Jaký máte nejdelší interval bez výroby?

[? vk_1]

Chtěl bych se zeptat, jaký máte nejdelší interval bez výroby? To znamená, kolik dní po sobě vám v roce elektrárna nevyrobí ani svojí nominální kapacitu (kWp) v kWh.

Příklad: Mám nainstalováno 2kWp. V sobotu výroba 3.4 kWh, v neděli 0.4 kWh, v pondělí 1.4 kWh, v úterý 2.7 kWh. Výsledek je 2 dny po sobě s nízkým výkonem - tenhle počet dní mě zajímá. Případně počet dnů, kdy to nevyrobí ani 10% letní denní výroby.
Chtěl bych zjistit, kolik baterií je v ČR v různých podmínkách potřeba, aby se překlenul interval horšího počasí.

Díky, Vojta

[? brin]

Tohle není jen o bateriích. Dneska podle mě vyjde levněji než baterie kupovat panely. Nakoupíte třeba 15 kWp v panelech a i když máte regulátor třeba jen na 5, tak za slunečních dní budete výkon prostě před ním ořezávat pomocí proudového omezovače. Vyjde to levněji než kupovat tunu baterií.

[? kodl69]

Teď jsem si to počítal, že za tohohle počasí by na mých 8-10kWh spotřeby denně byly potřeba střechy domů na celé ulici. Blbost. Prostě když je tma, tak je potřeba energii získávat jinak.

[abrams]

Zdravím ,

fungování v tomto ročním období bez DS není otázkou akumulátorů , nýbrž otázkou zdrojů . Řešit bídný výkon jejich násobným množením není moc racionální .
Nejen já nedočkavě vyhlížím na trhu nějaký "udělátor" jež by převzal po soláru štafetu v soběstačnosti a s přehledem ji udržel do začátku další solární sezony a to za přijatelný peníz .

Elektronům zdar

[? brin]

Mě přijde v případě dostupnosti prostoru násobení panelů mnohem jednodušší, než násobení bateriového pole. Tím netvrdím, že neexistují i jiné cesty, ale tahle mi logicky přijde nejjednodušší. Něco jiného by to bylo třeba v kombinaci s elektromobilem, ze kterého by bylo možné brát energii pro domácnost. Ale to je bohužel stále jen hudba budoucnosti.

[vata]

v.png

Na grafu vidět průběhy letos a loni, mám 1,5kWp, graf je cechován po 2kWh. Období s velmi nízkou výrobou (třeba celá druhá půlka loňského listopadu) se baterkama přečkat nedá - resp. to by musel být člověk Onasys, aby si mohl takovou kapacitu dovolit, a taky by se dalo spočítat, že i dobít takovou kapacitu by byl i ve slunečných zimních dnech problém.
No a i kdybychom měli takového místa na střeše pro obrovský počet panelů, aby se vykryla alespoň malá denní spotřeba v takových dnech, po zbytek roku by se ty panely v ostrovu flákaly. Takže facit je jasný - prostě se s tím smiřme, že v zimě bez zálohy to nepůjde. Pořád nejlevnější zálohou je DS, uvidíme co po změně tarifů. No, třeba abrams postaví nějaký parní stroj s generátorem na dřevo, to by byl obchodní hit
Mimochodem, pro mě osobně je v zimě důležité udržet v bateriích za každých okolností nějaké minimum pro alespoň denní úsporný provoz domu jako zálohu zálohy, a to se daří, na to mi prozatím úplně stačí SDS s Valcem

[rottenkiwi]

Ja som za obdobie od 10.10.2015 do 21.10.2015 vyrobil na DC strane 8.3 kWh,
čo je priemerne 8.3/12=0.692 kWh per day.

Potrebujem tak cca. 4 kWh denne, t.j. 4/0.85=4.7 kWh na DC strane.
Mám 20 kWh v Pb a 3 kWh v LiFe, ergo 23 kWh.
Potrebujem teda 4.7x12=56.4 kWh v čistom,
čo je pri DOD 90 % .... 62.66 kWh.
Ergo, 62.66-23=39.66 kWh potrebujem dokúpiť.
Ak zoberieme cenu nového lacného olova 65 € / kWh, potom 65x40=2600 €.
Lenže ako nabiť 63 kWh bateriek za 1 - 2 dni ?
Ešte by som potreboval 12 panelov 255 Wp.
Ak by bola cena cca. 150 €, potom by panely vyšli na 1800 €.
To by bolo dokopy 4 kWp, tak by som potreboval ešte regulátor na 2 kWp,
dajme tomu Victron 150/70 za 575 €.
Takže dokopy by sa dalo obdobie 12 dní poriešiť za 4975 €.
Ale to by muselo potom 3 dni svietit, lebo inak by ostali baterky vybité a pár takýchto období a je po nich.

