FVE - dotazy začátečníka
Napsal: stř lis 17, 2021 10:44 amZdravím
Uvažuju o stavbě FVE pro svůj RD a už asi čtrnáct dní se intenzivně snažím v problematice zorientovat a čím víc studuju, tím víc vidím, co všechno ještě nevím…
Situace:
Střecha je lehce komplikovaná, ale ploch pro panely je tam celkem dost – viz obr., orientace od jihu je -6˚. Počítám s tím, že dva kolektory na levé jižní střeše odstraním – zatím se jimi ohřívá 200l zásobník TUV, ale výsledek není nijak oslnivý, od října do března spíše žádný. Na pravé jižní střeše je šest kolektorů, kterými se honí bazénová voda. Instalace je asi patnáct let stará, zatím funkční, ale dala by se případně taky demontovat – funguje to hezky, ale využije se to tak třicet dní v roce zkraje a ke konci sezóny.
Dům je starý 25 let a leccos při stavbě nebylo optimálně vyřešeno, což se projevuje hlavně diskomfortem u režimu TUV – pekelně dlouhé vzdálenosti od zásobníku k odběrným místům – 15-20 m trubek a zároveň špatně zaizolovaná trubka cirkulace. V současnosti je cirkulace vypnutá a na teplou vodu do sprchy se čeká cca minutu a půl. Navíc zásobník drsně vychládá i bez odběru – klidně i tři stupně za hodinu. Netuším proč.
Denní spotřeba domu je v průměru 14 kWh, úplný home office – brzy ráno a večer TV (300 W) celý den dva kompy (300W), 3f 2kW čerpadlo ve studni, vaří se na elektrice + myčka (1 kWh/cyklus), pračka (2 kWh/cyklus), lednice (1 kWh denně) prostě asi běžná klasika, v zimě nonstop kotelna (120W )
V létě filtrace a UV lampa u bazénu (1800W), takže spotřeba bude pak kolem 25 kWh/den Celkem za rok cca 7 MWh resp. při ohřevu bazénu přebytkama i více.
Vytápění plynovým kotlem s ohřevem TUV v zásobníku (dvě spirály)
Představa:
Hybridní FVE, co nejvíc panelů na střechu, zatím odhaduju něco mezi 6 a 9 kWp, 3f střídač Solax X3 G4 10 + baterky 12,4 kWh od Solaxu nebo i Pylontech. K tomu Wattrouter Mx pro ukládání přebytků do bojleru, resp. spouštění filtrace nebo i ohřevu bazénu (3f 9kW spirála tam je, ještě jsem ji nikdy nepoužil). Tím by samozřejmě spotřeba v letních měsících ještě výrazně narostla, ale nikoli mandatorně.
Dotazy:
1. Kolik místa je třeba nechávat při instalaci panelů od šikmých hran střech, od hřebene a od hrany nad okapem, aby si člověk nezadělal na průšvih s větrem, sněhem apod? Bohužel rozměry střech (na obr jsou opravdu vzdálenosti od krajů a hran) moc nevycházejí na většinu standardních velikostí panelů. Foukají nám tu občas drsné Z a SZ větry. Z toho mi pak vyjde použitelná plocha a vhodnou volbou panelů ji naplním.
2. Jak resp. kam optimálně osadit panely? Nabízí se levá jižní střecha a k tomu buď pravá jižní (a demontovat stávající bazénové kolektory) nebo západní střecha, popř. ještě východní – tím by se dosáhlo asi lepšího rozložení výkonu v čase, ale zase nevím, jak si s tím nerovnoměrným osvitem poradí střídač.
3. Je záhodno v dané situaci instalovat optimalizátory k panelům? Nabyl jsem dojmu, že jakýkoli stín byť i na část panelu hodně vadí a tady by mohla být možná při nízkém ranním slunci stíněná dolní část levé jižní střechy tím hřebenem, co směřuje k jihu. Má smysl dávat optimalizátor jen k těm panelům, které budou častěji stíněné?
4. Je nějaké doporučení na délku kabelů mezi panely a střídačem? Přeci jen nejvzdálenější panel na té levé jižní střeše bude vzdálen kabelově tak 25m od střídače.
5. Jak je to s režimem EPS u toho Solaxu? Vybral jsem si ho na základě různých doporučení, ale není mi jasné, proč jsou v manuálu zvlášť svorky pro zátěž normální a zátěž EPS. To bych chápal, kdybych s tím krmil třeba nouzové osvětlení, ale já chci zálohovat různé spotřebiče na všech fázích a taky to 3f čerpadlo ve studni. Myslel jsem si naivně, že se celé to přepnutí odehraje uvnitř toho střídače.
