Fórum MyPower.CZ

Zdravím,

po dlouhé době jsem se rozhoupal a jdu rozšiřovat své 4 panely. Rád bych teď pokryl střechu cca 4kWp-5kWp. Nyní řeším, jak moc daleko musí být panely od hromosvodu. Něco mi říká, že dávat panely 10cm od hromosvodu je blbost

Hromosvod je veden po hřebenu a poté po šikmé střeše 45st do protilehlých rohů RD. Jedná se mi především o vzdálenost mezi tím drátem, co vede po šikmé střeše (nikoliv vedený hřebenem).

Pokud by to nebylo nebezpečné a v normě, tak budu mít 5kWp, jinak 4kWp.

DIKES

Myslím, že je to tu zmiňované již mnohokrát. Pokud to není kovová střecha, tak platí, že vzdálenost od bleskosvodu má být alespoň 50cm. Pokud je vzdálenost menší, musí se udělat úprava, která je ale vcelku drahá. Všechno "něcomezi" nezaručí spolehlivost. A bleskopřepěťovky hned pod střechou jsou samozřejmost.

Quickyprd píše:

Myslím, že je to tu zmiňované již mnohokrát. Pokud to není kovová střecha, tak platí, že vzdálenost od bleskosvodu má být alespoň 50cm. Pokud je vzdálenost menší, musí se udělat úprava, která je ale vcelku drahá. Všechno "něcomezi" nezaručí spolehlivost. A bleskopřepěťovky hned pod střechou jsou samozřejmost.

Pod střechou svodič je fajn, ale kdo u stavby domu nemyslel, tak tam tu 16tku měď zelenožlutého na ně nemá a pak to je stejně všechno polovičaté.

a panely máš k regulátoru připojený bezdrátově? co kdyby to vedlo stejnou trasou?
Dostatečná vzdálenost s není dogma, ale s=kc*ki*l/km kde kc= dle počtu svodů, cca 0.44 pro více než 4 svody, ki=0.04 pro LPSIII a IV a km je 1 pro vzduch a 0.5 pro zdivo, tašky a pod... l je délka podél svodu k zemi. Takže pro běžněj RD, kde jsou 4 svody, a nejvzdálenější místo je uprostřed hřebene, cca 17m daleko, je to 30cm ve vzduchu a 60cm v taškách. Saqmozřejmě lze přidat na severní stranu doprostřed střechy další svod, sníží se kc a zkrátí se vzdálenost k zemi. Znovu upozorňuju na detaily, jako je "obkročnej držák" jímacího vedení na hřeben, pod hřebenem hliníkovej vetrací pás, kterej přesahuje dalších 10cm na tašku. Potom jsou dva šáry tašek skoro málo, musí se počítat s tím, že panely neleží hned na střeše a je tam 5cm vzduchu. Je taky zajímavý si tu vzdálenost s spočítat podél svodu, třeba 2m nad zemí už to bude jenom 7cm ve zdivu, a těsně u země nula...

Díky všem, pořešeno, dostal jsem na střechu 21 panelů, jsou 65cm od hromosvodu, na půdu dal combiner box, dotáhl 16mm2 žlutozelený a zapojil do svodiče.

A jakse to řeší v případě, kdy je střecha plechová?

mapa píše:

A jakse to řeší v případě, kdy je střecha plechová?

bud sa ramy panelov a konstrukcia spoji s bleskozvodom este na streche a pouziju sa prepatove ochrany T1 pre vedenie z panelov alebo je mozne na plechovej streche vybudovat oddialeny bleskozvod.

mapa píše:

A jakse to řeší v případě, kdy je střecha plechová?

Buď zvolíš levnější a pracnější řešení "ježatá hrůza" nebo dehn HVI, ale pak Ti třeba nezbudou finance na elektrárnu.

