Větrník otočkou vyrobí energii pro 1 domácnost na 2 dny

[karelkilian]

Dobrý den,

máme tu pátek, a to znamená, že přináším článek ke čtení, zamyšlení a diskuzi. Tentokrát se podíváme do segmentu větrné energetiky.

Přeji hezký den.
Karel Kilián

Větrník jedinou otočkou vyrobí energii pro 1 domácnost na 2 dny

Jistě není sporu o tom, že větrné elektrárny jsou čistými zdroji elektrické energie. Často ale na jejich účet zaznívá kritika, že nedokážou vyrobit takové množství elektřiny, aby mohly pokrývat nějakou větší obydlenou oblast.

To se může změnit díky massachusettskému projektu pobřežní elektrárny Vineyard Wind. Jeho developeři počátkem prosince oznámili záměr používat větrnou turbínu GE (General Electric) Haliade-X. Jedná se o největší větrnou turbínu na světě, která má impozantní špičkový výkon až 13 MW.

Největší větrná turbína

„Výběr GE coby dodavatele turbín znamená, že renomovaná americká firma bude hrát zásadní roli při výstavbě první komerční pobřežní větrné farmy v USA,“ uvedl ve svém prohlášení generální ředitel Vineyard Wind Lars T. Pedersen. „Je to významný okamžik nejen pro budoucnost našeho projektu, ale také pro budoucnost celého odvětví, které bude připraveno na exponenciální růst v příštích desetiletích.“

Jeden „větrník“ je schopen produkovat špičkový výkon 13 MW a předpokládá se, že by denně mohl v běžných podmínkách vyrobit 132 MWh. To je o osm procent více ve srovnání se starší 12MW turbínou nainstalovanou v nizozemském přístavu Maasvlakte-Rotterdam.

Tato turbína v nedávné minulosti vytvořila světový rekord tím, že jako vůbec první vyrobila 262 MWh energie během 24 hodin. To je dostatečné množství elektřiny pro zásobování třiceti tisíc domácností v této oblasti.

Větrný gigant v akci

Analytik John Rogers provedl pro neziskovou organizaci Union of Concerned Scientists výpočet, podle kterého k výrobě energie pro jednu domácnost stačí pouhých sedm sekund činnosti. General Electric se nezávisle na něm chlubí, že Haliade-X jednou otočkou rotoru vyrobí množství elektřiny, jež by mělo stačit jedné domácnosti na dva dny.

Z technického hlediska jde o skutečný kolos - jedna lopatka turbíny je dlouhá 107 metrů, což odpovídá zhruba délce fotbalového hřiště. Velkou výhodou proti slabším „větrníkům“ je především nižší počet turbín, méně instalací a menší zastavěná plocha při stejném nebo i vyšším výkonu.

V případě počtu turbín je to jednoduchá matematika - pokud budete chtít větrnou farmu s celkovým špičkovým výkonem 800 MW, pak budete potřebovat 84 „větrníků“ o výkonu 9,5 MW. V případě nasazení 13MW turbín jich stačí jen 62. To znamená i méně vybudovaných základů a tím pádem i méně všeho, co je spojeno s jejich přípravou a instalací.

Zelená energie větru

Další klad v podobě menší plochy už na první pohled nemusí být tak jasný. Developeři počítají s plochou přibližně 3,43 čtverečních kilometrů (1,852 × 1,852 km) na jednu turbínu. Díky menšímu počtu je to zhruba o čtvrtinu méně než by bylo potřeba v případě méně výkonných turbín.

Jisté úspory plynou také z prosté skutečnosti, že mezi nižším počtem turbín na menší ploše bude nutné vést méně propojovací kabeláže. Z hlediska vstupních nákladů tak v neprospěch výkonnějších turbín hraje negativní roli pouze jejich vyšší cena.

V současnosti je nutné provést závěrečnou technickou kontrolu související s upgradem turbíny a získat příslušná oprávnění. To by však nemělo trvat dlouho - Vineyard Wind si klade za cíl zahájit výrobu a dodávku čisté elektřiny již v roce 2023.

