Fórum | MyPower.CZ

Tady musím ještě jednou poděkovat členovi mgx, který uspořádal několikadílný seminář o Home assistant a umístil záznam na yt https://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f=19&t=7921.
Díky tomu jsem jako opička mohl zopakovat všechny kroky, abych z hloupého hardware udělal něco, co usnadňuje obsluhu elektrárny a něco se přiučil. Běží to na Raspberry pi, které má spotřebu 3W a na zajímavých místech měřím spotřebu/výkon pomocí Shelly EM s automatizací některých opakovaných činností - ráno se zapne filtrace bazénu, navečer vypne.

Dostal jsem upozornění, že jak používám řízené odpojování elektrárny (nejprve FV panely a baterie až nakonec), tak to funguje jenom při podpětí, protože dnešní BMS odpojují zvlášť směr nabíjení a směr vybíjení. Proto jsem si připravil a ověřil řešení z toho, co mám doma a při vhodné příležitosti to přijde do elektrárny:

V šedé elipse je část, kde jsem měl původně jenom relátko, které jsem nahradil napěťovým komparátorem A30 a dvěma rezistory:

Vloni proběhlo další rozšíření elektrárny, což vedlo k tomu, že je už i znatelné množství elektřiny na vytápění (jak klimatizacemi, tak odporově do podlahy).


Elektřiny je po většinu roku nadbytek, v zimě při roční spotřebě cca 13 MWh bude scházet cca 2 MWh (z toho pro boiler 0.5 MWh).
Jednotlivé měniče Isolar SM II 5kW (tabulkově Max. PV Array Power 4500W) jsou zapojeny paralelně a jsou přepanelovány na 7.7 8.6 a 13.3 kWp. Přepanelování zajišťuje i při zatažené obloze dostatečný proud. MPPT daných měničů mohou dávat až 80 A, ale protože takový proud není potřeba, jsou v létě nastaveny na 50 A. Tím je zajištěno, že při oslunění netečou zbytečně vysoké proudy do baterie - proudy z a do baterie nepřekračují 150 A.
Baterie je rozdělena na dvě skupiny, není to optimální, ale z prostorových důvodů. 20 kWh je u elektrárny v blízkosti měničů a tam tečou vyšší proudy. Přes léto je tam vysoká teplota i přes 30 st.C. Zbylých 20 kWh je ve sklepě na 10m kabelech, kde je stabilní teplota a odpor dlouhých kabelů (10+10 m 25mm2) vede k tomu, že proudy do této skupiny nepřekračují 30 A.
3f spotřebiče (štípačka, cirkulárka) jsou používány zřídka a napájeny jsou z FV přes zvyšující frekvenční měnič 1f-3f.
No a plány do budoucna?
1. Když budou levné FV panely, tak pokračovat v přepanelování měničů a posunout soběstačnost dále do zimy.
2. Sousedská výpomoc stylem 2 kWh letní vyměním za 1 kWh zimní.

Snad ještě k užitečnosti proudových chráničů, které dokáží i ušetřit elektřinu - pro ostrovní systémy v zimě dost cenné. V septiku mám cca 3 roky čerpadlo a začal vypadávat proudový chránič. Nic divného - asi se dostala vlhkost do čerpadla a to je potřeba přetěsnit. Uvnitř koukám - sucho a vše jako nové. Postupně odpojuji plovákový spínač, vlastní vinutí motoru a stále to má spotřebu 8.7 W.

Ukázalo se, že to dělá vlastní napájecí kabel - vypadá v pořádku, ale termokamera ukázala kritickou oblast. Uvnitř bylo sucho, jednotlivé vodiče rovněž v pořádku, ale až po rozpletení daného místa spotřeba klesla na nulu.

Bez proudového chrániče by to odebíralo kdoví jak dlouho těch 8.7 W.

Jsi fakt koumak, jakou mas termokameru jen nejakou k mobilu?
Ze by kabel tim, ze je jenom smotany mel odber by mne tedy nenapadlo (prece jenom asi to cerpadlo melo nejakou tlumivku nebo neco pres co prochazi proud), smekam. Ze se umi chovat jako trafo jsem zjistil, kdyz jsem nekolik hodin v kuse rezal dlazbu a mel stolni rezacku pripojenou na 230V kabel na bubnu, kde bylo smotanych jeste tak 10m kabelu a buben byl zahraty jako prase a tepelna pojistka tu prodluzku vypnula.
Takze jsi vlastne jen rozmotal kabel?

To nehřálo kvůli tomu, že by kabel byl smotaný, ale proud tekl mezi samotnými vodič přestože jsem mezi těmi třemi vodiči žádnou možnost svodu nenašel. Žádné porušení izolace, žádné vlhko. Termokamera ukázala, kde je ta oblast, kde se to děje a když jsem tam odřízl vnější gumovou izolaci a jednotlivé vodiče dal od sebe, svod zmizel.
A termokamera je přes Aliexpres UTI 260B (260x192 pixlů) - tehdy za 308 EUR s kufříkem.

rva píše:Uvnitř bylo sucho, jednotlivé vodiče rovněž v pořádku, ale až po rozpletení daného místa spotřeba klesla na nulu.

Mám s ponornými čerpadly podobnou zkušenost. Po třech až čtyřech letech začne proudový chránič vypadávat, čerpadlo vyměním a pak kontroluji. Zatím byla vždy příčina svod v napájecím kabelu, low-cost kabel k low-cost čerpadlu prostě nevydrží trvalý ponor. Až budu příště čerpadlo měnit, mám v plánu ho dát na velký plovák (desku s PET lahvemi?) a kabel také nějak podobně.

Taky mám ponorné čerpadlo v septiku . Bohužel musím čerpat produkty naší domácnosti do kanalizace vzdálené 30m s převýšením cca 15m . Obvykle se pokazí v období vánočních svátků. Klasikou je nějaká netkaná textilie od návštěvy zamotaná do řezací části. Takže mám druhé a servis realizuji během hodiny. První setkání s touto eventualitou byl zážitek.....

Fekáliím zdar !

P.

Vlastně to řeším podobně. Jedno funkční čerpadlo čeká a když nastane problém, čerpadlo vyměním aby vše fungovalo a pak se v klidu zabývám hledáním závady. Jako prevence aby se do řezacího ústrojí nic nenamotalo nechávám dostatečnou hladinu a textil zůstává ve škraloupu na hladině. Dříve jsem se snažil vyčerpávat maximum a to jsem párkrát řezací mechanismus musel čistit.
Náhradní čerpadlo mám i u čerpadla pro vrtanou studni (40 m), ale tam zatím vše 20 let funguje bez závady, i kabel je stále v pořádku. Dvakrát jsem čerpadlo kvůli kontrole vytahoval (vše bylo v pořádku,tak se hned vrátilo zpět). A protože těch 40 m vytáhnout byl pěkný záhul, dovybavil jsem se dostatečně dlouhým ručním navijákem, aby se dalo čerpadlo vytahovat snadněji. Soused nad námi má hloubku 100 m, to už váží tolik, že bez techniky se vytáhnout nedá.

Ještě bych dodal, že mám klid ( nerad bych to zakřiknul) od té doby co jsem přidal motorovou ochranu a svedl do jímky dešťovku z plochy cca 100m2. Od té doby mám jímku čistou jak ze žurnálu .Barák ve svahu má hodně specifik... ale výhled bych neměnil...