odpojení regulátoru

[? vla]

V našich elektrárnách stále něco jistíme, někdy mi to přijde zbytečné až zavánějící zničením nějaké součásti. Jedním z takových případů je nouzové odpojení baterií od regulátoru, třeba zkratem na baterce nebo přívodech na baterku atd. Odpojit baterie od regulátoru se mi jednou povedlo a regulátor přežil, ale pro případ takové chyby máte nějaká řešení? Mě teď jedno napadlo, ale rád bych nejprve věděl jak to řešíte vy. Pak sem samozřejmě dám i můj nápad, ale nechtěl bych jím nikoho ovlivnit. Díky za pomoc, Vla.

[dracekvo]

Nemám to řešené. Věřím tomu, že pojistka na baterce odejde jako poslední
Ale svého času sem to chtěl řešit použitím jističů a jejich spojením, tj aby to spadlo všechno, nebo použít vyrážecí cívku.

[? kodl69]

zkus hledat, Tomas to řeší 3f jističem, který kromě baterky zároveň odpojuje panely. Jak snadné, ale ne levné. Já mám na panelech jistič s podpěťovou cívkou na 48V, přip. k výstupu z regulátoru - zatím netestováno - a snad to tak i zůstane.

[? rva]

Přívody panelů jsou vedeny do 3 regulátorů přes obrovský stykač (nekupoval jsem, zbyl z nějakého zařízení do šrotu). Cívka stykače 230V je napájena z měniče. Když vypadnou baterky, vypadne měnič, odpadne stykač a odpojí se panely. Nevýhodou je stálý odběr cívky stykače, výhodou je snadná implementace dalších čidel, které vypínají elektrárnu - požární čidlo, ...

[kybos]

Věřím tomu, že pojistka na baterce odejde jako poslední

Nevěř tomu. Už to mám vyzkoušené. 200 A pojistka na baterce shořela dřív, než 160 A ve střídači a domino bylo odstartováno.

[dracekvo]

Jsem nad tím nějak tak přemýšlel kdysi dávno a co se pamatuju, tak jsem došel k výsledku, že jediné spolehlivé řešení jsou asi sdružené jističe. Tj, když spadne některý z nich, tak sebou veme i všechny ostatní.
Neb např. řešení co psal rva. Když vypadnou baterky, tak není vůbec jisté jestli vypadne měnič. Protože tam jsou všude kondíky a regulátor to tam může prát veselé dále a udržovat celej systém tak nějak na živu i bez baterek. Vůbec si netroufám odtadnout, jak by se to opravdu chovalo a zkoušet na živo se mi to rozhodně nechce.

Jinak pojistky jsou u mě na baterce 250A a u měniče 160A. Takové ty klasické nožové OEZ.

[abrams]

Zdravím ,

u sebe to mám takto : z čtyři stringy nom. 8A do čtyřech odpojovačů nom. 25A (AC jističe B25) , následně tyto čyři plusy spojeny do jednoho odpojovače nom. 50A spojený s druhým 50A odpojovačem pro společný mínus pól z pomoci vyrážecího modulu ovládaného CellLogem hlídající přepětí . Následně do reglu , z reglu mínus pól přímo do centrání mínus svorkovnice a plus do 100A válcové pojistky v pojistkovém odpojovči jež je z důvodu blbuvzdornosti nesnadno přístupný , následně do plus centrální svorkovnice .
Domnívám se že toto jištění nemá za úkol ochránit selhávku jištěného zařízení před destruktivním poškozením , ale ochránit okolí v případě selhání jištěného zařízení . Mám to bohužel z praktických zkušeností .
Pokud dojde k selhání v tomto případě reglu , jde o ochránění okolí , a to jak zastavením bengálu tak především omezením možnosti vznícení okolí havárie . Havarovaný komponent beztak bývá .

Elektronům zdar

[? vla]

Takže díky za různá řešení, samozřejmě jsem vymyslel vymyšlené. Vyřeším tedy tím co vymysleli jiní a až poté já a to nejednodušším řešením sdružených jističů. Mezi panely a regulátor doplním 10A jistič, který bude sdružený s 50A jističem mezi regulátorem a baterkami, nevím jestli někde dělám chybu, kolega Kodl píše, že je to drahé, mě to přijde naopak levné, že bych něco špatně zvolil? Jedná se mi o fakticky o 2x2 dva panely v serii, takže by měly stačit běžné jističe do 72v s cenou do 100 Kč/kus.

[abrams]

Zdravím ,

nedoporučoval bych mechanické spřažení jističů s jističem reglu do aku !!! Jištění / odpojování kvůli servisu či laboraci v instalaci za dne a oddělený jištění reglu pro případ průseru či laboraci s reglem .
Případné dálkově ovládané odpojení od reglu bohatě stačí k zastavení nabíjení (reglem) , součinné odpojení reglu nemá smysl , pokud jej nechceš zabít . Jo , a jištění měniče pochopitelně vlastním jištěním - nikoli spoečně s reglem .

Elektronům zdar

[? vla]

Nedoporučoval bych..., ale proč? Chtěl bych tím řešit problém při nějakém nouzovém stavu mezi reglem a baterií, či samotnou baterií kdy odpadne baterka a regl by teoreticky neměl bez baterky být v provozu. Jde mi v zásadě přesně o to, když z jakéhokoli důvodu přijdu o baterku, udělá se na ní, nebo vedení k ní zkrat atd. nezůstal regl připojen. Předpokládám, že by takový typ provozu nemusel přežít, nebo se pletu? Pro servis jako takový instaluji pojistkové odpojovače.