Turbína GE Haliade-X

Testy prototypu 13MW turbíny GE Haliade-X s cílem získat typový certifikát byly zahájeny v říjnu loňského roku. Stejná technologie byla použita v celé řadě projektů ve Spojených státech a Velké Británii, které mají dohromady špičkový výkon až 4,8 GW. Sériová výroba 13MW turbín bude zahájena ve druhé polovině roku 2021 ve francouzské továrně GE v Saint-Nazaire.

V prvních dvou testovacích fázích bude prototyp nasazen v rámci větrné farmy Dogger Bank ve Velké Británii, přičemž od roku 2023 chce výrobce nainstalovat celkem 190 jednotek. Cílem platformy je snížit náklady na výrobu energie (LCOE) a učinit z větrné energie na moři cenově dostupnější zdroj.

Další informace o aktuálně nejvýkonnější větrné turbíně můžete načerpat z videa, které společnost General Electric publikovala koncem září na YouTube.

Co říkáte na tento „obří větrník“?

Zdroje: interestingengineering.com, blog.ucsusa.org, ge.com.

[marko250]

Mě by zajímaly celkové náklady na 10 let provozu takového větrníku,jeho životnost celkem a náklady na likvidaci po skončení životnosti .Lze tyto informace někde získat?
Nedávno jsem zachytil dokument ,kde likvidovali jen laminátové vrtule z pár let starých větrníků a byl to teda kumšt nadrtit a to byly už čisté bez korun se šrouby.

[mypower.cz]

Mě by zajímaly celkové náklady na 10 let provozu takového větrníku,jeho životnost celkem a náklady na likvidaci po skončení životnosti .Lze tyto informace někde získat?

Pod článkem jsou zdroje, možná by šlo napsat přímo výrobci. Byla by to určitě zajímavá informace.

For media inquiries, please contact:

Sebastien Duchamp
Communications Director
GE Renewable Energy
+33 6 73 19 59 64
sebastien.duchamp@ge.com

[vlkazajac]

Mňa by zaujímali dve veci,
1/ Základy na pevnine sú istý problém, jeho podstata je limitovaný priestor na súši. Keďže likvidácia vyslúžilých vrtulí je problém a povedzme, že nevieme nič lepšie ako ich drtiť, čo takto hodiť listy do mora ? Bola by to smietka oproti tomu, čo sa tam svinstva DENNE navyváža pokútnym spôsobom. Samozrejme, nesmelo by to púšťať jedy z tých živíc.... Chémia mi je vzdialená.
2/ Reziduálne základy na morskom dne hádam nikomu neprekážajú, tam sa to nebude likvidovať ?

[lubomirz]

k tomu limitovanemu priestoru na súši : ked v Europe pokryjeme VSETKY vhodne strechy solarnymi panelmi, a ked pokryjeme vsetku neuzitocnu neurodnu podu solarnymi panelmi... tak budeme mat 20x viac energie nez je treba.

Volakde bola studia ze tusim 1/50 Sahary by stacila na zabezpecenie VSETKEJ energie pre celu Europu (jasne ze treba baterky kvoli nocnej prevadzke atd a podmorsky kabel, volajaky kabel z Maroka do Europy uz vedie, uz chlapci tlacia solarnu energiu)

Australia bude robit 100x100km [!] 10GWp [!!!!!] solarfarmu pretoze jednoducho nemaju co robit s tou neurodnou "bušou"... plus planuju drobučký 4.000km [!!!] podmorsky kabel aby krmili Singapur.

V Mongolskych skalistych horach kde nerastie ani trava sa da postavit tolko solaru, ze cela Cina a India uz nemusia rozmyslat.

atd atd


Nas skutocny problem nie je likvidacia a drvenie laminatovych vrtul. Visiet iba na solari asi nie je uplne vhodne takze to treba trosku skombinovat s morskymi vrtulami tam kde to jednoducho, efektivne a lacno ide (samozrejme kde to ma technicky zmysel), fajront. Australia, Indonezia, Filipiny, Japonsko, Cina, India, Spojene Staty a prakticky cela ekonomicky aktivna Juzna Amerika moze postavit vrtule do mora kde len chce.

