Kotle na tuhá paliva/normy/Eurosojůz

[jahodovák]

Kousek od nás jeden lisuje brikety ze sena,tak mi to nedalo a pro metrák jsem si zajel,cena byla sice příznivá ale pokud jel kotel od poloviny výkonu do maxima,tak to šlo,pokud ale bylo natopeno a kotel přešel do udržovacího režimu,sice z komína nic skoro nešlo ale kolem se linul podivný smrádek jako když se na podzim pálí plesnivé seno.Zkoušeno na zplynovacím kotli Atmos na černé uhlí,dřevo,hnědé uhlí a dřevobrykety 24kw.Takže jsem se vrátil ke dřevu,pilinám,které při zpracování vzniknou a též spálím i štěpku z různého křoví,kterou získám při nadbitku sluníčka.

[Kobra23]

U té fytomasy jsou problém chlorovodíky, které vznikají (uvolňují se) při té termické reakci a ničí vše nerezové (vložky komína) a někdy i černou ocel.

[PavelR]

Kousek od nás jeden lisuje brikety ze sena,tak mi to nedalo a pro metrák jsem si zajel,cena byla sice příznivá ale pokud jel kotel od poloviny výkonu do maxima,tak to šlo,pokud ale bylo natopeno a kotel přešel do udržovacího režimu,sice z komína nic skoro nešlo ale kolem se linul podivný smrádek jako když se na podzim pálí plesnivé seno.Zkoušeno na zplynovacím kotli Atmos na černé uhlí,dřevo,hnědé uhlí a dřevobrykety 24kw.Takže jsem se vrátil ke dřevu,pilinám,které při zpracování vzniknou a též spálím i štěpku z různého křoví,kterou získám při nadbitku sluníčka.

Toto řeší akumulace. 100% výkonu na několik hodin, další zátop dle velikosti akumulace a spotřeby tepla.

[redcrown]

U té fytomasy jsou problém chlorovodíky, které vznikají (uvolňují se) při té termické reakci a ničí vše nerezové (vložky komína) a někdy i černou ocel.

Můžu potvrdit.

[marko250]

Jen veřejné zamyšlení,potřeboval bych nakopnout:

Já jsem za tuto topnou sezónu spálil 15m prostorových=9m krychlových= 4t dřeva suchého na 20% vlhkosti,bez odpočtu účinnosti kotle a převodu do domu,kde je pouštěna vysoká teplota(85°C max) do radiátorů samotižně =16 000kWh tepelných=5 000kWh elektrických s čerpadlem vzduch/voda=20 000Kč ,nebo  2 666kWh elektrických s tepelkem voda/voda a podlahovkou v celém domě=.10 700Kč.V plynu by to bylo 16 000kWh tepelných= 1520m3 plynu=16 000Kč

4t briket=14 400Kč+nic ,vše mám v euro 5 třídě
5MWh=20 000Kč+ 291 000Kč čerpadlo vzduch/voda se zásobníkem+30 000Kč větší radiátory,nebo 100 000Kč podlahovky,bez dotace
2.7MWh=10 700Kč+120 000Kč čerpadlo voda/voda +30 000 studna+30 000Kč  větší radiátory,nebo 100 000Kč podlahovky,bez dotace
1520m3 plynu=16 000Kč + 40 000Kč kotel se zásobníkem 170l+30 000Kč větší radiátory,nebo 100 000Kč podlahovky,bez dotace

Dozateplit poslední stěnu=50 000Kč a spotřeba klesne ještě o 10%,dát plyn po té co mě přestane bavit topit v dřevosplynovacím kotli a kašlat na čerpadla.Na druhou stranu mám svou elektřinu,která by se zapojila do topení září/říjen/březen/duben tak z 75%.Což mi rozhodování komplikuje do vzdáleného budoucna.No mám nad čím přemýšlet a v prvé řadě budu zkoušet hledat vydatný zdroj vody,vzduchové čerpadlo postrádá smysl finančně.

Co zkušení na to?

[Kobra23]

Čerpadlo až jako poslední možnost.
Plyn je bezpečnostní riziko, že někdo utáhne kohoutky.
Já díky své paranoie mám rád topení, které mi umožňuje mít palivo na celou sezónu doma.
A vzhledem k tomu, že jsem líný si hrát se dřevem a brikety mi neumožňují určitý stupeň automatizace, tak volím pelety.

