Fórum MyPower.CZ

Zdravím ,

základní otázka : je lepší koupit jednu sérii velkých článků , nebo více sérií menších članků ?

Jelikož jejich výroba není absolutně přesná , tak jejich reálná kapacita není absolutně stejná . Odchilka od tabulkové kapacity může být -5% až + 33% (dle mých zkušeností) .

Příklad č. 1 :
8 článků 3,2V 200Ah = 26V 200Ah
článek ___ čl. 001 ____ čl. 002 ___ čl. 003 ___ čl. 004 ___ čl. 005 ___ čl. 006 ___ čl. 007 ___ čl. 008 _
reál. kap.__ 212Ah ____ 204Ah ___ 230Ah ____ 219Ah ___ 242Ah ___ 236Ah ____ 226Ah ___ 215Ah _

Po provedeném inicializačním nabití je rozdíl min. max. 14mV , při vybíjení se rozdíl mezi min. a max. zvětšuje
a pokud není monitorován každý článek tak bude docházet k hlubokému vybíjení nejslabšího článu . Monitorování
tomuto pomůže předejít , ale celý akumulátor nebude využíván na 100% , jelikož celek je omezován nejslabším
článkem 002 s 204Ah .

Příklad č. 2 :
32 článků 3,2V 50Ah = 26V 200Ah
článek ___ čl. 001 ____ čl. 002 ___ čl. 003 ___ čl. 004 ___ čl. 005 ___ čl. 006 ___ čl. 007 ___ čl. 008 _
reál. kap.___ 58Ah _____ 64Ah ____ 52Ah _____ 61Ah ____ 56Ah ____ 55Ah _____ 57Ah ____ 62Ah _

článek ___ čl. 009 ____ čl. 010 ___ čl. 011 ___ čl. 012 ___ čl. 013 ___ čl. 014 ___ čl. 015 ___ čl. 016 _
reál. kap.___ 62Ah _____ 56Ah ____ 55Ah _____ 58Ah ____ 51Ah ____ 62Ah _____ 61Ah ____ 56Ah _

článek ___ čl. 017 ____ čl. 018 ___ čl. 019 ___ čl. 020 ___ čl. 021 ___ čl. 022 ___ čl. 023 ___ čl. 024 _
reál. kap.___ 60Ah _____ 59Ah ____ 65Ah _____ 54Ah ____ 67Ah ____ 49Ah _____ 53Ah ____ 53Ah _

článek ___ čl. 025 ____ čl. 026 ___ čl. 027 ___ čl. 028 ___ čl. 029 ___ čl. 030 ___ čl. 031 ___ čl. 032 _
reál. kap.___ 60Ah _____ 53Ah ____ 60Ah _____ 59Ah ____ 58Ah ____ 66Ah _____ 61Ah ____ 61Ah _

celkem ____ 232 Ah ___ 232 Ah ___ 232Ah ____ 232Ah ___ 232Ah ___ 232Ah ____ 232Ah ___ 232Ah

K monitorování stačí také jeden Cellog , i bez monitorování by se takový akumulátor choval mnohem lépe než-li
v příkladu 1 . Rozdíl napětí mezi jednotlivými čtyř-články by byl zanedbatelný od nabití až do vybití maximální
využitelnost celého akumulátoru a nejlepší předpoklady pro dlouholetou funkčtnost .

Tímto jsem chtěl nastínit rozdíly mezi velkými články a menšími články . Samozřejmě , 50Ah články se nevyrábějí ,
ve skutečném provozu do hry vstupuje mnoho proměnných , ale v principu asi tak nějak .

Sem s komentáři .

Elektronům zdar

K tomu A je třeba říci i to B, tedy to, že akumulátory byť i ze stejné výrobní série za jinak stejných podmínek různě rychle stárnou. Pokud se nebude provádět pravidelné měření kapacity jednotlivých článků v paralelní kombinaci, může to dopadnout i takto: https://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f ... 275#p10275

Zdravím ,

ty baterky byly v UPSce , že ? UPSky se obecně k bateriím chovají velive špatně (možná je to záměrné ...) .

Výše jsem popisoval teoretickou situaci , v reálu to bude vypadat jinak . Šlo mi o principy .

