Zemnění svodičů přepětí

[Marek_Kuřim]

Ahoj odborníci, prosím o radu.
dva stringy ze střechy budu mít svedeny čtyřmi vodiči 6mm2. Každý vodič jde přes pojistku PV10/32A na svodič přepětí Citel a pak dále do regulátoru nabíjení.
Otázka, stačí svodiče uzemněné 6mm zemnícím vodičem? Případně, jak by měl být tento zemnící vodič dimenzován.
Musí to být pevný CU drát, nebo to může být CU lanko?
Zemnit budu ven na zemnící tyč.

Děkuji
M.S.

[mgx]

16mm moze byt lanko

[Matess]

pokud má svodič přepětí fungovat musí být jeho zemnící odpor co nejmenší. Čím blíže bude jeho odpor k nule tím lépe a bezpečněji bude fungovat. 16mm2 je opravdu rozumný kabel kdy to dává nějaký smysl. Pokud to uzemníte 2,5mm2 kabelem skoro nemá smysl přepěťovku kupovat.

[oldakzz]

16mm2 určitě správná voba.Obrázek v příloze je z dokumentace od přepětových ochran : zde dokonce 1 x 16mm2 do HUP+ 1 x 16mm2 do přípojnice EP pod střechou kde je i přepětová ochrana.Minimum 6mm2 pouze z přepětovky na EP a dále tedy 16mm2. (Do hlavní uzemňovací přípojnice od zemících tyčí myslím že by měl jít pásek nebo spíše zemnící drát-50mm2?)

Citace z Kníška2.1 říká trochu něco jiného i když také pouze do EP pod střechu :
Panely na střeše rodinného domu se střešní krytinou z nevodivého materiálu, kdy je celou aplikaci možné umístit do ochranného prostoru jímací soustavy.Panely budou umístěny v dostatečné vzdálenosti 's' .
Důležité upozornění:
Nosnou konstrukci FV panelů je třeba pospojit s ekvipotenciální přípojnicí (EP)měděným vodičem (lanem) o minimálním průřezu 6 mm2. Vodič pospojování ani kabely od FV článků se nikde nesmí přiblížit k jímací soustavě na vzdálenostmenší, než je vypočítaná vzdálenost s. Při této variantě umístění FV panelů je zapotřebí se dále zabývat pouze indukovaným přepětím. Přímý úder blesku nebo nekontrolované přeskoky nehrozí.
Podle výstupního stejnosměrného napětí z FV panelů je nutné zvolit přepěťovou ochranu, která bude umístěna co nejblíže k FV panelům pro jejich ochranu před indukovaným přepětím. Na vstupu do měniče bude instalována stejná přepěťová ochrana pro zabezpečení bezporuchovéhoprovozu měniče.
Poznámka:
Jeli vzdálenost mezi FV panely a měničem řádově několik metrů (měřeno povedení), není třeba instalovat svodiče
přepětí na oba konce, ale postačí je umístit pouze u měničů.(vetšinou se uvadí do 10m)

[bublich]

Ahoj odborníci, prosím o radu.
dva stringy ze střechy budu mít svedeny čtyřmi vodiči 6mm2. Každý vodič jde přes pojistku PV10/32A na svodič přepětí Citel a pak dále do regulátoru nabíjení.
Otázka, stačí svodiče uzemněné 6mm zemnícím vodičem? Případně, jak by měl být tento zemnící vodič dimenzován.
Musí to být pevný CU drát, nebo to může být CU lanko?
Zemnit budu ven na zemnící tyč.

Děkuji
M.S.

V první řadě musí být řádně provedeno vlastní zemnění,to rozhodně není zemnící tyč.Pokud tedy není zatlučena v potoce.
Jedna zemnící tyč má zemní odpor 50 - 100 ohmů podle půdy.Jde o plochu.Pokud je zemnění součástí hlavního ochraného pospojení je nutno dosáhnout 5 ohmů.Pokud hromosvodu tak 15 ohmů.Těch 5 ohmů bude tak 20+ tyčí vzájemně spojených, podle půdy a tak metr od sebe.Což je blbost.
Pokud se není možno připojit na armaturu základů apod. tak je nejlepší zakopat zemnící desku k tomu určenou,spíš to vychází na dvě desky kus od sebe zase podle měrné vodivosti půdy.Desky se musí zakopat svisle aby procházely různými vrstvami zeminy a vzájemně je propojit.Dobré je na to naházet železný bordel pokud něco je.Také pomůže v případě špatné země (jíl,šotolina...)dovést k zasypání lepší (černozem apod.)Spoje natřít gumoasfaltem apod.Spousty lidí má hromosvod na tyče apod.,tím se ovšem stává pouze drahou ozdobou střechy.