[kybos]

Jen veřejné zamyšlení,potřeboval bych nakopnout:


4t briket=14 400Kč+nic ,vše mám v euro 5 třídě
5MWh=20 000Kč+ 291 000Kč čerpadlo vzduch/voda se zásobníkem+30 000Kč větší radiátory,nebo 100 000Kč podlahovky,bez dotace
2.7MWh=10 700Kč+120 000Kč čerpadlo voda/voda +30 000 studna+30 000Kč  větší radiátory,nebo 100 000Kč podlahovky,bez dotace
1520m3 plynu=16 000Kč + 40 000Kč kotel se zásobníkem 170l+30 000Kč větší radiátory,nebo 100 000Kč podlahovky,bez dotace

Dozateplit poslední stěnu=50 000Kč a spotřeba klesne ještě o 10%,dát plyn po té co mě přestane bavit topit v dřevosplynovacím kotli a kašlat na čerpadla.Na druhou stranu mám svou elektřinu,která by se zapojila do topení září/říjen/březen/duben tak z 75%.Což mi rozhodování komplikuje do vzdáleného budoucna.No mám nad čím přemýšlet a v prvé řadě budu zkoušet hledat vydatný zdroj vody,vzduchové čerpadlo postrádá smysl finančně.

Co zkušení na to?

Z hlediska tepelných ztrát mám podobnou nemovitost. Když jsem topil plynem, byla spotřeba podle roku 14 až 18 MWh. Přešel jsem na TČ vzduch-voda a vzduch-vzduch. Spotřeba za rok 2020: 3227kWh vzduch-voda + 594kWh vzduch-vzduch. Mohu tedy srovnávat podle reality. Výhodu mám v tom, že topím podlahovkou v celém baráku. Topil jsem s ní i v době, kdy jsem používal k topení plyn. Nevím, jaké máš hydrologické poměry v podloží a jaké je složení vody. O variantě TČ voda-voda jsem taky uvažoval, ale zamítnul jsem ji z důvodu složení vody. Je silně železitá a poměrně agresivní. Nerezová nádrž, ve které ji přechovávám, většinou nevydrží déle než rok bez nutnosti opravy. Je tedy zřejmé, že s výměníkem, kterým by té vody muselo protéct násobně více by byly neustálé problémy. Do varianty voda-voda bych šel jen v modifikované variantě s uzavřeným oběhem primárního teplonosného média v případě, že bych mohl mít na zahradě u domu dostatečně velké jezírko, které by sloužilo jako zásobník energie.
Investice do zateplení mají sice dlouhou návratnost ale na druhé straně to bývá to nejméně problematické řešení a vnitřek nemovitosti pod tepelně izolační obálkou potom funguje jako tepelný akumulátor. Mé topení tak funguje bez vodního zásobníku a vůbec při tom nevadí, že se topí jen 8 hodin za den v nejlevnějším tarifu D25d.
Ještě před plynem jsem topil se stejnou otopnou soustavou (podlahovku mám od roku 1986) kotlem na tuhá paliva. Ale vzhledem k tomu, že jsem neměl tak dobře zatepleno jako dnes, není možné provést porovnání spotřeby.
U tepelného čerpadla o topném faktoru rozhoduje tepelný spád. Z tohoto pohledu je lhostejné, zda se sníží na venkovní nebo na vnitřní straně. Já jsem dal přednost vnitřní straně (podlahové topení pěkně nahusto) a výsledky se dostavily.
U TČ voda-voda dodavatelé často švindlují při lákání zákazníků na vysoké COP tím, že nezapočítávají náklady na oběh vstupní vody, které ve valné většině realizací (pokud nebydlíš pod vodopádem) zdaleka nejsou zanedbatelné.
Ve výčtu možností ti chybí ještě varianta země-voda, kde náklady na vrt nebo slinky (nemáš-li vlastní bagr) jsou také srovnatelné s cenou TČ.
Z hlediska uplatnění FVE pro potřeby topení TČ si nedělej příliš velké naděje. Zejména ne v současné době, kdy se zima překlopí bez jara přímo do léta. U mne to letos bylo jen pár dnů v březnu. V únoru skoro nesvítilo a pokud ano, pak to stačilo s bídou na pokrytí spotřeby ve VT a od předevčerejška už netopím vůbec, protože to není potřeba. Podíl mé FVE na topení bych letos odhadl tak na nejvýš do 10%. Spotřeba TČ za první kvartál 2021 byla 2237kWh a výroba FVE za stejné období na straně AC 501kWh, z čehož většina pokryla spotřebu ve VT. Topím jenom v NT.
Pokud mi nestačí TČ vzduch - voda, tak raději použiji TČ vzduch-vzduch (klimatizace), než abych použil plyn, přestože tu možnost mám. Při nízké spotřebě plynu leze totiž jeho cena do závratných výšin.
Tak si z těchto reálných dat na podobné nemovitosti můžeš udělat závěr.