Nedaří se mi nikde najít na jaké napětí je testován ten HVI, jakou izolační schopnost má ta izolace, neví někdo? Možná je to proto že hromosvodní součástí nejsou stanovenými výrobky ve smyslu zákona 22/97 Sb., a tudíž se na ně nevztahuje povinnost provést posouzení shody nebo vydání prohlášení o vlastnostech.
Tak zvažuji že pokud bych dělal izolovaný hromosvod, tak bych to HVI nahradil něčím lepším a levnějším ten HVI s neznámými napěťovými parametry ve mne nebudí důvěru.

o co lepsie a lacnejsie mas na mysli?

tomas píše:

Nedaří se mi nikde najít na jaké napětí je testován ten HVI, jakou izolační schopnost má ta izolace, neví někdo? Možná je to proto že hromosvodní součástí nejsou stanovenými výrobky ve smyslu zákona 22/97 Sb., a tudíž se na ně nevztahuje povinnost provést posouzení shody nebo vydání prohlášení o vlastnostech.
Tak zvažuji že pokud bych dělal izolovaný hromosvod, tak bych to HVI nahradil něčím lepším a levnějším ten HVI s neznámými napěťovými parametry ve mne nebudí důvěru.

Netusim jak lip to chces udelat. K tomu HVI kablu urcite sezeens datasheet. Ale jake napeti si tam predstavujes a proti cemu to chces merit a cekat preskok? Asi jedine proti zemi? Ta bude na stejnem zemnici a jen pripoctes odpor hvi. A ten bude nula nula prd. Kdyby ten svod mel 0,5ohmu tak pri 100kA to je 50kV. To je prd na to jak ten hvi kabel vypada Ten musi dat mnohem vic. I blba izolacka ma psano 40kv na 1mm tloustky

https://www.dehn.cz/cs/3979/424553/Fami ... VIlong.bin

Ekvivalent "s" ve vzduchu 75cm

2cm prumer s izolaci a uvnitr prurez 19mm2 a prumer 5mm. Takze 7,5mm izolace. Kdyz na to aplikuju 1mm 40kv je to 300kV.

shuty píše:

o co lepsie a lacnejsie mas na mysli?

Mohu mít spousty VN zbytků třeba i 10-20m z trafostanic a kabelových VN sítí, jde to do odpadu, například 22-AXEKVCEY, N2XS(F)2Y atd...... třeba i 240mm2 v mědi, to by měl blesk luxusní trasu, to nepřepálí ani ty výjimečné 200kA na které nejsou ty HVI dimenzované. A i kdybych ho měl koupit, tak je to kupodivu levnější než HVI, přitom to má jasně definované parametry a test na zkušební napětí. A když z toho ošoupu to stínění tak to vypadá úplně stejně jak ten HVI si myslím že se to stejně vyrábí na jedné lince. Ale stínění bych tam asi nechal a dole u svorky také uzemnil, byla by to další ochranná úroveň, pokud by se to někde prorazilo, tak by to ještě vzalo stínění, to má většinou minimálně 16mm2 takže také dodatečné pro bleskový proud.
Ono těmi kabely i občas bleskový proud proletí, je to běžně venku i na sloupech a bez izolovaného hromosvodu .

Pokud použiješ 240 na 110kV, tak ušetříš i za podpěry a postavíš ho na zahradě vedle domu.

pibi píše:

Pokud použiješ 240 na 110kV, tak ušetříš i za podpěry a postavíš ho na zahradě vedle domu.

Jo ten by možná i držel jako sloup sám když ho hluboko zapíchnu. To tam můžu dát i obyčejný ocelový sloup co bude dělat oddálený jímač pro celý dům, případně dva a propojit kovovým lankem nad střechou, to by vyšlo ještě levněji a bez ježaté hrůzy na střeše, ideálně i s větrníkem nahoře.

U HVI je nejdůležitější ten certifikát... Ještě pozor na oblast koncovky, tam se musí ty vzdálenosti dodržet, a dost často to bejvá problém. Obvykle se dá hromosvod udělat i bez HVI a bez toho hnusu ježatýho vedle, ale je potřeba se nad tím zamyslet a zkusit navrhnout několik variant. Viděl hsem třeba kombinaci HVI a odáleného jímače nad hřebenem, to mi zas tak strašný nepřipadalo. POkud jsou jako krytina tašky, aje potřeba s panely dojít až ke hřebenu, může se jímací vedení udělat cca 2 šáry za hřebenem na severní straně, a přidat jímací tyče, aby byly panelv ochranném úhlu. Stejně jako se dá přidat ten jímač na sevení stranu "navíc".