6. Jak přesně a hlavně rychle funguje ten střídač v kombinaci Wattrouterem? Co se stane, když např. v režimu nahřívání bazénu bude na každé fázi odběr 3 kW + další spotřeba do limitu 3,3 kW na fázi a najednou se odběr na některé fázi překročí, třebas i významně zapnutím dalšího spotřebiče? Zareaguje to celé okamžitě, tedy vypne nahřívání bazénu a počká na dobu, kdy bude na všech fázích míň jak 300W? Nebo to natvrdo dososne zbytek z DS? Tohle jsou věci, které se neumím nikde dočíst a přitom jsou naprosto zásadní pro výběr komponent. Neměl by se použít třebas 15 kW střídač, aby tam byla trochu rezerva?
7. Tu zatracenou TUV bych vyřešil takovým kočkopsem. Do koupelny a pod dřez v kuchyni bych dal 3f průtokový ohřívač 9-15 kW (ten koupelnový by blokoval kuchyňský) a oba napojil na trubku s „teplou“ vodou ze zásobníku, kde bych armaturou zajistil max výstupní teplotu třeba 50˚. TUV bych v dobách přebytku elektriky ze střechy ohříval přes Wattrouter, čímž by ty průtokáče de facto pokrývaly tu první minutu a půl po otočení kohoutkem. No a v zimě zásobník buď nenahřívat vůbec, nebo si dát sazbu „Akumulace“ a dohřívat nočním proudem. Otázka je co tenhle vysoký třífázový, ale relativně krátkodobý odběr udělá se střídačem. Netuším, jestli to může něčemu vadit, nebo si to prostě krátkodobě v klidu dososne z DS ty aktuální rozdíly do limitů 3,3 kW na fázi… Nebo ty průtokáče připojit přímo na DS, když v létě stejně pojedou krátce a v zimě elektřinu využiju jinak? Jde to?
8. Ještě mě napadlo, zda se dají v období nízkého tarifu případně v noci dobíjet baterky z DS resp. zda se to vyplatí?
9. Bude vadit baterkám, když budou v garáži, kde občas v lednu teplota klesne i ke třem stupňům nad nulou?
10. V horizontu pár let nám možná přibude elektrovozítko, tak by stálo za to mít asi nějakou přípravu resp. dimenzovat to už s tímto hlediskem.
11. Pro optimální dimenzování baterky by bylo vhodné znát nějakou statistiku resp. rozložení produkce energie v po sobě následujících dnech. Udělal jsem si výpočet roční produkce po měsících pro svoji lokalitu (PVGIS-5) a vypadá to zajímavě, nicméně by mě zajímaly zkušenosti hotových solárníků s rozložením vyrobené energie třeba po dnech.
Otázek mraky a to jsem jich polovinu už zase zapomněl… Každopádně budu vděčný za jakoukoli odpověď či radu od místních praktiků k mým dotazům.
Díky
Uvažuju o stavbě FVE pro svůj RD a už asi čtrnáct dní se intenzivně snažím v problematice zorientovat a čím víc studuju, tím víc vidím, co všechno ještě nevím…
Situace:
Střecha je lehce komplikovaná, ale ploch pro panely je tam celkem dost – viz obr., orientace od jihu je -6˚. Počítám s tím, že dva kolektory na levé jižní střeše odstraním – zatím se jimi ohřívá 200l zásobník TUV, ale výsledek není nijak oslnivý, od října do března spíše žádný. Na pravé jižní střeše je šest kolektorů, kterými se honí bazénová voda. Instalace je asi patnáct let stará, zatím funkční, ale dala by se případně taky demontovat – funguje to hezky, ale využije se to tak třicet dní v roce zkraje a ke konci sezóny.
Dům je starý 25 let a leccos při stavbě nebylo optimálně vyřešeno, což se projevuje hlavně diskomfortem u režimu TUV – pekelně dlouhé vzdálenosti od zásobníku k odběrným místům – 15-20 m trubek a zároveň špatně zaizolovaná trubka cirkulace. V současnosti je cirkulace vypnutá a na teplou vodu do sprchy se čeká cca minutu a půl. Navíc zásobník drsně vychládá i bez odběru – klidně i tři stupně za hodinu. Netuším proč.
Denní spotřeba domu je v průměru 14 kWh, úplný home office – brzy ráno a večer TV (300 W) celý den dva kompy (300W), 3f 2kW čerpadlo ve studni, vaří se na elektrice + myčka (1 kWh/cyklus), pračka (2 kWh/cyklus), lednice (1 kWh denně) prostě asi běžná klasika, v zimě nonstop kotelna (120W )
V létě filtrace a UV lampa u bazénu (1800W), takže spotřeba bude pak kolem 25 kWh/den Celkem za rok cca 7 MWh resp. při ohřevu bazénu přebytkama i více.
Vytápění plynovým kotlem s ohřevem TUV v zásobníku (dvě spirály)
Představa:
Hybridní FVE, co nejvíc panelů na střechu, zatím odhaduju něco mezi 6 a 9 kWp, 3f střídač Solax X3 G4 10 + baterky 12,4 kWh od Solaxu nebo i Pylontech. K tomu Wattrouter Mx pro ukládání přebytků do bojleru, resp. spouštění filtrace nebo i ohřevu bazénu (3f 9kW spirála tam je, ještě jsem ji nikdy nepoužil). Tím by samozřejmě spotřeba v letních měsících ještě výrazně narostla, ale nikoli mandatorně.
