Náklady na solární energii klesly na historické minimum
Napsal: pát pro 04, 2020 1:21 pmDobrý den,
máme tu první prosincový pátek, a to znamená další článek ke čtení, zamyšlení a diskuzi. Dnes to bude poněkud kontroverzní téma: dotace v oblasti solární energetiky.
Přeji hezký den.
Karel Kilián
Náklady na solární energii klesly na historické minimum
V některých částech světa je solární energie aktuálně nejlevnějším zdrojem elektřiny. Trochu kriticky je ale nutné podotknout, že to (alespoň zatím) nezpůsobila neviditelná ruka trhu, nýbrž politiky podporující růst obnovitelné energie. Vyplývá to z nové zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní energetická agentura (IEA).
Na rozdíl od celé řady konvenčních způsobů výroby elektřiny je zdroj - v tomto případě tedy sluneční svit - k dispozici zdarma. Nejvýznamnějších finančním nákladem tak je technologie potřebná k přeměně světla na elektřinu. Její cena sice v průběhu času postupně klesá, přesto stále může být drahá.
Podpůrné politiky
Některé země proto nabízejí různé podpůrné programy, jejichž cílem je povzbudit lidi a firmy k přechodu na solární energii. Nákup potřebného vybavení je díky tomu dostupnější, nicméně, jak už to u dotací bývá, může být tato cesta přijímána velmi kontroverzně. Nemluvě o možném zneužívání dotačních programů.
Dnes nabízí nějaký druh podpory pro budování nových solárních elektráren více než 130 zemí z celého světa. Vůbec poprvé proto zohlednila Mezinárodní energetická agentura tyto politiky ve své výroční zprávě při výpočtu nákladů na solární energii.
Odhady nákladů na solární energii se díky tomu ve srovnání s loňským rokem snížily o 20 až 50 procent, uvádí Světový energetický výhled. „Solární energie je na dobré cestě, aby se stala novým králem dodávek elektřiny“ konstatuje zpráva.
Výhled na 464 stranách rovněž nastiňuje „mimořádně turbulentní“ dopad pandemie nového koronaviru a „velice nejistou“ budoucnost globálního využívání energie v příštích dvou dekádách. S ohledem na tuto nejistotu nabízí letošní verze čtyři „cesty“ do roku 2040, přičemž u všech dochází k výraznému nárůstu obnovitelných zdrojů.
Světlé zítřky
Očekává se, že solární elektřina bude v příštím desetiletí dominovat stále většímu počtu trhů, což bude podpořeno globálním úsilím o řešení klimatických změn. Například EU si stanovila za cíl do roku 2030 čerpat 32 % energie z obnovitelných zdrojů.
„Vypadá to, že podpůrné politiky tu zůstanou, což je velmi dobrá věc,“ říká Brent Wanner, který provádí modelování a analýzu energetického trhu. „Tyto politické rámce jsou skutečně nezbytné ke snižování nákladů, které pak podporují růst v rámci ambic v oblasti klimatu.“
Dle zprávy je ve většině zemí světa výstavba solárních farem trvale levnější než vybudování nové uhelné nebo plynové elektrárny. U solárních projektů, které byly dokončeny v letošním roce, byly průměrné náklady na výrobu elektřiny po celou dobu životnosti (tzv. vyrovnaná cena elektřiny; LCOE) mezi 35 až 55 americkými dolary za megawatthodinu.
Pro srovnání: ještě před čtyřmi lety byly podle Světového ekonomického fóra globální průměrné náklady na solární energii 100 amerických dolarů za megawatthodinu. Asi před deseti lety to bylo dokonce 300 dolarů.
Soláry novým králem
Pokud se podíváme na náklady uhelné elektrárny, pak zjistíme, že vyrovnaná cena elektřiny je v jejich případě mezi 55 a 150 americkými dolary za megawatthodinu, tj. až čtyřikrát vyšší. V průběhu uplynulých deseti let se v tomto případě cenová hladina prakticky nijak nezměnila.
