Fórum MyPower.CZ

V okolních lesích(50km) bych borovice spočítal na prstech jedné ruky,zato to žluté svinstvo tu je všude.

Když to zvládnul písek ze Sahary, možná to zvládly i borovice z Šumavy

Inak viete čim sa hnoji to žlte svinstvo a jak nam to hnojivo škodi? A viete,že sa to pestuje prevažne v Slovensku a Česku,lebo mame suprove vlady? Viac o tom nechcem spomenuť,lebo to už nebude forum o obnovitelnych zdrojoch.

Inak mame to ale super počasie,že.Cez 3 tyždne idem čisto na solarko de spotreba domu koliše od 7-15KWh denne podla slnka pri čom vždy ohrieje 150L bojler ako predohrev aspoň o kusok,až cez 50Celzia.

youda píše:Marko,
tal prý to není pyl z řepky, ale jde o pyl z borovic. .....

Ve městech hlavně břízy. Ve městě řepce pšenka nekvete. Ale taky jeden názor, že takové vedro po tak dlouhou dobu způsobilo masivní kvetení čehokoli. Takže je možno si vybrat dle preferencí každého soudruha. (podle toho kterého politika nesnáší)

youda píše:..... Chtělo by to ten traktor...

no pozor na roboše. Takový traktor který se neumí vyhnout dolnímu rohu panelů na konci řady, to je na okamžitou inzultaci řidiče. A že takových nebyl jeden...... hrozí to basou pro majitele FVE. Jo a cenu za "ošetření" by jsi asi ani nechtěl vědět.

Tak jsem je kolem poledne umyl a více než 10 % je ztráta když je na nich pyl na sever od Plzně. První schod oplach 6x 300 W jih, druhý schod 3x 300 W západ, třetí schod 3x 300 W jih-zimní.

To mytí smysl má pouze když dlouho nezaprší a sedne si na ně pyl nebo písek.

Venujete sa niekto modelom ARPEGE, ALARO, SLHD ?

Tak co letošní jarní bouřky a vaše fotovoltaiky bez uzemnění a hromosvodů?
Tento dům kousek od nás uzemnění a hromosvod měl:
https://ehutnik.cz/zpravy/blesk-zapalil-roubenku
https://moravskoslezsky.denik.cz/z-regi ... 80512.html
a podle fotek to vypadá že stříška komínu nebyla spojená s hromosvodem, nebo ten spoj blesk odstranil.
Zajímalo by mne jestli to někdo podrobně šetří a zveřejňuje nějaké výsledky. Minimálně pojišťovny a normotvůrci by se o to měli zajímat. Barák s dobře udělaným hromosvodem by to měl přežít. Otázka je, co je to dobře udělaný hromosvod. Předtím se vše spojovalo a nedávno se normy otočili o 180° a teď se naopak zase odděluje. Jenže pokud si někdo pod hřebenem natáhne kabely pro osvětlení tak je vidět na fotkách (nebo doinstaluje panely, antény a jiné konstrukce na střeše), tak je veškeré oddělování a tím i celý hromosvod na dvě věci (na hovno a na nic). Podle mého názoru není možné dlouhodobě dodržet požadovanou bezpečnou vzdálenost S požadovanou v nových normách. Stačí když se zhorší odpor uzemní a tím se S zvýší a stávající hromosvod přestane vyhovovat a bude to přeskakovat na jiné předměty a sítě s jiným potenciálem. Vodivé předměty pod krytinou nebo i v krytině projektanti vůbec neřeší a ani jejich dodatečné instalace v průběhu života domu. Stačí dát do podkroví kovové profily pro uchycení sádrokartonu a proplést to kabely a hromosvod udělaný pár cm na tím podle nových norem oddělovačů je potom nefunkční.

V tom prípade hore, asi časť prúdu nezviedli prepeťovky, ale začala horieť od rozvodov
nejaká hmota v podkroví.

