Upgrade ostrovní elektrárny 12-36kW, LiFePo4

[kodl69]

mě spíš zaujal ten solarkabel bez jakékoliv ochrany strčenej mezi tašky. To asi není konečný řešení prostupu kabelů pod tašky, že jo?

[Ivo12s]

mě spíš zaujal ten solarkabel bez jakékoliv ochrany strčenej mezi tašky.

Jak jsem psal - je tam taky udělaná drážka pro kabel. V podstatě totéž, jako pro hák, jen užší. Kabel je tam úplně volně, k žádnému mechanickému namáhání nedochází.

[FRSO]

mě spíš zaujal ten solarkabel bez jakékoliv ochrany strčenej mezi tašky.

Jak jsem psal - je tam taky udělaná drážka pro kabel. V podstatě totéž, jako pro hák, jen užší. Kabel je tam úplně volně, k žádnému mechanickému namáhání nedochází.

No mohla na tom kabelu být aspoň nějaká hadička, pokud se tam už nedostane, tak bych to jen zafixoval nějakým venkovním silikonem.

[kodl69]

jenom aby to volně bylo pořád... Lepší řešení je větrací taška, tam projde těch kabelů několik i v plastovejch chráničkách. Uvidíš sám za pár let...

[Ivo12s]

No mohla na tom kabelu být aspoň nějaká hadička, pokud se tam už nedostane, tak bych to jen zafixoval nějakým venkovním silikonem.

Zevnitř se k tomu dostanu z podstaty věci - propojuji stringy uvnitř, takže silikon je docela zajímavý nápad. Barák je v echt přírodě, takže mezi panelama jsem už odstraňoval i ptačí hnízdo. Vosy tam byly i pod střechou, dokud jsme tam nedali folii. Sice ty drážky jsou opravdu "akorát", ale až budu zapojovat to 2S4P, tak použít trochu silikonu zevnitř není vůbec špatný nápad

[Ivo12s]

Měl bych dotaz, kde odpověď se snad bude hodit i dalším solárníkům.
Občas jsem na foru zaregistroval komentáře ohledně vzájemného ovlivňování DC vodičů. Tedy primárně způsob vedení stejnosměrných vodičů od panelů do regulátoru a pak dále. Chápu obecně fakt, že vodiče vytvářejí magnetické pole a speciálně u delších DC vedení to může mít vliv ať už elektrický a možná i mechanický, ale nikde jsem na foru nenašel téma, kde by to bylo nějak "rozvádělo". Myslím tím:

• * znamená to něco specificky pro způsob uložení kabelů vzájemně mezi panely, jejich zapojení a vedení do prvního rozvaděče?

• * A je asi něco jiného kabely od jedné série dvou panelů (cca. 10A) a něco jiného 2S4P a výstup z prvního "ochranného" rozvaděče - (40-80A).

• * A má tedy správné fyzické uložení DC kabelů v našel případě u panelů (jednotky Ampér a jednotky až malé desítky metrů) nějaký vliv na změny třeba útlumu ve vedení a tedy ve výsledku účinnosti panelů?

• * A když už jsem se rozepsal, tak asi bude tento vliv nějak relevantní pro DC kabeláž z baterií k měniči - tam možná kvůli nárazovým proudům při skokové změně zátěže fakt i mechanický?

Třeba jen stačí nasměrovat na téma, kde se to řešilo, zkoušel jsem googlit a nic.

Díky předem !

[marko250]

Když se tahá drátový prostor pro robotickou sekačku,tak je společné vedení u sebe neviditelné pro ni a to co jede sólo ,tak vyhraňuje hranici,kterou sekačka registruje díky magnetismu.

[Ivo12s]

No zatím jsem našel jen "Proximity efekt", jev blízkosti omezující efektivní průřez vodiče, který se ale primárně týká AC střídavého proudu, blízkostí se ovlivňuje efektivní průřez vodiče a omezuje to lanko proti plnému vodiči. Třeba ZDE. No a potom vzájemné silové působení vodičů. Ve smyslu fyzického působení. Ale to zase v rámci proudů ze solárních panelů asi není tak zásadní mechanický vliv, respektive instalace do nějaké podoby kabelového žlabu by neměla být problém. Tak uvidíme.

