Obnovitelná energie dosáhla loni významného rekordu
Napsal: pát kvě 15, 2020 10:29 amDobrý den,
protože je tu pátek, máme tu pro Vás další článek k diskuzi a zamyšlení. Tentokrát zabrousíme do oblasti statistik.
Přeji hezký den.
Karel Kilián
Obnovitelná energie dosáhla loni významného rekordu
Segment obnovitelné energie zažívá obrovský boom, který se týká solárních, větrných i vodních zdrojů. Po celém světě se zelená energie využívá více než kdykoli předtím. Ze statistik publikovaných Mezinárodní agenturou pro energii z obnovitelných zdrojů (International Renewable Energy Agency; IRENA) vyplývá, že více než třetina světové elektřiny pochází z obnovitelných zdrojů.
V rámci objektivity je nutné podotknout, že od roku 2018 do roku 2019 došlo ke zpomalení výstavby elektráren, využívajících k výrobě energie obnovitelné zdroje. Protože ale současně s tím došlo i k menšímu rozvoji infrastruktury využívající fosilní paliva, podíl obnovitelných zdrojů v celkovém výsledku vzrostl.
Skoro 3/4 zelených elektráren
Dostáváme s k patrně nejpodstatnějšímu číslu, které ze statistiky plyne: rekordních 72 % všech nových zdrojů elektřiny, vybudovaných v roce 2019, je deklarováno jako obnovitelných. Za tento nárůst je z velké části zodpovědná Asie, která se na budování obnovitelných kapacit podílela 54 procenty.
Naopak v neprospěch zelené energie hrál vzestup elektráren spalujících fosilní paliva v Asii, na Středním východě a v Africe. Ten ale do jisté míry snížila Evropa a Spojené státy, kde bylo uzavřeno více uhelných elektráren, než kolik jich bylo v tomtéž roce spuštěno.
Celosvětová světová kapacita výroby obnovitelné elektrické energie dosáhla ke konci loňského roku hodnoty 2 537 gigawattů. To je o 176 gigawattů (tj. sedm procent) více ve srovnání s hodnotou z roku 2018. V Evropě vzrostla kapacita obnovitelných zdrojů ve stejném období z 538 na 573 GW, tedy o 6,5 %.
Jak rostly jednotlivé typy elektráren?
Podívejme se nyní v bodech, jak si vedly v globálním i evropském měřítku jednotlivé typy obnovitelných zdrojů:
V Česku vypadá situace následovně: celková kapacita obnovitelných zdrojů vzrostla ze 4,265 na 4,349 GW, tedy o necelá dvě procenta. V případě vodní energie mírně klesla z 2,264 na 2,263 GW. Dařilo se „větrníkům“, jejichž celková instalovaná kapacita během roku stoupla ze 316 MW na 339 MW, tedy o více než sedm procent. Poněkud překvapivě však klesla kapacita solárních elektráren - z 2,075 GW v roce 2018 na loňských 2,070 GW.
Rub a líc téže mince
To všechno jsou sice dobré zprávy, avšak Dharna Noor v magazínu Gizmodo konstatuje, že to stále nestačí. Abychom dokázali zabránit klimatické katastrofě, je nutné stoprocentně přejít na obnovitelné zdroje energie. V praxi to bude znamenat nutnost zvýšit investice do infrastruktury obnovitelných elektráren do roku 2030 až na dvojnásobek.
Jistě je skvělé, že Spojené státy a Evropa zavírají zařízení na uhlí, ropu a zemní plyn. Neřeší to ale situaci v regionech, které potřebují více energie, aby zajistily, že všichni obyvatelé budou moci uspokojit své základní potřeby. Například Afrika, která je nejchudším kontinentem světa, loni zvýšila svou obnovitelnou kapacitu pouze asi o 4 procenta.
Kompletní přechod na obnovitelné zdroje sice bude stát miliardy dolarů, ale stále je to levnější než řešení následků globálního oteplování. V současné době situaci do značné míry komplikuje pandemie nemoci COVID-19, kvůli které došlo k zastavení výroby v některých podnicích a komplikacím v dodávkách komponent mezi kontinenty.
Co říkáte na vývoj v oblasti obnovitelných zdrojů?
Zdroje: earther.gizmodo.com, irena.org.
protože je tu pátek, máme tu pro Vás další článek k diskuzi a zamyšlení. Tentokrát zabrousíme do oblasti statistik.
