malá rozšířitelná FVE

[mihlit]

emas je drahý, hornbach je levnější, ale argos je ještě skoro o korunu pade na metr levnější (nabídka na poptávku, ne eshop) u cyky-j 3x2.5), aby to bylo zajímavé, muselo by to být pod 27 Kč/m

[skopec]

Kolik chceš metrů či kilometrů? Rozdíl 150? Ušetřit se dá na jiných věcech mnohem jednodušeji. Tohle je o tom jestli jedu či nejedu zrovna kolem.

[kodl69]

na každejch max. 10m CYKY vychází jeden přístroj. A ten se pořídí od 60Kč do 2000Kč. Tj tady jsou ty peníze...

[mihlit]

To jo, ty se budou kupovat později. Předběžně jsem koukal, že Hager vychází nejlevněji taky u argosu. Jinak ale když už budu kupovat kabely, tak proč za ně platit víc, než je potřeba. Třeba jen na 5x6 (vzdálená "prádelna" a garáž) mě to vyjde u argosu (nabídnutá cena, ne eshop) zhruba o dva tisíce levněji než emas.

[skopec]

Jako 1,5 Kč ti udělá 2000,-Kč rozdíl na kabelu? Takže kupuješ přes 1km kabelů?
Jinak Hager byl nejlevnější v aququ.cz

[mihlit]

To 1,5 Kč bylo u 3x2.5, ty dva tisíce píšu u 5x6
Dík za tip, ale co koukám tak argos furt vede MBN116 (B/16A, 6kA) nemají, MBS116 (6kA, svorky) nemají, NBN116 (10kA) je 262,- vs. 129,- MBS110 114,- vs. 86,-

[skopec]

Sháníš CYKY 3x2.5, ale najednou kupuješ stovky metrů 5x6. Pro normální barák je rozdíl minimální. Pro vzdálenou prádelnu a garáž na druhém konci města jsou ty rozdíly větší... Malá FVE?

[mihlit]

Sháním kompletní "sadu", protože rekonstruuji dům. Takže 3x1.5, 3x2.5, 5x2.5,... s větším množstvím podružných rozvaděčů "úplný kryt" (nemám technickou místnost a do hlavního by se nevešlo dost) - přízemí, sklep, patro, kuchyně, garáž, prádelna,... budou mít svůj. Garáž i prádelna nejsou nalepené na dům a ani nestojí vedle sebe. Navíc všude půjde ten kabel dvojmo. Jednou pro FVE/UPS, jednou pro DS, takže zrovna toho 5x6 ty metry skákají rychle. Za tip na to, kde sehnat kabely/jističe levně děkuji, ale potřebu rozporovat kolik čeho a proč... to nechápu.

[kodl69]

za fi jedině jističe DPN, nezalituješ. A cena je lepší než MBN, i když jejich kvalitu nijak neshazuju.

[mihlit]

Jo, to je ještě nemám promyšleno, jestli 1P nebo 1P+N. Jen MKN5xx / MBN5xx už je znatelný nárůst ceny. To už stojí skoro jako Eaton, jen Hager se mi furt víc líbí kvůli okýnku na popisky. Na Bonega jsem slyšel od pár lidí negativní reference na chrániče a jističochrániče, ty s nima máš nějaké větší zkušenosti? Další problém je taky, že co jsem našel, tak úplné kryty jsem našel jen pro Hager, ABB a Eaton

[mihlit]

Téma se jmenuje malá rozšiřitelná FVE, takže je na čase rozšířit. Však to znáte... ceny všeho rostou, včetně komponent FVE. Takže i když není čas rozšiřovat, tak je dobré je koupit, protože pak budou dražší. No a po chvíli... když už jsou doma, tak je škoda, že nevyrábí... takže z plánu "pak" se stane "teď"

