Automatický prepínač FVE a Public power

[? Tom_007]

Nemáte náhodou někdo tento přepínač rozebraný? Můj se mi trošku připekl, mým nedopatřením. Našel jsem natavený mikrospínač, ale potřeboval bych zjistit odpor těch dvou cívek. Ta jedná, u toho špatného mikrospínače, je taková divná. Nevím zda je to jen natavený obal, lepidlo nebo něco i v cívce, proto bych si potřeboval ověřit odpor. Předem děkuji.

[tomas]

Co dodělat plastový kryt na svorky třeba 3D tiskárna. Nebo jiný kus plastu?

už se prodává verze i s krytem svorek
https://www.aliexpress.com/item/1005002 ... 1802mA9eQp
viewtopic.php?f=117&t=311&start=600#p170996

[? Ltd-mp]

Dají se tyto ATS přepínače ovládat dálkově? Jedná se o zelené svorky AR a AN? Chtěl bych provést zapojení s napěťovým relé. Při plném stavu baterie připojí další zátěž k hybridnímu měniči a zase při klesnutí pod určitou úroveň připojí zátěž zpět na síť. Např. lednice. Pokud takto máte zapojeno, jaké relé máte odzkoušeno? Na zimu bych to dal do manuálu a provozoval měnič v UTI. Je tento ATS k tomu vubec vhodný? Mohlo by k přepnutí dojít i několikrát za den. Děkuji za názor.

[? Leo]

Zdravím Vás.
Mužete prosím napsat nějake zkušeností po těch těch 3 letech?
Kolik Vám toho shořelo a zda se restartuje počitač nebo televize při přepnuti?
Děkují moc.

[? vašek]

Pokud se přepne ráno a pak večer "chvíli "vydrží. Pokud několikrát za den 10-50 do 1/2 roka k.o. .Buď schoří cívka nebo se ohnou kontakty. Měl jsem jich několik. Přepínání , jak co. Spínané zdroje ,kromě řídící jednotky peletového hořáku o.k . Starý mrazák nic moc . Přešel jsem na vlastní recept . Přepínat kolem nuly bez kopanců a hoření kontaktů, mi přijde lepší.

[? mirekcafa]

co znamená přepínat kolem nuly??

[? vašek]

Nechci ,aby se mi potkala sínusovka sítě proti sínusovce měniče . V opačné polaritě.

[? mirekcafa]

Stále jako laik nevím o co jde...mohl by jsi prosím podrobněji?

[? Soban]

Prostě pro bezproblémové přepnutí - aby to zařízení ustály, musí být přepnutí co nejrychlejší a oboje sítě musí být synchronizované.

[? mirekcafa]

Ok, díky, myslel jsem že to je nějaká další možnost přepínání...a ta sychronizace? zhruba vím o co jde, ale jak toho dosáhnout mi není jasné.

[? Pawel]

Proč by se měl potkávat proud z měniče s DS? To nikdy nedopadne dobře.

[PetrP]

