Fórum | MyPower.CZ

rva píše:Tak ... jsem zrealizoval následující:
Baterie: LiFePo4 16x60Ah + 16x100Ah, články paralelně

LiFe články jsou v prodeji mj. i v kapacitě 160Ah. Je výhodnější 60Ah + 100Ah paralelně?

Určitě ne, ale na 60Ah jsem začal. Třeba se ta nevýhoda změní na výhodu a těch 60Ah použiju do elektrovozítka.

rva píše:... 60Ah použiju do elektrovozítka.

Tak to fandím a držím palce. Máte již nějaké vybráno?

i4wifi a.s. píše:

Pan Taum píše:Počítaš ve své kalkulaci se skutečnou životností baterií 3 roky?

Co se týče živostnosti baterií LifePO4, viz tyto reálné odkazy:

LiFePo4 v elektromobilu od 2009 s denním nájezdem 150 až 170 km
http://www.hybrid.cz/rozhovor-petr-dvor ... ktromobilu

Test ČVUT s celkem 13000 cykly
http://gwl-power.tumblr.com/post/172167 ... report-for

Stav denně používané baterie po 3 letech provozu
http://gwl-power.tumblr.com/post/377804 ... ry-after-3

bylo by nekde srovnani LiFePO4 a LiFeYPO4.... protoze mam pocit ze ten obrovsky pocet cyklu zvladaji lepe baterie s yttriem

Ytrium je jen marketing. Počet cyklů je mimo jiné daný kvalitou výroby a použitých surovin. Winston s jejich Ytriem jsou dlouhodobě otestované jako velmi kvalitní bez výrazného rozptylu mezi sériemi a velmi dobrou cyklickou odolností, proto chce žluťásky téměř každý. Ale ani Calb nebo sinopoly nejsou špatné, jen nejsou v takovém měřítku dlouhodobě otestované.

Porovnání parametrů u jednotlivých výrobců LiFEPO4 :
http://3xe-electric-cars.com/images/LiFePO4-battery-EV/LiFePO4-battery-price-parameter-Sinopoly-Winston-CALB-GBS-Headway-1.jpg

Žluté Winston vychází až podezřele nejlépe.

nakupil jsem baterie WINA... doufam ze to taky ty 3000 da.

Zatím solární systém funguje dobře, provedl jsem nějaké změny, rozšíření o další měnič a panely, protože jeden se dost často přepínal na DS. Několikrát jsem předělával zapojení a zatím aspoň ochranu baterií překreslil z toho kusu papíru, podle kterého jsem to zapojoval (někdo tady doporučoval program SchemataCAD - díky). Pokud se něco špatného děje s baterií nebo s prvním měničem, baterie se odpojí od zátěže + panely od regulátorů a vše čeká, až to někdo nahodí. Na první měnič běží vše obvyklé v domácnosti. Na druhý žravé spotřebiče běžící sporadicky. Proto je druhý měnič nastaven na úsporný režim (nižší klidová spotřeba) a po detekci zátěže se zapne. Na přebytky je klimatizace, čerpadlo bazénu, čerpadlo ve studni na zálivku zahrady a už začíná i sušička ovoce.

Přišlo roční vyúčtování a po roce experimentálního provozu mám přeplatek přes 18 tis. Kč. Než to poslali, poslali kontrolu, je-li hlavní rozvaděč pod plombami a po svolení si ho ofotili spolu s FV panely. Pro úplné odpojení od DS čekám na změny v systému plateb za dodávku.

rva píše: Celá hračka stála v materiálu 250tisíc, platby za elektřinu očekávám že klesnou z 30 na 10tisíc ročně.

Pokud vrátili přeplatek 18 tis. Kč, to je návratnost kolem 250000/18000=13,8 let. Je to tak?
Možná i méně vzhledem k zdražování a chystané novele energetického zákona. Na druhou stranu se ale může něco pokazit a bude nutná nějaká další investice.
A pokud projde novela ve které se zvednou paušály za jistič, tak bude možná zajímavé jistič do distribuční sítě snížit na minimum (třeba 1x25A) a pro větší odběry využít akumulátory. A nakonec to možná nebude pro ostrovy a poloostrovy tak špatné a novela jejich návratnost ještě urychlí

Cenou jsem na 300 tis - pokud počítám slepé uličky (Grid-tie, 24V systém a nepřeživší komponenty) a rozšíření o dalších 8 panelů, takže návratnost stále v nedohlednu. Šel jsem do toho, protože ty prostředky jsem měl k dispozici a rozumnější využití pro ně jsem neviděl. Velmi tomu pomohl zavedený systém zelených bonusů, na který jsem nechtěl přispívat. Elektrárnu beru jako rozumnou alternativu ke spoření si na důchod. Jako bonus pak to, že když svítí, tak hledám, co ještě zapnout

rva píše:Cenou jsem na 300 tis - pokud počítám slepé uličky (Grid-tie, 24V systém a nepřeživší komponenty) a rozšíření o dalších 8 panelů, takže návratnost stále v nedohlednu. Šel jsem do toho, protože ty prostředky jsem měl k dispozici a rozumnější využití pro ně jsem neviděl. Velmi tomu pomohl zavedený systém zelených bonusů, na který jsem nechtěl přispívat. Elektrárnu beru jako rozumnou alternativu ke spoření si na důchod. Jako bonus pak to, že když svítí, tak hledám, co ještě zapnout

