FVE s podporou z DS

[? kodl69]

Už na té fórovině někdy leželo půl metru sněhu? Ty svislý stojky mi přijdou fakt slabý, zbytečně vysoký, AL profil 20x20, když z alupy je solarprofil 40x40? Panel sice váží 20Kg, ale podle oblasti je u mě třeba normový zatížení sněhem 150kg/m2, tj na 1.6m2 panel 240kg. Pokud jsou držáky po metru, tak na jeden panel vychází celkem dva držáky. Tím pádem by každej měl vydržet 120kg sněhu +10kg panel. Mám držáky z pásoviny 50x5mm, podstatně nižší, a pokud při montáži šlápnu na konec profilu, kde je vlastně jenom jeden držák, (mám 120kg) tak uhne o cca 5mm a pak se vrátí zpátky. Takže normový hodnoty by moje konstrukce měla splňovat. Ty duralový držáky, co prodával Volente, mi přijdou tvrdší, otázka je, kdy nastane mez pevnosti. Železo se ohne, dural spíš praskne...

[NOPARasito]

Ta forovina je nerezova pasovina 40x3mm, na tlak bych nemel strach a pul metru na strese jsem na jizni morave nemel (se uvidi), al profil 20*20*2 moc nepraska, spis se ohyba, je to tazenej profil a houzevnatej. Oprit to o krytinu neprichazelo v uvahu, znicit jsem ji nechtel.
Ps.: ty vyztuhy po metru jsou jen sesuvovy a ne nosny.

[? kodl69]

i na té jižní moravě je výpočtová zátěž od sněhu 100kg/m2...
Podle popisu jsem měl za to, že ty stojiny jsou taky z duralu.

[NOPARasito]

Na 30ks panelů je cca 90 stojen L z nerezu. Takze Al profil je dostatecne na vsech mistech podeprenej. Vubec bych z toho nemel strach. Jen resim, ze na pergole jsem kvuli vetru a sousedovi delal co nejmensi resp. co nejvetsi dovoleny sklon a uvidim zanaseni panelu bordelem. ;-( To taky ukaze cas.

[? rva]

Já se musím taky ozvat. Uložení na plechové střeše bez prošroubování skrz krytinu je vlastně vylepšení předchozího stavu. Předtím byly solární profily položeny jenom z jedné strany na bitumenové vlnité krytině a aby to nesjelo, tak profily byly na konci přidrátovány k latím střechy. Několik let to bez problémů fungovalo. Musel jsem to předělat, protože na druhé straně bez panelů už krytina odcházela.

[NOPARasito]

Ja hlavne resil, jak to tam chytnout aniz bych krytinu dodatecne provrtaval a narusoval. U tasek je to jasny podstrcis pod ni, ale u celystveho plechu prece nebudu frezovat drazky pod vlnou abych se dostal k stresni lati nebo tramu. Tak me toto vyslo jako nejlepsi zpusob, uchyceni na strese domu neni nerezovy profil L vyssi jak 80mm, takze jeho tuhost je podstatne vyssi jak na te pergole, a snih se tam horko tezko udrzi.
Ps.: u eonu jsem mimichodem uvedl pri izolaci VN duvod opravu stresni krytiny

[NOPARasito]

A co teda stal profil 40x40 ????

[? rva]

Profily mám od https://www.ehlinik.cz/al-profil-solar-40x40/pro-2EV0000101.html po 6 metrech, metr za 180,-Kč a vždy když toho potřebuju víc, protože doprava taky něco stojí - snad 600,-Kč. Jinde se dají sehnat i o něco levněji, ale tady vím, že to dopraví až ke mně.

[youda]

Chlapi, já vás obdivuju, jak si dokážete všechny ty konstrukce udělat sami. Kdykoliv jsem něco zkoušel svařit nebo smontovat já, tak to bylo na žalobu pro obecné ohrožení - jsem prostě levej. Takže moje náklady na kostrukce jsou cca 35tis. Kč / 10kWp, materiál včetně práce. A tím, že vy tu částku dokážete snížit víc než na polovinu, si pak můžete dovolit investovat zase do nečeho jiného.

Aspoň, že položení a namontování panelů zvládám sám, jinak bych se fakt styděl...

[NOPARasito]

I namontovat chce kus umu.
Diky za cenu, je to ale palka. Jeste, ze resim konstrukcu jinak

[marko250]

Tak za tuhle cenu bych se snažil stát rychle "pravým",já udělal 8kWp(nakloněné 5kWp střecha+2.7kWp fasáda) do 5900Kč včetně nerez šroubů,matek,hmoždin atd.+6hodin práce kolem toho včetně montáže.