[Dagus]

No ale ono zabezpečit proti vodě vrtule v moři je asi o několik řádů složitější než na souši.
Další věc jsou ty sol elektrárny v pouštích 100x100km, kolik tak asi robotů a lidí to bude obsluhovat čistit, měnit vadné panely a měniče a nebo jen kontrolovat? Když vidím stav elektrárny po 10letech a kolik panelů už je vyměněno, tak si rozhodně nemyslím, že je to bezúdržbové 20 a víc let. Ono taky v těchto výkonech to musí být už jinej přístup, než ty naše veleparky na střechách. Osobně si myslím, že postavit a hlavně udržet něco co má i jen 1GWp, musí být slušná výzva.
Představte si takovou blbost, jako čištění panelů. Ono se řekne umej to, ale jak a čím v takovém objemu. Tak se vymyslí robot co pojede a bude mýt. No jo, ale kde brát vodu na 100x100km panelů v místě kde ani tráva neroste? Takže dovoz a pak tedy zase musíme řešit recyklaci a filtraci vody, aby to bylo rentabilní. No pěkné výzvy čekají na tyto solární parky a myslím si, že cena nebude tak nízká za kWh jako u nás na střeše.

[mypower.cz]

Ono se řekne umej to, ale jak a čím v takovém objemu. Tak se vymyslí robot co pojede a bude mýt. No jo, ale kde brát vodu na 100x100km panelů v místě kde ani tráva neroste?

Vodu? V poušti? Na co? Poustni pisek ma urcitou strukturu a granularitu. Na to by zrejme stacil proud vzduchu - vzduchova tryska. A toho je tam milion. Nebo ne?

Navic i v pousti je voda. V zemi. Nebo ne?

https://www.oxfordpresents.com/ms/nance ... ra-desert/

[Dagus]

No uvidí se časem. Kombinace smogu a případně anomalie typu, že sněží na poušti ti vzduch nepomůže a spoléhat na to asi nelze. Ale jo každej ať věří jen v ten nejlepší scénář.

Voda v zemi ano je, ano jak asi budou lidi nadšení, že vyschne oáza protože pumpujou vodu na panely.

[mypower.cz]

No uvidí se časem. Kombinace smogu a případně anomalie typu, že sněží na poušti ti vzduch nepomůže a spoléhat na to asi nelze. Ale jo každej ať věří jen v ten nejlepší scénář.

Voda v zemi ano je, ano jak asi budou lidi nadšení, že vyschne oáza protože pumpujou vodu na panely.

Ja nevim, nejlepsi scenar... no zase neni nutno myslet ani na ty nejhorsi scenare, ze jo

[vlkazajac]

Reagoval som len na tému likvidácie veternej elektrárne a len z pohľadu enviromentu. Panenské prérie už dávno nie sú k dispozícii a z toho pohľadu začína byť málo priestoru na zemi. Tak poďho, budeme stavať raketové základne okolo miesta, kde ešte niečo zostalo voľné a počkáme na správnu chvíľu a potom - FIRE !
Ešte nedávno až tak nevadilo kydať ropné látky rovno do zeme ( letisko Sliač a i. ) alebo na odkaliská ( Chemko Strážske a mnohé i. ), a hops - dnes už nám to zavadzia, lebo nám to ubralo z výmery a ohrozuje ďalšie susedné. Dnes nám betónová kocka niekde na vŕšku nevadí, o 13 rokov už vadiť bude, ak sa tam bude angažovať developer alebo pestovateľ materiálu na štiepku ((
Takže upratať po sebe bude nevyhnutná úloha pre každého.

Likvidácia betónu a laminátu je nám bližší problém ako kábel do Singapuru.

[lubomirz]

to je, avsak iba preto lebo sa geograficky nachadzame tam kde sa nachadzame. Ine moznosti mame my, ine Island, ine Australia, India, Cina, Sahara. Bude nutne skombinovat mnohe technologie a pristupy na dosiahnutie vacsieho podielu obnovitelnych zdrojov, na tom nie je nic zle alebo zvlastne.