Uhelný průmysl ve Spojených státech v posledních letech upadá, a to navzdory snahám o jeho podporu ze strany Trumpovy administrativy. Ani globálně se spalování uhlí pravděpodobně nevrátí na úroveň před pandemií nového koronaviru, ačkoli se ekonomika v příštím roce pravděpodobně zotaví.
Předpověď budoucnosti solární energie je doslova zalitá sluncem. Poptávka po elektřině sice nyní kvůli pandemii klesla, ale IEA očekává, že opět poroste, jakmile bude globální epidemie pod kontrolou a ekonomika se zotaví. Solární energie pak poroste rekordní rychlostí, aby uspokojila rostoucí požadavky spotřebitelů.
Ještě není vyhráno
I přes rychlejší vzestup obnovitelných zdrojů a očekávaný pokles uhlí IEA tvrdí, že je ještě brzy deklarovat vrchol globálního využívání ropy, dokud nebudou přijata silnější opatření v oblasti ochrany klimatu. Uvádí, že do roku 2040 by poptávka po plynu mohla vzrůst o 30 %, pokud v tomto směru nepřijde politický tlak z důvodu globálního oteplování.
Celkově lze říci, že rychlý růst obnovitelné energie a strukturální pokles uhlí pomáhají udržovat kontrolu nad globálními emisemi CO2. Stabilní poptávka po ropě a rostoucí spotřeba plynu však znamenají, že se objem CO2 pouze vyrovná, spíše, než aby rychle klesal, jak je třeba ke splnění globálních klimatických cílů.
To znamená, že přestože globální emise CO2 patrně dosáhly vrcholu, jsou ještě „daleko od poklesu“, který je potřeba ke stabilizaci klimatu. IEA tvrdí, že dosažení nulových emisí bude vyžadovat „bezprecedentní“ úsilí ze strany všech odvětví globální ekonomiky, nejen z energetického sektoru.
Co si myslíte o dotacích v oblasti solární energetiky?
Zdroje: theverge.com, carbonbrief.org, iea.org.
máme tu první prosincový pátek, a to znamená další článek ke čtení, zamyšlení a diskuzi. Dnes to bude poněkud kontroverzní téma: dotace v oblasti solární energetiky.
Přeji hezký den.
Karel Kilián
Náklady na solární energii klesly na historické minimum
V některých částech světa je solární energie aktuálně nejlevnějším zdrojem elektřiny. Trochu kriticky je ale nutné podotknout, že to (alespoň zatím) nezpůsobila neviditelná ruka trhu, nýbrž politiky podporující růst obnovitelné energie. Vyplývá to z nové zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní energetická agentura (IEA).
Na rozdíl od celé řady konvenčních způsobů výroby elektřiny je zdroj - v tomto případě tedy sluneční svit - k dispozici zdarma. Nejvýznamnějších finančním nákladem tak je technologie potřebná k přeměně světla na elektřinu. Její cena sice v průběhu času postupně klesá, přesto stále může být drahá.
Podpůrné politiky
Některé země proto nabízejí různé podpůrné programy, jejichž cílem je povzbudit lidi a firmy k přechodu na solární energii. Nákup potřebného vybavení je díky tomu dostupnější, nicméně, jak už to u dotací bývá, může být tato cesta přijímána velmi kontroverzně. Nemluvě o možném zneužívání dotačních programů.
Dnes nabízí nějaký druh podpory pro budování nových solárních elektráren více než 130 zemí z celého světa. Vůbec poprvé proto zohlednila Mezinárodní energetická agentura tyto politiky ve své výroční zprávě při výpočtu nákladů na solární energii.
Odhady nákladů na solární energii se díky tomu ve srovnání s loňským rokem snížily o 20 až 50 procent, uvádí Světový energetický výhled. „Solární energie je na dobré cestě, aby se stala novým králem dodávek elektřiny“ konstatuje zpráva.