[kodl69]

Dovolím si něco málo rozporovat a něco málo doplnit: uzemnění pro bleskosvod i pospojování pod 10 Ohm (ČSN EN 62305-3/ed.2) , je doporučená společná uzemňovací soustava pro všechno. Místo kopání obrovskejch jam pro desky bývá jednodušej řešitelný zakopat pásovinu kolem dokola domu, a z ní udělat vývody pro hromosvod (v čechách bleskosvod) a pro přizemnění a pospojování kovových hmot a instalace v domě. Nejlépe, když se podaří uzavřený kruh kolem dokola domu.
50m pásoviny v nezámrzné hloubce obvykle stačí k dosažení potřebných hodnot.
V potoce žádný uzemnění být nesmí. A kupodivu, voda je celkem čistá a nevodivá, oblázky z křemene taky - mám osobní zkušenost z místa, kde pod povrchem ve štěrkovité hmotě protéká v podstatě prameniště potoka, 40m pásoviny 30x4 mělo i po "odležení" odpor 17 Ohm. U svodů jsme přidali 1.5m zemnicí tyče, víc se tam nedalo zarazit, a stejně to pod 14 ohm nešlo. Na tohle norma pamatuje taky, když použiješ víc než 50m pásoviny a nejde to, tak to musí stačit... Hlavně dodržet nezámrznou hloubku, v zamrzlé zemině odpor dramaticky naroste, a dnes bývají bouřky s bleskama i v lednu... Propojení přípojnic pospojování mezi sebou a připojení k zemniči min 16mm2 mědi, stejně jako připojení konstrukce a rámů panelů, k přep. ochraně TII stačí CY 6mm2. je jedno, jestli lanko nebo plný měď. Venku je odolnější plná měď, lanko dokáže moc pěkně zoxidovat... ČSN EN 62305-4/ed.2 tab. 1 jsou tam i hodnoty průřezů pro Al a Fe, kolikrát se na tom dá dost ušetřit, když se třeba pro pospojování využije kovovej kabelovej žlab, doposud na to máme v normách jako ČR výjimku, tak proč ji nevyužívat...

[Marek_Kuřim]

Děkuji všem za odborné rady i komentáře. Velmi si vážím toho, že v dnešní době existuje prostor, kde jsou lidi ochotní poradit.

K objasnění pozadí dotazu:
Popis stavu:
Na hranici pozemku je elektroměrový rozvaděč s hlavním jističem 3×25A a 300mA 3F proudovým chráničem. Odtud vede do hlavního domovního rozvaděče 5×10mm2 kabel, o délce cca 6m.

Hlavní domovní rozvaděč není připojený na žádný „centrální zemnící bod“, žádné připojení na zemniče ze základů, armatury základů, nic. Na zelenou ekvipotenciální svorkovnici jde nejsilnější drát právě ta desítka měď z přívodního kabelu.
Celý domek je 20 let starý, ve svahu, částečně zapuštěný, suterén je z betonových tvárnic, nad tím typizovaná dřevostavba. Bohužel jsem jej nestavěl ale koupil.

Na střeše hromosvod, dva svody v protilehlých rozích budovy, jeden na horní úrovni terénu, druhý na dolní úrovni terénu.

Proto jsem se ptal na připojení svodičů, neboť mi přijde divné vést to cca 12m od místa instalace svodičů na tu jedinou zemnící svorkovnici s nejsilnější 10kou mědí.

[bublich]

To Kodl,naprostý souhlas,ten potok byla samozřejmě nadsázka.

[spin90]

Jedna zemnící tyč má zemní odpor 50 - 100 ohmů podle půdy.Jde o plochu.Pokud je zemnění součástí hlavního ochraného pospojení je nutno dosáhnout 5 ohmů.Pokud hromosvodu tak 15 ohmů.Těch 5 ohmů bude tak 20+ tyčí vzájemně spojených, podle půdy a tak metr od sebe.Což je blbost.

Toto nie je úplne pravda. Teda, nedá sa to takto zovšeobecniť. U mňa napríklad po zatlčení 4ks tyčí mám odpor cca 4ohm. Merané normálnym revíznym prístrojom s kalibračným certifikátom, meral som to 3x s rôznymi odstupmi sond, nakoľko mi hodnota prišla príliš dobrá, ale stretol som sa už s tým.
Naopak, sú lokality, kde sa nedá dosiahnuť 15ohm ani pri zakopaní 50m pásoviny, to potom už ani nemá zmysel snažiť sa ísť nižšie. Je to proste o rezistivite pôdy.
Čiže tvrdiť, že zemná tyč má 50-100 ohm je nie úplne pravda, resp. to rozmedzie je ešte väčšie.
Tyče sa naviac nikdy nedávajú od seba na menšiu vzdialenosť ako je dĺžka tyče, čiže meter je málo, nakoľko metrovú tyč som asi ani nevidel. Štandardne sme používali 2m tyče a od seba na 2m. Nevravím, niekedy keď kvôli rozmerom domu nevychádzali 2m, tak sa dalo aj menej, to zas nie je na škodu, ale už sa ovplyvňujú a nie sú využité. To ako veľmi sa ovplyvňujú ale zas záleží na rezistivite pôdy, čiže čiste teoreticky ani tie 2m nie sú nejak záväzné. Praxou ale overené . Takže pri troche šťastia nabije 4-5 tyčí a má pod 5 ohm