Co sa tyka velkej solarnej farmy - neviem, neprevadzkoval som.

https://www.youtube.com/watch?v=zGR6FqLEqCg
05:09 za 10 let byly vyměněny pouze 3 z 8 260 kolektorů
05:48 Jak se panely čistí? Deštěm.


Ci sa da spoliehat iba na dazd v centralnej Australii neviem, netusim aka je tam prašnosť, neviem kolko vody tam bude treba na umyvanie panelov, ci sa da skombinovat tlakove ofukovanie vzduchom s dokonalym cistenim vodou (tak nejak predpokladam ze cistenie iba vzduchom bude dostatocne aby panely udrzali >90% produkcie), atd, atd.

Kedze ale ten projekt v Australii uz je jasna vec, tak uz to chlapci "zrejme" maju premyslene do trosicku ineho levelu nez dokazem ja a 100% citatelov tohoto fora. Bez urazky. Mozno to nakoniec nedopadne 10 GWP teda suverenne suverenne najvacsou solarnou farmou na svete (mnohonasobne vacsou nez doterajsi rekord), ale len niekde 1 GWp alebo dva lebo mozno narazia na peniaze, odskocia nejaki investori atd, atd...

https://www.sciencealert.com/world-s-la ... er-the-sea

jo a tresol som sprostost, v tom clanku pisu ze to bude 120 square kilometers, takze moja kravina 100x100km je uplne mimo a sorry za "chibu". Ajtak, 11 x 11km je sialene zuriva plocha...



Myslienka obrovskych vrtul o ktorych je tato tema sa mi paci. Ked sa to zvladne ekonomicky, preco nie... takisto myslienka zabit Saharu solarmi sa mi paci ked odhliadneme od geopolitickej stability atd. Lebo ved co uz ine spravime s tou Saharou... ked tam nacapeme panely, bude z toho realny obrovsky uzitok aj napriek stratam pri doprave do Europy. to je vsetko jednoducha matematika a ekonomika, oplati sa to alebo nie...

[Dagus]

Super jinak k těm výměnám mám zkušenost nula nula prd a i u toho co jsem viděl, tři elektrárny v mém okolí se toho měnilo na můj vkus mnoho. Respektive příklady mám dva co jsem viděl na vlastní oči a to se kolem toho nepohybuji. Jedna elektrárna tam borci přivezli a zpracovali(vyměnili) 4palety panelů. Elektrárna z doby solárních baronů a je to tak 2x150x200m na louce. Druhá střešní na čtyřech objektech o ploše cca 10x40m. Většina panelů snail trails, jeden panel jsem viděl rozteklej i se sklem, požár měniče a následně rozvaděče. Stáří také z dob solárních baronů. Rok nemám v hlavě ale něco kolem 2007-2010 to bude. Takže bych to neviděl tak bezúdržbově jak ty, nebo pán z videa. Ono už dneska se prostě termokamerama hledají vadné panely, mění a měniče někdy také hoří. Nikdo nechce, aby mu elektrárna vydělávala málo. Druhý přístup může být, pokles mi nevadí a vadné si beru z jednoho stringu postupně na další, ale furt to není bezúdržbové.
K té Sahaře to taky nebude tak snadné, ono to není louka, ale duny a ty se hýbou a není to kopeček 30cm...

[vlkazajac]

Lubomirz, tie púšte Ti akosi vliezli pod kožu. Ale otázka znela:

" Co říkáte na tento „obří větrník“? "

Za mňa - treba dobrý kalkul aby sa vedelo, aká veľkosť je tá optimálna. Principiálne vietor ÁNO, pretože vo vyspelej krajine je spústa batériovej kapacity v domácich a iných batériach, do ktorých sa dá existujúcimi sieťami ukladať aj v noci, aj cez deň pri fujavici. Pánečku, tým by sa mala Európa zapodievať, namiesto krávovín.

