Těžba bitcoinů s obnovitelnou energií

[karelkilian]

Dobrý den,

máme tu poslední listopadový pátek a s ním i článek ke čtení, zamyšlení a diskuzi. Tentokrát se podíváme na kryptoměnu bitcoin z energetického hlediska.

Přeji hezký den.
Karel Kilián

Těžba bitcoinů s obnovitelnou energií

Nejpopulárnější kryptoměna bitcoin má své nadšené zastánce, stejně jako silné zástupy kritiků. Virtuální peníze se tak často stávají jablkem sváru nejen mezi bankéři, finančními analytiky a ekonomy, ale i ekology a ochránci životního prostředí. Jedním z častých důvodů sporů je energeticky náročná těžba.

Výhody svobodné měny bez jakékoli „regulace shora“ dle některých názorů nevyváží škody, způsobené na životním prostředí. Na straně druhé je však nutné brát v úvahu, že těžba zlata, coby jednoho z hlavních rivalů bitcoinu, na tom není z ekologického hlediska o mnoho lépe.

Těžba škodí planetě

Objektivně můžeme konstatovat, že těžba virtuálních měn i drahých kovů je zátěží pro již tak těžce zkoušené životní prostředí. V tuto chvíli lze celkem spolehlivě říci, že hodnota čerstvě vytěžených bitcoinů ani zdaleka neodpovídá vynaloženým výdajům za elektřinu. Těžaři tak mají naději na zisk jedině v případě, že hodnota této kryptoměny v budoucnu dále poroste.

Autor knihy „Cryptoassets: The Innovative Investor's Guide to Bitcoin and Beyond“ Chris Burniske publikoval na sociální síti Twitter sérii příspěvků, ve kterých ukazuje zajímavý fakt: náklady na těžbu určité hodnoty v bitcoinech jsou mnohonásobně vyšší ve srovnání s náklady na vytěžení zlata stejné hodnoty.

Znamená to tedy, že je bitcoin pro životní prostředí horší? „Nejde ani tak o absolutní částky, které jdou do výroby, ale o to, jak se tyto peníze promítnou do spotřebovaných zdrojů k těžbě a zabezpečení aktiva.“ konstatuje Burniske.

Zeleně vytěžený bitcoin

Dle Burniskeho už nyní kryptoměna vykazuje ve srovnání se zlatem známky udržitelnější produkce. Na jednu stranu staví bitcoin, k jehož těžbě je potřeba elektrická energie. Ta ale ze 76 % pochází z obnovitelných zdrojů, které nezatěžují naši planetu.

Proti tomu firmy, zabývající se těžbou zlata, používají jako hlavní zdroj energie svých strojů naftu. Jistě není nutné podrobněji rozebírat, nakolik zásadní vliv má spalování fosilních paliv na globální oteplování a klimatické podmínky naší planety.

Další výhodu bitcoinu proti zlatu Burniske vidí v tom, že zdroj energie je v tomto případě nevyčerpatelný a nevyžaduje žádné poškození zemského povrchu. Navíc lze předpokládat, že těžaři ve svém vlastním zájmu budou chtít co možná nejvíce využívat 100% obnovitelnou energii.

Přejdou těžaři bitcoinů na obnovitelné zdroje?

Přesvědčení o rostoucím zastoupení zelených zdrojů energie nahrává i skutečnost, kterou ukazuje nedávná zpráva Mezinárodní agentury pro energii z obnovitelných zdrojů (IRENA). Dle ní náklady na energii z obnovitelných zdrojů klesly od roku 2009 o více než 80 % a nadále soustavně klesají.

Těžaři bitcoinů jsou ve srovnání s průmyslem pro těžbu zlata mnohem přizpůsobivější. Lze předpokládat, že budou v hojnější míře využívat obnovitelné zdroje energie, které mají nižší náklady, a to nejen z ekonomického hlediska, ale i z ekologických důvodů.

„Pokud si nastupující generace uvědomí, že bitcoin a zlato poskytují ekvivalentní služby, ale kryptoměnu lze produkovat a držet mnohem udržitelněji, mohlo by to způsobit posun jejich vnímání.“ vyjadřuje své přesvědčení Chris Burniske.

Od zlata k bitcoinu!

Burniske věří, že jelikož je bitcoin nová technologie, která se zrodila a vyvinula během životů lidí nejvíce postižených degradací životního prostředí, mají tito další motivaci a zásadní důvod, proč přejít k udržitelnější formě těžby.

Zatímco zlato zažilo největší slávu v minulých staletích, pro generaci 21. století se mohou obdobnou hodnotou stát kryptoměny. Vykopávání lesklých hornin ze země tak možná už v roce 2100 bude působit jako archaismus.

Burniske své úvahy založil na meta studii „Bitcoin: spotřeba energie jako důsledek dopadu na životní prostředí a potenciálu vývoje peněz“. Ta uvádí, že vzestup univerzální měny, která překračuje hranice a poskytuje měnovou svobodu, je v tomto okamžiku naprosto nevyhnutelný.