[youda]

Marko,
bylo krásný být zručný po všech stránkách. Bohužel, opravdu jsem zjistil, že jsou věci který mi celkem jdou a pak zase věci, kde na co sáhnu to pokazím. Například cokoliv s elektrikou pro mne není problém, s elektronikou je to trochu horší, ale pořád něco málo dokážu vyrobit, dokonce nejen vrabčí hnízdo ale i vyleptat plošňák. Sesmolit kód v C++ taky zvládnu.

Ovšem pokud jde o práci s dřevem, kovem a zednickou, tak tam prostě smekám před odborníky. Na druhou stranu, asi je to dobře, protože kdyby všichni uměli všechno, tak bych nemohl dát zámečníkovi nebo zedníkovi vydělat A prodejce hliníku má taky děti, který musí živit. Takže i ten můj handicap beru pozitivně, že tím vlastně činím dobro někde o pár KM dál.

Ale teď už nebudu RVA plevelit tohle vlákno, chtěl jsem jen vyjádřit svůj obdiv nad tím, jak je někdo šikovnej.

[? rva]

Hlásím po 4.5 letech první poruchu Axpertu MPPT. Včera pípnul jako když se odpojí panely, na displeji i zmizel symbol panelů a ukazuje, že napětí panelů je 0 V. Přitom na přívodních kabelech je Voc 108 V. Jinak vše funguje normálně a žádná chybová hláška, takže žádný tlak, abych to rychle vyřešil. Asi se jedná o neobvyklou poruchu, jedinou stejnou jsem našel na https://powerforum.co.za/topic/846-axpert-failure/?page=5 kde se jednalo snad o špatný kontakt někde vevnitř.
Až budu mít náladu, tak se do toho pustím. Zatím jsem panely přešoupnul na EPSolar, který budou ráno a večer posilovat a přes den se odpojí.

[? kodl69]

Taky kupuju na ehliníku, i úchytky, nechávám si to u nich i nařezat na 7cm, mají pěkný řezy a za těch pár Kč... Krajivý je potřeba seříznout podle panelů a vyvrtat 8.2mm díry do všech, ale když to někdo prodává za 35Kč kus a výrobně to je do desetikoruny, tak to je síla. Stejně tak čtvercová matice M8, když je "solární" tak stojí 3x tolik...
S "řemeslníkama" mám vesměs špatný zkušenosti, je potřeba si vzít volno, a důsledně kontrolovat co dělají, jinak to je obvykle katastrofa. No a potom to dopadá tak, že raděj seženu někoho k ruce typu podej přines a většinu prací okolo baráku dělám sám, oproti dřívějším dobám se hodně zjednodušila voda, topenařina, i zedníci a obkladači to mají jednodušší, takže proč ne. Naopak s tím programováním dost bojuju a moc mě nebaví, hlavně když se nedaří...

[? rva]

Porouchaný Axpert jsem otevřel, žádná pojistka na přívodu od FV panelů není. Vypadá to, že od svorkovnice pokračuje - pól na společné - na desce mppt a + pól vede na 2 relátka v sérii. Po připojení baterie a panelů vše zázračně funguje. Takže jsem Axperta zase zavřel a čeká do příští sezóny, kdy pro něj vymyslím využití.
Zatím jsem totiž objednal od číňana náhradu (to samé, jen mppt 80A místo 60A, dodání do týdne z Německa), kterou jsem včera namontovat.
Předpokládám, že příčinou bylo to, že Axpert byl značně přepanelován, kdy při přetížení reaguje odpojením panelů a jejich opětovným připojením a najetím na vyšší napětí. Ta relátka normálně spínají ráno a večer, kdy je téměř nulový proud. Ale při přetížení musí rozepnout, kdy je proud vysoký a asi rozepla s obloukem a poškozením kontaktů. Z číny objednána náhradní relé Relé https://www.aliexpress.com/item/2pcs-lot-HFV7-P-012-HST-New-Relay-70A/32854869276.html a při opakování závady je vyměním, jestli se je podaří nějak normálně z desky vypájet.

[? rva]

Kdo chce zaplakat, tak se může podívat, kdy se mi (ne)vrátí vložené prostředky do FV elektrárny. Do elektrárny jsem investoval postupně - v bublinách jsou popisy jak se elektrárna změnila. Každá změna znamenala utrácení peněz a to se okamžitě projevilo oddálením návratnosti dále do budoucnosti. Na druhou stranu každá změna přinesla zvýšenou výrobu (= spotřebu) a tedy se následně datum návratnosti přibližovalo.
Zatím všechny investice vedou k následnému přibližování návratnosti, protože je stále jak tuto extra energii smysluplně využít. To je vidět poklesem v roce 2017, kdy se elektřina v přechodném období začala využívat na podlahové topení.

