V polském Krakově zakázali topit uhlím a dřevem
Napsal: pát pro 06, 2019 11:04 amDobrý den,
máme tu pátek, což znamená, že přinášíme další článek k diskuzi i zamyšlení. Tentokrát se podíváme k našim severním sousedům na možná poněkud kontroverzní opatření.
Přeji hezký den.
Karel Kilián
V polském Krakově zakázali topit uhlím a dřevem
Na našem diskuzním fóru vyvolalo značný ohlas vlákno Neziskovky, dotace a poleno do krbu uz nehodis!, kde v prvním příspěvku odkazujeme na reportáž České televize V Krakově zakázali topit uhlím a dřevem. Lidem se lépe dýchá.
V kostce jde o to, že město zcela zakázalo vyhláškou z roku 2016 topení tuhými palivy - konkrétně uhlím a dřevem. Zákaz platí od září tohoto roku a podle úředníků vedl ke zlepšení smogové situace. Již v srpnu informovala o tomto opatření organizace Hnutí DUHA s tím, že „Česko by se mělo inspirovat“.
Krakovský zákaz
Zákaz používání tuhých paliv se vztahuje nejen na kamna a pece, ale také na kotle, krby a stacionární grily - tedy například na zahradní grily vyrobené z kamene či betonu trvale připevněné k zemi nebo grily pracující konzistentně na jednom místě.
K vytápění lze používat pouze zemní plyn s vysokým obsahem metanu nebo dusíku (včetně zkapalněného zemního plynu), propan-butan, zemědělský bioplyn nebo jiné druhy hořlavého plynu a lehký topný olej.
Obyvatelé budou moci nadále příležitostně používat sezónní skládací grily, protože ve smyslu předpisů se na ně ustanovení nevztahuje. Do problémů se ale mohou dostat restaurace, pizzerie a další podniky, používající k přípravě pokrmů pece a grily na dřevo či uhlí. Používání takových spotřebičů v gastronomických podnicích, které jsou v provozu na stejném místě po celý rok, bude možné pouze s povolením úřadů.
Vedení města se důkladně připravilo na topnou sezónu 2019/2020. Do ulic vyrážejí proškolení úředníci oddělení kvality ovzduší a pracovníci inspektorátu ochrany životního prostředí, kteří denně provádějí více než 4500 kontrol po celém městě. Analýzy znečištění jsou prováděny také pomocí sondy, termovizní kamery umístěné na dronu a monitoru prachu.
Restrikce nemohou chybět
V případě zjištění používání tuhých paliv může být na místě vyměřena pokuta ve výši od 20 do 500 polských zlotých, což je v přepočtu asi 120 až 3000 českých korun. Pokud hříšník odmítne zaplatit na místě, může u soudu dostat pokutu až 5000 zlotých (cca 30 000 Kč).
„Je třeba si uvědomit, že každý případ bude posuzován individuálně v závislosti na situaci. Při rozhodování o výši pokuty budou analyzovány a zohledněny všechny sociální, právní, technické a jiné aspekty,“ uvedla městská rada v Krakově.
Město se dlouhodobě snaží o snížení počtu topenišť na pevná paliva, nicméně ne vždy je to možné. Na jeho území tak zůstávají přinejmenším čtyři tisíce takových objektů. V mnoha případech brání přechodu na ekologičtější metodu vytápění finanční situace vlastníka nebo celkový technický stav budovy.
A pokuty se rozdávají!
Neuplynul ani týden a polská média informovala o prvních pokutách. Z mnoha případů zmiňují například provozovatele jednoho z výrobních závodů, který spaloval pásy dýhy. Městská stráž, která přestupek zachytila, ho poslala k soudu, kde majitele čeká pokuta až 5000 zlotých.
