Fórum MyPower.CZ

Marně hledám "jemnější" údaj vztahu kapacita/napětí/vybíjecí proud u žluťásků 200Ah Co jsem našel, tak z toho spíš odhaduji Konkrétně mi jde o moment ukončení vybíjení dle napětí při proudech do 0,5C. Tak nějak mi to vychází u těchto konkrétních článků cca. 1mV/A. Co myslíte jsem mimo A nebo kde bych se tohoto dočapal, sice jsem hledal, ale třeba blbě Dík.

Ja jsem tu z diskuze pochopil, jde o to, stanovit vnitřní odpor článku (protože ten se mění se stářím a stavem článku, tedy nelze ho pro žluťásky dvoustovky jen tak vystřelit od boku). Například pokusem: změřit napětí naprázdno a napětí při známém proudu. Z toho lze vypočíst poměrně přesně vnitřní odpor v dané oblasti ( R = deltaU / I ).

Ze znalosti toho a napětí, pod které by se článek neměl dostat v klidu by už neměl být problém za pomocí Ohmova zákona vypočíst údaje pro konečné vybíjecí napětí pro jakýkoli proud.

Celkom zaujímavé pdf som dnes čítal, tak sem dám krátke resume.

SOC = SOC(0) + integral ( n i (dt) ) / C,
kde n ( ní ) je kulombická eficiencia, i je prúd, dt je časový interval a C je kapacita

SOF je daná vzťahom:
Vmin = Vocv - Imax x R
Imax = ( Vocv - Vmin ) / R

Pre teplotu platí vzťah:
I x I x R x t = Cbat x Mbat x ( Tmax - Tbat )

Vplyv teploty na kapacitu:
C(15*C) = 0.98 C (@25*C)
C( 0 *C) = 0.90 C (@25*C)
C(-10*C) = 0.745 C (@25 *C) Ucutoff = 2.5 V
C(-10*C) = 0.87 C (@25 *C) Ucutoff = 2.0 V
C(-20*C) = 0.56 C (@25 *C) Ucutoff = 2.5 V
C(-20*C) = 0.72 C (@25 *C) Ucutoff = 2.0 V

Po 3-och hodinách státia je Uocv s chybou max. 1 mV.

AK máme chybu čítania napatia u BMS okolo 5 mV, nedá sa presne stanoviť
SOC v rozsahu 40 až 70 % SOC,
ale mimo toho rozsahu je chyba 0.5 % SOC / 1 mV,
a preto že SOC takto koreluje s Uocv, je možné pomerne presne stanoviť SOC pomocou Uocv.

Uocv je pomerne málo závislé na teplote.

Uocv je závislé na tom, či sme baterku nabíjali alebo vybíjali "eye hysteresis OCV".

Rezistencia (polarizačná) R je značne závislá na teplote.
R (-20 *C ) = 5 x R ( @25 *C),
súčasne platí, že čím menší SOC, tým vačší R ( platí kubická závislosť od teploty )
100 % SOC ( R @ -20 *C) == 8 mOhm
10 % SOC ( R @ -20 *C ) == 13 mOm

Ohmická resistencia je závislá na teplote ale nie je závislá na SOC.

Polarizačná rezistencia značne závisí na teplote a SOC.
Čím nižšia teplota a čím nižšie SOC, tým vačšia pol. rezistencia.
https://www.corrosionpedia.com/definiti ... resistance

MAximálny možný vybíjací prúd SOF je značne závislý na teplote.
SOF ( @ -20 *C) == 0.2 x SOF ( @ 25 *C )
Tiež platí, čím nižší SOC tým nižší SOF.
SOF ( @ 10 % SOC) == 0.4 x SOF ( @ 90 % SOC )

Kulombická efficiencia nie je závislá ani na teplote ani na počte cyklov a je vačšia ako 99 %.

Energetická efficiencia je pri 0.3C == 95.6 %.
pri 1.5C == 92.0 %. So zvyšujúcim sa vybíjacím prúdom sa znižuje.

Tepelná kapacita LiFePO4 je 955 J.kg-1.K-1 @ 25 *C.
LiCOO má 932 J.kg-1.K-1 @ 25 *C.
Adiabatický nárast teploty je 11 *C na 1C vybíjacieho prúdu.
Teplota + polu je vždy vyššia, preto tam sa umiestňuje senzor teploty.

Zdroj: http://www.cse.anl.gov/us-china-worksho ... %20BMS.pdf

Tedy pro pezizka, kdyby se v tom ztratil:

rottenkiwi píše: Vmin = Vocv - Imax x R

to je vztah, který si hledal, mezi max vybíjecím napětím při určitém proudu a vnitřním odporu a který bys podle mé rady odvodil výš taky.

Uvedené odhady vnitřního odporu jsou orientační, staré články mohou mít vnitřní odpor někde zcela jinde. Staré LiFeYPO4 články na plné nabití a vybíjecí proud mezi 15 a 20A mohou klidně spadnout (plně nabité) až na 3,17V... Zrovna teď mám jeden takový na měření. Bude tedy lepší, když si vnitřní odpor ve vybitém stavu změříš, viz můj příspěvek výš (měř při teplotě při které články obvykle provozuješ).

