Poloostrov 2xXTM + LFP 30kWh + 12kWp

[redcrown]

léto končí, letní lenošení musí taky. Než jsem ale začal instalovat FV kabeláž, podařilo se mi víc než výhodně sehnat kilometry Alpex trubky 16x2 (asi nemusím vysvětlovat, co je Alpex trubka, že ne...). Říkám si, že bych ji použil jako průchodku pro FV kabeláž v oblasti střechy, tedy největšího rizika požáru, poškození izolací hlodavci apod. Myšlenka se mi líbí, ba dokonce mě napadá i nějaké to negativum. Nechat kabeláž volně, to se mi opravdu vůbec nelíbí.
Co si o tom myslíte? Cenu neřešte, jak jsem psal, v podstatě zadarmo.

[diablo007]

Střecha je široký pojem pokud pod střechou ano pokud nad střechou bal bych se UV stability venkovního plastů ale asi by to neměl být zásadní problém jelikož když opadá plast zůstane hliník.

[redcrown]

Jde o vedení po půdě, pod krytinou betonové tašky až po větrací tašku, která poslouží jako průchod ven. Takže na UV snad ani ne.
Mě napadlo horší chlazení nebo téma bleskové ochrany a možné indukce. Z hlediska bleskové ochrany by se to možná dalo vnímat jako výhoda?

[redcrown]

tak jsem se po letní pauze dostal k instalaci panelů na JVV střechu 4kWp. Včera dokoncena instalace panelů a kabelů po kombiner box a dnes sníh. Jak se říká, za pět 12. Na jaře mě pak bude čekat ještě 4kWp na SZZ střeše (stejná písnička). Na fotce je krásně vidět, o kolik ochotněji sjíždí sníh z trackeru.

IMG_20201129_105251.jpg

Vyvedení kabelů...

IMG_20201125_160041.jpg

[diablo007]

Ten krk jsi měl dát UV stabilní tohle se rozsype časem

[redcrown]

zase tak jsem to neřešil, jednak to je úplně přikryté panelem a navíc to je hlavně kvůli vedení pod taškou skrz podbití. Nad taškou ať si to třeba shnije. Kabel má dvojitou izolaci, navíc je to v té omotávce. Ale určitě děkuji za upozornění.

[diablo007]

Pokud je to záměr a počítá se s tím tak pohoda

[redcrown]

vánoce nevánoce, dělat se musí. Začal jsem montáž srdce strojovny, rozvaděče a rozvody. Potřebuji jít objednat licnu 50mm2, kterou u nás na venkově nemají skladem. Nejsem elektrikář, tak bych se vás rád zeptal, mám řešit stejné délky pro všechny XTMka, nebo je to je rámci těchto krátkých vzdáleností jedno? Jak to je s délkami u ACin a ACout? mezi XTM a rozvaděčem?
Spodní rozvaděč je DC, horní AC jen pro FVE.
díky

IMG_20201228_183326.jpg

IMG_20201222_204203.jpg

[redcrown]

Ahoj,
potřeboval bych zadrátovat AC stranu a rád bych vás požádal po podporu. Řeším zapojení jednotlivých vodičů, barev a FI.
Myšlenka je taková:
Vstup z DS skrz hlavní domovní rozvaděč do AC rozvaděče FVE (na fotce ta horní bedna) kabelem CYKY 4Bx6, jištěno 25A. V rozvaděči FVE rozbočeno ke 4 XTM, 4x kabel CYSY 3Cx4.
Z XTM do rozvaděče bych viděl 4x kabel CYSY 3Cx6,
Z rozvaděče FVE zpět do hlavního domovního rozvaděče na vstup k podružným do jednotlivých pater. V každém patře v podružném rozvaděči je chránič.
Nyní moje otázka, jaké barvy a vodiče zapojit, vysvětleno na nejjednodušším schématu např. fig 11.

Fig_11.png

U mě přeci v tu chvíli je N a PE společné, v kabelu sice tyto dva vodiče jsou, ale jsou přeci v rozvaděči rozbočeny z jedné svorky. Je to korektní, když N a PE zapojím do můstku PEN? Na výstupu z XTM opět vodič N a PE do společného můstku PEN?
Já budu zapojovat asi podle schématu fig.15, možná ACin 1f, AC out 3f. Ještě jsem se nerozhodl, proto bych rád ke každému XTMku sólo kabel na ACin a ACout.
Moje nezdařená skica

IMG_20210108_220718.jpg

Do hlavního rozvaděče asi umístím ruční přepínač sítí. I-0-II, transfér relé by zůstalo rozepnuté.
Budu zemnit mínus pól baterie. V XTM předpokládám, že nastavím proklemování N (v obrázku označeno C).
Někdy pomaleji chápu a ještě k tomu nejsem elektrikář, tak prosím o trpělivost.
PS.funkci a zapojení FI chápu...
moc díky

[Kobra23]

A proč tam chceš tu klemu C? Jdi do XTM PE a N a z XTM zase PE a N. Přepínač sítí dej 4-pólový, aby si oddělil N od Distribuce a N z FVE.