[Ivo12s]

Tak vážení solárníci,

skoro půl roku jsem kompletoval příslušné komponenty a v průběhu července a srpna 2021 se pustil do realizace. Tak bych se s vámi chtěl podělit o výsledek. Snad jen předem malá poznámka = jedná se o moji vlastní ostrovní instalaci na samotě, bez připojení na DS, mám elektrotechnické vzdělání, takže práce na "zařízení pod napětím" se nebojím. Současně ale chci, aby výsledek pokud možno splňoval všechny standardní požadavky tak, abych výsledek fungoval ještě za 5-10 let, aniž bych se o to musel pořád starat. Ano, označení kabelů, učesání kabeláže, to není na jedničku, možná na trojku . No pojďme na to:

1. Instalace panelů
na střechu šlo celkem 12 nových panelů CanadianSolar CS3K-305P v zapojení s původními 275W a to dva streamy 2S4P. Instalace, to byla docela zajímavá akce. Protože mám střechu v cca. 4,5 poschodí, chodit po střeše jen se zajištěním nebylo rodinou přijato jako zajímavé řešení. Váhal jsem mezi vysokozdvižnou plošinou a lešením. Vzhledem k absenci zkušeností s instalací většího počtu panelů jsem zvolil lešení, což se ukázalo jako správná cesta. Protože jsem se snažil maximálně kvalitně (amatérsky), v průběhu instalace jsem musel rozbrušovat betonovou krytinu tak, abych mohl protáhnout kabely od panelů. To kdybych dělal z plošiny, tak tam visím asi ještě dnes. V neposlední řadě lešení umožnilo, aby se po střeše pohybovalo více lidí, což bylo při montáži 12 nových panelů určitě k užitku.

Finální instalace 2x 2S4P

Kabeláž je protažena střešní konstrukcí, pod krytinou je sice folie, ale není izolace, takže propojení panelů na půdě nic nebránilo.

2. Změna koncepce na 48V - celková kapacita 360Ah = 18,4 kW
Baterie mám od počátků LIFEPO4 AKUMULÁTOR 12V, 60AH. Baterie rozeberu a pracuji s BMS na úrovni jednotlivých článků. Původně jsem rozebíral násilně. V místě spojení horní desky a "krabice" stačí ostrý předmět, v mém případě starý nůž a kladivo. A postupně lze bez větších problémů odstranit víko baterie a dostat se k jednotlivým článkům. V rámci Upgrade jsem dokupoval novou sadu 8 baterií, kde jsem víko oddělil rozbrušovačkou. Baterie nedostává takové mechanické nárazy a i ten "řez" je čistější.

Baterie LiFePo4 zapojená do sestavy 48V; 120 Ah

V rámci akce jsem přepojil jednotlivé baterie ze zapojení 24V na 48V. Samozřejmě a potom bloky 48V zase paralelně. Paralelní spojení jednotlivých bloků je nyní realizováno až v rozvaděči za pojistkami, takže v případě potřeby je možná manipulace s jednotlivými bateriovými bloky aniž by se vypínal celý systém. Baterie jsem rozšířil o přelévací pumpy Mandy typu https://shop.mypower.cz/balancer-kapaci ... lanku-4129. Funguje to perfektně, uvidíme, jak v zimě... Analýzu "kvality" jednotlivých článků baterií jsem zatím nedělal, ale plánuji udělat, abych se v zimě nedočkal překvapení. Přece jen některé články mají už pár let provozu za sebou a ne vždy se k nim chovám v rukavičkách. Psychicky jsem nachystaný na fakt, že to ještě nějakou korunu sežere. A do beden ještě přijdou nehořlavé stěny na ten polystyren...