Přeji hezký den.
Karel Kilián
Obnovitelná energie dosáhla loni významného rekordu
Segment obnovitelné energie zažívá obrovský boom, který se týká solárních, větrných i vodních zdrojů. Po celém světě se zelená energie využívá více než kdykoli předtím. Ze statistik publikovaných Mezinárodní agenturou pro energii z obnovitelných zdrojů (International Renewable Energy Agency; IRENA) vyplývá, že více než třetina světové elektřiny pochází z obnovitelných zdrojů.
V rámci objektivity je nutné podotknout, že od roku 2018 do roku 2019 došlo ke zpomalení výstavby elektráren, využívajících k výrobě energie obnovitelné zdroje. Protože ale současně s tím došlo i k menšímu rozvoji infrastruktury využívající fosilní paliva, podíl obnovitelných zdrojů v celkovém výsledku vzrostl.
Skoro 3/4 zelených elektráren
Dostáváme s k patrně nejpodstatnějšímu číslu, které ze statistiky plyne: rekordních 72 % všech nových zdrojů elektřiny, vybudovaných v roce 2019, je deklarováno jako obnovitelných. Za tento nárůst je z velké části zodpovědná Asie, která se na budování obnovitelných kapacit podílela 54 procenty.
Naopak v neprospěch zelené energie hrál vzestup elektráren spalujících fosilní paliva v Asii, na Středním východě a v Africe. Ten ale do jisté míry snížila Evropa a Spojené státy, kde bylo uzavřeno více uhelných elektráren, než kolik jich bylo v tomtéž roce spuštěno.
Celosvětová světová kapacita výroby obnovitelné elektrické energie dosáhla ke konci loňského roku hodnoty 2 537 gigawattů. To je o 176 gigawattů (tj. sedm procent) více ve srovnání s hodnotou z roku 2018. V Evropě vzrostla kapacita obnovitelných zdrojů ve stejném období z 538 na 573 GW, tedy o 6,5 %.
Jak rostly jednotlivé typy elektráren?
Podívejme se nyní v bodech, jak si vedly v globálním i evropském měřítku jednotlivé typy obnovitelných zdrojů:
- Vodní energie - celosvětově stoupla ze 1297 na 1310 GW (1 %), v Evropě pak ze 221,2 na 221,8 GW (0,2 %).
- Větrná energie - celosvětově stoupla z 564 na 622 GW (10 %), v Evropě pak ze 182 na 196 GW (6 %).
- Solární energie - celosvětově stoupla ze 489 na 586 GW (20 %), v Evropě pak ze 122 na 141 GW (16 %).
V Česku vypadá situace následovně: celková kapacita obnovitelných zdrojů vzrostla ze 4,265 na 4,349 GW, tedy o necelá dvě procenta. V případě vodní energie mírně klesla z 2,264 na 2,263 GW. Dařilo se „větrníkům“, jejichž celková instalovaná kapacita během roku stoupla ze 316 MW na 339 MW, tedy o více než sedm procent. Poněkud překvapivě však klesla kapacita solárních elektráren - z 2,075 GW v roce 2018 na loňských 2,070 GW.
Rub a líc téže mince
To všechno jsou sice dobré zprávy, avšak Dharna Noor v magazínu Gizmodo konstatuje, že to stále nestačí. Abychom dokázali zabránit klimatické katastrofě, je nutné stoprocentně přejít na obnovitelné zdroje energie. V praxi to bude znamenat nutnost zvýšit investice do infrastruktury obnovitelných elektráren do roku 2030 až na dvojnásobek.
Jistě je skvělé, že Spojené státy a Evropa zavírají zařízení na uhlí, ropu a zemní plyn. Neřeší to ale situaci v regionech, které potřebují více energie, aby zajistily, že všichni obyvatelé budou moci uspokojit své základní potřeby. Například Afrika, která je nejchudším kontinentem světa, loni zvýšila svou obnovitelnou kapacitu pouze asi o 4 procenta.
Kompletní přechod na obnovitelné zdroje sice bude stát miliardy dolarů, ale stále je to levnější než řešení následků globálního oteplování. V současné době situaci do značné míry komplikuje pandemie nemoci COVID-19, kvůli které došlo k zastavení výroby v některých podnicích a komplikacím v dodávkách komponent mezi kontinenty.
Co říkáte na vývoj v oblasti obnovitelných zdrojů?
Zdroje: earther.gizmodo.com, irena.org.