[ota]

Právě jsem absolvoval první zimu s TČ vzduch/voda 12kWt, 5kW vstup elektrický a moje zkušenosti s provozem na FVE jsou následující.
Můj dům není dům ale kamenný hrad, cca 150 let stará zemědělská usedlost, zdi 80-100cm kamen, zatepleno 15cm rockwool.
Pokud je den a je světlo alespoň 100w/m2 tak TČ dokáže jet z FVE. Problém je že cca 10 týdnů okolo zimní rovnodennosti je den tak zoufale krátký že TČ jede cca 3-4 hodiny denně.
Při inverzi a zvláště při sněhové pokrývce na panelech je samozřejmě výroba tak malá že postačí na vlastní spotřebu technologie.
Od půlky února jedu na TČ, občas si pro radost z zatopím pár polínek ve sporáku.
Z baterek by se TČ pár hodin denně provozovat dalo ale není to ekonomické.
V prosinci/lednu zoufale chybí panely a baterie i mě a to jich mám 50kWp/30kWh.
Můj závěr je že
1. nejekonomičtější by bylo přitápět nějakou klimou vzduch a vytěžovat přebvytky.
2. V prosinci a lednu je efektivita FVE na 7-10% a to jen některé dny a na to se musí koncipovat úložiště energie a tepla.
3. PERC panely jsou o cca 30% efektivnější při nízkém osvitu v porovnání se staršími polykrystaly.

[marko250]

Skvělá infa ,díky moc.Počítals to jezírko kybosi?Mám 40m3 a nepříjde mi to dost,aby nedocházelo k zamrznutí.Voda /voda jsem chtěl Spirálu,má výměník z Cu a na zanášení uspůsobený,větší strach mám o čerpadlo ve vrtu,když bude nekvalitní agresivní voda,máme ji tady vápenatou.Spotřeba toho čerpadla je mi jasná,ale nepotřebuji tlakové,stačí do max 15l/min průtok. Tak nějak vyhlížím ten důchod za 15 let a přemýšlím jak si ho ulehčit.Momentální dřevoplyn je dobrý,jelikoš dřevo tak nějak mám,pak jedině koupit várku 4t a složit,protože dělat jej nedělám ani teď.Jediný problém je dlouhodobá dovolená v zimě,ale to by už pořešily namontované klimy. Dřina s topením není,popel skoro žádný a samotíž bez problémů po celý čas,ale stane se něco nečekaného se zdravím a nastanou problémy.
Pelety až nepřiměřeně rostou v ceně na to kolik je smrkoviny.Vyřešily by automatizaci,ale ani ten popelník není samovyprazdňovací a násypník s dopravníkem s dovozem cisterny,či na paletách 4t,tak nějak v tom nevidím řešení konečné.

[kybos]

Ve 40 m3 vody je při změně teploty o 10°C (13°C/3°C) uloženo 465 kWh tepla. Musí se ale vzít v úvahu přilehlá zemina a ochlazování okolím přes hladinu. Nezanedbatelný vliv bude mít také poměr hloubky a plochy hladiny. Pozitivně se bude projevovat anomálie vody (mrznout bude od hladiny).
Průtok vody 15l/min při 6°C spádu (běžná hodnota pro TČ) dává ale jen 6,3 kW, což bude pro tvou nemovitost asi málo.

