Fórum MyPower.CZ

Vidíš. Pravda.

No třeba by ti pan Li-u nějaký papíry i CE poslal kdyby se člověk optal.

Jsi si jistý, že se v EU nesmí "čínský šmejd" používat? Věřil bych, že se to v EU nesmí prodávat, ale požívat nevím. Jen mé domněnky....

Dovolil bych si vás trochu uvést do "právnického státu" - na jednoho elektrikáře připadají tři až čtyři právníci. Rozvaděč je výrobek, tj vyrábí ho výrobce, který k tomu musí dodat potřebnou dokumentaci (viz zákon 22 o výrobcích) , a pokud jde o DBO - "částečně typově ověřená rozvodnice", tak musí doložit splnění podmínek návrhu, jednou z nich je třeba oteplení rozvaděče při osazení danými součástkami. Po vyrobení výrobce DBO provede kusovou zkoušku, vystaví k tomu dokumentaci včetně návodu k obsluze a instalaci, charakteristiky rozhraní a.t.d. a na rozvaděč dá výrobní štítek. Revizní technik rozvaděč při výchozí revizi nereviduje, pouze přívod a vývody z něj, ale to už je instalace, a proto se revizní zpráva nazývá "zpráva o revizi el. instalace". Pokud rozvaděč není DBO
tak se ověřuje zkratová odolnost, izolační zkouška nestačí jen 500V a.t.d., vzdušné a povrchové vzdálenosti... tomuhle se normální výrobce rozvaděče vyhne, už proto, že to někdo musí zaplatit. Výrobci přístrojů a skříní obvykle mají nějaký návrhový systém, kde s použitím jejich komponentu dokáže "výrobce" vytvořit odpovídající dokumentaci. Výjimka je http://overeninavrhu.cz kde se za darmo dá vytvořit dokumentace k rozvaděči z komponent Bonega, z ostatních za peníze... Ale pokud se ve skutečnosti použijí jiné komponenty, než je specifikováno v "ověření návrhu" tak je celá dokumentace k rozvaděči neplatná... Potom výrobcem rozvaděče může být někdo kdo na to má živnost a odpovídající paragraf vyhlášky 50... Ještě bych si dovolil upozornit na nástrahy tohoto ve chvíli, kdy někdo řekne: přidej mi tady do rozvaděče dva jističe na xxx a chránič na zzz... potom ten, co tohle udělá, je nový výrobce rozvaděče, a měl by dodat kompletní dokumentaci...

PavelR píše:

Vidíš. Pravda.

No třeba by ti pan Li-u nějaký papíry i CE poslal kdyby se člověk optal.

Je faktem, že Číňan dokáže namalovat ledasco. Dalším faktem je, že na to stejně nebudu mít patřičné oprávnění k tvorbě dokumentace. No v tomto směru mi přijde, že už nikdo si nic nesmí udělat, protože co kdyby.

Dagus píše:

PavelR píše:

Vidíš. Pravda.

No třeba by ti pan Li-u nějaký papíry i CE poslal kdyby se člověk optal.

Je faktem, že Číňan dokáže namalovat ledasco. Dalším faktem je, že na to stejně nebudu mít patřičné oprávnění k tvorbě dokumentace. No v tomto směru mi přijde, že už nikdo si nic nesmí udělat, protože co kdyby.

Tady nejde o to že by kdyby ale o to abysme se proinvestovali do blahobytu...ale jen některých...

Dagus píše:

PavelR píše:

Vidíš. Pravda.

No třeba by ti pan Li-u nějaký papíry i CE poslal kdyby se člověk optal.

Je faktem, že Číňan dokáže namalovat ledasco. Dalším faktem je, že na to stejně nebudu mít patřičné oprávnění k tvorbě dokumentace. No v tomto směru mi přijde, že už nikdo si nic nesmí udělat, protože co kdyby.