3. Rozvaděč 2xpanely + DC/AC
Asi největší část práce. Jak někteří víte, snažil jsem se najít dodavatele, který by podle mého schematu realizoval rozvaděč DC/AC. Nenašel jsem nikoho. Asi budu souhlasit s tím, že dělat rozvaděč na zakázku znamená jistou formu zodpovědnosti za výsledek a jeho bezpečnost. Takže do rozvaděče jsem se pustil sám. Některé specifické úpravy, například barva příslušných zemnících kabelů neodpovídá, označení pojistek apod.

Výsledek:
a) dva samostatně malé rozvaděče obsahující paralelní spojení jednotlivých panelů, ochranu proti blesku a pojistky jak jednotlivých stringů, tak společnou. Výstup do dvou MPPT regulátorů MSTS MPPT 60A. Zde zajímavost. Součástí regulátoru MSTS je teplotní čidlo, které slouží ke korekci nabíjecí charakteristiky. Když jsem dokupoval druhý MSTS, byl už použitý tady na foru, ale bez předního krytu a bez teplotního čidla. Kryt jsem si vyrobil z plechu, esteticky nic/moc, barvu ve spreji jsem měl jen červenou, ale svoji funkci to plní. Samotné teplotní čidlo Morningstar se dá sehnat za 1000-1500 Kč. Trochu mi to vadilo, přece jen to asi je termistor...možná se speciální charakteristikou. Po několika pokusech (a měsících) překvapivé zjištění - Teplotní čidlo NTC 35kOhm, které se prodává zde na eShopu funguje naprosto spolehlivě i s MPPT MSTS 60A. (teď jsem možná někomu ušetřil spoustu peněz!)

b) velký rozvaděč na zapojení DC, ochrana vstupů, bateriových bloků, zapojení AC
Tohle je asi nejdůležitější část akce. Na realizaci jsem strávil podstatnou část letošní dovolené. V celkovém rozložení bych teď určitě pár věcí změnil, ale v celku jsem s výsledkem spokojený. Ona by každá změna zase přinesla komplikaci jinde, takže asi je to takhle +- v pořádku.

Celkový rozvaděč a jeho popis:

Celkový pohled na rozvaděč DC/AC

1-2. dva samostatné rozvaděče solárních panelů 2S4P, obsahují ochranu proti blesku a pojistky jak jednotlivých streamů, tak celkového bloku. Ochrana je zapojená na samostatné zemnění, které je speciálně pro tento účel přivedeno po venkovní straně budovy
3. Měnič DC/AC Victron Phoenix 3000 VA. Vzhledem k tomu, že to je "jen" měnič, nic zásadního tady není potřeba řešit, prostě vstup 48V a výstup 230V. Jak vstup, tak výstup je řešený z rozvaděče. Měnič mám tedy připojený i na software VictronConnect příslušným USB kabelem, ale zatím to není k ničemu, jen to ukazuje spotřebu...
4.-5. MPPT Regulátory MorningStart Tristar 60A. nastaveny na totožné parametry, vstup samostatná skupina stringu, výstup přes ochranu na společnou sběrnici 48V
6. Zapojení a ochrana vstupu z měniče 230V
7. Ekvipotenciální svorkovnice, propojení zemnění jednotlivých skupin
8. Skupina která se stará o výstup 230V, tj. jistič, elektroměr a přepínač "FV/generátor" pro případ nouze.
9. Samostatné jištění vstupů z MPPT regulátorů
10. Jištění jednotlivých bateriových bloků. Protože jsem se domníval, že u DC vstupu z baterií můžu také koukat na cenu, zvolil jsem zde nožové pojistky. Chyba. Všechno mám přimontované na DIN sběrnici a výsledkem je, že tyto pojistky vyčnívají dost zásadně z celé instalace. Nelze použít zakrytování uvnitř rozvaděče. Pokud bych to řešil znovu, buďto realizuji nožové pojistky mimo DIN lištu ale spíše bych místo nich použil stejné pojistky, jako mám u MPPT regulátorů, které jsou na DIN lištu určené... Takhle je to technicky OK, ale... Vedle pojistek je stupačková svorkovnice použita pro paralelní spojení (-) všech bateriových bloků.
11. Základní DC sběrnice 48V. Tohle řešení se mi velmi líbí, že jsem našel přímo konstrukční prvek "Držák ploché sběrnice". Takhle jde elegantně vyřešit napojení jednotlivých prvků na tuto sběrnici. Dokonce existuje i součástka - svorka pro zapojení kabelů na plochou sběrnici - ZDE takže není nutné všechna připojení vrtat. Ideální řešení
12. Coulometr - sice je to čínský "měřák", ale aktuálně svoji službu plní. Plánuji nahradit nečím kvalitnějším do budoucna... Nastaveno hlášení závady tak, že sepne kontakt na 15ce a tím posílá SMS zprávu, že je něco špatně. Lze nastavit všechny 4 mezní stavy - přepětí/podpětí; nabíjecí/vybíjecí proud mimo MAX hranice. Ale nem to výstup, který by se dal použít pro dálkovou správu.
13. Zdroj Meanwell DC/DC 12V/100VA, slouží k napájení ovládací a ostatní elektroniky, Raspberry, bistabilních relé, a pod.
14. Raspberry Pi 4B+ a releový shield. Aktuálně mi tento drobeček řeší odesílání údajů sem na server mypower.cz a současně řeším jednoduché vytěžování. Zařízení MSTS má informaci o napětí na baterkách, takže jakmile je baterie nabita na hodnotu UMAX, relé dá povel k zapnutí topení do bojleru, viz vlákno ZDE. V tomto stavu zůstává, dokud napětí nespadne na UMIN, takže taková SW hystereze. Příkon topení 900W je vlastně relativně nízký, takže nemusím řešit regulaci zátěže, panely dávají výrazně více a v zimě to budu vypínat, realizace SW na to pamatuje.
15. Starší Jablotron GSM komunikátor GD-06, aktuálně vstup - info o závadách na na bateriích, výstup - ovládání měniče Victron
16. WiFi spínací modul, součást domácí automatizace
17. Zdroj DC/DC 5V pro napájení Raspberry
18. Bistabilní relé pro ovládání Victron měniče DC/AC 230V
19. Zatím jen záloha.
20-21. Samostatná instalace LAN Switchů pro zapojení IT technologií okolo. Používám i PoE zařízení, proto je součástí i 21- PoE injector pro napájení.
22. Varianta rozvaděče má plechová dvířka, proto jsem informační displej z Coulometru vyvedl ven a displej připevnil na ně z venku.
23. Pořídil jsem si i Victron převodník VE.Direct-USB. Victron měnič Phoenix Inverter Smart má sice Bluetooth rozhraní...super. Jenže to funguje pouze s Android aplikací. S PC software to nefunguje. Ano, je to napsáno i v návodu. Zatím to nicméně vypadá, že je mi to skoro k ničemu. Měnič nenabíjí baterie, tj. sice změří aktuální spotřebu, ale dodávku energie už nikoliv, takže vlastně ten kabel nemá moc co analyzovat a jen ukazuje aktuální příkon. A parametry se dají nastavit i přes mobil. No uvidíme, třeba se to ještě bude hodit.
24. Drobnost, ovládací PC mám "za rohem" a měl jsem v šuplíku aktivní 10m USB kabel, teď se hodil.
25. Hromádka starých cihel s touto instalací opravdu nesouvisí

[*]mimo záběr - Geneátor + Nabíječka 230 AC => 48V/30A[/*]

