FVE s podporou z DS

[? rva]

Tak jsem udělal odhad, kolik energie mohlo za rok projít přes baterii a kolik "úplných cyklů" teda za rok udělala
Roční dodávka od FV panelů - zaokrouhleno kWh 4000
Dodávka z DS v době nízkého tarifu na dobíjení baterií - odhad kWh 2000
Kapacita baterie 160Ah/50V kWh 8
minimální počet proběhlých cyklů baterie 250
maximální počet proběhlých cyklů baterie 750
Tedy 250-750 cyklů - přesněji to určit nemohu, protože část FV energie nejde přes baterii, ale přímo přes měnič do spotřebičů. Zatím se zdá, že články jsou jako nové.

[? rva]

Tak můžu navázat na můj předchozí příspěvek. Články jak nové, ale dnes jeden bouřlivě odešel. Mám paralelně články 100 + 60 +90 Ah a stalo se to tomu 100 Ah. Vše fungovalo normálně, žádný alarm. Šel jsem se podívat k elektrárně, otevřel dveře - a vyvalil se bílý štiplavý dým, přes který jsem nic neviděl. Nedalo se tam ani jít. odpojení panelů mám náhodou venku na baráku, tak jsem je odpojil, měniče ani elektrárnu jsem vypnout nemohl (to budu muset doladit), všude v baráku otevřel co se dalo a čekal, až se tam dá jít. Roztavený obal, vyvařený elektrolyt. Elektrárna přitom normálně fungovala, po vyvaření elektrolytu odpor článku stoupl a zbylé dva fungují normálně. Příčinu neznám, asi vnitřní zkrat článku, Při té smůle je přijemné zjištění, že i v tomto případě nic nehoří.

2016-04-02 18.10.38.jpg

[abrams]

Zdravím ,

upřímnou soustrast .
Zajímavé že se to projevilo takhle nečekaně fakt Murphyho zákon .

Raději se moc neodvažuji domýšlet kdyby se toto stalo Li-Ionkám ... . V Tesle to mají pořešené geniálně každý článek má propoj z přiměřeně tenkého drátku = nadproud = přetavení .

Elektronům zdar

[rottenkiwi]

Sú nejaké logy, že ako sa táto zostava chovala posledných pár dní a aké boli konktrétne U a I
posledných cca. 2-3 hod., pred udalosťou ?
Aké bolo istenie sériové/paralelne spojených článkov ?
Ako boli nastavené nabíjačky/regulátory (Axpert + EpSolar + PIP) ?
Aké tam boli BMS / pípatka / odpájacie relé atd. ?

[? mobilik]

Fuuuha, škoda článku, ale hlavne je ze sa nič nestalo a nic nezhorelo. To je najpodstatnejsie.

[? rva]

Žádné logy nemám, dlouhodobý bezproblémový provoz mě ukolébal a proto jsem 2xCellog odpojil (aby vlastní spotřebou nerozvažovaly články). Aktuální stav na cellogu je viz obr. - Postižený byl 7. článek. Ty zbývající dva, co s ním byly zapojeny paralelně, se do něj částečně vybily, proto tam je teď nejmenší napětí. Každá trojice je proti přebíjení chráněna balančními moduly na 3.6V 1A+1.7A s indikační LED, ale nastavení regulátorů mám takové, že k balancování nedochází. Všechny tři regulátory mám nastaveny na mírně odstupňované max. dobíjecí napětí, takže jak se blížím k 100% dobití, jeden a pak druhý regulátor přestávají dobíjet a do plného dobití pokračuje poslední regulátor. Dnes bylo max. napětí na baterii 55.6V, to je 3.475 V/článek a nikdy jsem nepozoroval, že by se články nějak zásadně rozcházely. Obávám se, že tuto závadu je obtížné detekovat a navíc pokud nastane, tak se nedá nic dělat, jen koukat, až se vše z článku odpaří. Já zvážím paralelní propojení článků slabším kabelem, který omezí zkratový proud mezi nimi. A hlavně šoupnu někam mimo elektrárnu hlavní vypínač, který odpojí panely, regulátory a baterii. A hořlavé věci budu skladovat dál od baterek.