Zobrazit větší obrázek >

Tak u nás právě přechází bouřka a dle pípání od měničů vidím, že odpojují a po chvíli zase připojují DS. U nás běží klimatizace (1kW) a zároveň zalévání zahrady (čerpadlo ve vrtu 1.5kW). Napadlo mě, jdou-li tyto dvě činnosti sjednotit. Hodil jsem to do excelu -
Idea: Klimatizovat je potřeba v létě a tehdy je zároveň potřeba zalévat zahradu. Pokud by se voda ze studny vedla nejprve přes výměník voda/vzduch (něco jako chladič v autě s ventilátorem), dalo by se tím chladit podkroví a zároveň předehřát voda na zalévání
Teplota vody ze studny=na vstupu do výměníku st.C 13
Teplota vody na výstupu z výměníku st.C 20
Měrné teplo vody J/kg/stC 4128
Průtok vody výměníkem m3/hod 1
Průtok vody výměníkem kg/s 0,28
Odevzdané teplo ve výměníku kW 8
Závěr: Na papíře to vypadá až moc dobře
Realizoval někdo něco podobného?

Zní to dobře, ale bude to fungovat jen na začátku.
Pokud se vezme "živá voda" ze studny bude plná minerálů, řas a bakterií, které se budou ve výměníku úspěšně množit a usazovat. nejdříve se sníží účinnost přenosu tepla, posléze se výměník (možná) ucpe úplně.

Ja toto zkousel experimentalne loni s chladicem z auta. Byl to zoufaly cin protoze jsem uz nevedel kam se pred vedrem schovat.

Fungovalo to. Ale autochladic je nevhodny ... ma lamely prilis blizko u sebe a ucpavaji se kondenzatem. Chtelo by to nejaky fancoil kktery ma resen i odvod kondenzatu.
Mineraly rasy a bakterie nevim ja mel za to ze je to problem v teple vode. Ve studene vode jsme meli trubky jak nove i po letech. A rasy bez svetla nefunguji ne?

Začínám uvažovat o nějakém způsobu monitorování stavu nabití baterie. Cílem by měla být nějaká informace pro ostatní osazenstvo domácnosti, že elektřiny je dostatek a mohou se zapnout i žravější spotřebiče. Celkem mě zaujalo video
https://www.youtube.com/watch?v=TJcToZoVzbw
kde bych jedno z relé využil třeba na rozsvícení LED v případě, že SOC bude nad definovanou hodnotou. Daný měřák se prodává pod různými názvy, třeba na
http://www.aliexpress.com/item/Hot-sell ... 4.html?s=p ECPC404, JLD404, HB404. Nemá s ním někdo zkušenosti, popřípadě má dobré zkušenosti s něčím obdobným za přijatelnou cenu? U tohoto snad jde snadno (delším klikem) vynulovat Ah a toto stačí udělat cca jednou za měsíc.

No, myslím, že výpočet SOC mám vyřešený docela uspokojivě. Předpoklad samozřejmě je, měřit veškerý provoz baterie, takže mě taky neokouzlují zabudované výpočty v zařízeních typu vše v jednom, protože když si vymyslím třeba DC okruh nebo další regulátor nebo cokoliv, prostě to nemůže fungovat. Tím spíš, že člověk neví jistě, jak je to vlastně implementované. Dobře si pamatuju na časy s Phocosem CXN, jehož display ukazoval "SOC", a dodnes jsem nepochopila, na základě čeho. Fungovalo to jako generátor náhodných čísel.
Další předpoklad je dobře nakalibrovat senzory - což tedy není úplně nejjednodušší, ale dá se.
Dál je potřeba znát kapacitu baterie, což u lithia se dá podle papírů, u olova nezbývá, než si dělat průběžně kapacitní zkoušky.
A za poslední - musí být dobře nastavena detekce plného nabití - dosažení absorpčního napětí nestačí.
V praxi mě to funguje takto:

19.3. jde vidět, jak se korigovalo SOC, které bylo trochu rozladěné - to je ta situace, kdy se SOC drží stropu 100%, ale regulátory stále tlačí. A o den později nastala absorpce a vidno, že se to potkalo.
Takže od jara, kdy není nouze o možnost pustit baterie do absorpce, je SOC prakticky neustále ok, v zimě je to horší, největší korekci mám kolem 20%, a toho si už člověk všimne, protože se může stát, že dříve než SOC události nastanou události řízené napětím, což by u lithia při běžném provozu a rozumném nastavení napěťových a SOC hranic nemělo.
Pokud máte spolehlivé SOC, úplně se nabízí, použít jej pro automatizaci zátěží, to je jasné, nechápu, jak jsem bez toho mohla dřív fungovat
edit: teď koukám, že jsem v jiném vlákně, nějak se nám sešlo totéž téma v různých vláknech a jednom čase. Pardon.