4. Zkušenosti
* celkové náklady s 12 novými panely, novou sadou baterií LiFePo4, měničem Victron a velkým rozvaděčem se vyšplhaly k 200k Kč. I s dealerskými cenami. Bylo jen dobře, že jsem to mohl realizovat postupně, najednou by se mi to zdálo moc.
* dokupoval jsem druhý regulátor Morningstar MPPT TS60A. Je otázkou, jestli bych nyní nezvažoval spíše nějakou kombinaci s Regulátor/Měnič/nabíječ. Protože pak by se dalo měřit a analyzovat v online aplikací. Ale zase ty ceny jsou někde jinde.
* Pozlatit krimpovací kleště. Pořídil jsem si kleště jak na solární konektory MC4, tak i na silové DC kabely a kabelová oka. Neuvěřitelnou spoustu práce to ušetřilo. Ověřoval jsem to různě, opravdu spoje drží perfektně a trafopájku jsem v podstatě vůbec nepotřeboval.
* mimo obrázek - veškerou kabeláž pod střechou mám svedenou do kabelových žlabů, tak už to tam dnes vypadá docela k světu.
* na obrázku to není moc patrné - napájení spotřebičů 12V je realizováno tak, že jsem využil původní sběrnice, které byly součástí rozvaděče. Je tam vidět dlouhá řada šroubů za zdrojem. Velmi se mi to hodilo při montáži ostatních přístrojů.
* Ke zdroji Meanwell DC/DC 12V/100VA existuje speciální držák na DIN lištu, který se ale musí dokoupit. Na ležato by se dal přidělat nějakým jednoduchým úhelníkem, ale zabíral by zbytečně moc místa. A takhle to i má přirozené chlazení.
* přelévací pumpy Mandy - fungují a opravdu pískají. Což je logické, ne že ne. Akorát já už to neslyším, ale když mě na to pištění upozornila dcera, vzal jsem si k ruce mobilní telefon a i obyčejné nahrávání zaregistrovalo, že se něco děje. Takže jsem potom s mobilem kontroloval, že každý článek funguje dle předpokladů.

* Sestava 48V znamená 16 článků 3,2V v sérii. Pokud tedy máte čtyři baterie v serii, tak dvě jdou jedním směrem, druhé dvě zpátky. Viz obrázek. No a pokud používáte pumpy Mandy, pak si musíte uvědomit, že zapojení bude také obráceně, tedy od prvního článku a zpátky od posledního článku. Pokud si to neuvědomíte... no tak mám pro někoho jednu 8mi článkovou Mandy desku u které je 7 článků funkčních a jedna jednotka mírně nafouklá za dobrou cenu:-)
* původně jsem to chtěl všechno do jednoho rozvaděče. Je dobře, že jsem to udělal jinak, ta IT LAN kabeláž v horním 19" racku opravdu zasluhuje vlastní bednu.
* Původně jsem měl Raspberry zamontované v krytu na DIN lištu, ale jednak se zbytečně zahřívalo, jednak ten kryt není přizpůsoben na onu releovou desku. S relátky na Raspberry mám ještě spoustu nápadů. Již otestováno, jak jsem psal výše, jednoduché vytěžování samozřejmě bez stabilizace, bez spínání v nule a cokoliv dalšího zvládlo 19 řádků v Python jazyce. A bez jakéhokoliv zatěžování procesoru.
* ty pojistky vedle 15ky jsou určeny právě na další pokusy a Smart domácnost...
* kdo si všimnul...rozvaděč je vzhůru nohama. Tento rozvaděč má původně na horní straně nachystány průvleky na myslím, 2x25 kabelů, takže když jsem ho obrátil, měl jsem jednoduchý způsob, jak natahat kabeláž bez zbytečného vrtání průchodek. Ty mi sice tedy zbyly, ale to je jen malá cena za toto řešení. A dveře jdou stranově otočit, v tom problém nebyl.
* A pak si ještě můžete všimnout lepící pásky na boku rozvaděče. To už tedy je ...amatérské řešení. Díky nožovým pojistkám č. 10 nelze zavřít dvířka rozvaděče standardním způsobem. Současně jsem ho ale určitě nechtěl nechat otevřený. Opravdu jsem uvažoval o řešení, že ty pojistky vyměním za typ č.9. Pak jsem to ale udělal tak, že jsem dveře předsadil na Lko, na fotce je to vidět. No a tím pak logicky vznikla díra, kterou by se dovnitř mohlo prášit. Proto je po obvodu a nahoře přilepený pás molitanu z nějaké krabice. Funguje to k naprosté spokojenosti

NO a to je prozatím asi tak vše.