Další panely jdou na střechu dřevníku/sušárny. Je to přízemní stavba, šikmá střecha má 4.6 m (skloněná délka) x 5.3 m (vodorovná délka). Orientace není úplně ideální. Sklon je 15°, azimut JZ - 50° Na střeše jsou tašky, krokve mají vzdálenost 90 cm.
Panely jsou celočerné TRINA TSM-390 Full Black, rozměr 1754 x 1096. Budou tedy na ležato 3 v řadě, ve 4 řadách. To dá 4.38 x 5.26 plus spáry. Uchycení na hliníkový profil a ten přes stavitelný hák, kromě prvního profilu, který bude do atiky skrz chemickou kotvu, závitové tyče a plocháč, jako by to bylo kombišrouby. Profily půjdou pod hranou panelu s tím, že panel předchozí řady bude mít rám nad profilem, ale bude to sešroubováno rám - plocháč (hliník 100x40x5) - profil a panel následující řady bude mít horní stranu chycenou na ten plocháč s mezerou pár mm.

Původně jsem zvažoval regulátor 250V, pro tenčí kabely, ale při výpočtu nákladů vyšlo, že 150 V bude lepší varianta. Panely budou zapojeny 3S4P. Pro 3S vychází Voc 122 V @ -40°C. Regulátor je Victron SmartSolar 150/85 Tr Ve.Can

Zapojení:
- kabel mezi panely a combiner boxem 4x 8m 6mm2 černý, 4x 5m 6mm červený, 4 páry MC4
- combiner box Hager Vector II (buď 1x18 nebo 2x12)
- 4x DC jističe 16A/B 2P (ABB S202M-B16UC)
- 4x pracovní spoušť
- kabel 10m 10mm2 v chráničce DN40 do strojovny vedený v zemi
- DC odpínač (jistič) 63A/B 2P (ABB S202M-B63UC)
- svodič přepětí T2 (Citel DS240S-110DC)
- regulátor Victron SmartSolar 250/85 Tr VE.Can
- DC jistič 100A/B 1P (ABB S801B-B100)

Komponenty a ceny (ne vše je již koupeno)
55320,- 12 ks panelů 390 Wp celočerné
7895,- 5 ks hliníkové 6m profily
5863,- 30 ks háků, plus šrouby a matice
608,- 24 ks hliníkové úchyty
400,- 60 ks konstrukční vruty 6x80
1562 1ks rozvodnice 18 >= modulu (Hager Vector 2 buď 1x18 nebo 2x12)
3708,- 4ks DC jističe 16A/B 2P
??? 4ks pracovni spoust - to je docela oříšek... ABB DC jističe jsou relativně levné, ale ABB spouště jsou 4x dražší jak Eaton, tak možná vezmu jiné jističe
1200,- kabel do strojovny 10mm2 10m červený a černý
378,- chránička do země 2x 9m DN40
1750,- 1ks DC odpínač 63A/B 2P
1350,- 1ks svodič přepětí Citel DS240S-110DC
18231,- 1 ks regulátor Victron Smart Solar 150/85 Tr VE.Can
842,- 1ks DC jistič 100A/B 1P ABB S801B-B100
celkem 99107,- ~ 21.18 Kč/Wp

Ekonomika:
Panely s celkovým výkonem 4.68 kWp pro dané umístění by měly vyrobit 4.57 MWh za rok s minimem 100 kWh v prosinci a maximem 623 kWh v červnu a červenci. Celková produkce pak vychází na minimum 133 kWh v prosinci a maximum 708 kWh v červenci. Pro čtyřčlenou domácnost s malými dětmi, kde se pere několikrát denně, vaří a peče na elektrice, TUV se též ohřívá elektrikou, je několik počítačů, tak bych měl těsně spotřebovat 100 % výroby i ve špičkových měsících.

Při aktuálním tarifu platím 3 Kč NT, 6.50 VT Poměr spotřeby je 50/50. Vážená spotřeba je tak 4.75 Kč/kWh Při očekávané výrobě a plné spotřebě to je 21707 Kč za rok. Pro uvedené náklady je tedy návratnost 4.57 roku, pokud ceny elektřiny zůstanou stejné.