Tak měřák ECPC404 (jinde pod názvy JLD404 nebo HB404) zapojen a běží zatím 2 týdny. Používám ho k určení SOC a zužitkování přebytků (spínání spirály v boileru). Cílem je zajistit dlouhý život bateriím LiFePo a nenechat moc elektřiny na střeše. U LiFePo je optimální, pokud se při provozu vyhýbám oběma koncům jejich charakteristiky, ani moc nabité, ani moc vybité. Jejich charakteristika je ale tak plochá, že z měření napětí jsem nepoznal skoro nic. Při vybíjení v noci jsem nevěděl kolik energie ještě v baterii je a jestli bych neměl přepnout na DS. Pro případné zájemce: stálo to asi 60 dolarů. Pro větší proudy je potřeba vhodný bočník (já mám 300A/75mV - zbytečně na velký proud, ale počítám s budoucím rozšířením). Primárně je určen pro elektromobily a z toho asi vyplývá měřící rozsah -15 - +75 mA, kde se předpokládá, že proudy při nabíjení budou nižší, než v provozu (60 A nabíjení, 300 A do zátěže). Na rozdíl od BMV700 nemá automatické nulování Ah při nabitých bateriích a žádná komunikace s PC. Mám verzi s napájecím napětím 230V, běžnější jsou na DC 12-30V, ale toto napětí snad musí být izolované od měřeného. Přístroj má 2 programovatelná relátka. U každého můžu nastavit, má-li sledovat buď napětí U, nebo proud I, nebo kapacitu Ah a při jaké hodnotě se má sepnout a při jaké rozepnout (zatím mám nastaveno jedno relé, aby při 20 Ah sepnulo stykač spirály boileru). Vyzkouším ještě zapojení druhého relé, které sepne stykač i při vysokém nabíjecím proudu (abych nepřekročil nabijecí proud 60A).
Spirála v boileru je na 230V a je napájena z měniče. Aby nedocházelo k jeho přetížení, používám přístroj "HJ 306", který se mi několik let válel doma. Jedná se o inteligentnější hlídací proudové relé (3 fáze, každá regulovatelná ve dvou stupních), které sleduje na jednotlivých fázích zátěž a při překročení přednastavené hodnoty rozpojí kontakt, přes který se napájí cívka stykače spirály boileru.
Přibývá kabeláže, stává se z toho celkem nepřehledný chumel. Ještě doplním nejaké kontrolky a blíží se okamžik, kdy si vezmu noční, celý systém vypnu a předělám do úhlednější formy.

Zatím nemám dořešeno automatické odpojení spotřebiče při hrozbě přetížení měniče. Přes stykač a HJ 306 tak odpojuji spirálu boileru, ale další vhodné spotřebiče (pračka, rychlovarka, sporák) jsou daleko a nejsou tam natahané ty správné dráty. Vyzkoušel jsem zapínání /vypínání přes RF přijímač/vysílač a barák a okolí to pokryje. Ale pak jsem narazil na WIFI modul ESP8266 (3 US$) a zamýšlím to udělat přes něj. Předpokládám, že jeden ESP8266 budu mít u elektrárny a na jeho vstupních pinech bude HJ 306 nastavovat, jestli má být příslušný spotřebič vypnut. U každého kritického spotřebiče bude další ESP8266 + relé/triak/ssr (tvoří wifi zásuvku), které vypne spotřebič. Zatím se prokousávám spíš softwarem, do modulu jsem nahrál jiný firmware (Nodemcu) a teď ho lze programovat v jazyku "lua". Rozběhal jsem nějaké příklady na ovládání LED přes wifi.
Pro modul existuje spousta aplikací, hledám, kterou mohu využít pro inspiraci. Zajímavý projekt je třeba na
http://www.instructables.com/id/ESP-826 ... rt-socket/
kde je řešeno automatické zapínání spotřebičů přes wifi při dostatku energie na příkladu myčky, kterou je potřeba spustit, ale vybírá se optimální doba, kdy má běžet i na základě předpovědi počasí.
Třeba se někdo nechá inspirovat chytrou věcičkou za pár korun.

dík za tipy, možná v příštím životě něco takovýho zprovozním... Moduly mám, ale zatím sem s tím nic nezkoušel, zapínání myčky a pračky budu muset výhledově řešit.