Fórum | MyPower.CZ

Jaká je vaše celková roční spotřeba energie? Jedná se o součet všech energií jedné domácnosti (nebo jednoho RD), tedy energie elektrické a to jak solární, tak i odebrané z distribuční sítě, energie zemního plynu, uhlí, dřeva, topných olejů a paliva pro elektrocentrály s výjimkou spotřeby paliv pro pohon dopravních prostředků.

Admin edit: Otázka ankety zkrácena z "Roční spotřeba energie mé domácnosti (mého RD) je" na "Roční spotřeba mého domu je" kvůli omezenému prostoru pro otázku na homepage v pravém sloupci nahoře.

Tak u nas Plyn,El.,Drevo za rok 2016 je podla prepočtu okolo 170MWh bez spaleneho dreva asi 2m3 a z toho 2,16M su za El. Pol roka bola obmedzena spotreba,teda toto čislo na trojgeneračny dom stupne.
Ale ak je to možne,tak niekto zadal spotrebovanu energiu 2M -10M-20M.To sa komu zadarilo,hlavne tie 2M,bo to nestači ani na maringotku. ???

Velký starý RD. 28 -32 MWh plyn ( dle průběhu zimy, vč TV ), 3 MWh el. DS, 0,5 - 0,7 MWh FV. Tŕíčlenna domácnost.

Zajímalo by mne (a možná i ostatní) jak se dá dosáhnout celkové roční spotřeby energie menší než 5 MWh a jaké je v tomto případě rozdělení na jednotlivé druhy energie.

JonasPP píše:Tak u nas Plyn,El.,Drevo za rok 2016 je podla prepočtu okolo 170MWh bez spaleneho dreva asi 2m3 a z toho 2,16M su za El. Pol roka bola obmedzena spotreba,teda toto čislo na trojgeneračny dom stupne.
Ale ak je to možne,tak niekto zadal spotrebovanu energiu 2M -10M-20M.To sa komu zadarilo,hlavne tie 2M,bo to nestači ani na maringotku. ???

pardon ospravedlnujem sa spravil som to na rychlo a zle som zadal prepočet.Až teraz som to skontroloval a namiesto 170MWh tam malo svietiť 31,08MWh.

kybos píše:Zajímalo by mne (a možná i ostatní) jak se dá dosáhnout celkové roční spotřeby energie menší než 5 MWh a jaké je v tomto případě rozdělení na jednotlivé druhy energie.

Postavíš PD s izolací 40cm po celkové obálce bez výjimky tedy i pod fundamentem, okna 0,65, předokenní žaluzie, rekuperaci s velkým výměníkem * a dobře zaizolovanými přívody/odvody (min10cm) s vodním předehřevem při teplotách po -2°C, všechny detaily velmi precizně utěsníš - jako fakt dobře a všechno, jako vytápění použiješ invertor klimatizaci **, osvětlení LED a lepší, v rozvaděči nemáš nesmysly jako já , využíváš slunečních zisků s možností dobrého zastínění v létě a dobré regulace.

A k tomu postupně směřuji Topím na 23°C. Min rok jsem byl na 17MWh. Tento rok bych se chtěl dostat pod 10MWh, díky instalací baterií, instalací invertoru a opravy několika netěsností, které se/jsem objevil. (Už jsem vyměnil přidřené čerpadlo a opravil porouchanou lednici) Zvažuji instalaci několika dalších panelů.

Aktuálně: Celková plocha obálky budovy 664m2, dvě děti, polským krbem s účinností někde mezi 70-75% prohodím ročně 3m dřeva => to mi dá ~4MWh, FVE vyrobí 4,1MWh, DS poslední účt. období 5,1MWh TOTAL: 13,2MWh.

A tady je otázka zda počítat i přebytky, které v létě pálíme ve vodě, aby nám pak voda zase vychladla?



* - ekonomická varianta, kterou zvažuji http://cofa.blog.cz/1202/rekuperacni-jednotka-svepomoci ... zatím mám zehnder Comfoair 150

** - http://aukro.cz/show_item.php?item=6760 ... GwodE9MBvA - bude v létě chladit do zdí a stropů a v přechodném období topit na FVE přebytky.