2016-04-02 20.32.25.jpg

Zítra se podívám na zbytky zničeného článku, jestli se dá potvrdit, že došlo k vnitřnímu zkratu.

[vata]

A jeje - tak to gratuluju k tomu, že se nic vážnějšího nestalo...
Vnitřní zkrat článků - tak to nechci domýšlet, co by to udělalo v mém případě... Jistit se proti tomu nedá, když je to vevnitř, jestli tomu dobře rozumím. Akorát nějaké teplotní čidlo a spustit požární alarm a utéct
Já můžu automatizovaně akorát vypnout zátěže, s regulátory ani panely nic nenadělám, stykače na nabíjecí straně nemám...
To by chtělo hlouběji prozkoumat, co se vlastně stalo a zda a jak se proti tomu dá nějak chránit.

[? brumlaj]

Hmm, kdo ví zda čoudilo energií z uvnitř článku, či zda energií z článků paralelně zapojených. A tedy zda by paralelní spojení baterií sériově zapojených článků vedlo k jinému výsledku.(méně kouře) Jaké bylo napětí na zbylých dvou článcích? Nevzalo to s sebou i ty?

Připojuji se s upřímnou soustrastí.....
edit: hmm, napětí nic neprozradí není-li log. Takže pitva...... a možná kapacitní zkouška těch zbylých dvou.... Jak vypadaly propoje? Co teplo? Není možno, že by byl špatný kontakt (tedy nekontakt na tu 100Ah, a po náhodném spojení teplo a proud udělaly své)?
No posílilo mne to v názoru že šetřit na bižuterii nebudu. (balancery, cellogery) Je to počítáno s Honzou druhé varování.

[marko250]

Stalo se to při nějaké zátěži do domu?Nebo naopak nabito a peklo slunce?

[kybos]

Vnitřní zkrat článků - tak to nechci domýšlet, co by to udělalo v mém případě... Jistit se proti tomu nedá, když je to vevnitř, jestli tomu dobře rozumím.

Co udělá vnitřní zkrat článku při paralelním propojení bez jištění jsem tu již jednou publikoval. http://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f=5&t=1577&p=25233&hilit=v%C4%9B%C4%8Dn%C3%BDm#p25233. Bylo to sice na olovu, ale výsledek a mechanismus poruchy byl zřejmě podobný. Jistit se proti tomu dá, jak správně poznamenal brumlaj. Od té události jsem změnil zapojení baterií z paralelních kombinací článků na sériové propojení článků a teprve tyto série jsou přes pojistky propojeny paralelně. Nehrozí tak, že by vnitřní zkrat jednoho z článků okolní paralelně připojené akumulátory přiživovaly nekontrolovatelným proudem.

[ixo]

Prepojenia tých dvoch sérií stačí istiť na jednom z dvoch pólov, že?
Ešte ako rozumná alternatíva mi tiež pripadá sérioparalelné prepojenie článkov, ale s istením každého paralelného prepojenia (znova len na jednom póle).
Idem totiž onedlho tiež riešiť prepojenie štyroch olovených batérií, tak aktuálne to začínam riešiť...

[? rva]

2016-04-03 10.03.11.jpg

2016-04-03 09.34.15.jpg

Takže zkratovaný článek kuchnut. U záporné elektrody jsou kontakty od jednotlivých "pouch" normální, barvy mědi. "Pouchy" mají vysokou teplotou změněnou barvu, nějaký separační papír, nebo co to bylo, je zuhelnatělý. Ani stopa elektrolytu. Pod kladnou elektrodou jsou všechny kontakty od "pouch" přepálené. V daném místě byl vypálen i otvor do plastového obalu článku. Vlivem vysoké teploty se články protavily dnem plastového obalu. Připojené vodiče na paralelně připojené články 90 a 60 Ah vypadají normálně, nezdá se, že by jimi tekl nějak vysoký proud. Jen v blízkosti terminálů poškozeného 100 Ah článku mají natavenou izolaci. Stejně tak ploché propojky na další články mají izolaci poškozenou přehřátím jen na straně vadného článku. Multimetr ukazuje nulové napětí a odpor mezi terminály 1.4 Ohm. Paralelně připojené články jsem neměřil na kapacitu (lenost), ale dobíjel jsem je nabíječkou tak, aby se jejich napětí srovnalo s ostatními články - trvalo to 4 hodiny proudem 3A, tedy dodal jsem 12Ah. Můj závěr: odehrálo se to hodně rychle, asi zkrat někde uvnitř v blízkosti kladné elektrody. Ten vedl k poškození dalších "pouch" a velké zkratové proudy tekly převážně mezi plochými propojkami u kladného pólu. Asi se roztavily vysokou teplotou. Muselo to být velmi rychlé, protože paralelní články se nestačily moc vybít - "jen" 12Ah.