[kodl69]

V Blansku ne, trochu znám místní podmínky. Zrovna tohle místo je dost na kopci, kamenitá zem, tj možná ani žádná tyč zarazit nepůjde.
Ale rozmezí je značný, psal jsem to výše. Mě je většinou lenošno sondy vytahovat, zarážet do země (ve městě ani není kolikrát kde)
takže měřím buď jako impedanci smyčky, tj odpor uzemnění v sérii s odporem DS (méně než 1Ohm dohromady), nebo, pokud nejsem schopen to uzemnění odpojit, tak měřičem zemních odporů s měřicími kleštěmi, jako odpor mezi uzemněním domu a uzemněním DS. Sondy jsem použil zatím dvakrát - u chat v lese, kde nebyla DS...

[xmasin]

Naopak, sú lokality, kde sa nedá dosiahnuť 15ohm ani pri zakopaní 50m pásoviny, to potom už ani nemá zmysel snažiť sa ísť nižšie. Je to proste o rezistivite pôdy.

Mám podobnou zkušenost, dělal jsem nové uzemnění kolem svých domů a vždy jsem použil nerezovou pásovinu s metrovými tyčeni po cca 2 m a v Polabí odpor uzemnění pod 1 Ohm (jílovitá půda hodně mokrá) a na horách to samé, ale písčitá půda na skále a odpor 20 Ohm.

[kodl69]

Nerez pásovina? Materiál pěknej, ale ty cenovky... Otázka je, co vydrží ve výsledku dýl, jestli zrezavělej pozink, nebo zkřehlá nerez postižená mezizrnovou korozí... To asi budou nějaký luxusní stavby, kde se nešetřilo...

[bublich]

Naopak, sú lokality, kde sa nedá dosiahnuť 15ohm ani pri zakopaní 50m pásoviny, to potom už ani nemá zmysel snažiť sa ísť nižšie. Je to proste o rezistivite pôdy.

Mám podobnou zkušenost, dělal jsem nové uzemnění kolem svých domů a vždy jsem použil nerezovou pásovinu s metrovými tyčeni po cca 2 m a v Polabí odpor uzemnění pod 1 Ohm (jílovitá půda hodně mokrá) a na horách to samé, ale písčitá půda na skále a odpor 20 Ohm.

Odpor 1 ohm ca jsem nikdy nenaměřil ani u poctivě udělané zemní desky.To je skoro odpor nuly sítě.Používám bud metodu co popsal Kodl,nebo měřák se zemními sondami.Měřil jsem jich spoustu.Metrové tyče jsou úplně o ničem.Výsledky obou měření se prakticky neliší.Přesnější je metoda se spotřebičem a spočítat,ale musí již být uzemnění dobré aby jste to někam někomu nepustily.Dosáhnout jednou sondou (1.5m) 20 ohm už považuji za velmi štastný štouch.Toliko moje zkušenost.

[rob.brno]

To zemnění od svodičů bych určitě nepřipojil přímo na zemnění v hlavním domovním rozvaděči(zelený drát, který vede do všech zásuvek a na kostru všech vodivých spotřebičů v domě), i když to tak revizák doporučil. Přeci jen se tam může objevit extrémně vysoké napětí přímo ze střechy, mám před tím respekt.

Mám v plánu to svést 10mm2 mědí ke svodu hromosvodu, s tím že napojení na svod bude v až na FE-kulatinu v zemi. Pro zemění konstrukce FVE zbuduju nový svod, který v zemi připojím na stávající zemnění domu 10m dlouhou kulatinou, sníží se tak zemní odpor svodu FVE a sníží se i zemní odpor celé zemnící soustavy domu právě o další metry zakopané propojovací kulatiny vedoucí ke svodu FVE.

[vla]

Hlavně se neřídit doporučeními revizního technika.

[mirekcafa]

Chtěl bych si jen ověřit jestli můžu přepěťovku T1+T2 uzemnit u panelů na železnou konstrukci panelů která je postavena na 8 zemních patkách. Každá cca 70 cm v zemi. Druhou bych dal před měnič a uzemnil bych na domovní zem z rozvaděče. Vzdálenost střídače od panelů asi 25 metrů.

[ChlapeczDediny]

Plánoval jsem to podobně a můj dvorní elektrikář to rezolutně zamítl. Je to málo hluboko, a když zem v létě vyschne, určitě nevyjde odpor. Takže jsem kopal.

[mirekcafa]

Jde mi spíš o to jestli ho můžu zemnit na tu konstrukci

[ChlapeczDediny]

Pokud ta konstrukce sahá do hloubky 1,5 až 2 metry a nikdo kolem nechodí, tak možná jo. Jinak platí předcházející post.

[bokser01]

Takže zemní tyče co mám doma celkem 6ks 4x 1m a 2x 1,5m, tak jsou mi ty metrové v létě téměř k ničemu?