Mne sa stako taketo niečo = zásah, asi 10 r. dozadu. Bol som práve v kostole cca. 35 m vysokom,
cca. 120 m od mojho domu a hral som na organ, keď tresk a tma v kostole.
Náš kostol z r. 1711 má len jeden zvod z veže a po každom zásahu sa opravuje inštalácia.

No tak som rýchlo bežal domov a škoda že nemám fotky, ale vypínače a vodiče
zahorené a nadtavené, poistky porcelánové vytrhané aj so spodkami na dvore,
zničené všetko, čo bolo v sieti.

Blesk poškodil aj strom - orech, ktorý ma asi zachránil pred ešte horším.
Na dvore droty, na ktorých bol vinič a na ktoré preskočil blesk z orecha sa roztavili.

A ešte sa roztavilo komplet vonkajšie vedenie pre cca. 10 halogenových svetiel.

Toho roku ma zatiaľ búrky obchádzajú. Každú dvojicu panelov mám napojenú cez Citel DC zvodič.
Za tým je istič + aj -, ktorý je odpojený a ešte niektoré panely sú cez 32 A / 400 V 5 kolík,
tak ak veľmi trieska, tak aj toto rozpojím.

Odpájam chladničku od DS a vypínam router a vyťahujem tel. vstup, switch a meniče. Ostáva len DC na 12 V.

to Tomas: dívám se na obrázek, a ten hromosvod je celkem imitační, už jenom co vidím na té nižší části, ta 30cm tyčka jistě zajistí ochrannej úhel pro konec hřebene...
Jestli to takhle vypadalo i na té vyšší části, tak ten komín je jasnej, kov. stříška bez uzemnění, uvnitř saze, dole nepospojovaná krb. vložka, "alobalový" rozvody teplýho vzduchu a připojenej horkovzduch. ventilátor - kudy asi blesk projde?
jenom podle fotek vidím 6 závad... 1, ) není chráněnej hřeben nižší části, 2. ) to co vede na vyšší část není 10cm od dřeva, 3.) není vidět svod na té nižší části, asi proto, že vede skrz dřevo, přístřešek dobastlili až potom... Jak to vypadalo okolo komína (oddálenej jímač, nebo pospojování oplechování? )už z fotky nikdo nezjistí.
4.) je vidět, že panely nejsou jistě v dostatečné vzdálenosti od hromosvodu, připojení k pospojování je otázkou.
5.) objekt má jistě víc než 30m obvodu, a má jenom 2 svody!!! že by to bylo ještě podle ČSN 341390 asi ne... a i kdyby, mělo se to předělat s FV elektrárnou.
6.) ten druhej svod vede vnitřkem budovy, a není izolovanej, (dotyk při bouřce?) a opět, 10cm od dřeva? Tohle má jedinej možnej výsledek: Hromosvod nesplňuje požadavky normy.
Pokud má být vzdálenost s malá, tak je nejjednodušší dát víc svodů poobvodu, pak by to vyšlo i na tu sádrošovou konstrukco 20cm pod střechou. A neměla by být taky spojená s pospojováním?

Viděl jsem měděnej drát na zvonici kostela (byl jeden, ne 2 jak má být dle normy) a byl nadělenej na cca 1m kusy s kuličkama na koncích, plech propálenej, neshořelo to jenom náhodou.
to. R. Kiwi: ty zásuvky musíš dát aspoň metr od sebe, aby to k něčemu bylo...