[abrams]

Zdravím ,

pořádný harakiri . Že jsou utavený jen hliníkový elektrody je pochopitelné - měď snese víc než hliník .
Je mi to fakt zahada taková destrukce ale k němu paralerně zapojené články sou v pohodě . Dovedu si představit že k takovému poškození dojde vlivem tvrdého zkratu terminálů což by odsrali i paralerové .

Ještě že tak , škoda "jen" jeden 100Ah článek .

Elektrtonům zdar

[? brumlaj]

......... Jen v blízkosti terminálů poškozeného 100 Ah článku mají natavenou izolaci. Stejně tak ploché propojky na další články mají izolaci poškozenou přehřátím jen na straně vadného článku. ..........

u obou pólů stejné poškození? Jak je proveden propoj s natavenou izolací?


Nevyvrátila se zde možnost vysokého přechodového odporu mezi kontaktem článku a propojkami článků(spoj měď/hlína?... špatné lisování oka....), z toho vylývající zahřívání a celé toto jako spouštěč destrukce první kapsy. Je to možné? Nebo to lze vyvrátit? Jinak klobouk dolů za vnitřní konstrukci článků, která uvnitř článku přepálí spoje. Vnitřně jsem přesvědčen o špatné konstrukci/údržbě na propojení článků (promiň rva) jako prvotní příčině destrukce. Holt termokamera jako povinná součást baterkárny.....

[? kodl69]

Tak já to mám podobně, mám paralelní propojky CY 16 na článcích 40Ah+40Ah+100Ah a sériový fakt hodně, doufám, že mě podobná atrakce nečeká, ale monitorovat příčný proudy v paralelně propojenejch článcích? To mi vychází na minimálně 30 ks amploců a další atrakce to zadrátovat a stvořit k tomu nějaký vyhodnocení a záznam - protože tam se asi něco dělo delší dobu, ale nikdo netušil co... Tak buďto doufat že mě to nepotká, a nebo raděj pořídit větší články - Spíš by mě zajímalo, kdo má paralelně propojený LiFePo4 články, kolik a jak dlouho bez problémů, jestli je to možný statisticky vyhodnotit...

[? rva]

Ještě jsem se podíval do logu eTracer. Na něj mám napojeno nejvic panelů a ty mají orientaci na jih. Proto jím obvykle tečou největší proudy. Někdy v 16:29 jsem mohl zjistit závadu a v 16:48 už jsou odpojeny panely. V 17:29 elektrárna opět (bez článku) běží a v 17:49 je dům přepnut z DS na FV elektrárnu. Log na regulátoru sice nic neříká o tom, jaké proudy tekly baterií, ale určitě byly podstatně menší, než mezi 9 - 12 hodinou (kdy probíhalo dobíjení baterie a napětí na ní celkem strmě rostlo). V době závady byla baterie téměř dobitá, doma vypráno, navaříno, žádné žravé spotřebiče. Proto si nemyslím, že by příčinou byl vysoký přechodový odpor na terminálech baterie. Izolace na připojených vodičích je v blízkosti obou terminálů natavená proto, že ty byly rozžhavené. Seriové propojení článků mám vyrobené z několika vrstev zemnícího Cu pásku. Stav spojů sporadicky kontroluji dotykem a na terminálech jsem zatím nezaregistroval závadu. Občas kontroluji klešťákem proudy mezi paralelními články a tyto byly vždy nízké.