Rocna spotreba energii v nasom dome je cca 20MWh. 17MW uhlie a 3MWh elektrina (1.5MWh VT + 1.5MWh NT). Dom stary cca 35rokov je ciastocne zatepleny (strecha a od sklepa), vymenene okna+dvere (izolacia trojsklo). Tieto upravy + izolacia rozvodu tepla mimo vykurovanych priestorov znizili spotrebu uhlia asi o 60 mozno 65% (odhadujem na zaklade mnozstva vyvazaneho popola a samozrejme kazdorocneho nakupu uhlia).
Planovane upravy v nasledujucich rokoch. Spustenie slnecnych kolektorov s vykonom 9kWp nahradi uplne spotrebu elektriny v NT. Nahradi aj cast vykurovacieho uhlia - o kolko neviem odhadnut (mozno tie 3MWh ale to je iba strelba od boku...).
Dalej spustenie fotovoltaiky znizi spotrebu VT cca o 90% a zvysnych 10% prenesie do NT. Moze nahradit aj cast energie na kurenie a cast energie pre auto (snad v buducnosti).
Zateplenie obvodovych stien domu by malo redukovat spotrebu uhlia a dreva o 50-60% a vzhladom na zisk energii z kolektorov a fotovoltaiky moze byt vykurovacia sezona domu (obdobie palenia uhlia v kotli) skratena z dnesnych 7 mesiacov na dva a cosi - ale to je tiez strelba od boku... Zateplenie domu ulahci vyuzivanie elektriny z DS NT na vykurovanie cez priamotopy. Uz dnes sa totiz elektrina NT vyrovna cenou plynu (pri spravnom vybere dodavatela a tarifu) - samozrejme so zasobnikom tepla na 2-3-4dni.

kybos píše:Zajímalo by mne (a možná i ostatní) jak se dá dosáhnout celkové roční spotřeby energie menší než 5 MWh a jaké je v tomto případě rozdělení na jednotlivé druhy energie.

Dokážu si to představit pro menší pasivní dům a dvoučlennou rodinu. 1,5 MWh na ohřev vody, 2 MWh na topení, 1,5 MWh provoz domácnosti.
Pro náš 135 m2 dům zatím odhaduji 6 MWh (1,5 MWh ohřev vody, 2,5 MWh topení, 2 MWh provoz domácnosti), uvidíme, jaká bude realita, až se na podzim nastěhujeme, ale nemyslím, že se to bude moc lišit.

Náš malý R.D. roční spotřeba - síť VT 400kwh, NT 2300kwh. Yello energy singl- D45
- Studer 2800kwh za rok.
= celkem 5500kwh

Domek komplet na elektřinu, dvě děti, dva dospělí.
Komín nemáme

Plyn cca 17000kWh, elektrina denný/nočný 3000kWh/7000kWh. Su to v podstate dve domácnosti ,jedna na plyne druhá akumulačky. Ohrev vody 2* akumulačny bojler 150l a 80 l. 2 *keramicky sporak+ rúra 2* chladnička, 1* mraznička, 2* počítač, 2* TV, 2* mikrovlnka, 2*pračka a 2* vlastne takmer všetko elektrické.

Řadím se do kategorie do 20MWh.
Ds - 0,844 MWh
FVE- 1,32 MWh
Plyn - 3,24 MWh pouze TUV a vaření
Topení - 8 MWh (5 metru borovice)
V domáctnosti táta, máma, syn.
Domek 122 m3 (+ 9 m3 Nevytápěno)
Zateplený zdi část 16 a zbytek 12 cm polystyren, strop 22 cm vata, podlaha 8 cm poliš. Okna trojskla + venkovni rolety. Rekuperace ( v topne sezoně se okna neovíraj)
Ještě je zajimavá spotr eba vody.
Vodovodni řád - 66 m3
Dešťovka - 56 m3

Dajak veľa omylov tu nastalo,lebo v priebehu dna sa pomenilo spotrebovanej energie. Dokonca aj Ja som sa sekol a musel to opraviť.

Ronn píše:

kybos píše:Zajímalo by mne (a možná i ostatní) jak se dá dosáhnout celkové roční spotřeby energie menší než 5 MWh a jaké je v tomto případě rozdělení na jednotlivé druhy energie.

Postavíš PD s izolací 40cm po celkové obálce bez výjimky tedy i pod fundamentem, okna 0,65, předokenní žaluzie, rekuperaci s velkým výměníkem * a dobře zaizolovanými přívody/odvody (min10cm) s vodním předehřevem při teplotách po -2°C, všechny detaily velmi precizně utěsníš - jako fakt dobře a všechno, jako vytápění použiješ invertor klimatizaci **, osvětlení LED a lepší, v rozvaděči nemáš nesmysly jako já , využíváš slunečních zisků s možností dobrého zastínění v létě a dobré regulace.

A k tomu postupně směřuji Topím na 23°C. Min rok jsem byl na 17MWh. Tento rok bych se chtěl dostat pod 10MWh, díky instalací baterií, instalací invertoru a opravy několika netěsností, které se/jsem objevil. (Už jsem vyměnil přidřené čerpadlo a opravil porouchanou lednici) Zvažuji instalaci několika dalších panelů.