Ano ale i to je řešitelný.
Pokud by byly potřebný papíry ať je to jak je to tak to pak už projektant za úplatu zkreslit může.
Větší problém aby to bylo naprosto legální vidím v tom co psal kodl. Kdo to vyrobí repektive kdo se upíše na výrobní štítek rozváděče. A vydá oficiální dokumentaci aby to bylo neprůstřelný v případě průseru jakéhokoliv druhu.

Kdy vlastně nastrává problém s DIY rozvaděčem? Až to zapálí sousedův barák nebo to někoho zabije. Do té doby není žalobce...

No přál bych vám vidět co mají třeba v některých nemocnicích jako přepínače nouzového zdroje, např. žádná mechanická blokace, ale hlavně že na tom mají CE. Zlatý Jotty.

Dagus píše:

A prosimtě jak se na tenhle přepínač dívá revizní technik? Ty to precijen děláš na profesionální úrovni, tak se ptám. Přijde mi to jako nerevidovatelné, pokud se o to zařízení bude revizní technik zajímat.
Teď jsem si našel hezkej blog o vysvětlení pojmu tn-c tn-s tn-c-s. Bylo mi záhadou ta tn-s jak jsi psal že máš za. Ono pokud má měnič ground relay, tak je i za měničem tn-c a pak se může pokračovat v tn-c-s, ale tn-s by to bylo jen pokud by nebylo ground relay a to by byla asi IT síť, pokud by se jelo offgrid ne? Ale tn-s už se z toho asi stát nemůže ne, respektive možná jo bez ground relay a když jede na aku, ale jak se přepne na ds, tak to hned bude tn-c-s ne?
Nehaním jen si ujasnuji jak se kdy ten měnič chová, respektive jak se značí ta síť. Pokud bych nepoužil ground relay, tak by ta síť byla na ds a bez ds rozdílná ne? No jsem zvědavej na kamaráda projektanta co mi to bude malovat, jak z toho bude nadšenej
https://janhlavaty.cz/2014/12/tn-c-tn-c-s-tn-s/

Ještě se mi nestalo aby nějaký revizní technik chtěl nějaký certifikát na použitý přístroj v rozvaděči. Prostě změří impedanci, izolační stav, zkontroluje krytí z hlediska prostředí, shodu s dokumentací skutečného stavu.
Investor rozhoduje o tom co zaplatí, revizního technik řeší hlavně bezpečnost pokud se s investor nedohodne jinak. Například v Temelíně a Dukovanech řeší i seizmickou odolnost rozvaděčů.
Certifikáty chtějí někteří investoři u dotovaných projektů aby je předali úředníkem a to většinou jen pro panely, střídače, akumulátory, o tom zbytku nemají přehled ani většinou neví na co to je. Certifikát na vypínač, pojistku atd... ještě nikdo nechtěl. Ono jde požadovat i certifikát ke každému použitému šroubu a matici a i k použité konstrukční oceli že je to opravu ocel, atd...
Omlouvám se správně jsem měl napsat TN-C-S. Zemnící relé nepoužívám u TN-C je to nesmysl. PEN ani PE se nesmí rozpojovat. A když si někdo rozpojí N tak u třech fází to také většinou se spotřebiči dopadne velmi špatně.

Díky za pohled z reálné praxe. Vážím si toho, že mi na moje "tupé" otázky odpovídáš a máš s náma trpělivost a až přijede přepínač, tak ho vklidu použiji. Díky.

Aky je rozdiel medzi verziou pre solar a verziou pre generator?

Este otazka, ci som spravne porozumel ako ten cinan funguje. Mam 2x trvaly zdroj, A (menic) a B (DS). Ak chcem mat na vystupe prepinaca U nap. z menica, privediem 220 na AR-AN, ked z DS tak nap. z AR-AN odpojim a ine pripojim na BR-BN. Je to tak? Lebo na obrazkoch su svorky ARAN a BRBN trvalo pripojene k vstupnym ci vystupnym svorkam..nerozumiem preco

nemáte někdo prosím změřeno kolik tyhle přepínače žerou v klidovém stavu ? cívky jsou patrně stále pod napájením dle teploty přepínače

Ahojte, vysvetli niekto to fungovanie prepinaca pls?