Elektronům zdar

Napřed byly ve Smartu 2200VA APC (je to nepřehlédnutelné) sériově ještě s dalšími dvěma kusy, později paralelně na větrníku. Důležité je, že většinou odejde jeden akumulátor dříve a druhý později. Pokud jsou zapojeny paralelně bez kontroly rozdělení proudů, může to mít katastrofický konec, zejména pokud je v paralelní kombinaci více kusů než jen dva. Vyrovnávací proudy jsou potom vysoké a jeden akumulátor pohřbí nebo alespoň částečně poškodí ostatní v paralelní kombinaci.

abrams píše: Příklad č. 2 :
32 článků 3,2V 50Ah = 26V 200Ah
článek ___ čl. 001 ____ čl. 002 ___ čl. 003 ___ čl. 004 ___ čl. 005 ___ čl. 006 ___ čl. 007 ___ čl. 008 _
reál. kap.___ 58Ah _____ 64Ah ____ 52Ah _____ 61Ah ____ 56Ah ____ 55Ah _____ 57Ah ____ 62Ah _

článek ___ čl. 009 ____ čl. 010 ___ čl. 011 ___ čl. 012 ___ čl. 013 ___ čl. 014 ___ čl. 015 ___ čl. 016 _
reál. kap.___ 62Ah _____ 56Ah ____ 55Ah _____ 58Ah ____ 51Ah ____ 62Ah _____ 61Ah ____ 56Ah _

článek ___ čl. 017 ____ čl. 018 ___ čl. 019 ___ čl. 020 ___ čl. 021 ___ čl. 022 ___ čl. 023 ___ čl. 024 _
reál. kap.___ 60Ah _____ 59Ah ____ 65Ah _____ 54Ah ____ 67Ah ____ 49Ah _____ 53Ah ____ 53Ah _

článek ___ čl. 025 ____ čl. 026 ___ čl. 027 ___ čl. 028 ___ čl. 029 ___ čl. 030 ___ čl. 031 ___ čl. 032 _
reál. kap.___ 60Ah _____ 53Ah ____ 60Ah _____ 59Ah ____ 58Ah ____ 66Ah _____ 61Ah ____ 61Ah _

celkem ____ 232 Ah ___ 232 Ah ___ 232Ah ____ 232Ah ___ 232Ah ___ 232Ah ____ 232Ah ___ 232Ah

Tímto jsem chtěl nastínit rozdíly mezi velkými články a menšími články . Samozřejmě , 50Ah články se nevyrábějí ,
ve skutečném provozu do hry vstupuje mnoho proměnných , ale v principu asi tak nějak .

Sem s komentáři

Otázka je, jak už bylo naznačeno, jak se budu v uvedeném případě chovat jednotlivé paralelní větve - např. větev sestavená z čl. 006 (55Ah) + čl. 014 (62 Ah) + čl. 022 (49 Ah) + čl. 030 (66 Ah) . Taková větev by měla roztyl kapacity článků od 49 Ah do 66 Ah, kolik cyklů by to vydrželo?

Môj postreh z toho ako sa vybíjajú jednotlivé članky pri dlhodobej záťaži okolo 1,5kW je ten, že zapojenie v sérii mi hned pri poklese kapacity na jednom článku túto odpojilo. Myslím si že pri paralelnom zapojení by sa najsalbší článok vybíjal dalej až kým by hodnota paralelnej dvojice neklasla a to by mohlo spôsobovať že by sa slabšie články vybíjali nie na 80% ale aj viacej a tým dôjde ku skáteniu ich životnosti. Uvidím pri opakovanom používaní takejto záťaži či sa jednotlivé články budú správať rovnako, čiže tie čo sa vybili ako prvé teraz sa vybijú ako prvé vždy. A neviem ako by to bolo aj pri nabíjaní paralelných dvojíc určite by sa ten slabší pri silnejšom nedobil na plnú kapacitu.

jarík píše:Môj postreh z toho ako sa vybíjajú jednotlivé članky pri dlhodobej záťaži okolo 1,5kW je ten, že zapojenie v sérii mi hned pri poklese kapacity na jednom článku túto odpojilo. Myslím si že pri paralelnom zapojení by sa najsalbší článok vybíjal dalej až kým by hodnota paralelnej dvojice neklasla a to by mohlo spôsobovať že by sa slabšie články vybíjali nie na 80% ale aj viacej a tým dôjde ku skáteniu ich životnosti. Uvidím pri opakovanom používaní takejto záťaži či sa jednotlivé články budú správať rovnako, čiže tie čo sa vybili ako prvé teraz sa vybijú ako prvé vždy. A neviem ako by to bolo aj pri nabíjaní paralelných dvojíc určite by sa ten slabší pri silnejšom nedobil na plnú kapacitu.