Dotazy:
1. Kolik místa je třeba nechávat při instalaci panelů od šikmých hran střech, od hřebene a od hrany nad okapem, aby si člověk nezadělal na průšvih s větrem, sněhem apod? Bohužel rozměry střech (na obr jsou opravdu vzdálenosti od krajů a hran) moc nevycházejí na většinu standardních velikostí panelů. Foukají nám tu občas drsné Z a SZ větry. Z toho mi pak vyjde použitelná plocha a vhodnou volbou panelů ji naplním.
2. Jak resp. kam optimálně osadit panely? Nabízí se levá jižní střecha a k tomu buď pravá jižní (a demontovat stávající bazénové kolektory) nebo západní střecha, popř. ještě východní – tím by se dosáhlo asi lepšího rozložení výkonu v čase, ale zase nevím, jak si s tím nerovnoměrným osvitem poradí střídač.
3. Je záhodno v dané situaci instalovat optimalizátory k panelům? Nabyl jsem dojmu, že jakýkoli stín byť i na část panelu hodně vadí a tady by mohla být možná při nízkém ranním slunci stíněná dolní část levé jižní střechy tím hřebenem, co směřuje k jihu. Má smysl dávat optimalizátor jen k těm panelům, které budou častěji stíněné?
4. Je nějaké doporučení na délku kabelů mezi panely a střídačem? Přeci jen nejvzdálenější panel na té levé jižní střeše bude vzdálen kabelově tak 25m od střídače.
5. Jak je to s režimem EPS u toho Solaxu? Vybral jsem si ho na základě různých doporučení, ale není mi jasné, proč jsou v manuálu zvlášť svorky pro zátěž normální a zátěž EPS. To bych chápal, kdybych s tím krmil třeba nouzové osvětlení, ale já chci zálohovat různé spotřebiče na všech fázích a taky to 3f čerpadlo ve studni. Myslel jsem si naivně, že se celé to přepnutí odehraje uvnitř toho střídače.
6. Jak přesně a hlavně rychle funguje ten střídač v kombinaci Wattrouterem? Co se stane, když např. v režimu nahřívání bazénu bude na každé fázi odběr 3 kW + další spotřeba do limitu 3,3 kW na fázi a najednou se odběr na některé fázi překročí, třebas i významně zapnutím dalšího spotřebiče? Zareaguje to celé okamžitě, tedy vypne nahřívání bazénu a počká na dobu, kdy bude na všech fázích míň jak 300W? Nebo to natvrdo dososne zbytek z DS? Tohle jsou věci, které se neumím nikde dočíst a přitom jsou naprosto zásadní pro výběr komponent. Neměl by se použít třebas 15 kW střídač, aby tam byla trochu rezerva?
7. Tu zatracenou TUV bych vyřešil takovým kočkopsem. Do koupelny a pod dřez v kuchyni bych dal 3f průtokový ohřívač 9-15 kW (ten koupelnový by blokoval kuchyňský) a oba napojil na trubku s „teplou“ vodou ze zásobníku, kde bych armaturou zajistil max výstupní teplotu třeba 50˚. TUV bych v dobách přebytku elektriky ze střechy ohříval přes Wattrouter, čímž by ty průtokáče de facto pokrývaly tu první minutu a půl po otočení kohoutkem. No a v zimě zásobník buď nenahřívat vůbec, nebo si dát sazbu „Akumulace“ a dohřívat nočním proudem. Otázka je co tenhle vysoký třífázový, ale relativně krátkodobý odběr udělá se střídačem. Netuším, jestli to může něčemu vadit, nebo si to prostě krátkodobě v klidu dososne z DS ty aktuální rozdíly do limitů 3,3 kW na fázi… Nebo ty průtokáče připojit přímo na DS, když v létě stejně pojedou krátce a v zimě elektřinu využiju jinak? Jde to?
8. Ještě mě napadlo, zda se dají v období nízkého tarifu případně v noci dobíjet baterky z DS resp. zda se to vyplatí?
9. Bude vadit baterkám, když budou v garáži, kde občas v lednu teplota klesne i ke třem stupňům nad nulou?
10. V horizontu pár let nám možná přibude elektrovozítko, tak by stálo za to mít asi nějakou přípravu resp. dimenzovat to už s tímto hlediskem.
11. Pro optimální dimenzování baterky by bylo vhodné znát nějakou statistiku resp. rozložení produkce energie v po sobě následujících dnech. Udělal jsem si výpočet roční produkce po měsících pro svoji lokalitu (PVGIS-5) a vypadá to zajímavě, nicméně by mě zajímaly zkušenosti hotových solárníků s rozložením vyrobené energie třeba po dnech.
Otázek mraky a to jsem jich polovinu už zase zapomněl… Každopádně budu vděčný za jakoukoli odpověď či radu od místních praktiků k mým dotazům.
Díky