O nátuře některých obyvatel Krakova svědčí skutečnost, že první oznámení o výskytu podezřelého kouře z komína přišlo 1. září jen pár minut po půlnoci. Majitel krbu následně vysvětlil, že ho zapálil v sobotu večer, kdy zákaz ještě neplatil - přesto ale neunikl pokutě v blíže nespecifikované výši. Další osoba byla potrestána pokutou 300 zlotých za pálení odpadu v krbu.
Situace tak do jisté míry připomíná zavedení zákazu kouření v provozovnách stravovacích služeb v Česku. Ten začal platit 31. května 2017 a první telefonát na policejní tísňové lince zaznamenali taktéž několik minut po půlnoci. Čeští policisté však začali rozdávat pokuty až mnohem později.
Dočkáme se zákazu uhlí a dřeva v Česku?
Jak jsme zmínili v úvodu - myšlenka zakázat používání tuhých paliv se očividně zalíbila ekologickým aktivistům. Hnutí DUHA konstatuje, že Česká republika má hned po Polsku druhé nejhorší ovzduší v rámci Evropské unie. Jediným plánovaným opatřením v tomto směru je zatím zákaz kotlů 1. a 2. emisní třídy od září 2022.
Jiří Koželouh, vedoucí programu Klima, energetika a odpady, řekl: „Potřebujeme být podobně ambiciózní jako Poláci, pokud mají lidé dýchat čistý vzduch, na který mají právo.“ Nutno podotknout, že obyvatelům Krakova pomohl ke změně vytápění „Program na omezení emisí“, v jehož rámci bylo možné získat dotaci ve výši až 90 % ceny nového kotle.
Pokusili jsme se zjistit, jak vypadá situace u nás a počátkem týdne jsme oslovili tiskové mluvčí Ostravy, Havířova a Karviné s otázkou, zda vedení města zvažovalo nebo zvažuje omezení či úplný zákaz používání tuhých paliv na svém území. Ani v jednom případě jsme se však do uzávěrky nedočkali odpovědi.
Co si myslíte o zákazu topit uhlím a dřevem?
Zdroje: tvn24.pl, tvn24.pl, krakow.pl, pb.pl, ekolist.cz, ct24.ceskatelevize.cz, idnes.cz.
máme tu pátek, což znamená, že přinášíme další článek k diskuzi i zamyšlení. Tentokrát se podíváme k našim severním sousedům na možná poněkud kontroverzní opatření.
Přeji hezký den.
Karel Kilián
V polském Krakově zakázali topit uhlím a dřevem
Na našem diskuzním fóru vyvolalo značný ohlas vlákno Neziskovky, dotace a poleno do krbu uz nehodis!, kde v prvním příspěvku odkazujeme na reportáž České televize V Krakově zakázali topit uhlím a dřevem. Lidem se lépe dýchá.
V kostce jde o to, že město zcela zakázalo vyhláškou z roku 2016 topení tuhými palivy - konkrétně uhlím a dřevem. Zákaz platí od září tohoto roku a podle úředníků vedl ke zlepšení smogové situace. Již v srpnu informovala o tomto opatření organizace Hnutí DUHA s tím, že „Česko by se mělo inspirovat“.
Krakovský zákaz
Zákaz používání tuhých paliv se vztahuje nejen na kamna a pece, ale také na kotle, krby a stacionární grily - tedy například na zahradní grily vyrobené z kamene či betonu trvale připevněné k zemi nebo grily pracující konzistentně na jednom místě.
K vytápění lze používat pouze zemní plyn s vysokým obsahem metanu nebo dusíku (včetně zkapalněného zemního plynu), propan-butan, zemědělský bioplyn nebo jiné druhy hořlavého plynu a lehký topný olej.
Obyvatelé budou moci nadále příležitostně používat sezónní skládací grily, protože ve smyslu předpisů se na ně ustanovení nevztahuje. Do problémů se ale mohou dostat restaurace, pizzerie a další podniky, používající k přípravě pokrmů pece a grily na dřevo či uhlí. Používání takových spotřebičů v gastronomických podnicích, které jsou v provozu na stejném místě po celý rok, bude možné pouze s povolením úřadů.