[ota]

Napadá mě ještě jeden mechanismus poškození.
Ono to nemusí být způsobené tím paralelním článkem. Stačí pokud se zvýšenou teplotou při přechodovém odporu (nebo z jiného důvodu) poškodí jeden z "pytlíčků" v článku. Ostatní vnitřní pytlíčky, kterých je u 100Ah článku 10-15 svojí energií článek také zničí.
To že byly články paralelně nemusí být vůbec příčina, jen náhoda, která se závadou nesouvisí.
Každopádně i tak je vidět, že jsou LFP články velmi bezpečné, pokud by se něco podobného stalo se zalévaným olovem, asi by výpary z kyseliny zničily měniče a vše okolo.
Upřímnou soustrast.

[marko250]

Co jsem si pročet Tvůj blog,tak si kupoval 100A life fungly 2013 že.Jak se vyvíjel jejich stav k dnešku.Dělals kapacitní zkoušku?Jakými proudy prošly?Měl jsi je stáhlé proti nafukování?
Jinak já mám 34ks paraelně/sériově 200A články ,použité(dávají 300A) poskládané nejsilnější-nejslabší ,tak ať jsou vyrovnané a jsou tam tři dvojice,které jsou slabší oproti zbytku.Sjížděl jsem to infrákem a nic není v abnormálu.Sběrnice mám vždy společné čtyři šrouby pro 4 články.To propálení mě děsí už z toho důvodu že klidně veme i sousední článek a může spustit řetězovku dál.Ale mít oddělené baterky znamená přijít o autobalancing mezi články a kus kapacity podle nejslabšího kusu+další hromadu balastu a kabelů .

[? rva]

Já si taky myslím, že došlo ke zkratu na jednom pytlíčku a ten poškodil lavinovitě své sousedy. K přepálení vnitřních vodičů u jedné elektrody došlo naštěstí tak rychle, ze se další dva paralelně připojené články nepoškodily. Jinak moje články udělají ročně 250 - 750 uplných cyklů, to je odhad z množství elektřiny, která projde měniči (přesněji to neurčím, protože některá energie prochází z regulátorů přímo do měničú). Kapacitní zkoušku jednotlivých článků jsem nedělal, SOC měřím - když jsou články nabité, vynuluji Ah měřák a ráno se podívám, kolik Ah se odebralo. Zdá se mi, že i při nějaké vyšší spotřebě přes noc je ranní napětí dostatečné. Články nemám stáhnuté a nesleduji, že by se některý nafoukl. Ten 100 Ah vyvinul dostatek tepla, aby se jeho plastový obal natavil a i proděravěl, část taveniny zůstala přiškvařena na podložce a část na sousedním článku. Tento článek byl krajní, tak se mohl kousek posunout, ale u kapacity 100 Ah si myslím, že i při stažení a umístění uprostřed baterie by stačil bezpečnostní ventil na článku, a sousední články by i zvýšenou teplotu vydržely. U vyšší kapacity těžko říct. V každém případě přemýšlím o kouřovém čidle a jeho propojení nejen se sirénou, ale i s vypínačem elektrárny.

[vlkazajac]

Článok bol na kraji - aký by bol priebeh havárie, ak by šlo o článok vnútorný? Prenos tepla na susedné články by bol rýchlejší a skaza úplnejšia ! Skladanie batérie z článkov ponúka možnosť homogenizovať prostredie z hľadiska teploty, ale snáď každý si články skladá k sebe a dokonca sťahuje....
Sťahovať články a zároveň vetrať ( chladiť ) by sa dalo, neviem, či to má význam a či nepreceňujem rozdielne teploty článkov.

Rovnako je to u olova, tiež sa obvykle články stavajú tesne k sebe.
Ja som mimovoľne ponechal medzi 12 V batériami medzeru dobrých 30 mm a uvažoval som nad jemným prievanom z vetráčika, ktorý by aspoň počas nabíjania batérie teplotne vyrovnával celkom dokonale.....

Vážne uvažujem nad detektorom plynu a teploty, stačí dobre nastaviť napojiť na existujúci alarm. Vyskúšam !