Je treba prestat plakat nad cenami NiFe a NiCd

[? Atrey]

Pro ty sikovnejsi a schopnejsi:

Vyrobte si aku sami, zase takovy problem to neni.
Bochemie zde: http://www.bochemie.cz/materialy-pro-aku/
Prodava aktivni hmotu do NiCd aku, je potreba mit zivnostenske opravneni pro nakup T+ latek (nejaky znamy chemik se zivnostakem ve Vasem okoli)
Eurositex zde: http://www.eurositex.cz/cz/ke-stazeni/d ... kaniny.pdf
Prodava sita ocelova, do kterych se hmota nasype. Bacha - filtr, rukavice atd.
Mezi clanky se vlozi PP, PE, nebo sklenena tkanina. Musi byt o jednu tusim, ze anodu na baterii vic.
Clanky spojit ocelovymi praporci a vlozit do PP, PE nadoby - svarit, ventil atd.
Elektrolyt je roztok KOH + trocha LiOH. Naformatovat a jedem.
Ani nezkousejte zjistivat ceny u Saft-Feracu, nebo hotovych elektrod u bochemie, jeste ted se mi chce blit z tech nesmyslnych castek.
Zdar a silu.

[? Atrey]

Wiki nam rika toto: http://en.wikipedia.org/wiki/Nickel%E2% ... on_battery

[? HonzaLllll]

Super odkaz, konečně nějaká naděje. Ceny u saft feraku jsem zjišťoval asi před rokem - docela těžká palba, pak jsem zjišťoval cenu LiFeYPo, taky celkem dost, kromě toho, že odejdou po pár tisících cyklech a při 6kW by byla výměna stále finančně náročná. Proto jsem upustil od ostrovního systému až do doby kdy bude akumulator levnější. Začal jsem zkoumat, jestli by nešlo vyrobit si nějakou solidní bateríí "homemade". Narazil jsem jen na chemalloy baterii, ale zatím z časových důvodů jsem nijak neexperimentoval. Dnes jsem narazil na tento článek a konečně by byla naděje na odpojení od DS. Ještě zjistit ceny těchto materíálů a spočítat na kolik by vyšla stavba akumulátoru na 1kWh akumulované energie.

[Lui]

Skoda ze tam nemaju ceny.....
...ci to naozaj stoji za to postavit to podomacky....

[? Atrey]

Odpoved z Bochemie na poptavku hotovych clanku.
Nasypana hmota v zeleznem zaramovanem site.

Je možné, že vysoká cena ze Saft Feraku odpovídá Vašemu atypickému požadavku na kapacitu jednoho článku.
2500 Ah je sice v jejich výrobním programu, ale běžná sériová produkce je asi cca do 500 Ah.
Osobně bych Vám doporučil spíš baterii rozdělit na menší články a ty zapojit paralelně.
Důvodem může být například možná porucha separátoru, kontaktu elektroda/pólový můstek/pólový vývod apod.
V takovém případě musíte opravovat nebo vyřadit celý velký článek.
Rovněž si nedovedu představit manipulaci s tak velkými a těžkými články.
Tak například v současné době největší Ni-Cd baterie světa (40 MW/15 min.), která je instalována na Aljašce, je složena z článků o kapacitě 960 Ah.

Každý výrobce Ni-Cd akumulátorů předimenzovává baterii podle svých zkušeností. To bývá cca 1,05 až 1,15 násobek mezi skutečnou a jmenovitou kapacitou.
Doporučil bych Vám desky KL270 (viz příloha).
Pro Vás by bylo zapotřebí :
- pro kladné sady elektrod :
10 článků × 100 elektrod × 3,946 €/ks × 24,46 CZK/€ = 96 519,16 Kč
- pro záporné sady elektrod :
10 článků × 101 elektrod × 2,029 €/ks × 24,46 CZK/€ = 50 125,63 Kč
Uvedené ceny jsou EXW Bohumín.
Jsou platné pro 3. A 4.Q 2011.

Jedná o produkty obsahující chemické látky, na které se vztahují zvláštní předpisy pro skladování, dopravu a manipulaci.
Zde bude nutné zřejmě doložit Vaší způsobilost (nebo Vaší firmy) pro nakládání s těmito látkami.
Pro kladné elektrody jde o látky ADR, UN3077 a pro záporné o látky ADR, UN 2570.

S pozdravem
Petr Škop

[? Atrey]

Saft-Ferac poptavka hotove baterie.

cena baterie 10 KPL 55 P (12V, 55 Ah) je 12 260 CZK bez DPH.

Zbytek vaší poptávky mi není jasný, můžete mi to prosím, nějak upřesnit? Jaké baterie máte na mysli?

S pozdravem


Ing. Iveta Mikolášová
Obchodní oddělení
Saft Ferak a.s.
tel.: +420 558 426 212

[? Atrey]

Zkousel jsem i jiny vyrobce, ale v palici mrda vsem stejne.
Postavit si to sam, se rozhodne vyplati.
Sypanou aktivni hmotu jsem u Bochemie nepoptaval.