Aktuálně: Celková plocha obálky budovy 664m2, dvě děti, polským krbem s účinností někde mezi 70-75% prohodím ročně 3m dřeva => to mi dá ~4MWh, FVE vyrobí 4,1MWh, DS poslední účt. období 5,1MWh TOTAL: 13,2MWh.


A tady je otázka zda počítat i přebytky, které v létě pálíme ve vodě, aby nám pak voda zase vychladla?

Jeden takový baráček jsem navrhoval, koučoval a částečně jsem se podílel i na realizaci. Teď provádím energetický monitoring.
Postavili jsme PD s izolací 40 cm (stěny a podloží) a 50-60 cm strop, trojskla pro pasiv, zatím je bez rolet, má rekuperaci s velkým výměníkem, dobře zaizolovanými přívody (min 20 cm), s předehřevem/ chlazením v zemním registru, všechny detaily perfektně utěsněny a ověřeny blowerdoor testem (0,26). Jako vytápění jsme zatím použili topnou spirálu v akumulační nádrži, jelikož invertor se jevil v současnosti jako nerentabilní investice (ale s jeho instalací se výhledově počítá - až bude příhodná cena), osvětlení pouze LED s centrálním řízením. Sluneční zisky se plně využívají. Dům je bez komínu, plně elektrifikovaný s vlastní vodou. Do spotřeby počítám i přebytky fotovoltaiky, které skončí v akumulátoru teplé vody. Topí se na 24°C, dva dospělí a malé dítě. Ale s celkovou spotřebou jsme se za uplynulý rok dostali jen na 10,4 MWh. Složení 5,74 MWh DS (5 MWh NT, 0,74 VT) a 4,66 MWh FVE. Baterie jsou nainstalovány (i když jen olovo) a pár týdnů už běží i několik fototermických panelů (jejich výkon není monitorován ani započten). Spotřebiče jsou v A++. Dokážu si představit, že instalací invertoru by se dala spotřeba stáhnout pod 8 MWh, něco málo by se dalo ušetřit roletami, ale pod 5 MWh se to asi nemá šanci dostat.

U nás je to takto:

Plyn ( kúrenie a varenie ) 23 007 kWh
Elektrina DS - VT .......... 2 180 kWh
FVE odhad....................1 000 kWh
tuhé palivo................. nepodstatné

Akurát prínos FVE neviem vyčísliť presne, lebo doznala zmien a t.č. je prakticky dvojnásobná, ako pred rokom.

Domácnosť 2 - 4 osoby, veľmi premenlivá !
Vykurované 120 m2 na dennú teplotu 22,5 °C

Pripájam dlhoročné štatistiky spotreby plynu a elektriny. Je tam vplyv zlepšenej regulácie, výmeny kotla, zateplenia stropu, výmeny okien, výmeny spotrebičov a polárnej žiary

Všimnite si prosím vplyv využitia prebytkov FVE na úsporu plynu v letných mesiacoch počas posledných cca 3 rokov.

Dom 107m2 v zime kurenie na 23,5C , v lete chladenie na 25C. Ziadny plyn, ziadny krb. Kurenia a chladenie lacnym TC, TUV bojler na TC
celkova spotreba 6,8 MWh
z FV 1,4 MWh
zo siete 5,4 MWh

kurenie 2,4 MWh
chladenie 0,2 MWh
rekuperacia 0,4 MWh
tepla voda 1,2 MWh
zbytok 2,6 MWh

kybos píše: Jako vytápění jsme zatím použili topnou spirálu v akumulační nádrži, jelikož invertor se jevil v současnosti jako nerentabilní investice (ale s jeho instalací se výhledově počítá - až bude příhodná cena).

Panasonic invertor 14.5K plus instalace a adaptace 15K při roční úspoře 2,4MWh ročně je cca. za 5let zpět. Tahle kalkulace platí pro případ, že již máš nízkoteplotní vytápění.

kybos píše: Sluneční zisky se plně využívají. Dům je bez komínu, plně elektrifikovaný s vlastní vodou. Do spotřeby počítám i přebytky fotovoltaiky, které skončí v akumulátoru teplé vody.