Používám 4 tyto pepínače už asi rok. Ale každý přepínač mám zapojený ještě přes další dvě relé, která odepínají/připínají oba zdroje (měnič a DS) na vstupech přepínačů. Takže nejdřív se jeden zdroj odpojí a po nějaké prodlevě se připojí druhý, čímž přepínač zároveň přepne. Takže samotný přepínač přepíná vždy z nulového napětí do právě připojeného zdroje. Ta krátká pauza zajišťujě, aby se nepotkaly sínusovky v opačných půlvlnách. Takže přepínač, který ovládá napájení pro spotřebiče s motorem (pračka, lednička, čerpadlo, mikrovlnka ...) má pauzu asi 3 vteřiny. Ty spotřebiče to zvládnou bez problémů. Hlavně u pračky jsem měl strach, aby nezapomněla nastavený program, ale je rozumná a když jí na pár vteřin vypadne elektřina, pokračuje po přepnutí hned tam kde skončila. Stejný princip s prodlevou je i u vedení pro počítače, routery, síťový disk a další IT záležitosti, protože to mám všechno na UPSkách. Problém byl jen s elektrickou varnou deskou, která prostě tak velký výpadek nedala a vypnula se, takže se pak muselo vaření znovu zapnout, což bylo nesmírně otravné. Takže varná deska je napojená na jiný přepínač, kterému jsem přes odpojivací relátka dal prodlevu asi 100ms a to už varná deska zvládne bez "resetu" nastaveného vaření. Podobně jen s krátkou prodlevou je řešen i okruh pro televizi a pár dalších drobností, kde ten výpadek taky není poznat, televize se při tak krátkém výpadku nevypne. Ale zrovna varná deska, varná konvice, trouba a podobné spotřebiče by neměly mít problém i bez oddělovacích relé, tedy asi by šlo oba zdroje připojit na přepínač přímo. Ale přeci jen to nechám jak to je, aby nehořel oblouk na odpínaných kontaktech v přepínači, protože ta varná deska může brát i přes 5 kW. Celé to řídí arduino a ta relátka odpojující/připojující zdroje před přepínači jsou na 30A/220V s optickými oddělovači od ovládací elektroniky arduina. Zatím mě to tak funguje asi rok a nic neodešlo - ani některý z přepínačů či relé nebo spotřebičů. Snad to tak zůstane.

[? mirekcafa]

jo...pochopil jsem, ATSka přepne bez proudu, překvapují mě ty 3 vteřiny, myslel jsem že to má být co nejrychleji přepnutý.

[? jova]

Já přepínám ATS spínače na jednotlivé fáze „mžikově“ v okamžiku, kdy se skutečně sfázuje daná fáze sítě s měničem. Mám tam na to obvod, který hlídá to sfázování a teprve v okamžiku, kdy „sedí sínusovky na sobě“, dojde k přepnutí. Není to ale vhodné pro rychlé přepínání, někdy trvá i několik desítek sekund než ten stav nastane.
Zdálo se mi to jako nejšetrnější způsob. Mám to tak ¾ roku a zatím při přepnutí na žádném spotřebiči problém nenastal.

[? Soban]

Já mám měnič sfázovaný se sítí takže přepínač přepíná pouze jednu stejnou fázi, takže je to sfázované OK.
Přepínač je na 100A (čínských) takže by měl 25A (českých) vydržet a stejně je tam max 13A.

[? jova]

Já přepínám ze 3 fází na jednu a naopak, proto fázuju a spínám postupně.

[? mirekcafa]

Já mám měnič sfázovaný se sítí takže přepínač přepíná pouze jednu stejnou fázi, takže je to sfázované OK.
Přepínač je na 100A (čínských) takže by měl 25A (českých) vydržet a stejně je tam max 13A.

Jestli ti dobře rozumím tak máš spotřebiče na fázi z DS a tu fázi vedeš do měniče a přez něho zas na spotřebiče. Když se to přepne tak je to stále na jedný fázi. (pak je tam ale ten přepínač zbytečný ne?)
Druhá možnost je mít měnič od DS odpojený a jet na baterky. Co je lepší? a proč?

[PetrP]

jo...pochopil jsem, ATSka přepne bez proudu, překvapují mě ty 3 vteřiny, myslel jsem že to má být co nejrychleji přepnutý.

Mám to tak kvůli motorům ve spotřebičích. Aby se po odpojení stávajícího zdroje dotočily pokud možno do zastavení. Když nově připínaný zdroj má posunutou sínusovku, aby ten motor při dobíhání, kdy vlastně funguje jako generátor, nedostal "ránu" od jinak fázově posunutého napětí nově připínaného zdroje, než které v tu chvíli ten motor generuje sám svým dobíháním. Možná je to u moderních spotřebičů zbytečné to čekání, to nevím, ale pocitově jsem si řekl, že raději delší pauza než kratší.