----
Jinak jističe jsem vzal 1P+N, vše od Hageru. Dostal jsem se na slušnou cenu. Stejně tak s kabely, takže jsem na obojím o několik tisíc niž, než co jsem jinak našel jako nejnižší ceny na netu.

[cipis]

Technická k tomu poměru NT/VT - proč vyšel ten poměr tak špatně? Co máš za sazbu? Já u D45d mám VT sotva 1/10 NT ...

[mihlit]

Mám Aku D25d, což je jen 8 hodin denně a většina z toho pozdě v noci či před ránem, část mezi druhou a třetí odpo, takže rychlovarka nic, pečení vaření nic a pračka max jedna ze tří v lepším případě. Současná malá FVE taky hlavně dokrmuje bojler, protože je malý a těžko dává tolik vody. Vše se ale rekonstruuje, elektrika bude nová a i místo malého bojleru větší aku nádrž, jen jestli nějakou seženu (sklep má 80ky dveře a 180 strop)

[cipis]

Tak to jsem tušil, že to bude asi ten tarif na TUV, tak to se pak nedivím, že je návratnost tak brzy

[mihlit]

Tak za další měsíc se vyrobilo 77 kWh/kWp, kromě toho jsem přes baterie NT->VT protáhl 82 kWh. Celková spotřeba domu byla 431 kWh, 80 % z DS, 63 % NT. Do trvalé spotřeby přibyl koncem měsíce pultový mrazák A+++, takže by to nemělo udělat moc navíc. Přivedlo mě to ale k tomu, že vlastně nemám vůbec změřenou tvalou spotřebu, tak budu muset napravit. Koncem měsíce jsme taky dokončili stěhování se z bytu, jeho úklid a opravy, tak snad bude víc času, hlavně tedy na rekonstrukci domu, ale i na FVE.

Jističe a další materiál pro rozšíření mi první obchod objednávku zrušil, od dalšího opět stále čekám. Doufám, že to nebude tak dlouho, jako na baterky.

Co se pohlo:
- baterie - konečně dorazily v lednu objednané baterie 120Ah 16ks, specialně objednané bez navařených šroubů. Kdybych věděl, jak dlouho to potrvá, tak bych vzal asi klasické. Umístění ale budu muset trochu pořešit, protože plánovaný regál se na to místo nakonec o pár cm nevejde.
- rozšíření - pokácela se ptačí třešeň rostoucí vedle sušárny/dřevníku, kam přijdou panely, zároveň se komplet odstranilo psí víno, co po celé budově rostlo. Během toho se ale zjistily další větší škody. Zejména hodně špatný stav pozednice, která je podepředna jen na kraji a uprostřed. Vyžadovaná rekonstrukce střechy tedy bude o dost náročnější, než se původně předdpokládalo.
- po delší době se mi konečně dostalo schválení od Eg.d, že můžu přesunout elektroměr nad roh domu, kam zasahují schody (není lepší místo), akorát ted si nejsem jistý, jestli to nebude moc blízko svodu hromosvodu, co bude za rohem, takže s přesunem zatím vyčkávám. Odplombovat a uklidit původní rozvaděč je ale potřeba jako sůl (většina nuláků je napojená a celá vede za zaplombovanou částí), abych mohl lépe zoptimalizovat využití FVE.

Kde se to ještě nepohlo:
- elektroměr Eastron SDM630 2T ještě není zapojen do HA
- zapojení externí nabíječky a odpojení drátů mezi MP a DS jsem odložil na až budu zapojovat nové panely
- předělání sběru dat z JK BMS do virtuální BMS slučující více JK BMS a propojující jak Cerbo GX tak HA


===
Čeká mě taky co nejdříve dodělat přípojku na kanalizaci (16m mezi domem a šachtou na pozemku, s křižováním 3 sítí), kvůli hloubce (na konci 2.1m) na to ale parta kopáčů, co běžně využívám, nestačí. Tak kdyby měl někdo tip na stavební firmu poblíž Vyškova, tak prosím do SZ.

