V Evropě je dost místa pro větrné elektrárny
Napsal: pát srp 30, 2019 12:14 pmPřeji pěkný den,
a protože je pátek, mám pro Vás další článek ke čtení, zamyšlení i diskuzi. Tentokrát se podíváme na výzkum, který se zabýval otázkou, nakolik je reálné využití větrných elektráren v Evropě.
Karel Kilián
V Evropě je dost místa pro větrné elektrárny
Co kdybychom chtěli celou Evropu zásobovat energií z větrných elektráren? Možná vás napadne, že v takovém případě by byl potřeba obrovský prostor a „větrníky“ bychom viděli prakticky všude, kam dohlédneme. Má tento způsob získávání obnovitelné energie šanci stát se životaschopnou náhradou za naše současné zdroje?
Na tuto otázku se zaměřil výzkum dánské Aarhuské univerzity, britské Imperial College Business School a několika dalších institucí. Hned na začátku článku můžeme prozradit, že v Evropě je dost prostoru k umístění takového počtu větrných turbín, který by stačil k pokrytí energetických potřeb celého světa.
Jak probíhala studie
„Postupný rozvoj větrných elektráren, instalovaných na pevnině, je pro Evropu důležitou součástí přechodu k energetickému systému poháněnému distribuovanými obnovitelnými a nízkouhlíkovými zdroji,“ uvádí vědci ve svém příspěvku.
Studie simulovala a hodnotila potenciál budoucích instalací větrných elektráren v Evropě. Brala přitom v úvahu všechna regionální sociálně-technická omezení a předpisy, platné pro využívání tohoto zdroje elektrické energie.
Veškeré informace byly promítány do mapových podkladů pomocí prostorové analýzy. Vstupy vycházely ze souboru údajů sestavených ze satelitních snímků a veřejných databází týkajících se elektřiny, plánování a dalších dimenzí.
Místa je dost. Ale co s tím?
Vědci došli k závěru, že zhruba 46 % evropského území, tedy asi 4,9 milionů čtverečních kilometrů, by bylo možné využít k výstavbě větrných elektráren. Vyloučili přitom lokality v blízkosti obydlených regionů, stejně tak vynechali chráněné a těžko dostupné oblasti, jako jsou například hory.
Analýza je skutečně podrobná a bere ohled i na umístění domů, továren, dopravní infrastruktury a oblasti omezené z vojenských nebo politických důvodů. Pochopitelně vynechává i místa, která jsou nevhodná pro instalaci „větrníků“ například z důvodu terénních podmínek. Díky dostatečně podrobným podkladům dokázal výzkumný tým identifikovat více než trojnásobek pevninského větrného potenciálu v Evropě než předchozí studie.
Celkem by tímto způsobem bylo možné nainstalovat až 11,6 milionů větrných turbín, které vyprodukují 52,5 terrawattů elektřiny, což odpovídá 1 MW na každých 16 obyvatel. To by stačilo nejen k pokrytí současné poptávky, ale dokonce i k uspokojení celosvětové spotřeby všech odvětví od nynějška až do roku 2050.
Obrovský nevyužitý potenciál
Evropa má tedy možnost produkovat více než stokrát větší množství energie, než jaké v současné době vyrábí prostřednictvím pobřežních větrných elektráren. Benjamin Sovacool, profesor energetické politiky na Univerzitě v Sussexu, k tomu uvedl: „Studie není jen plánem rozvoje, ale i jakýmsi průvodcem pro tvůrce politik, který ukazuje potenciál toho, co lze ještě udělat a kde existují hlavní příležitosti.“
Dále dodává: „Samozřejmě neříkáme, že bychom měli instalovat turbíny na všech identifikovaných místech, ale studie ukazuje obrovský potenciál větrné energie v celé Evropě, který je třeba využít, pokud chceme zabránit klimatické katastrofě.“
Peter Enevoldsen, odborný asistent v Centru pro energetické technologie při Aarhus University, řekl: „Kritici budou bezpochyby argumentovat, že nepravidelnost větru způsobí, že větrná energie na pevnině nebude schopna vyhovět poptávce. Ale i bez zohlednění vývoje technologie větrných turbín v nadcházejících desetiletích je větrná energie na moři nejlevnějším vyspělým zdrojem obnovitelné energie.“
Bude Evropa plná „větrníků“?
Studie nabízí pečlivě vypracovaný, vícerozměrný a podrobný atlas možného vývoje větrné energie na pevnině, který může napomoci budoucí energetické politice, výzkumu a plánování. Podle něj mají největší potenciál pro instalaci větrných elektráren Turecko, Rusko a Norsko.
Na dalších místech jsou pak velké části západní Evropy, a to zejména kvůli příznivým rychlostem větru a plochému terénu. Studie tak dochází k závěru, že evropský větrný potenciál na pevnině je větší, než se původně odhadovalo.
Co myslíte, bude za pár let Evropa plná „větrníků“?