RK: uvedený dokument se zabývá LiFePO4 systémem. Dle mého "žluté winstony" nemusí, hlavně při teplotách pod 0, odpovídat, jejich chování se díky přísadám Yttria může lišit.

solárník píše:Tedy pro pezizka, kdyby se v tom ztratil:

rottenkiwi píše: Vmin = Vocv - Imax x R

to je vztah, který si hledal, mezi max vybíjecím napětím při určitém proudu a vnitřním odporu a který bys podle mé rady odvodil výš taky.

To chápu, i když tedy jak se do toho pustil RK, tak do toho bych se musel víc zahloubat Asi je ode mne naivní, že najdu rychlou "zkratku" Nechtěl jsem nic supr přesného, ale takto to teda nepůjde, to jsem si zkrátil do nepoužitelna Chtěl bych aby to bylo dlouhodobě, pokud možno bezobslužně použitelné, takže nevidím jinou možnost jak vnitřní odpor stabilně sledovat a z tohoto vycházet. Sice měření za provozu nebude zdaleka tak přesné jak jednorázové za ideálních podmínek, ale zase takto se systém sám přizpůsobí. Předpokládám, že výše zmíněné musí platit jak při vybíjení tak nabíjení.

Ano, max napětí při nabíjení se redukuje stejně o úbytek na vnitřním odporu, který bývá menší (ten odpor) v nabitém, než ve vybitém stavu. Podle mne to nemusíš nijak složitě řešit. Změřil bych jednou vn.odpor v nabitém a pak vybitém stavu a na základě toho to spočítal. Proud bych volil spíše lehce nižší, než kterým obvykle nabíjíš. U soláru je proud těžké stanovit, protože to záleží na každodenním počasí. Proto se většinou používá stabilní rozsah, něco jako 3-3,5V, protože jinak bys musel, aby to bylo opravdu přesné, dynamicky kontrolovat stále proud a teplotu a podle toho horní i dolní hranici měnit, což se realizuje dost blbě.

Zdravím ,

... lidi , proč tu vymejšlíte takový cyráty ? Takový záležitosti ať řeší NASA , ESA a jiní , ale u domácího používání ? Bez jakýchkoli problémů jedu LiFe od 2,90V do 3,45V (zpočátku 3,70V) od roku 2009 to jest už sedm let .
Z mého pohledu fakt nechápu proč si komplikovat život natož jedná-li se o použité LiFe .

Elektronům zdar

Ono je zajímavé sledovat, že čím déle má uživatel LiFePO4, tím méně se o ně stará.
Je to možná dané počáteční investicí a určitým tajemnem těchto zdrojů.
Ze začátku jsem je také sledoval několikrát za den, teď starost přenechávám čínskému battery monitoru za 2USD.
V tomto ročním období bych se jen staral aby byly články alespoň při +5C kvůli vnitřnímu odporu a toť vše.

Souhlasim.. Jen je zajimave ze vsichni tu resili alespon jednou, kdyz pri nabijeni jeden clanek prejizdi max napeti (tedy nejake balancovani pri konci nabijeni) . Ale ze to samy se deje pri vybijeni pri jednom slabsim clanku, to tu neresil nikdo a pritom se to deje uplne stejne. Vsichni spolehaji na napeti celho packu ale clanek muze byt uz treba na 2.4V.

solárník píše:Souhlasim.. Jen je zajimave ze vsichni tu resili alespon jednou, kdyz pri nabijeni jeden clanek prejizdi max napeti (tedy nejake balancovani pri konci nabijeni) . Ale ze to samy se deje pri vybijeni pri jednom slabsim clanku, to tu neresil nikdo a pritom se to deje uplne stejne. Vsichni spolehaji na napeti celho packu ale clanek muze byt uz treba na 2.4V.

Zdravím ,

tyto situace se hojně diskutovali a řešili dost dávno , v současnosti je již mnohonásobně prodiskutováno a věřím že všichni uživatelé Lithia již mají monitoring jednotlivých článků jak nahoře tak i dole . A je každého věc zda-li měřáčkem za pár šušňů či real-time BMS - jde o účel .
Že v aku jsou články s rozdílnými kapacitami není nic neobvyklého . Nejčastěji bývají srovnány při horní hranici napětí (Top ballancing) a že se odpojení zátěže řídí dle napětí nejslabšího článku je snad samozřejmé . Divil bych se kdyby někdo řídil jen dle celkového napětí ... .

Elektronům zdar

Ok, nevzpomínám si, že bych tu o té dolní hranici někde četl. A jak konkrétně to řešíte ostatní? Já mám od BELu shield k Arduinu na měření všech jednotlivých napětí článků, které spíná nabíječ, popř při větším vybití v panice odpíná load.

Ale třeba u nějakého Celllogu je jen alarm na překročení napětí, nebo je tam i na podpětí?

On je top balancing používán nejčastěji i proto, že přebití může být pro článek smrtelné, zatímco vybití pod 2,8V (2,5V jak pro koho) není zdaleka tak ničivé.