[Dagus]

A nebude to pak IT síť bez té klemy? Sice u 1f to nebude problém, ale u 3f instalace bez hlídače izolačního stavu bo jak se tomu nadává, bych to neprovozoval.

[redcrown]

To bych tedy musel již na vstupu v hlavním rozvaděči přejít na TNS síť. Pak je to jasné, do XTM to pak je podle Studer obrázků.
No ale do jednotlivých pater vede jen 3xL+PEN - co tedy s tím? Chrániče jsou taky v jednotlivých patrech.
díky
EDIT: Omlouvám se za mistifikace, do jednotlivých pater vedou vodiče 3xL+N+PE. Tím je to jasné, již v hlavním rozvaděči se provede TN-C-S, a celé to dál běží v TN-S.
Ovšem otázka klemy stále zůstává, natolik tomu nerozumím, jestli se z toho nestane IT síť.

[DanoP]

Myslim ze sa to da nastavit priamo v studeri. Ked som menil rele, tak som si vsimol ze medzi N na vstupe a N na vystupe je rele K4 a to by malo byt nastavitelne parametrom {1486}. Samozrejme parameter {1485} musi byt yes (rozpojene rele K3 t.j. N na GND). Potom by mal byt N priechodzi cez studer ...

ST_Neutral.PNG

Podla textu nizsie by tam ale mohla byt aj klema...(volny preklad)

4.2.2 Stationary installation
V prípade stacionárneho systému, v ktorom je ochranný vodič pripojený iba v jednom bode v systéme, a to pred Xtenderom, je možné spojenie medzi jednotlivými neutrálnymi vodičmi, aby sa zachoval prívodný uzemňovací systém bez ohľadu na prevádzkový stav Xtenderu. To má tú výhodu, že ochranné zariadenia pripojené za Xtenderom si zachovávajú svoju funkciu. Toto pripojenie je možné vykonať podľa príkladov v prílohe I alebo úpravou parametra {1486}.
V takom prípade porucha okamžite vedie k poruche celého systému alebo k vypnutiu ochranných zariadení, ktoré sú pred a za Xtenderom.
Bezpečnosť je zaručená ako vyrovnaním potenciálov, tak aj prúdovým chráničom pripojeným za ním.
Toto pripojenie (C) nie je povolené, ak je pred Xtenderom nainštalovaná zásuvka.

[redcrown]

Toto pripojenie (C) nie je povolené, ak je pred Xtenderom nainštalovaná zásuvka.

Co to znamená? Zásuvka je třeba i u souseda a taky to je před XTM.

[DanoP]

Zeby dalsia perla prekladu z Fr do anglictiny - nie je to prva chyba, podla mna tam maju hokej, ak ma ochrana prudovym chranicom fungovat musi byt na vystupe menica pred spotrebicmi, aby fungovala aj ked sa rozpoji transfer rele. A nulaky musia byt samo prepojene (C prepoj v prilohe) a samozrejme v menici nesmie byt povolene spojenie N na Gnd.
Ak by sa nulaky rozpojili pri otvoreni transfer rele, muselo by sa aktivovat spojenie N na G vo vystupe v menici.

[mgx]

Ja mam podobne zapojenie doma (distribucny rozvadzac-rozvadzac fve->distr.rozvadzac) s mechanickym 1-0-1 prepinacom ABB (cinsky crep sa neosvedcil). Pri parametroch 1485=NO a 1486=NO ak som spojil N distribucie (vstup) a N-menica (vystup), nahodne vybavoval prudovy chranic (za rozvadzacom som mal prechod z TN-C na TN-C-S. Myslim, ze to bolo pri aktivacii transfer rele. Prestal som miesat N distribucie a N solaru (oznacujem Nsolar) a odvtedy mam pokoj. Uz asi 3 roky

[redcrown]

Zeby dalsia perla prekladu z Fr do anglictiny - nie je to prva chyba,

v angličtině a němčině to je napsané stejně. Já ovšem nerozumím důvodu, proč nesmí být propojka (C), když je před XTM zásuvka.

[redcrown]

Já tomu rozumím tak, že stacionární instalace - což máme my, tak se prostě propojí N propojkou (C). Jde to realizovat i parametrem 1486, ovšem propojka je jistota, že se nikdy N nepřeruší.

[redcrown]

Ja mam podobne zapojenie doma (distribucny rozvadzac-rozvadzac fve->distr.rozvadzac) s mechanickym 1-0-1 prepinacom ABB (cinsky crep sa neosvedcil). Pri parametroch 1485=NO a 1486=NO ak som spojil N distribucie (vstup) a N-menica (vystup), nahodne vybavoval prudovy chranic (za rozvadzacom som mal prechod z TN-C na TN-C-S. Myslim, ze to bolo pri aktivacii transfer rele. Prestal som miesat N distribucie a N solaru (oznacujem Nsolar) a odvtedy mam pokoj. Uz asi 3 roky

Asi úplně nerozumím tvému zapojení, můžeš to prosím popsat ještě přesněji? Co myslíš tím, že jsi přestal míchat N(DS) a N(solar)? Předpokládám, že máš chrániče až za XTM. Pak přeci není důvod, aby vybavil chránič.