[mihlit]

Dnes konečně další změna, co se pohlo. Přibyla zapojená další baterie. Pořídil jsem jim kovový regál, který stojí ve sklepě z druhé strany zdi, než je měnič. Aby bylo veselo, tak jsem tak dlouho hledal, jaký největší regál se tam vejde, aby se tam vůbec vešly ty baterky, abych nakonec zjistil, že se tam regál o centimetr nevejde (kamenná obvodová zeď sklepa z druhé strany příčky je o cm tlustší), takže se regál musel otočit k příčce místo zády tak bokem a pak byl zas zbytečně malý Regál bude mít pět poliček, čtyři velké na baterie a jednu menší uprostřed. Baterie nestojí přímo na plechové poličce, ale je tam plexisklo

regal

baterie

(špatné mezery mezi bateriemi uprostřed jsem si všiml až při focení, už je předěláno. Stojánek na BMS vytisknu lepší)

Baterie jsou 120 Ah HIGEE extra objednané se závitem místo šroubu. Propojené přes NH000 odpojovač s 100A pojistkou 50 mm2 vodičem na sběrnici 30x8 a odtamtud skrz zeď na původní Lynx Power In (bude nahrazeno) 70 cm vodičem 70 mm2.
Předchozí baterie 120 Ah je s kompresí, tak jsem uvažoval pro porovnání udělat tuto druhou bez komprese, abych viděl, jestli to bude mít nějaký vliv. Baterie ale přijely lehce nafouklé. Není to vysloveně jako balón, ale nejde je srazit k sobě, aniž by se nekolébaly. Z úvahy se tak stala nutnost a baterie jsou tedy bez komprese s mezerami. Druhé rozladění z baterií přišlo po našroubování svorníků. Všechny ty díry jsou totálně křivé. Některé víc, některé méně, ale lépe by to asi zvládli i v pakistánu v garáži. Díky tomu, že matka tedy není na propojku kolmo, tak asi nebude přítlak propojek na terminály baterie úplně dokonalý.

prave uhly jsou asi vec minuleho stoleti

K baterii je připojeno JK BMS. Zatím bez napojení na Cerbo. Ještě baterie čeká zátěžový test s termokamerou a měření kapacity, až nebude totálně hnusné počasí, ať nemusím nabíjet komplet ze sítě.

No a z dalšího, co se (ne)pohnulo....
- elektroměr SDM630 je napojen na rs485 esp32 krabičky ale varianta "připoj a funguj" nenastala a zatím nemám čas to řešit víc
- rozšíření panelů na dřevník stojí, kvůli nutnosti opravy střechy, ale po přesunu ER by to mělo být další v pořadí na seznamu
- externí nabíječka a slučování BMS zatím též nebyl čas

[bokser01]

Jen se zeptám... Nemají se ty baterky stahovat k sobě? Prý se mohou nafukovat když jsou "na volno" Rád bych se vyvaroval chyb až budu přecházet na lifepo proto sbírám poznatky od zdejších členů.

[mihlit]

To je otázka za deset bludišťáků. Jsou dva tábory, kde jeden říká stahovat (což je i v datasheetu baterky) a druhý, co říká, že je to zbytečnost, jelikož v FVE se používají baterky s nižším proudem, tak to není potřeba a mezera pomůže chlazení. S 6000 cyklů životnosti je to při 1 cyklu za den 16 let, což baterky dřív odejdou věkem. Data dostupná na potvrzení či vyvrácení jednoho či druhého názoru bohužel nejsou. Já jsem zastáncem první skupiny, tedy baterie stahuji, což bude vidět, až do druhé poličky přesunu původní baterii. Zároveň jsem ale četl, že se nemá již jednou nafouklé baterie rovnat. Tak jelikož tyto již rovné nebyly, tak jsem je nechal na volno.