Ono k tomu přepínání moc často nedochází, protože arduino hlídá napětí beterky, která má 18 kWh. Z měničů na DS přepne přepínač s napojenými menšími spotřebiči až když je v baterce už jen asi 20% energie, zpět z DS na měniče přepne po nabití baterky nad 50%. Takže teď v zimě se nepřepíná i několik dní, protože není slunce. A když už se přepne na měniče, tak to minimálně dva dny vydrží bežet z baterky.

Navíc u větších spotřebičů (žroutů - pračka, varná deska, trouba atd.) napojených na jiný přepínač mám režim pracovně nazvaný Zima (tak se jmenuje proměnná v arduinu ), a do tohoto režimu to spadne při vybití baterky pod 40% kdy se přepnou žrouti na DS. Když je to v režimu Zima, tak ten nedovolí přepnutí těchto žroutů zpět na měnič dokud není baterka nabitá úplně a z přebytků FV se alespoň dvě hodiny nenahřívá bojler. Až když by bylo slunce tolik, že baterka je nabušená a dokonce dvě hodiny běžel z měniče bojler, režim zima se deaktuvuje a připojí se velké spotřebiče. Tím trochu šetřím přepínače, relátka a baterku, protože se nepřepíná každou chvilku tam a zpět pokaždé když výjde/zajde slunce.

Do bojleru se vytěžují přebytky a zapíná se přes polovodičové relé principem trochu podobným kybosovu vytěžovači, ale relé je ovládané arduinem.

Jiné menší spotřebiče jako počítače, TV a podobně se z DS na měnič přepínají při nabití baterky nad 50%. Zpět na DS se to přepne při vybití pod 20%. Tento přepínač od března či dubna až do listopadu na DS nepřepnul vůbec, od jara do podzimu to slunce ve spolupráci s baterkou zvládli jet na elektřinu zdarma. Teď v zimě je to většinu času zase spíše na DS, třeba tři dny se jede za peníze z DS a pak na den či dva to přepne na měnič a jede se zdarma z baterky. Takže tento přepínač tak 2x do týdne teď přes zimu přepne, jinak 3/4 roku se nehne a jede furt z měniče.

Přepínač pro žrouty nepřepnul teď přes zimu na měnič snad už měsíc, jede pořád z DS. V létě to naopak žrouty mezi DS a měničem občas přepne, třeba když je dva dny zataženo nebo se víc pere v pračce.

Odhadem bych řekl, že při tomto nastavení a rozhození různých typů spotřebičů na různé přepínače s různě nastavenými limity nabití baterky dochází u přepínačů zhruba ke 30 až 50 přepnutím za rok. V léte častěji přepínají přepínače žroutů a v zimě jsou skoro pořád na DS. Naopak přepínač pro PC, TV a podobné drobky nepřepne na DS od jara do podzimu prakticky vůbec, přes zimu přepne mezi měničem a DS tak dvakrát či třikrát za týden.

Jestli, jak tu někdo uváděl, mají ty přepínače výrobcem udávanou životnost 500 přepnutí, mohly by těch deset let vydržet. Stojí to pár stokorun, takže za mě dobrý.

[? Soban]

Jestli ti dobře rozumím tak máš spotřebiče na fázi z DS a tu fázi vedeš do měniče a přez něho zas na spotřebiče. Když se to přepne tak je to stále na jedný fázi. (pak je tam ale ten přepínač zbytečný ne?)
Druhá možnost je mít měnič od DS odpojený a jet na baterky. Co je lepší? a proč?

Není zbytečý protože co když vypnu měnič? Tak budu bez elektřiny (předtím jsem tam měl ruční přepínač).

Prostě když z nějakého důvodu nebude napětí od měniče tak se to samo přepne na DS pokud je na DS napětí.

[? mirekcafa]

jasně...chápu, dík za vysvětlení