Ak si zoberieme DS, tak 48x0.2 € = 9.6 €.
Takže asi to nemá cenu, jedine že by baterky, regulátory a panely padali z neba.

[? vk_1]

Takze aktualne nejlepsi reseni pro 99% sobestacnost je trochu navysit baterky, prikoupit par panelu na zimu a DS pripojeni zmensit na 1x8A, ciste na dobijeni baterek. Pri prodeji domu to ale muze bejt nevyhoda.

Ekonomicky to je samozrejme nesmysl, je to jen pro ten pocit, ale to asi vsichni tady vime

[? drama]

Přikládám graf z vlastního měření. Co bod to den. Je to ale měřeno na horách, čili jsou tam i dni, kdy slunce svítí, ale je moc sněhu/námrazy atp.

[? vk_1]

Přikládám graf z vlastního měření. Co bod to den. Je to ale měřeno na horách, čili jsou tam i dni, kdy slunce svítí, ale je moc sněhu/námrazy atp.

@drama: Jestli ten graf spravne chapu, tak ty v nem mas jen spotrebovany vykon. Pokud mas prebytky (nabita baterie), tak to v nem neni? Nemel bys nahodou i data vcetne moznych prebytku? Pripadne excel misto obrazkovyho grafu? Chtel bych zjistit, jaky je teoreticky maximum, abych moh udelat vypocet s vetsi baterii. Tvoje instalace se mi libi, jsem z Jablonce, mam tu podobny pominky.

[kybos]

Přikládám procentní pokrytí spotřeby. Na první pohled je zřejmé, že ani dvacetinásobný výkon FV pole by v prosinci nestačil pokrýt spotřebu. V korelaci se zvýšenou potřebou elektřiny je potřeba tepla v topné sezóně. Jediné rozumné ostrovní síťově nezávislé řešení, které z tohoto stavu vyplývá je kogenerační jednotka pro výrobu elektřiny a tepla poháněná biomasou.

procento pokrytí spotřeby 2014-2015.jpg

[? vk_1]

@kybos: dekuju za graf. Tipuju, ze u @drama to bude vypadat o fous lepe, protoze ma mensi spotrebu v pomeru k vykonu panelu a mozna i efektivnejsi vyuziti regulatoru a menice pri zatazenych dnech.

[kybos]

Taky by mne zajímaly podobné grafy ostatních poloostrovníků, zda jsou na tom v zimě stejně špatně nebo lépe, případně jak se k lepším výsledkům dopracovali.

[? rva]

U mě to vypadá nějak takto. Během vývoje jsem měnil způsob měření a i způsob využití elektrárny, od toho tam jsou některé nesrovnalosti.
1. Do poloviny roku 2014 jsem výkon FV elektrárny odvozoval z údajů solárních regulátorů, tedy na DC straně z panelů
2. Dále už měřím vše na AC straně - údaj domovního elektroměru a údaje AC elektroměrů na výstupu měničů.
3. FV elektrárnu využívám i na dobíjení baterií v době nízkého tarifu, toto nemá stoprocentní účinnost a proto vypadá výroba FV v zimě tak špatně.

[kybos]

Dal by se ten graf poupravit tak, aby byl agregovaný po měsících a normovaný jako procentní poměr jednotlivých složek (FVE, NT,VT) z celkové spotřeby? V této formě by byl lehce srovnatelný pro různé velikosti FVE. Protože to, co uživatele zajímá v prvním přiblížení je poměr vyrobené a spotřebované energie. O její absolutní hodnoty jde až v druhém kole při projektu konkrétní velikosti FV pole, střídače a úložiště.
Graf procentního pokrytí spotřeby, který jsem zveřejnil je samozřejmě také počítaný z AC hodnot.
Také dobíjím akumulátory v době nízkého tarifu z DS ale ne s cílem odstranění spotřeby v době VT ale spíš jako ochranu olověné části akumalátorů před sulfatací. Cílené přelévání energie z NT do VT přes akumulátor jsem vyhodnotil jako neekonomické řešení v současných tarifních podmínkách. Energie z NT prohnaná přes akumulátor se započtením jeho odpisů a účinnosti přenosu mi vychází dražší než přímo spotřebovaná energie ve VT. Mám proto nastavenou silně nelineární charakteristiku nabíječe. Pro nízké napětí se nabíjí vysokým proudem a pro vyšší napětí už jen velice nízkým, tak aby to s rezervou zvládly i 2A balancéry.