Vedení města se důkladně připravilo na topnou sezónu 2019/2020. Do ulic vyrážejí proškolení úředníci oddělení kvality ovzduší a pracovníci inspektorátu ochrany životního prostředí, kteří denně provádějí více než 4500 kontrol po celém městě. Analýzy znečištění jsou prováděny také pomocí sondy, termovizní kamery umístěné na dronu a monitoru prachu.
Restrikce nemohou chybět
V případě zjištění používání tuhých paliv může být na místě vyměřena pokuta ve výši od 20 do 500 polských zlotých, což je v přepočtu asi 120 až 3000 českých korun. Pokud hříšník odmítne zaplatit na místě, může u soudu dostat pokutu až 5000 zlotých (cca 30 000 Kč).
„Je třeba si uvědomit, že každý případ bude posuzován individuálně v závislosti na situaci. Při rozhodování o výši pokuty budou analyzovány a zohledněny všechny sociální, právní, technické a jiné aspekty,“ uvedla městská rada v Krakově.
Město se dlouhodobě snaží o snížení počtu topenišť na pevná paliva, nicméně ne vždy je to možné. Na jeho území tak zůstávají přinejmenším čtyři tisíce takových objektů. V mnoha případech brání přechodu na ekologičtější metodu vytápění finanční situace vlastníka nebo celkový technický stav budovy.
A pokuty se rozdávají!
Neuplynul ani týden a polská média informovala o prvních pokutách. Z mnoha případů zmiňují například provozovatele jednoho z výrobních závodů, který spaloval pásy dýhy. Městská stráž, která přestupek zachytila, ho poslala k soudu, kde majitele čeká pokuta až 5000 zlotých.
O nátuře některých obyvatel Krakova svědčí skutečnost, že první oznámení o výskytu podezřelého kouře z komína přišlo 1. září jen pár minut po půlnoci. Majitel krbu následně vysvětlil, že ho zapálil v sobotu večer, kdy zákaz ještě neplatil - přesto ale neunikl pokutě v blíže nespecifikované výši. Další osoba byla potrestána pokutou 300 zlotých za pálení odpadu v krbu.
Situace tak do jisté míry připomíná zavedení zákazu kouření v provozovnách stravovacích služeb v Česku. Ten začal platit 31. května 2017 a první telefonát na policejní tísňové lince zaznamenali taktéž několik minut po půlnoci. Čeští policisté však začali rozdávat pokuty až mnohem později.
Dočkáme se zákazu uhlí a dřeva v Česku?
Jak jsme zmínili v úvodu - myšlenka zakázat používání tuhých paliv se očividně zalíbila ekologickým aktivistům. Hnutí DUHA konstatuje, že Česká republika má hned po Polsku druhé nejhorší ovzduší v rámci Evropské unie. Jediným plánovaným opatřením v tomto směru je zatím zákaz kotlů 1. a 2. emisní třídy od září 2022.
Jiří Koželouh, vedoucí programu Klima, energetika a odpady, řekl: „Potřebujeme být podobně ambiciózní jako Poláci, pokud mají lidé dýchat čistý vzduch, na který mají právo.“ Nutno podotknout, že obyvatelům Krakova pomohl ke změně vytápění „Program na omezení emisí“, v jehož rámci bylo možné získat dotaci ve výši až 90 % ceny nového kotle.
Pokusili jsme se zjistit, jak vypadá situace u nás a počátkem týdne jsme oslovili tiskové mluvčí Ostravy, Havířova a Karviné s otázkou, zda vedení města zvažovalo nebo zvažuje omezení či úplný zákaz používání tuhých paliv na svém území. Ani v jednom případě jsme se však do uzávěrky nedočkali odpovědi.
Co si myslíte o zákazu topit uhlím a dřevem?
Zdroje: tvn24.pl, tvn24.pl, krakow.pl, pb.pl, ekolist.cz, ct24.ceskatelevize.cz, idnes.cz.