[? toxic_cz]

LiFeYPo, taky celkem dost, kromě toho, že odejdou po pár tisících cyklech a při 6kW by byla výměna stále finančně náročná

ad LiFeYPo... prý až 8000 cyklů, to je cca 22let denního používání... to není zrovna málo... ale nevím kolik to bude reálně

stavět si vlastní aku vzhledem k povaze materiálů a (ne)bezpečnosti asi nikdy nebudu
nehledě k tomu, že koupí hotového výrobku dáme vydělat i vývojovému oddělení, které pracuje na nových a lepších typech

[? Atrey]

No me vcelku prekvapila zivotnost NiFe clanku. Trakcni co meli zeleznicari, byla az 50 ?!? let.

[? HonzaLllll]

Pro Toxic_cz
Sice na wikipwdii je udáváno 2-7 tis cyklů, ale na http://www.auto88.cz/forum/showthread.php?t=8 udávají 3-4 tis cyklů, ale jsou to tabulkové hodnoty. Někde jsem četl, že reálně kolem 2500 cyklů ( to asi mysleli asi plnou kapacitu ). Ještě uvidím, bylo by super dát kopačky čezu. V případě zatažena nebo zimních měsiců by bylo možno dobít baterie generátorem na dževoplyn.

[? soooc]

No me vcelku prekvapila zivotnost NiFe clanku. Trakcni co meli zeleznicari, byla az 50 ?!? let.

Mam doma armadni baterie, rok vyroby 1960, a nic jim neni Jen se po 40 letech vymenil elektrolyt.

Ale NiFe jsou vazne malo huste na energii A ty drevene kastliky na clanky jsem musel opravit, ty jedine nevydrzeli tech 52 let

[? PavelR]

Pro ty sikovnejsi a schopnejsi:

Vyrobte si aku sami, zase takovy problem to neni.
Bochemie zde: http://www.bochemie.cz/materialy-pro-aku/
Prodava aktivni hmotu do NiCd aku, je potreba mit zivnostenske opravneni pro nakup T+ latek (nejaky znamy chemik se zivnostakem ve Vasem okoli)
Eurositex zde: http://www.eurositex.cz/cz/ke-stazeni/d ... kaniny.pdf
Prodava sita ocelova, do kterych se hmota nasype. Bacha - filtr, rukavice atd.
Mezi clanky se vlozi PP, PE, nebo sklenena tkanina. Musi byt o jednu tusim, ze anodu na baterii vic.
Clanky spojit ocelovymi praporci a vlozit do PP, PE nadoby - svarit, ventil atd.
Elektrolyt je roztok KOH + trocha LiOH. Naformatovat a jedem.
Ani nezkousejte zjistivat ceny u Saft-Feracu, nebo hotovych elektrod u bochemie, jeste ted se mi chce blit z tech nesmyslnych castek.
Zdar a silu.

Zajimavej napad jsem pro kazdou spatnost ale zajimalo by me jak spocitat kolik je ceho treba pro dosazeni jiste kapacity.

[? JiříK]

Každopádně jsou Nicd mrazu odolné. Z jistých důvodů je mám na půdě, dnes máme -10°C a nefrflají. Olovo v garáži má tak -1 a už tam brečí....že prý je vybito. Přitom dnes slunko pralo! Takže s olovem asi skončím...

[? vrb]

Zdravím,

S Petrem Škopem se znám. Vývoj Ni-xx Baterie dělám jako doktorskou práci. Postavit si akumulátor doma, to jedině z hotových desek. Finančně se to každopádně nevyplatí ani z těch desek.
Kupovat sypanou hmotu a z toho to zkoušet dělat je bláznovství. V laboratorních podmínkách nám hodně dlouho trvalo sjednotit podmínky výroby testovacích elektrod tak, aby byla dosažena rozumná kapacita a cyklovatelnost. Pokud hmotu přelisujete moc, ztratí porozitu a kapacitu. Pokud slisujete elektrodu málo, po namočení se vám rozpadne během několika cyklů. V továrnách na to mají hodně vylazený postup a i tak není výsledek nikterak oslnivý.

BTW, Nyní je ve vývoji Ni-Zn akumulátor. Zatím to vypadá velice slibně. Měl by být v prodeji do 2-3let. Z finančních důvodů jsem musel na půl roku z doktorátu vypadnout a vydělat si peníze na živobytí jinde, podpora výzkumu v ČR je více než žalostná. Teď se tam chci vrátit a zkusit něco dokončit.
Ni-Zn - neobsahuje kadmium, vyšší kapacita a vyšší vybíjecí proudy. (napětí 1,4-1,6V oproti 1,2Ni-Cd) Delší životnost daná úplně novou konstrukcí elektrody.

Kdo by byl extra fanda, tak akumulátor se dá vyrobit i doma, ale náklady na 1čl 100Ah se nepodaří dostat materiálově pod 500Kč ani při použití nejlevnějšího materiálu. Nejlepší je sehnat někde vyřazené KPM (L,H) nebo NKN a vyměnit elektrolyt.

