobil dlhé stringy (na 240V). Ten strom, čo kreslí tieň po streche, by tak vyradil naraz viacej panelov z výroby elektriny, ako by bolo vhodné. Tiež by som si rozmyslel inštaláciu na SZ stranu, kvôli blízkym stromom na západnej strane. Ono by bolo asi lepšie odsledovať, čo slniečko na streche "premieta" a aj podľa toho umiestniť panely.
Neviem teraz presne, no pri týchto regulátoroch tuším nešla vypnúť teplotná komenzácia, čo by pri LiFeYPO umiestnenom v miestnosti s meniacou sa teplotou mohlo robiť problém.

Držím palce!

[? střídač]

Ohledně čerpadla v ostrovním systému mám pozitivní dvanáctileté zkušenosti s čerpadly typu Malyš (a jejich kopiemi)

Mám prosbu. I když jsem na uvedené čerpadlo pěl chválu, v konečném důsledku to za až tak velké vítězství není. Jelikož čerpám kubík týdně vím, že do poruchy po půl roce načerpalo asi 25 kubíků. Přijde mi to jako dost málo. Koupil jsem další, porouchané reklamoval a nově zasazené opět asi po půl roce kleklo. Opět reklamace a nasazení reklamovaného. Přijde mi otravné hrát tuto šaškárnu stále.

Je nějaká značka-výrobce tohoto vcelku užitečného čerpadla jež má větší výdrž? Nebo vyžaduje nějakou jinou péči?

Ještě drobnost. Po informaci, že jede i na nesinus, trochu se mi ulevilo. Natahuji totiž 150m káblu. Takže nasazen 1.5kW modifikovaný měnič, 100Ah olovo, no za 20min natahuji 150m káblu. Na sinus funkce obnovena.

[kybos]

Jako první jsem instaloval čerpadlo typu Ruche1NG, mělo 36 měsíců záruční lhůtu, příkon 220W a výtlak papírově 64m reálně asi 50m. Vydrželo fungovat s jednou výměnou těsnění asi 8 let, pak zcela zkorodoval čep,který drží zpětný ventil. Opravili mi jej v servisu na počkání za necelých 300 Kč. Jelikož jsem předpokládal, že bude neopravitelné (bylo značně zkorodované a zarostlé vodním kamenem), koupil jsem si další, tentokrát typ VP300 300W s horním sáním, které používám dodnes. U původního čerpadla jsem později chtěl preventivně vyměnit zteřelou přívodní šňůru a ukroutil jsem zarostlou ucpávku na kabelu, do další opravy už jsem neinvestoval. I když jsou čerpadla v pravidelném provozu zhruba od dubna do října, načerpaly určitě mnohokrát více než 25 kubíků. Když přiměřené fouká, je čerpadlo schopné naplnit 3,5 kubíku bečku i vícekrát za den (dle toho, jaký je stav vody). Z hlediska opotřebení je zatížení čerpadla menší, jelikož nádrž není tlaková ale na druhou stranu je studna na plovoucích píscích a pokud je nízký stav vody načerpá s jedním kubíkem vody i půl litru jemného písku, což je znát na zpětné klapce.

[? honzaL]

Zdravím, kapacitu baterií life podle mých skromných zkušeností lze spočítat docela přímočaře - počítejte s 80% DOD, nejméně tolik energie z nich vážně dostanete - takže třeba 0,8 x 48 x 200Ah = 7,6kWh cca. Trochu mi není jasný ten počet článků - nemělo by jich na 48V být 16? - napětí pak bude od 48 do 57V cca. Za úvahu by možná stálo mít dvoje baterie paralelně - když se články jedné série rozjedou, je možné je srovnávat mimo systém a jet FVE sice s poloviční kapacitou ale přece. Paralelní baterie umožní i rozložit investici do nich - začít se dá i s poloviční kapacitou.
Já osobně bych začala s více panely a menší kapacitou baterií, v druhé fázi bych rozšířila o paralelní větev baterií.
Též bych doporučila zrevidovat pojem 2-3 dny záloha. 7,6kWh Vám sice 2-3 dny nepokryjí, ale dvě noci určitě, pokud první den bylo plně nabito a ten druhý nasvítilo alespoň něco, a pokud se trochu uskromníte, tak třeba i 3 noci. No a mimochodem, v zimě ani větší kapacita baterií nepomůže, protože ji prostě jen tak nenabijete.

Podle mého názoru a zkušeností je počet panelů a kapacita baterií (samozřejmě 16xLiFePo) v dobrém poměru. Pokud budete začínat s menší kapacitou, nešel bych pod 200Ah (to mám sám a docela to stačí). Pro větší jistotu kontinuity vidím těch 300Ah jako optimálních. Victron Multiplus je určitě špička, ale podle mne příliš předražená, já sám používám MeanWell TS 3000 za nějakých 20000,- Kč zatím k naprosté spokojenosti.(nepoužívám ale generátor). Doporučuji se ale také zaměřit na nějaký podpůrný řídící systém, jednak pro kontrolu napětí bateríí, jednak pro možnost řízení dobíjení z elektrocentrály, ukládání přebytků, řízení v čase a případně dohledu na dálku. Já používám jednoduché Siemens LOGO! BA7 http://www.siemens.cz/micro a asi mi to na provoz v pohodě stačí.

[? SJM]

Matěj v systému, který je zde na foru prezentován, použil měnič Studer XTM 4000-48 (s možností startování centrály ad.) a solární regulátor Studer VT-80, zřejmě se jedná o dobrou volbu pro zajištění dlouhodobého používání.