Co si myslíte o energetické náročnosti těžby kryptoměn?

Zdroje: twitter.com/cburniske, ambcrypto.com, hubspot.net.

[? lubomirz]

blbina. Zober si aku "energeticku hustotu" dokazes vytvorit s ASICmi/grafikami a kolko plochy potrebujes aby si to krmil obnovitelnymi zdrojmi (solar, vietor, hydro). Navyse obnovitelne zdroje sa nedaju "stackovat" na seba, mam na mysli ze v trojposchodovej budove si kludne na 1m2 postavim tri racky (na kazdom poschodi jeden, furt zaberaju len 1m2 podorysu), kdezto solar/vietor/biomasu nemozeme akymkolvek sposobom stackovat na seba.

Jeden blby 47" rack kludne zozere 30kW energie a zabere 1m2 podlahy.

To sa proste NEDA krmit z obnovitelnych zdrojov, nech si SIALENCI mrnčia co len chcu.

[rottenkiwi]

Ale keď chce niekto profitovať / tažiari v Číne /, tak vidno, ako v závisloti na ročnom
období klesá/stúpa hešhrejt. Takže asi neťažia ani na uhlí ani na jadre,
ale z vody, vetra a fotovoltiky.

Niektoré meny prechádzajú na PoS, takže namiesto rigov s 1000-kami GPU
stačí RPi s 8 GB RAM, SSD a 11 W spotreby RPi+SSD.

Napr. tento ťaží ako my, cez FVE.
https://youtu.be/GrQ3-q2K03Q?t=274

Tento ťaží z vody:
https://www.youtube.com/watch?v=-z4qbkQ3cK8

[? josse]

blbina. Zober si aku "energeticku hustotu" dokazes vytvorit s ASICmi/grafikami a kolko plochy potrebujes aby si to krmil obnovitelnymi zdrojmi (solar, vietor, hydro). Navyse obnovitelne zdroje sa nedaju "stackovat" na seba, mam na mysli ze v trojposchodovej budove si kludne na 1m2 postavim tri racky (na kazdom poschodi jeden, furt zaberaju len 1m2 podorysu), kdezto solar/vietor/biomasu nemozeme akymkolvek sposobom stackovat na seba.

Jeden blby 47" rack kludne zozere 30kW energie a zabere 1m2 podlahy.

To sa proste NEDA krmit z obnovitelnych zdrojov, nech si SIALENCI mrnčia co len chcu.

K 30kW v 1m2 je třeba přičíst plochu na střeše na chlazení.

Tak trochu to ale pravda je, v extrému můžu chladit všemi 4 stěnami budovy a stále přidávat patra, jen to nebude ten úžasný poměr 1x1m na 30kW...

Mě to taky přijde plýtvání elektrikou (uhlím, nejvíc toho bylo v Číně z uhlí, současný poměr neznám).

Na druhou stranu Island a těžba smysl dává, v teplo by se to stejně přeměnilo, tak po těžbě mincí alespoň zůstane přebytek geo elektráren...

[? jahodovák]

Když se tak zymyslím,tak mi to nedává smysl,už ted je mnoho vlád zadlužených a těžba kryptoměny podle mě dostatek zboží na směnu za nějaké papírky nebo nějaké čísélko v počítači že by mohlo ten dluh odstranit,nějak pochybujuPodle mě by bylo užitečnější dělat něco z čeho budou mít lidé užitek....

[? Dagus]

Super a co můžeš udělat s přebytkem, aby to bylo pro někoho užitečné? Daruješ to sousedovi? Budeš vyrábět vodík? Daruješ to ČEZu?
Osobně bych ten přebytek klidně ČEZu jakožto lidem daroval, ať se sníží platba za energie. Ale ono je to bláhové. Lidi jsou chamtivý a ty vysoko ještě chamtivější. Myslím si že nejsnažší je být v rozumné míře ekologický a pokud máš čas a chuť, můžeš k tomu motivovat okolí. Osobně si nemyslím, že planeta umírá kvůli potřebám lidstva. Podle mě umírá kvůli chamtivosti lidí. Mraky a mraky se toho po světě vyhází nepoužité, ale ono se to stejně vyřeší samo. Bez nás nebo s námi. Ono je k smíchu slyšet jak je všechno strašný, jak potřebujeme eauta jinak zhebnem a lodě vozí odpad do oceánů, protože skládkovat a nebo třídit a nebo zpracovat není kde a v oceánu se nikdo neptá, pak si to tankery mašírujou po oceánech na diesel, letadla ještě větší hnus a lidi u paneláku kteří mají třídící popelnice až pod držkou netřídí a jen se vztekají jak nemají dost místa v popelnici na komunál. Protože proč, nikdo je nemotivuje. Společnosti je to fuk, politická vůle není, tak co dělat.

[rottenkiwi]

Veľké spoločnosti a inštitúcie BTC neťažia, ale snažia sa cenu stlačiť čo najnižšie
a vo veľkom nakupujú / oberajú o BTC tých, ktorí BTC vytažili /.