Pajavk píše:

nemáte někdo prosím změřeno kolik tyhle přepínače žerou v klidovém stavu ? cívky jsou patrně stále pod napájením dle teploty přepínače

Zkus si ho prohlédnout termokamerou, jestli nehřejí silové kontakty.
Číňan nemá moc kvalitní povrchovou úpravu a pokud jsi je párkrát přepnul pod zátěží, tak bacha na ně.
Používám Jotty a u jedné 100A kontakty nevydržely, když přes ně šlo 30A. Cca po 250 přepínacích cyklech bez zátěže a po celkem 300h provozu (po hodinách) začaly hřát, až se deformoval plast. Používal jsem ji jako odpínač nabíjecího sloupku mimo pracovní dobu.
U druhé se slepil přepínací kontakt ovládání. Po nějaké době přehořela cívka relé.

Pajavk píše:

nemáte někdo prosím změřeno kolik tyhle přepínače žerou v klidovém stavu ? cívky jsou patrně stále pod napájením dle teploty přepínače

Měřil jsem to ale nevzpomenu si Ale bylo to hodně málo, cívky pod napětím jistě nejsou, to vím. Žere tam maximálně pidi relátko a pár součástek. Ovládám to PLC po dobu 1s a potom odpojeno úplně, takže spotřeba 0mW

Odpoviem si sam: uz viem to fungovanie prepinaca

jars10 píše:

Pajavk píše:

nemáte někdo prosím změřeno kolik tyhle přepínače žerou v klidovém stavu ? cívky jsou patrně stále pod napájením dle teploty přepínače

Zkus si ho prohlédnout termokamerou, jestli nehřejí silové kontakty.
Číňan nemá moc kvalitní povrchovou úpravu a pokud jsi je párkrát přepnul pod zátěží, tak bacha na ně.
Používám Jotty a u jedné 100A kontakty nevydržely, když přes ně šlo 30A. Cca po 250 přepínacích cyklech bez zátěže a po celkem 300h provozu (po hodinách) začaly hřát, až se deformoval plast. Používal jsem ji jako odpínač nabíjecího sloupku mimo pracovní dobu.
U druhé se slepil přepínací kontakt ovládání. Po nějaké době přehořela cívka relé.

U jednoho zákazníka ČEZák nedávno lomcoval ze sítí tak, až se těmi nárazy kontakty v přepínači TOMZN posunuly a už na sebe dobře nedosáhly, jiskřila a následně chyběla jedna fáze. Musel jsem oddělat tu černou krytku na přepínači a kontakty trochu ohnout zpátky. Ty pevné kontakty by měli mít také odpružení, nebo nějaké pevnější ukotvení aby se těmi nárazy neohýbaly.

Když to čtu, tak nelituju peněz za stykače s mech. blokováním a západkami. víc než 5 let jsem na to nesáhl, už skoro ani nevím, kde to je...

Já mám přepínaní na 3 místech v domě, protože instalace je dělaná na 3 podružné rozvaděče a každý se přepíná zvlášť. Zatím to provozuji rok a jeden Číňan, přestal přepínat automaticky a funguje pouze na ruční přepnutí, jak ho vyměním za jiný, tak rozeberu původní a zjistím co s ním je . Jinak zatím spokojenost.

No kodl by mohl poslat alespoň co přesně a s jakým příslušenstvím a jak má zapojeno, talhle je to super poctění, ale nikam mě to neposunulo a jelikož ve stykačích nejsem kovanej, tak by se to asi jodilo více lidem. Co jsem tak pochytil, tak správně se to má dělat pomocí tří stykačů kvůli svařenému kontaktu, pamatuju si to správně?
Jinak ten můj Číňan (tomzn nebo jak to je) tam psal mimo jiné, že se má měřit impedance před montáží, tím se asi jako filtrujou vadné kusy. Hold výstupní kontrola není zadarmo, ale kdo má měřák na aku, tak si může udělat preventivní měření jak moc fajn to vodí a jak to vodí po pár cvaknutích.