Zdravím ,

ovšem že CellLog umí hlídat jak přepětí (over voltage) tak i podpětí (low voltage) . Po nastavení horní a dolní hranice napětí spustí poplach pokud napětí kteréhokoli z osmi měřených článků ujede mimo nastavené limity . Jediná potíž je , že disponuje pouze jedním alarmovým výstupem což pro šikovného kutila není problém .

Obecně se dá říci , že dost uživatelů Lithia má horní hranici ošetřenou balancery a spodní přinejmenším pípákem . Osobně CellLogy hlídám horní i spodní , mimo jiné .

Přesně tak Oto , nabitý článek má v sobě hodně energie , kdežto vybitý naopak a tudíž v něm nemá co napáchat rychlou paseku . Mám pár LiFe článků co ke mě přišli s 0,60V a po nabití normálně jedou jak dlouho byli v "klinické smrti" netuším .

Elektronům zdar

solárník píše: A jak konkrétně to řešíte ostatní? Já mám od BELu shield k Arduinu na měření všech jednotlivých napětí článků, které spíná nabíječ, popř při větším vybití v panice odpíná load.

Za normální situace si měniče hlídají spodní napětí baterie, při kterém přepnou na DS. Dva cellogy hlídají jednotlivé články jak na spodní, tak na horní napětí. Při překročení limitu sepnou časové relé a sirénu. Pokud do 5 minut nikdo nezasáhne, odpojí časové relé baterii a panely a čeká se na někoho, kdo zjistí, co se stalo a nahodí systém.

rva píše: Za normální situace si měniče hlídají spodní napětí baterie, při kterém přepnou na DS. Dva cellogy hlídají jednotlivé články jak na spodní, tak na horní napětí. Při překročení limitu sepnou časové relé a sirénu. Pokud do 5 minut nikdo nezasáhne, odpojí časové relé baterii a panely a čeká se na někoho, kdo zjistí, co se stalo a nahodí systém.

Zdravím ,

zajímavé časové relé mě nenapadlo . U mě poplach okamžitě odpojí od reglu nebo vypne měnič .

Eelktronům zdar

abrams píše: Zdravím ,

tyto situace se hojně diskutovali a řešili dost dávno , v současnosti je již mnohonásobně prodiskutováno a věřím že všichni uživatelé Lithia již mají monitoring jednotlivých článků jak nahoře tak i dole . A je každého věc zda-li měřáčkem za pár šušňů či real-time BMS - jde o účel .

No tak třeba já jedu od počátku bez monitoringu jednotlivých článků, jen s pasivním balancingem nahoře a s odpojovánímv první linii podle SOC dole, v druhé podle napětí pod 3,2V, což je na LIFE velmi velkorysé. Je fakt, že jednotlivé články měřím ručně poslední rok jen velmi sporadicky, ale pořád jsou dole i nahoře napěťově stejně. Dat z loggeru přibývá, takže ke konci roku si zase udělám nějaké analýzy, jak se baterka chová s přibývajícím stářím. Z běžného úhlu pohledu se nic nemění - chovají se pořád stejně, neměknou ani pozorovatelně neztrácí kapacitu.
Víc než napětí nebo dokonce vnitřní odpor mě znervózňují myši, úplně se vymykají kontrole, v baterkách mají hnízdo a úplně mi pros*aly SDS a záložní zdroj v rozvaděči

vata píše: Víc než napětí nebo dokonce vnitřní odpor mě znervózňují myši, úplně se vymykají kontrole, v baterkách mají hnízdo a úplně mi pros*aly SDS a záložní zdroj v rozvaděči

[/quote]

Foto,prosim to chce foto.

vata píše: Víc než napětí nebo dokonce vnitřní odpor mě znervózňují myši, úplně se vymykají kontrole, v baterkách mají hnízdo a úplně mi pros*aly SDS a záložní zdroj v rozvaděči

Na myši je nejlepší biologická ochrana FVE (kočka).
Pokud kocour zahálí, tak nějaké to pískadlo na plašení myší. Já mám ale třeba problém s tím, že všechny plašomyši slyším, takže jsem spíš vyplašený já a né myši.
Bratr na chalupě používá mechanické pastičky na myši s chemickou návnadou http://www.eshop-zemedelske-potreby.cz/ ... -ks-p1021/ funguje to spolehlivě, za jednu hodinu 5 myší. Sotva jsem je stihnul s pastičky vytahovat.

JonasPP píše: Foto,prosim to chce foto.

Vyfotila jsem to až po provizorním očištění, abych při opravě věděla, kde který kabel byl. A pak jsem trávila čas opravou těch překousaných a načatých vodičů abych to uvedla znovu do provozu, na focení nebyla zrovna náladička.
Budu to muset rozebrat a vyčistit zgruntu, protože ta břečka natekla i dovnitř těch přístrojů Pastičky tam samozřejmě mám, se sýrem, piškoty i pečivem, ale ne, ty ludry lezou do rozvaděče krmit se izolací a mědí... Kočka není bohužel řešení, protože mám psy, měla by velmi krátkou životnost.
Tož tak.

do pastí nastraž kus drátu se silikonovou izolací, ten jim chutná nejvíc.