[marko250]

Ta střecha je masakr už při prvních fotkách ,ten měnič stačí? Celý systém by zvládl mnohem více využití,za ty prachy a práci.To prostě obdivuji jak mužeš výkonově s ním vyjít.Jinak krásná práce.

[Ivo12s]

Je to víkendová domácnost, pračka není, ledničku nepotřebuji (super sklep), spotřeba elektřiny, to jsou vlastně jen moderní výdobytky typu Internet, nabíječky, televize, osvětlení. Teď v létě rychlovarná konvice a teplá voda v bojleru. I cirkulárka 1,5kW bohatě na dřevo stačí. Čím větší výkon, tím větší klidová spotřeba, takže jsem plánoval, že až bude spotřeba vyšší, vyměním, nebo dám paralelně druhý.

[Ivo12s]

...vyměním, nebo dám paralelně druhý.

Koukal jsem do návodu. Paralelní provoz to neumí, takže platí "vyměním". Ale do teď jsem tam měl zdroj 1500 VA a ten nestačil pouze když jsem v zimě potřeboval rozběhnout zatuhlou pneumatickou štípačku. Teď jsem testoval, rychlovarnou konvici 900W, ohřev vody 900W a vysavač 1300W najednou tedy 3,1 kW a v pohodě. On ten měnič krátkodobě zvládá i 6kW, takže rozběhové proudy jsou OK.

[kodl69]

Jelikož jsem pořád nedodělal "megaměnič" tak jedla letos celá domácnost na měnič s maximálním výkonem 4kW bez nějakýho většího omezení... Když jsou informace o okamžité spotřebě, dá se ta spotřeba nějak uregulovat...

[sitra]

Pěkné.
Každopádně je super zaměstnat hlavu rozumnou věcí a zabránit tomu tlaku ze všech stran, ne moc v pohodlné době

[Ivo12s]

Tak se po pár měsících vracím k tématu. Na "upgrade" jsem mezitím dodělával drobnosti, hlavně ve spojení s Raspberry Pi4, které mám v rozvaděči kvůli spojení SEM. Už nějakou dobu ho zaměstnávám vytěžováním (Tuya WiFi relé přes SW a měření napětí), velmi jednoduchým měřením denní spotřeby (jen kratičký kus programu v Python, který počítá impulsy S0 z elektroměru na denní bázi) no a nyní jsem doplnil topení bateriím na základě vlákna ZDE.
Nejprve jsem koupil topný kablík, kde médiem je odporový drát. Je to opravdu jen drátek, velmi špatně se to napojuje na přívodní drát a o spolehlivosti takového napojení lze také s úspěchem pochybovat. Proto jsem raději zanechal pokusů a pořídil si podle reference kabel s uhlíkovým mediem, kde jsem si opět nemohl vynachválit krimpovací kleště...

Topný kabel jsem umístil na dno pod baterie. Počítal jsem se spotřebou cca. 15W z čehož mi vycházela délka kabelu 5 metrů. Připadalo mi to docela hodně, omyl, bylo to akorát.

Na kabelu je zhora umístěn děrovaný plech, který rozvádí hmotnost baterií a propouští teplo.

No a celé to řídí termostat, který je zmíněn v úvodním příspěvku, MH1210W, který je současně napájen z totožného napětí baterií. Celé je to zapojeno 3x na tři bedny s bateriemi a na samostatné napájení z rozvaděče, kde to ještě ženu opět přes Raspberry a zapojuji až když se teplota sníží k minimální hodnotě a současně tím hlídám, aby to nevybíjelo baterie pod minimální úroveň. Zatím předpokládám zapínání něco málo nad NULA, ale to budu ještě ladit. Testovací provoz proběhl naprosto v pořádku, teplotu jsem pokusně nastavil na 11.5°C a nechal běžet celou noc.

[vlkazajac]

Pekné. Dosť by som dbal na vytvorení medzier medzi blokmi, nech nemusí BMS zbytočne vyrovnávať vplyv rozdielnych teplôt. Bude platiť - čo je pri obvode bedne, to je studené...