[cipis]

Stahování pomáhá tomu věku ...
Chemie v těch článcích degraduje tak, že se struktura článku rozpadá, takže to pak reaguje na tlak.
Defacto se zmenšuje dotyk elektrod, tím pádem se to víc namáhá a odchází.
Takže argument, že to odejde věkem, tak není proti stahování, ale naopak pro stahování. Stáhnutím se zpomalí ta degradace a zamezí se rozpadu té struktury a zmenšení styčné plochy.
Takže to není už na ty, co to stahují a ty, co to považují za zbytečnost, ale na ty, co to stahují a ty, kterým to věkem odejde dříve

[mihlit]

Když jsem dělal propojky k bateriím a pak sběrnici, tak jsem sháněl pocínovanou měď. Z pohledu galvanické reakce je pocínovaná propojka pro hliník lepší než čistá měď a pro sběrnici spíše z estetických trvanlivých důvodů, jelikož je to ve sklepě a vlhkost je tam vysoká. První volba byla koupit rovnou pocínovanou měděnou pásovinu, což ale selhalo na nedostupnosti a na dost vysoké ceně. Nakonec jsem tedy koupil jen měděnou a pocínoval si to sám. Kdo by se do toho chtěl taky pustit, tak zde je stručný návod. Pro pocínování je několik variant:

Jedna varianta je chemicky. Pro to jsem použil roztok koupený u funchem.cz. Takto jsem cínoval propojky na baterie. Je potřeba je předem dobře očistit a odmastit. Samotný proces je poměrně jednoduchý. Za vyvrtrané otvory jsem je na drátku pověsil za okraj sklenice a nechal je tam poměrně dlouho. Pak dle návodu opláchl ve vodě. Povrch je pak pocínovaný a čistý. Doporučuji používat rukavice nejen kvůli chemii, ale i protože otisk prstu na propojce před pocínováním by pak byl vidět. Výhodou je jednoduchost, není potřeba nářadí, nizká cena. Nevýhodou je, že i přes dlouhý pobyt v lázni je nanesená vrstva opravdu tenká. Při snaze to vyleštit se raz dva proleštíte skrz. Nicméně účel to splní.

Pro sběrnici jsem se ale kvůli tloušťce vrstvy rozhodl pro druhý postup a to je pocínování tepelně cínem. K tomu je potřeba již nějaké vybavení - slušně výkonný hořák tak 5 kW +-, dle velikosti kusu. Mám malý 2 kW, kterým si neumím představit to šmrdlat. Použil jsem 12 kW stažený na hodně málo. Měď je potřeba předem opět očistit, ale není nutné být až tak důsledný jako u chemického pocínování. Na měď se nanese cínovací pasta používaná na letování měděných vodovodních trubek. Na nanesení je v balení štěteček, ten jsem neměl, tak posloužil starý zubní kartáček. Není potřeba toho nanášet moc, úplně stačí souvislá co nejtenčí vrstva. Pak se kus zahřívá, až pasta nejprve změní na šedou ale matnou a pak se začne objevovat kousky prosvítajícího cínu. V ten okamžik se povrch důkladně setře nějakým bavlněným hadrem. Důležité je mít tu pásovinu položenou tak, aby byla nějak chycená (třeba výstupek pasující do vyvrtané díry nebo alespoň zarážka). Při stírání tím bavlněným hadrem je potřeba poměrně přitlačit, ne jen zlehka, tak aby ten kus někam neodjel. Nejsnáze se to dělá na poprvé, takže pokud se to blbě setře a je třeba opravovat, jde to už výrazně hůře. Při špatně naneseném místu nejde nanášet pastu na horký díl (bude po něm vřít tavidlo a "tancovat") a ani nejde opravit trubičkovým cínem, že by se pošmrdlalo, protože tavidlo z něj tam udělá blbě odstranitelné fleky. No a když se povede, výsledek vypadá zhruba jak na fotce. Hlavní výhoda tohoto postupu je výrazně silnější vrstva cínu. Nevýhoda zas nutnost vybavení.

----
cipis: s tím nestraš, protože to bych byl jen víc naštvaný na ty baterie... nicméně studie se dá najít na způsob zatěžování, teplotu, stahování a životnost cyklů ... ale že by stahování mělo vliv na časové stárnutí (bez vllivu cyklů), to jsem nenašel, máš zdroj?