Vlastní voda (studna) dělá 180kWh ročně, pakliže máš optimální čerpadlo, což většina nemá. Dnešní spotřeba per odběrné místo je v horším případě 6l/min. díky úsporným bateriím s perlátory a limitéry tlaku. Pro sprchu bude průtok větší. Takže Ti stačí čerpadlo s dopravní množstvím 15l/min (Q -0,9m3/hod) v pracovním bodě čerpadla. Čerpadlo pak tolik necykluje a především se provozuje v ideální části křivky účinnosti.
Pokud máš FVE a akumuluješ, meta 5MWh je opravdu výzva . Proto jsem se ptal, co s těmi přebytky  a) Počítat avšak bez ztrát vychladnutím?
b) Přistupovat k energii z OZE jako k benefitu tepelného čerpadla? U TČ se take nebere v úvahu využité teplo, za které se jen neplatí, ať je zdrojem vzduch nebo voda.

kybos píše: Topí se na 24°C, dva dospělí a malé dítě. Ale s celkovou spotřebou jsme se za uplynulý rok dostali jen na 10,4 MWh. Složení 5,74 MWh DS (5 MWh NT, 0,74 VT) a 4,66 MWh FVE.

Významného snížení spotřeby jsem dosáhl změnou referenční místnosti z obv. na koupelnu, ve které se před tím nárazově přitápělo infrazářičem. Ostatní místnosti podle koupelny doregulovány na rozdělovači PDL topení. V obv. doplněn termostat s NC termoventilem, aby zamezil přetápění. Každý 1°C dělá cca.6% větší spotřebu. Topím jen v koupelnách, dětských pokojích, pracovně a obv. V ostatních místnostech nejdu pod 20°C díky příspěvku rekuperace a šířením tepla prostupem. Celý dům je beton a sádrové bloky na příčky. Sklep bez topení 19°C – vše živeno přestupem. V létě honím vodu ze zdí ložnic do ZD a pak 300m trubky v obsypu kolem domu. V polovině srpna má ZD 22,5 °C a sklep 24°C. Díky tomu začínáme topit v krbu z důvodu nedostatku teplé vody (říjen), což bude vyřešeno invertorem. Neb 9m vody na 60°C ~ 300kWh uložené energie (vztaženo na 30°C delty t. ) Z těch 30°C na 45°C je mnohem nižší spotřeba energie než z 12°C, které dostaneš ze studny/vodovodní přípojky.
Několik smysluplných tipů. Izolace na potrubí s horkou vodou min 3cm. Odvětrání kanalizace řešit jako ve výškových budovách souběžných obtokem 50mm potrubím. Nejdeš skrze střechu. Zádveří zateplit vnitřní izolací.

kybos píše: Baterie jsou nainstalovány (i když jen olovo) a pár týdnů už běží i několik fototermických panelů (jejich výkon není monitorován ani započten). Spotřebiče jsou v A++. Dokážu si představit, že instalací invertoru by se dala spotřeba stáhnout pod 8 MWh, něco málo by se dalo ušetřit roletami, ale pod 5 MWh se to asi nemá šanci dostat.

Ty rolety přinesou 20% - přínos je především v tom, že sníží ochlazování prouděním vzduchu.
Pod 5MWh se lze dostat, avšak pro jak velkou budovu (ochlazovaná plocha)?
Budou se zanedbávat/započítávat utility? ČOV, vlastní voda, složité podloží (skála) a drenážní čerpadlo se u nás nefláká. Tohle u mě dělá téměř 1MWh ročně.
Rodina vařící/spíše nevařící? Koupili jsme si remosku, neb spotřeba EE za upečené maso je sakra jinde.
Budova s nízkou akumulací / velkou akumulací? U mě můžeš současně jet na indukci a troubě (dohromady 5kW) a nedostaneš se nad 24,5°C. vše polyká těžká stavba. Kolega z práce v Mirošovicích v takové situaci má 30°C a otevírá okna (v prosinci! a reku na 100%)
Jak budeme brát EE z OZE, min ty přebytky?

Ronn píše:... pro případ, že již máš nízkoteplotní vytápění.

Vytápění je extrémně nízkoteplotní a vysoce akumulační, hustota kladení trubek je vysoká, trubky velkého kalibru (D20). U obvodových stěn je hustota kladení trubek vyšší. V potřebných místech je vodivost podlahy zvýšená dvojitým ocelovým armováním.

Ronn píše:Pokud máš FVE a akumuluješ, meta 5MWh je opravdu výzva . Proto jsem se ptal, co s těmi přebytky  a) Počítat avšak bez ztrát vychladnutím?
b) Přistupovat k energii z OZE jako k benefitu tepelného čerpadla? U TČ se take nebere v úvahu využité teplo, za které se jen neplatí, ať je zdrojem vzduch nebo voda.