Optimisticky v roce 2036 oslavím den návratnosti vložených peněz. Samozřejmě pokud ČEZ zdraží, budu slavit dříve.

Návratnost vložených prostředků do FV elektrárny

[? rva]

Už skoro dva měsíce je počasí, kdy elektrárna skoro nic nevyrábí. Využívá se teda hlavně na "přečerpávání" elektřiny z nízkého tarifu do baterek, které pak dodávají elektřinu v době vysokého tarifu. Jedná se o tarif D25d, kde je 8 hodin NT. Nepřišel jsem zatím na vhodný a jednoduchý způsob automatizace zahájení a ukončení dobíjení, takže to dělám ručně. K tomu potřebuju vědět, kdy dochází ke změně tarifu, distributor to mění.
V domě mám i zásuvky, ve kterých je napětí jen v době NT a to jsem využíval na optickou signalizaci, že je k dispozici NT. U toho jsem ale občas propásl dobu, kdy NT skončil.
Tak jsem z nějakých zbytků zbastlil krabičku, která při změně tarifu bliká a bzučí. Tím si každý uvědomí, že došlo ke změně tarifu a zváží, jestli je potřeba něco s elektřinou udělat. A protože nechce poslouchat bzučení, přepne na krabičce přepínač a tím krabička ztichne do další změny tarifu.
Odpory v zapojení jsou kvůli tomu, aby bzučení nebylo moc hlasité a aby i případné selhání nějakého kontaktu relé nevedlo ke zkratu. A dvojitý přepínač je proto, protože používám na přivedení VT a NT do krabičky dvojšňůry a nechci, aby záleželo na otočení zástrčky.

Signalizace změny tarifu

Signalizace změny tarifu - provedení

[vlkazajac]

A nestačí Ti pripojiť nabíjačku práve na tie zásuvky, kde máš len NT ? Prednostne by to malo byť v noci, samozrejme. Ale teraz je vlastne noc furt......

[? rva]

A nestačí Ti pripojiť nabíjačku práve na tie zásuvky, kde máš len NT ? Prednostne by to malo byť v noci, samozrejme. Ale teraz je vlastne noc furt......

Na nabíjení nemám extra nabíječku, ale nabíjím Axpertem, který ručně přepnu na ByPass. Mohl bych to zkusit i tak, že k Axpertu v režimu ByPass přivedu jen NT a pak by dobíjení fungovalo automaticky, ale pak bych se připravil o to, že se Axpert v době VT při přetížení přepne na DS.

[? rva]

Další rok s FV a možnost ohlédnout se zpět
1. Díky FV poklesla spotřeba z DS a díky dobíjení baterek v době nízkého tarifu (tarif D25d - 8 hodin NT, 16 hodin VT) poklesla podstatně spotřeba v době vysokého tarifu. Zatímco spotřeba z FV stále stoupá, spotřeba od distributora mírně klesá.

Roční spotřeba elektřiny

Měsíční spotřeba elektřiny

2. Rozšíření elektrárny o další panely a baterky na 14 kWp a 370 Ah.
- To umožnilo vyšší využití přebytků v přechodném období (jaro, podzim) na podlahové topení.
- Spínání topení bylo zautomatizováno dle SOC baterií.
- Stále jsou k dispozici přebytky a až překonám lenost a natáhnu DC vodič do další místnosti, bude i v ní připojeno podlahové topení na baterii.
- Už dva roky čeká DC spirála na umístění do boileru (Dražice 2x 300l paralelně). Čeká, až bude potřeba dělat údržbu boileru, aby se tam dala. Zatím se boiler nahřívá fototermikou + 2x spirály na 230V z DS a 1x230V z FV.

Podlahové topení

3. Baterie pokrývají dlouhodobě asi 35% spotřeby domácnosti. Přes léto (protože je dlouhý den) dodávají jenom 25% spotřeby domácnosti, zato v zimě 45%. Ta zbývající elektřina do sta procent se spotřebuje přímo cestou: FV panely -> Regulátor -> Měnič -> Spotřebič, nebo (hlavně v zimě: Nízký tarif -> Spotřebič). Přestože cena elektřiny z baterií je vysoká, není možné bez omezení komfortu domácnosti spotřebu z nich snížit (znamenalo by to maximalizovat odběr dle výroby elektrárny, popřípadě zapínat spotřebiče přímo na nízký tarif)

Spotřeba z baterií

4. FV nejsou jenom náklady, ale i nějaká úspora za platby distributorovi. Úspora je závislá na cenách od distributora, takže až distributor desetkrát zdraží, uspořím desetinásobek a budu boháčem. A tím se taky zkrátí návratnost vložených peněz, která je zatím v oblasti nenávratna.

Měsíční úspora na platbách

Návratnost elektrárny