Pokud platí toto: "hromosvodní součástí nejsou stanovenými výrobky ve smyslu zákona 22/97 Sb., a tudíž se na ně nevztahuje povinnost provést posouzení shody nebo vydání prohlášení o vlastnostech"
Tak stejný certifikát co je na HVI mohu udělat i na vodič ke zvonku a bude mít asi tak stejnou právní váhu. Nikoho to k ničemu nezavazuje.

Komu není rady tomu není pomoci. V 62 305-3ed. čl. 5.51:

Součásti LPS musí odolávat elektromagnetickým účinkům bleskového proudu a předpokládaným náhodným namáháním bez poškození. Toho je možno dosáhnout volbou součástí, které byly úspěšně vyzkoušeny v souladu se souborem norem EN 50164.
Veškeré součásti musí vyhovovat souboru EN 50164.

k tomu vyhl 269/2009sb, §36 kde je jasně napsaný, že ochrana před bleskem musí splňovat normové hodnoty. Na tuhle vyhl. se odkazuje stavební zákon. tj porušení zákona je trestný čin, kde trestní sazba v rozmezí ... odnětí svobody. HOWGH. Ale kde není žalobce, není soudce. Všem přeju, aby tohle nemuseli nikdy řešit.

Právě že já už toto už řešil u jednoho našeho zákazníka kterému jiná firma vnutila nový hromosvod. Revize certifikáty vše se papírově OK do prvního úderu blesku kdy došlo ke škodě na vybavení domu i na relé v hybridním střídači co oddělují DS se svařili. Pak už to nikoho nezajímalo proč hromosvod nefungoval, firma, projektant i revizní technik přestali komunikovat a škodu našemu zákazníkovi nikdo nezaplatil ani ten hromosvod nikdo od nich nepřišel opravit. Tak jsem to řešil já abych tam nemusel jezdit něco opravovat. Pojišťovna za nefunkční hromosvod nenese zodpovědnost a platit nic nebude, to se musí vymáhat po tom kdo ho navrhl, udělal a zrevidoval. Pokud má dům hromosvod s revizí tak pojišťovna nevidí žádný důvod proč by měla něco hradit po úderu blesku do toho hromosvodu a předpokládá se že je funkční. A soudit se tu můžete i desítky let. Raději hromosvod nemít, nebo mít, ale neříkat mu hromosvod, ale třeba technologické uzemnění tyče na střeše
Norma určuje pouze minimální standart z hlediska bezpečnosti, nebrání tomu udělat něco lépe, bezpečněji a robustněji. Například místo šroubů M8 použít M10, místo HVI s nedefinováními parametry použít testovaný VN vodič na vyšší napětí a silnějšího průřezu a podobně, atd...
To to podobné jak s vypínači. Modulární vypínače na DIN lištu jsou dražší než jističe, přitom je to absurdní, nemají žádnou spoušť, zhášení oblouku, a nedokáží rozpojit zkratový proud. Ve funkci vypínače (v rozvaděči) je tedy levnější a bezpečnější a spolehivější použít jistič, normy bezpečnější řešení nezakazují.

Podle odborného příspěvku Výklad zákona 22/97 Sb. V platném znění Mgr. Zdeňka Veselého generálního ředitele Agentury ČAS, který byl otištěn v Bulletinu IP ILPC 2015, „nejsou hromosvodní součástí stanovenými výrobky ve smyslu zákona 22/97 Sb., a tudíž se na ně nevztahuje povinnost provést posouzení shody nebo vydání prohlášení o vlastnostech. S odvoláním na ust. § 3 a 4 zákona č. 102/2001 Sb, o obecné bezpečnosti výrobků, je však potřeba dodržovat při montáži hromosvodních součástí vedle projektové dokumentace též návody výrobců. Certifikací výrobků, a to též dobrovolnou, je potvrzena vhodnost výrobku pro stavbu obecně. To však neznamená, že každý certifikovaný výrobek je vhodný pro konkrétní typ stavby. O zabudování výrobku, a tedy jeho vhodnosti pro použití v konkrétní stavbě, rozhoduje zpravidla projektant po zvážení všech vazeb daných dalšími oborovými předpisy, zejména stavebním zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a vyhláškou č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby.“

http://www.odbornecasopisy.cz/elektro/c ... dice--6058