Pokud odečtu FVE, jsem na 5,74 MWh z distribuční sítě a je předpoklad, že se bilance příští rok ještě zlepší díky čerstvě nainstalované fototermice.
Aby byly výsledky srovnatelné uváděl jsem hodnoty spotřeby včetně FVE (neměřená fototermika se na výsledcích uplynulého roku ještě příliš nepodílela). Zajímaly mne hodnoty spotřeby. To jakým způsobem bude pokryta už je věcí každého jednotlivce, zda a v jakém poměru ji pokryje z distribučních sítí nebo z obnovitelných zdrojů různých typů.

Ronn píše:Významného snížení spotřeby jsem dosáhl změnou referenční místnosti z obv. na koupelnu, ve které se před tím nárazově přitápělo infrazářičem. Ostatní místnosti podle koupelny doregulovány na rozdělovači PDL topení. V obv. doplněn termostat s NC termoventilem, aby zamezil přetápění. Každý 1°C dělá cca.6% větší spotřebu. Topím jen v koupelnách, dětských pokojích, pracovně a obv. V ostatních místnostech nejdu pod 20°C díky příspěvku rekuperace a šířením tepla prostupem. Celý dům je beton a sádrové bloky na příčky. Sklep bez topení 19°C – vše živeno přestupem. V létě honím vodu ze zdí ložnic do ZD a pak 300m trubky v obsypu kolem domu. V polovině srpna má ZD 22,5 °C a sklep 24°C. Díky tomu začínáme topit v krbu z důvodu nedostatku teplé vody (říjen), což bude vyřešeno invertorem. Neb 9m vody na 60°C ~ 300kWh uložené energie (vztaženo na 30°C delty t. ) Z těch 30°C na 45°C je mnohem nižší spotřeba energie než z 12°C, které dostaneš ze studny/vodovodní přípojky.

Koupelna je celoročně přitápěna prostupem tepla z akumulační nádrže v sousedící technické místnosti. Stavba je vysoce akumulační. Nosné zdivo je 20cm litý železobeton (ve ztraceném bednění) a příčky jsou z akutermických cihel, vše na pěnovém skle. Dům nemá podsklepení. Sání čistého vzduchu pro rekuperaci bylo vyprojektováno jako přepínací (zemní registr / půda) ale zatím je trvale připojeno na ZR. Po dokončení původního záměru by se dalo pár desítek kWh v přechodných obdobích, kdy je teplota pod střechou vyšší než ze ZR, ušetřit.

Ronn píše:Několik smysluplných tipů. Izolace na potrubí s horkou vodou min 3cm.

Rozvody TUV jsou řešeny v podlaze v polovině izolace a mají tedy kolem sebe 20 cm EPS.

Ronn píše:... pro jak velkou budovu (ochlazovaná plocha)?

Bungalov ve tvaru L 18x15 m.

Ronn píše:Budou se zanedbávat/započítávat utility? ČOV, vlastní voda, složité podloží (skála) a drenážní čerpadlo se u nás nefláká. Tohle u mě dělá téměř 1MWh ročně.

Musí se započítat všechno, co je potřebné k bydlení.

Ronn píše:Rodina vařící/spíše nevařící?

Rodina je vařící s vlastním zemědělstvím a chovatelstvím.

Ronn píše:Jak budeme brát EE z OZE, min ty přebytky?

Celou výrobu i se spotřebovanými přebytky započítávám do spotřeby, aby byly výsledky porovnatelné bez ohledu na míru pokrytí OZE.

Add podlaha - nekompromisní řešení Mám 10% Tvého množství trubek v podlaze (za 90% Tvého množství ve zdech a stropech) s teplotním spádem 27/24°C taženo v 16mm. Pro dokonalý přestup potrubí-beton zalito litým betonem CemFlow. Abych minimalizoval dobu běhu čerpadla zvýšil jsem teplotu 4°C. Žádný strach. Po 14 dnech od vylití jsem beton natápěl až na 35°C (každý den + 5°C/den pak sestup po 5°C/den, abych zajistil přetvoření betonu. Tímto jsem snížil dobu běhu čerpadla na 30%. (Magna - 60Wh)

Na kolik topíš vodu a kolik hodin denně ji tam honíš, jaký je minutový průtok?

Add. přebytky - máš recht. Každá technologie má své. Takže AN i bojler je třeba zateplit 50cm a více. A přívodní potrubí také Studená ochlazuje a teplá chladne.