[marko250]

Tak to je na dva dny při -15°C ,ten průtok samozřejmě stačí,jelikoš ty velké mrazy jsou jen týden a další pokles potřebného výkonu oproti nynějšímu stavu bude díky podlahovce. Celé to bude o vydatném zdroji vody a pokud bude kvalitní,tak tím získám další bonus,uvidíme na co narazím.Jak hustý rastr podlahovky jsi dělal,jak dlouhé smyčky,průměr hadice?

[kybos]

Smyčky 100 m průměr trubky 20 mm rozteč je vidět z fotky z minulého století (rastr kari sítě je 10x10cm).

obyvák před zalitím.jpg

Čtyři okruhy v obýváku 30 m2 monolit.

Ale takto to vychází lépe s nižším teplotním spádem:

topení.jpg

[Kobra23]

Pelety až nepřiměřeně rostou v ceně na to kolik je smrkoviny.Vyřešily by automatizaci,ale ani ten popelník není samovyprazdňovací a násypník s dopravníkem s dovozem cisterny,či na paletách 4t,tak nějak v tom nevidím řešení konečné.

Tak jelikož pelety i prodávám, tak vím, že za posledních 10 let je cena stejná, možná někdy poporostla o inflaci.

Cisterna není vůbec problém. V ČR jich je již hodně.

Popelník se vynáší 4x za rok.

Stačilo by, kdybychom se inspirovali u sousedů v DE. Tam naopak jsou pelety nejpoužívanější, protože jejich dotační program na výměnu kotlů neumožňuje instalovat TČ s nižším SCOP než 4. No a takových moc není, takže pelety vyhrávají na plné čáře.

[marko250]

Tu červenou si tahal čtyři pospolu a tu bílou samostatné šneky jo a pozoruješ rozdíl v prospěch těch bílých?Ty bílé máš taky po 100m a průměr 20mm ?
Pelety z Paskova - Royal Pellets světlé si pamatuji za 3 600Kč/t,dnes i 7 600Kč a nikdy na ceně neklesly.Jaké máš Ty a v jakém balení,cena za t? Sehnal jsem tunu briket měkké dřevo 3200Kč,ano musí se topit a ručně přikládat a složit někde palety s nima,ale s AN 3000l to není nekomfortní.Ale jak jsem již spomenul,kotlík tady nějaký pátek už běhá a věčně nebude a když příjde nemoc či postižení(jen katastrofický scénář) tak v něm nezatopím že.Proto to řeším dnes,dokud jsem schopný čehokoli.

[kybos]

Ta červená má vyšší tepelnou odolnost (byla o hodně dražší, cca 35 Kč/m Giacomini 20x2 z konce minulého století) a je natažená jako čtyři do sebe vsazené spirály s obrátkou uprostřed místnosti. V minulém století jsem topil ještě tuhými palivy s ručně řízeným duomixem a občas se stalo, že do podlahovky přišla hodně teplá voda a ty trubky to musely ustát.
Ty bílé mají také průměr 20mm a smyčky mají také kolem 100 m (v době instalace se daly koupit za 8 Kč/m). Jsou nataženy podobným stylem, změna je pouze v tom, že v místnosti jsou tři tepelné zóny (6 okruhů: kuchyňský kout, jídelna a obývák) ale prakticky se dnes řídí společně. Je to jednovrstvá koextrudovaná trubka 20x2 od firmy FV-plast někdy z počátku tohoto století. Dnes už se tento typ snad ani nevyrábí. Tyto trubky byly nahrazeny vícevrstvými trubkami s kyslíkovou bariérou.
Rozdíl mezi trubkami je zejména v tepelné odolnosti a také trochu v tuhosti při instalaci (FV-plast je poddajnější). Trubky od firmy FV-plast se také mnohem snadněji svařují.
Kdyby byly k dispozici trubky a rozvaděče většího kalibru, zvolil bych ještě větší průměr než 20 x 2. Málo kdo si při instalaci trubek 16 x 2 uvědomí, že pokud bude chtít nízký rozdíl mezi stoupačkou a zpátečkou (vhodný pro TČ), provaří na hydraulických ztrátách přes 1 MWh ročně jen na spotřebě oběhového čerpadla.
Další výhodou trubek velkého kalibru je v podlaze skrytý akumulátor, který nezabírá podlahovou plochu. Já mám v podlahách 2600 m trubek a přes 600 litrů vody, které nikde nepřekáží.