Docela dobrý popis mi připadá na tomto odkazu: http://www.odbornecasopisy.cz/elektro/casopis/tema/vyhody-a-nevyhody-siti-tn-c-a-tn-s--15044

Síť TN-S
Některé nedostatky sítě TN-C řeší soustava TN-S. Jak již bylo........
Výhody
V soustavě TN-S lze použít k ochraně neživých částí samočinným odpojením od zdroje proudové chrániče.
Nevzniká rušení citlivých sdělovacích zařízení vlivem průchodu zpětných proudů od jednofázových spotřebičů.
Obr. 4.
Nevýhody
Přerušení ochranného vodiče PE, a tím i nefunkčnost ochrany před nebezpečným dotykovým napětím neživých částí u provozovaných zařízení, není bez pravidelné revize (kontroly) uvedeného zařízení zjistitelné (obr. 2).
Při přerušení vodiče PEN (před bodem rozdělení PE a N) vznikne nebezpečné dotykové napětí na neživé části chráněné proudovým chráničem, aniž by vybavilo (bylo odpojeno) takto chráněné zařízení (obr. 3a).
Při přerušení vodiče N v síti TN-C-S za bodem rozdělení může dojít k poškození připojených jednofázových spotřebičů vlivem přepětí (obr. 4).
Závěr
Velký význam při vylučování zmíněných nebezpečí v obou soustavách má důsledné pospojování, které snižuje rozdíl potenciálů u částí současně přístupných dotyku. Tím se zmenšuje riziko úrazu elektrickým proudem. O pospojování podrobněji pojednává ČSN 33 2000-4-41 čl. 413.1.2 a některé normy řady ČSN 33 2000-7.
Obr. 5.
Je zřejmé, že žádná z ochran neživých částí není dokonalá a že každá má své nedostatky. Vždy bude záležet na vhodné volbě ochrany neživých částí v závislosti na druhu použité sítě. Důležité je přihlédnout i ke konstrukci zařízení, které je v dané síti provozováno.

[redcrown]

Ja mam podobne zapojenie doma (distribucny rozvadzac-rozvadzac fve->distr.rozvadzac) s mechanickym 1-0-1 prepinacom ABB (cinsky crep sa neosvedcil). Pri parametroch 1485=NO a 1486=NO ak som spojil N distribucie (vstup) a N-menica (vystup), nahodne vybavoval prudovy chranic (za rozvadzacom som mal prechod z TN-C na TN-C-S. Myslim, ze to bolo pri aktivacii transfer rele. Prestal som miesat N distribucie a N solaru (oznacujem Nsolar) a odvtedy mam pokoj. Uz asi 3 roky

Asi úplně nerozumím tvému zapojení, můžeš to prosím popsat ještě přesněji? Co myslíš tím, že jsi přestal míchat N(DS) a N(solar)? Předpokládám, že máš chrániče až za XTM. Pak přeci není důvod, aby vybavil chránič.

Docela dobrý popis mi připadá na tomto odkazu: http://www.odbornecasopisy.cz/elektro/casopis/tema/vyhody-a-nevyhody-siti-tn-c-a-tn-s--15044

Síť TN-S
Některé nedostatky sítě TN-C řeší soustava TN-S. Jak již bylo........
Výhody
V soustavě TN-S lze použít k ochraně neživých částí samočinným odpojením od zdroje proudové chrániče.
Nevzniká rušení citlivých sdělovacích zařízení vlivem průchodu zpětných proudů od jednofázových spotřebičů.
Obr. 4.
Nevýhody
Přerušení ochranného vodiče PE, a tím i nefunkčnost ochrany před nebezpečným dotykovým napětím neživých částí u provozovaných zařízení, není bez pravidelné revize (kontroly) uvedeného zařízení zjistitelné (obr. 2).
Při přerušení vodiče PEN (před bodem rozdělení PE a N) vznikne nebezpečné dotykové napětí na neživé části chráněné proudovým chráničem, aniž by vybavilo (bylo odpojeno) takto chráněné zařízení (obr. 3a).
Při přerušení vodiče N v síti TN-C-S za bodem rozdělení může dojít k poškození připojených jednofázových spotřebičů vlivem přepětí (obr. 4).
Závěr
Velký význam při vylučování zmíněných nebezpečí v obou soustavách má důsledné pospojování, které snižuje rozdíl potenciálů u částí současně přístupných dotyku. Tím se zmenšuje riziko úrazu elektrickým proudem. O pospojování podrobněji pojednává ČSN 33 2000-4-41 čl. 413.1.2 a některé normy řady ČSN 33 2000-7.
Obr. 5.
Je zřejmé, že žádná z ochran neživých částí není dokonalá a že každá má své nedostatky. Vždy bude záležet na vhodné volbě ochrany neživých částí v závislosti na druhu použité sítě. Důležité je přihlédnout i ke konstrukci zařízení, které je v dané síti provozováno.