[Ivo12s]

Pro případné následovníky... těch 15W na takovouhle bednu docela stačí. A otestoval jsem to vlastně omylem , tedy spíše dost zásadní chybou. Chystal jsem se na kontrolu a opravu zapojení. Jedna z těch třech beden totiž vůbec nereagovala na změny nastavení termostatu. S předpokladem, že jsem někde při montáži přerušil kabel, nebo něco takového jsem kontroloval úplně všechno, až jsem nakonec smutně konstatoval, že nic špatně zapojené není, muselo tedy nejspíše dojít k přerušení samotného topného kabelu. Odpor byl ale správně . Tak jsem se pustil do opakovaného rozebrání bedny. Jako první musel jít pryč samozřejmě termostat a teplotní sonda. No a tu sondu jsem našel "po kabelu", že je hozená vzadu za bednou venku . Takže jsem ji správně připevnil na baterie uvnitř a zjistil, že to topení 15W vyhřálo baterie za cca. 10-12 hodin na teplotu 16,2°C. Takže tak - jak výkon, tak i princip funguje. Okolní teplota byla něco kolem 6°C a termostaty nastavené na 9°C pro ověření funkce.

[LIX]

Takže test prebehol úspešne.
A to som sa bál že mne bude 14w na 120Ah 8s málo. Ale keď vidím tvoju mega bedňu tak ma ro ukludnilo. Ešte rozmýšľam že dám poiste mechanický termostat na 40°C ktorý vypne napájanie do digitálneho termostatu ak by niečo...
Každopádne pekná práca a overená funkčnosť.

[Ivo12s]

Takže test prebehol úspešne.
Ešte rozmýšľam že dám poiste mechanický termostat na 40°C ktorý vypne napájanie do digitálneho termostatu ak by niečo...

Já to mám zapojené přes Raspberry a relé. Spínat to budu při tom, když okolní teplota půjde k nule a pod nulu. A je pravda, že hlídat překročení mě úplně nenapadlo, ale to také půjde. Současně s tou sondou od termostatu je tam i sonda od regulátoru Morningstar TS60 a tu teplotu také odečítám. Takže kdyby s něco po... tak vypnout topení přes to relé to taky půjde. Dobrá připomínka

[Ivo12s]

Aktuálně postupně klesají hodnoty stupňů Cesliových. Tak sdílím další zkušenosti:

• * Velkovní teplota klesá k nule až mínus celý den, sluníčko občas svítí => jdeme do akce
  * Okolní teplotu měřím Raspberry každé 2 hodiny, předpokládám, že za tu dobu baterky nezmrznou a přitom nezapínám jejich topení zbytečně
  * Jak už někdo psal, když není zdroj tepla, žádná izolace neudrží rozdílnou teplotu navždy. Aktuálně se snižuje rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou v bedně bez dlouhodobě zapnutého topení jen na cca. 1,0-0,5°C. Podotýkám, že topení je přímo pod bateriemi a teplotu měřím na svorce článků, tj. změna teploty je opravdu změna baterií.
  * Topení zapínám při teplotě pod 2°C a termostat nastaven na 4°C max.
  * info čtu SW z teplostní sondy MPPT regulátoru

Aktuální stav právě teď:

Aktuální venkovní teplota okolo bedny 0,75°C, dnešní zatím minimální teplota 0,687°C. Tolerance teplot je dána tím, že čidlo není stabilní, připojuji SW 10s před měřením, takže tam je nějaká tolerance.

MPPT_temp.png (32.29 KiB) Zobrazeno 1380 x

Teplota bloku baterie č.1 = 2°C, bloku č.2 = 4°C (bez obrázku).
Spíše věřím zatím té teplotě 2°C, ono také záleží na tom, kde je to čidlo uvnitř, delší zkušenosti zatím chybí.
Předpokládám, že kvůli okolní teplotě to bude topit celou noc, tak uvidíme zítra, jak to bude s těmi teplotami vypadat a taky s napětím baterií