Zdravím ,

právě naopak , při paralerním zapojení více článků se sčítá kapacita a napětí na jednotlivých článcích je téměř stejné .
Vysvětlím :
a) nabíjím 100A dva články , jeden má 40Ah a druhý 60Ah - při sériovém zapojení oběma teče proud 100A ,
první bude nabit dříve než-li druhý protože má menší kapacitu tudíž napětí na něm roste rychleji než na druhém .
b) nabíjím 100A dva články , jeden má 40Ah a druhý 60Ah - při paralerním zapojení teče proud 100A celkem ,
jenže 40Ah článkem teče cca 40A a 60Ah článkem teče cca 60A , vlivem paralerního zapojení se proud rozděli mezi oba
články , přičemž si oba navzájem hlídají +/- stejné napětí .

Jediná nevýhoda takového zapojení je , při zkratu jednoho článku ho ostatní paralerně zapojené články dorazí , ale při
ztrátě kapacity jednoho článku jen poklesne celková kapacita dané paralerní větve . Oba stavy se projeví abnormálním
chováním , nejlépe na grafech monitoringu .

To že se kolegovi nafoukla jedna volověná baterka v paralerním zapojení je vinou vady akumulátoru (článku/ů) .

Žádný akumulátor není dokonalý , osobně volovo řadím na konec žebříčku a LiFe na jeho vrchol .
Zná-li někdo lepší aku než LiFe tak o tom dejte vědět .

Menší zamyšlení - proč se společnost dívá tak rozdílně na :
spalovací auto vs. elektromobil
elektřinu z fosilních zdrojů vs. elektřinu z obnovitelných zdrojů
volověný akumulátory vs. LiFePO4 akumulátory
atd. vs. atd.

Žeby strach z nového

Elektronům zdar

Kdybych nevěděl, co s penězi, volil bych nové NiCd. Proč? Jsou léty ověřené. Žádný jiný akumulátor není tak odolný.

Pro zajímavost: Na družicích, (když pominu malinké CubeSAT a podobné) se stále používá jenom NiCD případně NiMH. Žádné lithium ani nic podobné.

Není to spíš kvůli pracovním teplotám NiCD?

Výrobca by mohol kludne predávať aj párované sady článkov s približne rovnakou kapacitou. Nebolo by to podla mňa nič nezvyčajné kedže napríklad aj tranzistory do zosilňovačov sa párujú kôli tomu aby netiekol cez jeden tranzistor väčší prúd ako cez iné. Pravdaže by si za to mohol prihodiť cenu, ale čo na tom keď by všetko fungovalo tako ako by malo. Napíšte niekto do Winston.

Když už párovat, tak podle vnitřního odporu. Ono se to i dělá, ty 12V čtyřčlánkové lifepo4 od TS/Winston mají vybírané články, ale praxe ukázala, že to moc nefunguje. Parametry se stejně po několika cyklech v čase začnou rozcházet.

Mám ešte jednu otázku ohladne LiFeYPO. Nechcel som kôli tomu zakladať nové vlákno. Ako najlepšie uskladním na 3 mesiace nepoužívania Winston batérie? Nepomám komplet všetky kusy na pospájanie batérie tak pár článkov u mňa musí chvílu zostať, mám ich nabiť, naformátovať, alebo nechať tak ako mi prišli? Strašná dilema...

Já osobně bych jim dal formát na 4,00V a nechal ležet ty 3 měsíce v klidu. Protože, když si všimneš, tak nové články když přijdou z číny, tak pokud s nimi zatřeseš, slyšíš šplouchání elektrolytu. Ten se právě formátem dostane do pevného skupenství a uchytí se na elektrody. A nejsem si jistý, jak dlouho může v tekutém skupenství být, proto bych jako první nabíjel a pak až uskladňoval.

LIX píše:Ako najlepšie uskladním na 3 mesiace nepoužívania Winston batérie? Nepomám komplet všetky kusy na pospájanie batérie tak pár článkov u mňa musí chvílu zostať,

Je to úplně jedno. 3 měsíce nejsou žádná doba. Hlavně aby nebyly připojené k něčemu co je vybije pod kritickou mez.

Pan Taum píše: Protože, když si všimneš, tak nové články když přijdou z číny, tak pokud s nimi zatřeseš, slyšíš šplouchání elektrolytu.

Co to? Tam rozhodně nemůže nic šplouchat. Elektrolytu je tam jen nepatrná vrstvička v každém z mnoha desítek mikročlánků.