Výhled na 464 stranách rovněž nastiňuje „mimořádně turbulentní“ dopad pandemie nového koronaviru a „velice nejistou“ budoucnost globálního využívání energie v příštích dvou dekádách. S ohledem na tuto nejistotu nabízí letošní verze čtyři „cesty“ do roku 2040, přičemž u všech dochází k výraznému nárůstu obnovitelných zdrojů.
Světlé zítřky
Očekává se, že solární elektřina bude v příštím desetiletí dominovat stále většímu počtu trhů, což bude podpořeno globálním úsilím o řešení klimatických změn. Například EU si stanovila za cíl do roku 2030 čerpat 32 % energie z obnovitelných zdrojů.
„Vypadá to, že podpůrné politiky tu zůstanou, což je velmi dobrá věc,“ říká Brent Wanner, který provádí modelování a analýzu energetického trhu. „Tyto politické rámce jsou skutečně nezbytné ke snižování nákladů, které pak podporují růst v rámci ambic v oblasti klimatu.“
Dle zprávy je ve většině zemí světa výstavba solárních farem trvale levnější než vybudování nové uhelné nebo plynové elektrárny. U solárních projektů, které byly dokončeny v letošním roce, byly průměrné náklady na výrobu elektřiny po celou dobu životnosti (tzv. vyrovnaná cena elektřiny; LCOE) mezi 35 až 55 americkými dolary za megawatthodinu.
Pro srovnání: ještě před čtyřmi lety byly podle Světového ekonomického fóra globální průměrné náklady na solární energii 100 amerických dolarů za megawatthodinu. Asi před deseti lety to bylo dokonce 300 dolarů.
Soláry novým králem
Pokud se podíváme na náklady uhelné elektrárny, pak zjistíme, že vyrovnaná cena elektřiny je v jejich případě mezi 55 a 150 americkými dolary za megawatthodinu, tj. až čtyřikrát vyšší. V průběhu uplynulých deseti let se v tomto případě cenová hladina prakticky nijak nezměnila.
Uhelný průmysl ve Spojených státech v posledních letech upadá, a to navzdory snahám o jeho podporu ze strany Trumpovy administrativy. Ani globálně se spalování uhlí pravděpodobně nevrátí na úroveň před pandemií nového koronaviru, ačkoli se ekonomika v příštím roce pravděpodobně zotaví.
Předpověď budoucnosti solární energie je doslova zalitá sluncem. Poptávka po elektřině sice nyní kvůli pandemii klesla, ale IEA očekává, že opět poroste, jakmile bude globální epidemie pod kontrolou a ekonomika se zotaví. Solární energie pak poroste rekordní rychlostí, aby uspokojila rostoucí požadavky spotřebitelů.
Ještě není vyhráno
I přes rychlejší vzestup obnovitelných zdrojů a očekávaný pokles uhlí IEA tvrdí, že je ještě brzy deklarovat vrchol globálního využívání ropy, dokud nebudou přijata silnější opatření v oblasti ochrany klimatu. Uvádí, že do roku 2040 by poptávka po plynu mohla vzrůst o 30 %, pokud v tomto směru nepřijde politický tlak z důvodu globálního oteplování.
Celkově lze říci, že rychlý růst obnovitelné energie a strukturální pokles uhlí pomáhají udržovat kontrolu nad globálními emisemi CO2. Stabilní poptávka po ropě a rostoucí spotřeba plynu však znamenají, že se objem CO2 pouze vyrovná, spíše, než aby rychle klesal, jak je třeba ke splnění globálních klimatických cílů.
To znamená, že přestože globální emise CO2 patrně dosáhly vrcholu, jsou ještě „daleko od poklesu“, který je potřeba ke stabilizaci klimatu. IEA tvrdí, že dosažení nulových emisí bude vyžadovat „bezprecedentní“ úsilí ze strany všech odvětví globální ekonomiky, nejen z energetického sektoru.
Co si myslíte o dotacích v oblasti solární energetiky?
Zdroje: theverge.com, carbonbrief.org, iea.org.
takže otázka proč nahradit jaderku solárama mě nikdy nenapadla ani v nejhorším snu. 