Add. koupelna - v letě to teplo asi vyvětráš, ale pokud chceš těch 5MWh a chceš ty přebytky započítat, nezbyde než AN pořádně zateplit a Tech místnost "aktivně" nevytápět. Mám koupelnu umístěnou na jihovýchod, s oknem cca. 1m2 pro solární zisky. Neplánovaný benefit tohoto řešení v případě, že koupelna je referenční místností => pakliže je slunečný den, termostat od rána vypíná topení do podlah, které mají časový posun a dům se nepřetápí. Ve slunečných zimních dnech pak vytápění vypíná v 8 ráno a rozjíždí po 22:00 nejdříve. A v případě provozu domu s invertorem, FVE přebytky výhodně znásobíš na teplo do AN nejen TUV, ale i na vytápění - platí jen za předpokladu, že venkovní teplota není -8 a méně, případně zakopeš vodní registr.

Add. "Rozvody TUV jsou řešeny v podlaze v polovině izolace a mají tedy kolem sebe 20 cm EPS." - Máš data o teplotě ZD při styku s EPS? U mě ZD na 45cm pěnoskla a jsem na 15°C.. Izolace samo o sobě nestačí, nesmí být nikde nezalepené spoje, aby mezi potrubí a izolaci nevnikal/neproudil vzduch. V tom se často chybuje. Vzduchotěsnost na super, za to větrotěsnost na po... Tím, že máme oba "beton house" je každá skulina na vnější obálce problém a proto tmelím silikonem i popraskaný trám. Po třech letech si to sedne/vyschne a to doslova a pak už je to v pohodě. Další pomoc by mohla být v instalaci termostat ventilu hned za AN, aby do trubek šla voda max. o teplotě 50°C.

Add. Bungalov ve tvaru L 18x15 m. Máš vnější celkovou plochu stěn, střechy, ZD včetně izolací?

Add. utility - Yo je to správně. Pakliže se řekne, že to a tamto se počítat nebude, v honbě za čísly z toho vznikne "optimalizovaný návrh" bez ohledu na fakt, že se ta energie prostě spotřebuje. Jsou i úspornější čerpadla.

Nemáš typ jak snížit spotřebu ČOV? ČOV pro 3-5 EOBů potřebuje 3m3 vzduchu za hodinu při 200mbar. Snížit množství vzduchu nejde. O to se snažil i výrobce a SW nakódoval ECO-MOOD - nedopadlo to dobře.

Add. "Rodina je vařící s vlastním zemědělstvím a chovatelstvím" Tady je důležitý limitovat spotřebu vařiče. indukce s funkcí power limit. * Pěčení v remoskách a hlavně to poregulovat, aby odběrová křivka byla, co možná nejplošší a co nejvíce dodala FVE do spotřebiče, než do AN, kde mnohdy je natopeno až až. Třeba pomocí proudového relé běžící trouba blokuje var.konvici a myčku.

* - https://varne-desky.heureka.cz/bosch-pia-611f18e/# Funguje to bezvadně, obsluha nemůže docílit stavu, kdy deska bere více než nastavený limit - v návodu je myslím od 1500W, používám s limitem 3kW.

K dosažení (přiblížení se) mety 5MWh bude potřeba:

A) Z toho grafu není úplně zřejmé zda odběr z DS jaro/léto/podzim je důsledek souběhu více spotřebičů nebo malé kapacity baterií ve vztahu ke spotřebě, ale asi obojí. A z toho plyne pořešit souběhy a velikost baterií.
B) nasadit něco, co uvaří/ohřeje dům a ještě udělá TUV... Třeba toto: http://www.chova.sk/pelety/smart120/default.html Na terase/letní kuchyni na to mám už komín připravený, terasa 1/2 zateplená 20cm izolace.
C) Omezit přebytky a ponechat je v letních měsících na střeše.
D) Vyházet darmo-žrouty EE.
E) Na večer vypínat Wi-Fi, STD-BY spotřebu TV/AUDIO, apd...
F) Přiteplit fundament okolo, dával jsem 50Cm XPS, ale je to neskutečná raketa. Takže sklep jsem obložil bigbagy 1x1 s pěnosklem - to vyšlo levněji. Snadné na provádění, umožňuje případnou odkrývku a nic to nežere

Ten poslední MWh budeme honit po 10 Wh

Jak jsi řešil okna? Rovnou k věci síla izolace v tomto detailu a detail?

Ronn píše:Na kolik topíš vodu a kolik hodin denně ji tam honíš, jaký je minutový průtok?