[abrams]

Zdravím ,

problém u baterie ? Jde-li třeba o zkrat jednoho článku , tak regl uvidí jen pokles napětí . Jde-li o selhání celé baterie , tak to y užbyl pořánej malér a k odpojení od reglu by musel být monitoring který při případném selhání dálkově odpojí . Totiž , selháním nemusí proud mezi reglem a aku vyrazit jistič jež by vyrazil i případně spřažené jističe . Otázkou taky je , co by řekl regl na současné odpojení i ... jistota nepoškození není .
Řeklbych že selhání je pořádný malér , ať už vinou obsluhy či selháním materiálu ... . Každopádně de o nestandartní podmínky .

Elektronům zdar

[? vla]

Otázkou taky je , co by řekl regl na současné odpojení i . Pro mě je i otázkou co by řekl regl jen na odpojení , to je vlastně důvod proč vše řeším, třeba to ani nemá smysl, nevím, proto jsem napsal dotaz.

[? FRSO]

Otázkou taky je , co by řekl regl na současné odpojení i . Pro mě je i otázkou co by řekl regl jen na odpojení , to je vlastně důvod proč vše řeším, třeba to ani nemá smysl, nevím, proto jsem napsal dotaz.

Zdravím, záleží jak který, mě u MPPT Victron Blue 100/30A už 2x odešel poj. držák na jedné chatě-nevydržel proud 30A, regl. jel dále jako zdroj 13,8V, takže nic nedodával do aku a byl ve Floatu celý týden, systém byl na 12V, panely k MPPT 72čl. 3 ks 190Wp.

[tomas]

Některým regulátorům odpojení akumulátoru zřejmě nevadí. Například regulátory Victron používá i výrobce průtokové baterie ZBN 2 a ta když se nabije (přečerpá elektrolyty) tak se vlastně odpojí. A když se úplně vybije tak je také odpojená (napětí 0V) a regulátor musí zvládnout "start do tmy".
Myslím že i Studer VS-120 by také neměl mít problém s odpojením akumulátoru. Vzhledem k tomu že má všechny póly oddělené tak tam není DC/DC měnič s tlumivkou ale s HF trafem a tedy zřejmě tam mají full bridge step down a snad i trafo s rekuperačním vinutím.

[? kodl69]

můj tip je: na výstup regulátoru přepěťovou ochranu, bez jištění, co nejkratší drát, a potom klidně ta podpěťová spoušť na jistič panelů. Regulátor zničí indukční špička, která vznikne v okamžiku odpojení zátěže - proud v cívce měniče nemá kam odtéct, tak vyroste napětí tak, že něco shoří. Ale na to stačí milisekunda, představa, že stačím shodit jistič dřív než se něco stane je mylná. U victronu to asi mají ošéfovaný, u tristaru ne, u midnite nevím.

[tomas]

můj tip je: na výstup regulátoru přepěťovou ochranu, bez jištění, co nejkratší drát, a potom klidně ta podpěťová spoušť na jistič panelů. Regulátor zničí indukční špička, která vznikne v okamžiku odpojení zátěže - proud v cívce měniče nemá kam odtéct, tak vyroste napětí tak, že něco shoří. Ale na to stačí milisekunda, představa, že stačím shodit jistič dřív než se něco stane je mylná. U victronu to asi mají ošéfovaný, u tristaru ne, u midnite nevím.

U midnite to také nemají ošéfovaný a navíc jej dokáže zničit i zkrat (když otevře přepěťovka) na straně panelů. A myslím že otevření přepěťovky na straně (odpojeného) akumulátoru by také nedal, ty nabité kapacity nadělají také "pěknou" paseku.

[? kodl69]

U mě k destrukci midnite nedošlo jenom díky tomu, že multimetr chybně zapojenej na 20A kterej jsem připojil k panelům, měl vevnitř uvolněný matičky a v tu ránu shořel skoro plamenem... To byla poslední kapka k tomu dát do rozvaděče hned k midnite diodu (teda 3 ks paralelně), aby k tomuhle nedošlo už nikdy. Na diodách je sice při 40A 1V ztráta, ale za ten průšvih to nestojí. Jak na zkrat panelů třeba reaguje victron nebo švýcar?

[abrams]

Zdravím ,

OT : na Midnajtu je psáno že je Buck Boost ... neznamenáto že by měl umět nabíjet ze zdroje s nižším napětím ? Netušíte někdo ?

Elektronům zdar

[? kodl69]

a proč píše, že napětí panelů je nižší než baterie a o nic se nepokouší? A proč je přes substrátový diody na vstupu napětí aku, když by to při buck boost topologii mělo být jinak? Takže asi ne... Ale v emerice gdyš je neco "boost" tak je to jako "super turbo"

[? Martin P]

Dobrý den.
Jestli tomu dobře rozumím, tak odpojení baterie od reglu při připojených panelech může znamenat jeho smrt. Pokud nějaká havarijní situace odpojuje baterii a až následně se vazbou odpojují panely od reglu tak to může způsobit nárůst napětí který odpálí regl.
Napadlo mne, zda-li je možné vedle hlavní baterie paralelně připojit nějakou malou (např. gelovku/y) přes diodu. Pokud budu mít tuto malou baterii zapojenu k reglu, tak proud bude do ní moci přicházet přes diodu, ale už ne zpět do reglu. Pokud se odpojí hlavní baterie a až následně se budou vazbou odpojovat panely od reglu tak tato malá baterie pohltí ee vytvářenou reglem mezi odpojením hlavní baterie a reglu. Dioda už ee z malé bat. nepustí zpět do reglu.
V případě více reglů by mohla stačit jedna malá baterie, dráty k ní by se svedly od všech reglů jednotlivě přes diody.
Malá baterie se necykluje spolu s velkou baterií (dioda to nedovolí), jen udržovaná čeká na svoji záchrannou šanci. Myslím, že by klidně mohla být i nějaký starší.

Plné přeji a jsem s pozdravem. Martin P