[Kostěj]

Z tohoto mi vychází pořizovací náklady asi 200.000 Kč/kW instalovaného výkonu:
https://www.siemens.cz/energo/nejvetsi- ... hu-skotska
Ale jak píší - začátky jsou těžké (plovoucí větrníky). Jinde jsem narazil na údaj, že náklady na větrník pevně ve vodě jsou o 40% větší, než na suchu. A že využití větrníku je až 36% (v Česku ale mají větrníky 13%, FVE 12%). Ten kW výkonu za 20 let vyrobí (20x365x24x0,36)= 63.000 kWh.

[JonasPP]

Za mňa - treba dobrý kalkul aby sa vedelo, aká veľkosť je tá optimálna. Principiálne vietor ÁNO, pretože vo vyspelej krajine je spústa batériovej kapacity v domácich a iných batériach, do ktorých sa dá existujúcimi sieťami ukladať aj v noci, aj cez deň pri fujavici. Pánečku, tým by sa mala Európa zapodievať, namiesto krávovín.

Toto tu už tvrdim ozaj dlho. Stači na každu domacnosť 1-2kWh a zrazu je to zostabilizovana cela sieť. Druha vec,že pokiaľ viem,tak planeta je gulata,teda tomu prispôsobovať vyrobu a nie ako je tomu teraz,každy svoj piesoček si hrabka iba na svojom pieskovisku.

[lubomirz]

jasne, len to by sme uz vela chceli...




>> Z tohoto mi vychází pořizovací náklady asi 200.000 Kč/kW instalovaného výkonu
>> Ten kW výkonu za 20 let vyrobí (20x365x24x0,36)= 63.000 kWh.

hmmm takze je to silno stratovy projekt pretoze 63MWh ma hodnotu okolo 120.000Kc a to som bol este milosrdny. Takze cakame na 2035 a pokles cenovky.

Ono tie vrtule su uplne fajn a hlavne na mori - nic ine tam nevieme rozumne pouzit a toto je proste uplne super a navyse fuka aj v noci a v zime. Uz len ta cenovka...


K tym solarnym farmam : ziadnu neprevadzkujem, takze nemam skusenosti. Je ale jasne, ze neni panel ako panel - mozno henti baroni nakupili co bolo vtedy najlacnejsie alebo co dokazali zohnat (lebo boli tlaceni casom na sprevadzkovanie) a preto mali snail trails a celkovo dost slusnu nekvalitu. Mozno vtedy, v roku ~2007, boli tie panely menej kvalitne a technologia menej prepracovana ako je dnes, neviem. Ked sa pozreme co sa v poslednych par rokoch predava na second hand trhoch a co pochadza z velkych elektrarni, nie je to ziadny vykvet - vacsinou su to panely firiem o ktorych sme nepoculi a uz ani nebudeme. Nebyvaju to Canadian Solar, Trina, Sharp, LG, Kyocera a podobne...

[KUTIL]

Turbína za rok v mieste s Vhub =7 m/s (IEC trieda 2)vyrobí ročne 44 600 MWh. Vydelené 13 MW inšt. to dá ročne 3430 MWh/MWinšt.
Celé to vypadá ako propaganda. Menovitý výkon turbíny sa optimalizuje podľa lokality s vedomím, že najviac energie sa vyrobí v intervale približne 5-12 m/sec. Vyššie rýchlosti sú zastúpené málo. Turbína rovnakých rozmerov v rovnakom mieste s výkonom generátora 6-7 MW vyrobí ročne 30 000 MWh, teda dve tretiny ako z raz tak veľkým generátorom (raz toľko medi a hmotnosti).
Zatiaľ sú optimom turbíny s výkonom do 3 MW a cenou cca 3-4 mil. € za stroj, v závislosti na infraštruktúre, 235 ml.€ za 5 obrích turbín (47 mil. za kus)sa m zdá nerealistické.

[lubomirz]

bude zopar prekvapenych ksichtov mna by zaujimali zmluvy a technicke garancie v tychto pripadoch.