[marko250]

Já potřebuji nízkou zástavbu do 50mm i s krytinou(vynyl/plovoučka) a hydraulickou ztrátu jsem chtěl řešit kratšíma smyčkama(50m) trubka 16/17/18mm na úkor velkého rozdělovače,izolace již pod nynější krytinou je.A hustotu taky kolem 100-120mm.Taky mě tíží zatížení na statiku,dole jsem odstranil kus nosné zdi a překlenul ičkama.

[Pawel]

Pod tou hadicí by měla být hlavně dobrá izolace, min. 5 cm polystyrenu. Rozteč trubek 10 cm menší nemá význam standart 15 cm. Smyčky pokud možno stejné klidně těch 50 m. Do podlahy se pouští max. 40st teplá voda. Trubka vydrží 60 st a krátkodobě 100 st. Povrchová teplota podlahy by neměla překročit 27 st vyšší dlouhodobá teplota může vadit člověku a i vinylu. Trubka 16x2 naprosto vyhovuje. Mám 6 okruhů asi 120m2 a čerpadlo bere tak 7W, teplotní spád 3 st. Trubka se nikdy v podlaze nespojuje. Teplotu lze regulovat třeba s VTA572 nebo 3-4cv/ motor/ regulátor. Velké množství vody v trubkách jen zpomaluje náběh topení a má větší setrvačnost. U PT se nedoporučuje se řídit teplotu pok. termostatem.

[Kobra23]

Pelety z Paskova - Royal Pellets světlé si pamatuji za 3 600Kč/t,dnes i 7 600Kč a nikdy na ceně neklesly.Jaké máš Ty a v jakém balení,cena za t?

Ano, v roce 2006 když začínali, tak byla tato dumpingová cena. Ale jak píšu, 10 posledních let se to hýbe minimálně. Prodáváme hlavně Stora Enso a pro Moravu občas Paskov. Balení pytle 15 kg nebo vozíme cisternou. Nejdražší byly za těch 10 let za 6,74 Kč/kg. Většinou jsou za 6,19 Kč/kg. Je potřeba nakupovat v červnu nebo květnu. To jsou ceny pod 6,00 Kč.

[kybos]

Trubka 16x2 naprosto vyhovuje. Mám 6 okruhů asi 120m2 a čerpadlo bere tak 7W, teplotní spád 3 st. Trubka se nikdy v podlaze nespojuje. Teplotu lze regulovat třeba s VTA572 nebo 3-4cv/ motor/ regulátor. Velké množství vody v trubkách jen zpomaluje náběh topení a má větší setrvačnost. U PT se nedoporučuje se řídit teplotu pok. termostatem.

Rád bych věděl, jakou rychlostí protéká topná voda oběhovým čerpadlem s příkonem 7W při teplotním spádu 3°C pokud teče trubkami 16x2 v šesti okruzích na 120m2.
Co se týče tepelné setrvačnosti, tak je rozhodující, co se vlastně buduje. Pokud je to "noclehárna", kde budou obyvatelé celý den mimo domov a domů chodí jen spát, pak je zcela jednoznačně každá akumulace na škodu. Pokud je to "domov důchodců", kde jsou obyvatelé trvale přítomni, tak je naopak každá akumulace vítána, jelikož například s TČ vzduch-voda umožňuje topit přes poledne, kdy je venku nejtepleji a TČ potom dosahuje vyšších hodnot COP aniž by to narušilo tepelnou pohodu v objektu. Vyšší akumulace také umožňuje využít cenově výhodnější osmihodinový tarif D25d. Jednoduše se dá s vyšší akumulací topit v době, kdy je to ekonomicky výhodné. U objektu s vysokou tepelnou akumulací se uživatel může rozhodnout, zda zatopí už dnes a nebo to nechá až na zítra, kdy hlásí předpověď lepší počasí aniž by to bylo znát na tepelné pohodě.

[Kobra23]

U trubek 16x2 se u 100 metrových okruhů nastavuje průtok na 2l/min.