Zdroje: digitaltrends.com, sciencedirect.com, sciencedaily.com.
a protože je pátek, mám pro Vás další článek ke čtení, zamyšlení i diskuzi. Tentokrát se podíváme na výzkum, který se zabýval otázkou, nakolik je reálné využití větrných elektráren v Evropě.
Karel Kilián
V Evropě je dost místa pro větrné elektrárny
Co kdybychom chtěli celou Evropu zásobovat energií z větrných elektráren? Možná vás napadne, že v takovém případě by byl potřeba obrovský prostor a „větrníky“ bychom viděli prakticky všude, kam dohlédneme. Má tento způsob získávání obnovitelné energie šanci stát se životaschopnou náhradou za naše současné zdroje?
Na tuto otázku se zaměřil výzkum dánské Aarhuské univerzity, britské Imperial College Business School a několika dalších institucí. Hned na začátku článku můžeme prozradit, že v Evropě je dost prostoru k umístění takového počtu větrných turbín, který by stačil k pokrytí energetických potřeb celého světa.
Jak probíhala studie
„Postupný rozvoj větrných elektráren, instalovaných na pevnině, je pro Evropu důležitou součástí přechodu k energetickému systému poháněnému distribuovanými obnovitelnými a nízkouhlíkovými zdroji,“ uvádí vědci ve svém příspěvku.
Studie simulovala a hodnotila potenciál budoucích instalací větrných elektráren v Evropě. Brala přitom v úvahu všechna regionální sociálně-technická omezení a předpisy, platné pro využívání tohoto zdroje elektrické energie.
Veškeré informace byly promítány do mapových podkladů pomocí prostorové analýzy. Vstupy vycházely ze souboru údajů sestavených ze satelitních snímků a veřejných databází týkajících se elektřiny, plánování a dalších dimenzí.
Místa je dost. Ale co s tím?
Vědci došli k závěru, že zhruba 46 % evropského území, tedy asi 4,9 milionů čtverečních kilometrů, by bylo možné využít k výstavbě větrných elektráren. Vyloučili přitom lokality v blízkosti obydlených regionů, stejně tak vynechali chráněné a těžko dostupné oblasti, jako jsou například hory.
Analýza je skutečně podrobná a bere ohled i na umístění domů, továren, dopravní infrastruktury a oblasti omezené z vojenských nebo politických důvodů. Pochopitelně vynechává i místa, která jsou nevhodná pro instalaci „větrníků“ například z důvodu terénních podmínek. Díky dostatečně podrobným podkladům dokázal výzkumný tým identifikovat více než trojnásobek pevninského větrného potenciálu v Evropě než předchozí studie.
Celkem by tímto způsobem bylo možné nainstalovat až 11,6 milionů větrných turbín, které vyprodukují 52,5 terrawattů elektřiny, což odpovídá 1 MW na každých 16 obyvatel. To by stačilo nejen k pokrytí současné poptávky, ale dokonce i k uspokojení celosvětové spotřeby všech odvětví od nynějška až do roku 2050.
Obrovský nevyužitý potenciál
Evropa má tedy možnost produkovat více než stokrát větší množství energie, než jaké v současné době vyrábí prostřednictvím pobřežních větrných elektráren. Benjamin Sovacool, profesor energetické politiky na Univerzitě v Sussexu, k tomu uvedl: „Studie není jen plánem rozvoje, ale i jakýmsi průvodcem pro tvůrce politik, který ukazuje potenciál toho, co lze ještě udělat a kde existují hlavní příležitosti.“
Dále dodává: „Samozřejmě neříkáme, že bychom měli instalovat turbíny na všech identifikovaných místech, ale studie ukazuje obrovský potenciál větrné energie v celé Evropě, který je třeba využít, pokud chceme zabránit klimatické katastrofě.“
Peter Enevoldsen, odborný asistent v Centru pro energetické technologie při Aarhus University, řekl: „Kritici budou bezpochyby argumentovat, že nepravidelnost větru způsobí, že větrná energie na pevnině nebude schopna vyhovět poptávce. Ale i bez zohlednění vývoje technologie větrných turbín v nadcházejících desetiletích je větrná energie na moři nejlevnějším vyspělým zdrojem obnovitelné energie.“
Bude Evropa plná „větrníků“?
Studie nabízí pečlivě vypracovaný, vícerozměrný a podrobný atlas možného vývoje větrné energie na pevnině, který může napomoci budoucí energetické politice, výzkumu a plánování. Podle něj mají největší potenciál pro instalaci větrných elektráren Turecko, Rusko a Norsko.
Na dalších místech jsou pak velké části západní Evropy, a to zejména kvůli příznivým rychlostem větru a plochému terénu. Studie tak dochází k závěru, že evropský větrný potenciál na pevnině je větší, než se původně odhadovalo.
Co myslíte, bude za pár let Evropa plná „větrníků“?
Zdroje: digitaltrends.com, sciencedirect.com, sciencedaily.com.