[? Atrey]

Nejde mi sem vlozit prilohu v PDF, tak hledejte sami patent: High energy density iron-nickel battery, united states patent 3 853 624, dec. 10. 1974
Jinac co se tyce vysypani aktivni hmoty - firma co ma sita v portfoliu, ma i material s oky 8 mikronu. Pres takovehle direcccccky prolezou akorat ionty. U kazdeho akumulatoru casem zustava kal na dne nadoby, je to zpusobene minimikro rozpoustenim oxidu a hydroxidu v louhu. Tyhle kovy se fakt ve forme hydroxidu a oxidu nerozpousteji. viz. chemicke tabulky.

[? rimi]

Každopádně jsou Nicd mrazu odolné. Z jistých důvodů je mám na půdě, dnes máme -10°C a nefrflají. Olovo v garáži má tak -1 a už tam brečí....že prý je vybito. Přitom dnes slunko pralo! Takže s olovem asi skončím...

No kdesik jsem cetl, ze NiCd degraduji pri teplotach nad 40C, z toho pohledu se mi puda nezda

[? JiříK]

Každopádně jsou Nicd mrazu odolné. Z jistých důvodů je mám na půdě, dnes máme -10°C a nefrflají. Olovo v garáži má tak -1 a už tam brečí....že prý je vybito. Přitom dnes slunko pralo! Takže s olovem asi skončím...

No kdesik jsem cetl, ze NiCd degraduji pri teplotach nad 40C, z toho pohledu se mi puda nezda

Netvrdím, že na půdě budou na věky. S těmi 40-ti stupni tepla máš pravdu. Ale půda je docela větraná, kdyžtak změřím, kolik tam je v létě. Baterky jsou tam proto, aby neležely dole vedle olova. A taky kvůli délce kabeláže. Dělal jsem z toho, co bylo zrovna po ruce.

[? vrb]

Jenže abyste byli hmotu vůbec schopni nabít a vybít, musí mít porozitu pod 1um když je nová, to sítko fakt nepomůže, zkoušeli jsme kde co. Taky se to sítko může za čas v hydroxidu rozložit. Spolehlivě odolává jen PE, PP a PVC. Polyamidy, tereftaláty, a PMMA v hydroxidu rychle degraduje. Teď se řeší úplně jiná konstrukce elektrod než klasická kapsa. Měla by být odolná proti vypadávání a vibracím. Problém tam je že bublinky skoro nemají kudy unikat, tak při vysokých proudech a neoptimálním režimu se můžou elektrody trhat tlakem plynu.

Ni-Fe -od toho skoro všichni upustili. Je to energeticky hodně neefektivní (40-60% na akumulátoru), má to obrovskou spotřebu destilované vody a hodně rychlé samovybíjení. Problém je, že aby došlo k nabití Fe elektrody musí se nebíjet při značném přepětí, nad 1,6V a při tom už velká část proudu jde do elektrolýzy vody, takže uniká H2 + O2 a musí se dolívat furt destilka.
Napětí počátku rozkaldu vody je 1,23V a se zvyšujícím se napětím stoupá exponenciálně. Některé elektrodové materiály rozklad vody oddalují, tak na článku může být rozumně ještě 1,45V. Olovo má obrovskou schopnost rozklad vody oddálit, proto na článku může být až přes 2V, ale je to nestabilní a hodně se samovybíjí. Je velká věda kolem toho zabránit elektrolýze vody v akumulátoru, nebo ji co nejvíce urychlit v elektrolyzéru.

Ni-Cd nad 40°C (není to na stupeň přesně, nejlepší je chladný suchý sklep) dostává zabrat když je hodně koncentrovaný elektrolyt (nad 250g KOH/L) a když se při tom nabíjí. Dochází k přeměně Beta hydroxidu nikelnatého na Gama hydroxid niklitý, který má turbostatickou strukturu a objem krystalu se stejnou hmotností niklu je o 70% větší. Chemicky se s Akumulátorem v podstatě nic neděje, ale kapsa s aktivní hmotou musí zvětšit objem o 70%, takže se nafoukne a při vybití se krystaly zase smrsknou. Tím dojde ke ztrátě kontaktu nosné konstrukce kapsy se hmotou a při mechanickém pracování uvnitř akumulátoru se začne hmota vysypávat a také hrozí při nafukování kapsy vnitřní zkrat článku. Proto nejdřív odcházejí Niklové elektrody.
Kadmiové elektrody snesou skoro všechno, je to kovová houba, maximálně můžou při velkém zatěžování (nabíjení příliš vysokým proudem) prorůst separátorem dendritické krystaly kadmia a způsobit vnitřní zkrat článku.

[Toul]

to vrb:
mám otázku. Jak dalece vadí článkům KPM 100 s cca 70% kapacitou když jich mám 40 zapojených na 12V tedy 4x10čl. a celou sestavu nabíjím max 25A? tedy cca 6A/sadu.
Nebo-li vadí NiCd článkům nabíjení nízkým proudem?

Díky za info.

[? JiříK]

Nevadí. Ony se před příjmem energie poradí a spravedlivě se rozdělí. Já tak mám ty KPL 24 a neztěžují si... Nízké proudy vadí NiFe článkům, tam jsou dokonce nízké nabíjecí proudy úplně k ničemu. Tož šak četls ten elaborát, nebo né???