Akumulátor se ohřívá na 60°C, protože obsahuje i průtokový výměník pro TUV.
Voda do topení se může odebírat buď ze střední výšky (standard) nebo z vršku AN (při nedostatku energie). Před vstupem do rozvaděče topení je směšovací ventil, kterým se nastaví teplota dle potřeby (většinou kolem 35°C), tak, aby se zbytečně nenarušovala stratifikace AN. OČ tlačí cca 1,8 m3/hod, tak stačí když běží 20 minut až půl hodiny. Tím se v podstatě napustí cca 600l (což je objem trubek PT) a pak se tam nechá bez oběhu vychladit. Vzhledem k tomu, že má stavba časovou konstantu v desítkách hodin, provádí se napuštění každý den, obden nebo jednou za týden, podle toho jak se obyvatelé pocitově cítí. Prostorový termostat je sice připraven, ale zůstalo to u pocitového řízení. Ani tak se teploty uvnitř nehoupou víc než o stupeň. Další mód topení s rychlou reakcí je teplovzdušný. Z horní poloviny akumulační nádrže se samotížkou napájí výměník voda-vzduch, který zařazený na výstupu rekuperátoru. Čistý vzduch tedy přichází v zimě ohřátý na 26-28°C, což doplňuje teplo do místností a umožňuje řízení prostorové teploty s rychlou reakční dobou.
Oběhové čerpadlo je staršího typu z výprodeje za 500 Kč - jeho spotřebu (110W) nemusím řešit, protože je lhostejné, zda dodá teplo spirála v boileru nebo ztráty v čerpadle.

Ronn píše:Add. přebytky - máš recht. Každá technologie má své. Takže AN i bojler je třeba zateplit 50cm a více. A přívodní potrubí také Studená ochlazuje a teplá chladne.

Rozvod studené vody je vedený pod EPS na úrovni podkladního betonu.

Ronn píše:... Tech místnost "aktivně" nevytápět.

Technická místnost je sice vybavená také podlahovým topením, zatím však zůstalo natrvalo odstavené. Ztráty technologie ji v zimě stihnou nadstandardně vytopit a v přechodném období a v létě se přebytky odvětrají. V zimě část přebytečného tepla přemístí rekuperační větrání do obytné zóny.

Ronn píše: Máš data o teplotě ZD při styku s EPS?

Data o teplotě ZD nemám, neřeším to, není to pro mne problém, který by stál za povšimnutí.

Ronn píše:... tmelím silikonem i popraskaný trám. Po třech letech si to sedne/vyschne a to doslova a pak už je to v pohodě.

Trámy jsem vyřešil tak, že jsou mimo vzduchotěsnou obálku obytného prostoru.

Ronn píše: Bungalov ve tvaru L 18x15 m. Máš vnější celkovou plochu stěn, střechy, ZD včetně izolací?

Tato otázka je poněkud složitější a je věcí názoru, jak se budou uvedené plochy počítat, jelikož jsem použil některé nestandardní provedení technických detailů pro omezení lineárních tepelných mostů. 18*15 m je vnější rozměr betonu, který je v podstatě na interiérové teplotě. Kolem něj 40 cm EPS. Vnější obvod betonu je tedy 66 m, světlá výška místností je cca 2,7 m a k tomu cca 40cm EPS dole a cca 60cm vaty nahoře.

Ronn píše:Nemáš typ jak snížit spotřebu ČOV?

Tohle jsem řešit nemusel, v místě byla povinná přípojka k místní kanalizaci.

Ronn píše:Tady je důležitý limitovat spotřebu vařiče. indukce s funkcí power limit. ....Třeba pomocí proudového relé běžící trouba blokuje var.konvici a myčku.

Tuto otázku jsem zatím do detailu neřešil, i když cítím, že by to bylo potřeba. LF střídač má jmenovitý trvalý výkon 8 kW a krátkodobé přetížení je povolené o 50%, přesto se občas stává, že vypne na přetížení. Zatím (zejména proto, že tam nežiju) se mi nepodařilo odhalit, který spotřebič, nebo která jejich kombinace způsobila přetížení. Zatím to je řešeno tak, že v hlavní obytné místnosti je umístěn elektroměr, jehož display bliká při zatížení přes 6 kW a v tu dobu mají obyvatelé zakázáno připojovat další výkonné spotřebiče (2 kW je rezerva na vodárnu, která může sepnout kdykoliv).

Ronn píše:Z toho grafu není úplně zřejmé zda odběr z DS jaro/léto/podzim je důsledek souběhu více spotřebičů nebo malé kapacity baterií ve vztahu ke spotřebě, ale asi obojí.

Vzhledem ke skutečnosti, že jsou použity ojeté gelové olova, jsou baterie chápány spíš jako záloha pro případ nouze než jako prostředek pro přemísťování energie ze dne do noci. Upřednostňuje se jejich životnost a automat je vypíná velmi brzo (přepne na DS). Cena energie v NT je tak nízká, že nemá smysl amortizovat baterie v době NT. VT se z baterií pokryje jen od května do září, v ostatních měsících by se pak už muselo sahat hluboko do zásob a tak automat raději přepne na DS.