[? rva]

2016-01-30-FV.jpg

Tady je. Záporně vyrobená energie v zimě je proto, že všechny ztráty v měničích a hlavně přesunu z VT do NT připisuji FV elektrárně. U tarifu D25d mám velký rozdíl ceny a proto jsem vyhodnotil, že se přesun vyplatí. Taky proto, že elektrárnu mám ve vytápěných prostorech a ztráty = teplo, takže jsou vlastně jako vytápění přímotopem v době NT. Dobíjecí proud přes Axperty se automaticky snižuje, jak se napětí blíží horní hranici, proto mám balancéry taky na malý proud, ale max. napětí mám nastavené tak, že k balancování nedochází.

[kybos]

Díky za graf. Ta část spotřeby pokrytá VT je způsobena tím, že již nedostačuje kapacita akumulátoru nebo jsou některé spotřebiče připojeny přímo na DS a nebo to má jiný důvod?
U mne je část spotřebičů (3f) připojená přímo k DS. Já mám významnou část akumulace ještě na olovu a tam vychází výrazně nižší účinnost a vyšší odpisy při cyklování z důvodu nižší cyklické životnosti. Proto se mi přesun spotřeby z VT do NT nevypatí.
Při běžném provozu také nebalancuji, nabíjecí napětí mám nastaveno na 55,2 V. Vyrovnávací nabíjení s balancováním spouštím ručně tak cca jednou za měsíc (dle světelných podmínek) tlačítkem na Tristaru (na jednu hodinu nastaví hladinu 56 V).
Můžeš vykreslit účinnost akumulace a střídače? Moje vychází asi takto:

účinnost2014-2015.jpg

[? drama]

Přikládám graf z vlastního měření. Co bod to den. Je to ale měřeno na horách, čili jsou tam i dni, kdy slunce svítí, ale je moc sněhu/námrazy atp.

@drama: Jestli ten graf spravne chapu, tak ty v nem mas jen spotrebovany vykon. Pokud mas prebytky (nabita baterie), tak to v nem neni? Nemel bys nahodou i data vcetne moznych prebytku? Pripadne excel misto obrazkovyho grafu? Chtel bych zjistit, jaky je teoreticky maximum, abych moh udelat vypocet s vetsi baterii. Tvoje instalace se mi libi, jsem z Jablonce, mam tu podobny pominky.

Ano, v grafu mám jen spotřebovaný výkon. Nicméně v určitých obdobích odpovídal spotřebovaný výkon výkonu maximálnímu díky ukládání přebytku do bojleru. V posledním období mě naopak tohle nezajímalo, takže je to maximálně využitelný výkon pro naši domácnost. Teoretická maxima výkonu v případě, že jsme třeba pryč ale neznám. To ani nejsem schopen z regulátoru vyčíst (MPPT se ve floatu neměří). Můžu dodat podklady pro graf jako textový soubor. Také mám jiný, méně podrobný graf se spotřebou ze sítě. To ale není tak zajímavé. Letos zatím mezi 17.11.-15.1. jsem přicucnul 51 kWh.
A vypadá to, že to bude vše. Bylo by to i méně, nebýt různých návštěv, kvůli kterým se muselo vyluxovat zrovna když nesvítilo slunce .

[? rva]

Tak na VT nejsou žádné stálé spotřebiče, ale někdy, když není dost v baterkách, tak si třeba v kychyni přepnou na NT. No a někdy to přetáhnou i do VT. A v zimě se někdy musí jet i na VT. To vyřeší vyšší kapacita baterek (bohužel návratnost se tím posune). A taky jiné umístění panelů. Část panelů mám na západ, aby mohla běžet večer déle klimatizace, ale s novými tarify počítám s posílením jihu kvůli zimní spotřebě a i více baterek (kvůli té klimatizaci i zimnímu provozu). A jestli se přiblíží cena nízkého a vysokého tarifu, tak přestane přečerpávání NT - > VT. Chtělo by to chápavého souseda, se kterým by se sdílela jeho přípojka - třeba přes přednostní relé, aby nebyl omezován. Tak by bylo k dispozici 3x25A, v zimě by poskytl v NT energii na dobití baterek a v létě bych mu vracel ve VT.
Účinnost akumulace ani střídače nijak jednoduše nezjistím, protože na DC straně znám výrobu jen z jednoho regulátoru, Axperty nic takového neposkytují.

[kybos]

Letos zatím mezi 17.11.-15.1. jsem přicucnul 51 kWh.
A vypadá to, že to bude vše. Bylo by to i méně, nebýt různých návštěv, kvůli kterým se muselo vyluxovat zrovna když nesvítilo slunce .

To jsou neuvěřitelně dobré výsledky. Můžeš dát k dobru nějaké své know-how? Nechápu, jak se dá v zimním období srazit spotřeba domácnosti pod 1,5 kWh za den. Já jsem na tom s prosincovou spotřebou obdobně jako rva. Taková informace by asi pomohla hodně lidem na tomto fóru.