Tak nějak to asi bude. Měl by to někdo zkontrolovat a zjistit podrobnou příčinu aby se ty chyby řešili a eliminovali.
Já jsem kdysi prakticky z vlastní vůle na jedné horské dřevěné chatě opravoval hromosvod s jedním měděným lankovým svodem který strhal sníh a ukradli sběrači. Několik let ta jímací tyč byla bez svodu. Majitel (známý) na to kašlal, tak jsem o prázdninách (to jsem ještě studoval) koupil drát FnZn 10 a ten jeden jediný svod opravil. Byla to šílená práce s tou 10 kulatinou když jsem ji koulel po střeše a přichytával SS svorkami na falce plechu. Měl sem strach ať ty svorky nepovolí a konec mne nepropíchne a celé se to zase nesmotá, bylo to jak napnuté hodinové péro . Po nějakém čase se to vytvarovalo a pnutí zmizelo. Ale chtěl jsem 10 ať to něco vydrží a ať to má menší odpor. Kdysi se to dělalo s 8 FnZn a teď už i to montážníci odmítají a chtějí AlMgSi že ani tu 8 neohnou a nevěří mi že jsem sám udělal svod z 10.
No opravený hromosvod už otestovalo několik blesků a až na hladinové čidlo ve studni (přes které se vyrovnal potenciál budovy a studny, což se dalo čekat a těžko tomu nějak levně zabránit) to bylo bez škody.
A kostel u nás má ze špice dvě ocelové šíny z hranolu asi 2x2cm, jen ta jedna je kousek nad zemí roztržená (nebo upálená) a nikdo to neřeší a nespojí. Je to tam minimálně 15 let co tu bydlím. Takže to funguje jen na jeden svod. Nevím jak ty revize dělají, jestli vůbec dělají.

Jak se rovná dural je na tytrubko tísíckrát, na to stačí akuvrtačka, ale jak se rovná železo? Jednoduše, jeden konec se upevní na něco co fakt drží a druhej na trktor, multikáru, dodávku, nebo co je po ruce, a cukne se s tím. Pak se dá udělat 20m drátu jako když střelí.
Ale to jsme úplně jinde. Teď něco k tomu počasí
U nás se dneska spotřebovalo všecko co přišlo ze střechy, kvůli dusnu bylo potřeba intenzivně klimatizovat.

Když už se tu bavíte o požáru, co mohlo způsobit tohle?
https://pardubicky.denik.cz/pozary/hore ... 80604.html
Bylo to dneska ve vedlejší vesnici, žádná bouřka tu ale nebyla. Docela mě jímala hrůza.

Tohle může být od špatnýho spoje v krabici panelu, na konektoru a podobně. Střídače si sice hlídají izolační stav proti zemi, ale nedokážou zaznamenat vznik oblouku ve špatným spoji. No a obvyklých 600V 8A v oblouku (max 300V 8A, i to je dost) + rozpálený panely a je hotovo, začne ukapávat hořící plast z krabice, praskne taška a už to jede.
V tomhle mě trochu uklidňuje to, že mám panely po 3, tj nějakejch 80V v létě a když je na baterce 55V, tak moc energie na vznik oblouku v jednom stringu není (cca 30-35V, 8A) což je celkem rozdíl oproti ongrid FVE. Ještě bych měl hasiče informovat, že v mé FVE není nikde víc než 120V DC a tím pádem můžou beze strachu hasit.
Navíc mám monitoring jednotlivých stringů a můžu se kdykoliv podívat, co se tam děje.

Lze tomuhle nějak zabránit? Kdyby byla plechová falcovaná střecha, došlo by k požáru?

Podle fotek to vypadá že tam hoří na druhé straně střechy než jsou panely.

Citujem z clanku:
"Panely navíc mají tendence vybuchovat, může za to použitý materiál."
To ako mysleli?

Prostě tak, aby si solární panely lidé neinstalovali protože hoří, vybuchují, lítají z toho blesky a hasiči utíkají od požáru. Ten článek psal nějaký blb.

ome píše:Citujem z clanku:
"Panely navíc mají tendence vybuchovat, může za to použitý materiál."
To ako mysleli?

Plynove bomby v rodinnych domech "navic s detmi" maji tendenci take vybuchovat.

Edit: Pokud tam nekdo pise o vybuchu panelu, nemel by nekdo podat trestni oznameni za sireni poplasne zpravy?

oni tím asi mysleli, že když nalijou vodu na rozpálený sklo, tak to trochu prská kusy skla kolem sebe... Ale to by měly zvládnout i obyčejný hasičský "montérky".

Tak jsem tam do diskuze napsal ať to vysvětlí. No jsem zvědav.