Ronn píše:... nasadit něco, co uvaří/ohřeje dům a ještě udělá TUV...

Dům je bez komínu a na tom nehodlám nic měnit...

Ronn píše: Omezit přebytky a ponechat je v letních měsících na střeše.

To už probíhá a je to na grafu výroby od května do září dobře vidět.

Ronn píše: Na večer vypínat Wi-Fi, STD-BY spotřebu TV/AUDIO, apd...

Drobky (TV, nabíječky ... do 1W) se neřeší. Ale střídač se v zimě v noci vypíná - přechází se na DS. V době bez slunečního svitu i na několik dnů.

Ronn píše: Přiteplit fundament okolo,...

Ten mne netrápí, dle snímků z termokamery je to asi jeden z nejpovedenějších detailů.

Ronn píše:Jak jsi řešil okna? Rovnou k věci síla izolace v tomto detailu a detail?

Okna jsou s předsazenou montáží instalována uprostřed izolace. Technické detaily izolace uložení oken jsou sice na jedničku (ty jsem si pohlídal) ale co se týče výrobce rámů, tak jsme vsadili na špatného koně. Při testech termokamerou po osazení v reálném provozu vyšlo najevo, že okna nemají ani náhodou parametry dle předložených certifikátů dokonce se jim ani zdaleka neblíží. Po roztočení právní mašinérie dodavatel zjistil, že má příliš silného protihráče, po poradě s výrobcem zatroubil na ústup a raději vyhlásil úpadek a položil firmu, než aby se k problému postavil čelem a dodané komponenty vyměnil. V tomhle státě si za pár korun koupí jiné s.r.o., které přihlásí na jiného bílého koně a bude škodit beztrestně dál. Mám k dispozici poměrně podrobnou dokumentaci instalace, ve které by těžko hledali skuliny a standardní výmluvy oknařů by neobstály. Jako technický dozor jsem fotil většinou detaily, které se nepovedly, abych zdokumentoval, co se musí před dalším postupem prací napravit. Například okna byla dodána s přehozenou fixní a otevíratelnou částí (středové konzoly se proto musely po montáži přehazovat).

Tak s těmi okny je to takhle snad u všech, a je jedno jestli plast nebo dřevo - to místo napojení parapetního plechu není nikdy lepší, já tam při -10°C venku a 22°C vevnitř naměřím 14°C ve spodním rohu okna. Ta podkladní lišta co je dodávaná s plast. okny je děs. Aspoň jsem ji vyplnil pur pěnou z pur panelů a z vnitní strany přidal 3cm extrudovaného plystyrénu - on ten vnitřní parapet stačí pod okno zasunout 0.5cm, nemusí to být 4cm pod okno. Ani tak to není lepší. Při instalacích kontaktních zateplení jsem se vždy snažil rám co nejvíc překrýt polystyrénem, na mým domě je dokonce celej pod polystyrénem, což podstatně zlepší teplotu na rámu, ale na spodní straně se to takhle udělat nedá. Někomu se okna bez rámů nelíbí, ale mě to nepřijde, už to tak mám 15 let... Možná by to bylo o něco lepší s plastovým venkovním parapetem...
Za kariéru zateplování jsem pouze jednou dával okna předsazeně, ale míň, jenom o sílu okna, tj. pod oknem dřevěný hranolek a na bocích a nahoře upevněno plech. pásky dodávanými s oknem. Zevnitř samozřejmě fólie a mezi polystyrén a okno "molitan" co mění svůj objem podle potřeby, ve dvou páscích vedle sebe...
Další problém při velké tloušťce polystyrénu jsou spoje mezi deskami a hmoždinky, já to nejlépe řešil dvěma vrstvami polystyrénu (podobně jako obrázek výše) na pěnu a hmoždinkami zapuštěnými cca 5cm, otvory jsem zadělávaly válci z polystyrénu, co jsme si nařezali z odřezků... Kvůli minimalizaci spár na větší tlouštky doporučuju tabule 1x1m, není problém je objednat, při odběru od 30m3.
Po subjektivní hodnocení domů z plynosilikátu 25cm s polystyrénem 18 cm 30cm bych řekl, že je to jedno, důležitější je provedení těch detailů, zateplení základu, přechod izolace pod balkónvými dveřmi, mezi střecho a polystyrénem, hlavně na štítě, a podobně. A nakonec přijdou namontovat vchodový dveře a ony mají hliníkovej práho 5cm ven a 5cm dovnitř z jednoho kusu...