Výběr akumulátoru a spoluprace se Studerem

[Mirek123]

zdravim vsechny priznivce FVE.
Chci si sestavit FVE 3 kWp, Studer XTM 4000-48 + VT 80 , RCC-02, XCOM LAN. Ted stojim pred rozhodnutim, jaky aku.
Trend je asi Pylontech 2000 - odbornici doporucuji , ptz cena, zaruka..... (v mem pripade 4 ks). Ale ja bych si rad slozil LIFEPO4 aku 48V/200 Ah sam. A ted dotazy :
- jake pouzit balancery (nabijeni + vybijeni cca 80A) - staci balancni proudy par amperu ?
- co na monitorovani napeti jednotlivych clanku ?
- da se XTM 4000 a VT 80 spojit s akumulatorem bez vzajemne komunikace ? Mysleno tak, ze budou pracovat POUZE podle celkoveho napeti aku ? Tzn. ze nastavim jednotlive urovne na VT 80 a XTM (bulk, absorption, floating, equal......) a akumulator bude hlidat a balancovat samostatny balancer + nejaky cellog na kterym si muzu precist napeti jednotlivych clanku bez vlivu na VT 80 + XTM.
- co se vlastne prenasi za data v pripade Pylontechu propojeneho se Studerem pomoci CanBusu ? V cem je to lepsi ?
- anebo nakonec dokoupit Studer Xcom Can a 4 ks Pylontech 2000 ?
Dekuji predem za jakoukoli radu.

[willcz]

Lehce shrnu co se stane kdyz neporidis, ani BSP, ani beterky s komunikaci:
- z pohledu menice neni problem mit baterky bez komunikace i bez BSP. Daji se nastavit vsechny parametry o kterych mluvis, vcetne omezeni nabijeciho proud.
- pokud nebude ani BSP, ani nejaka BMSka, tak nebude mozne nijak odhadnout naboj v baterkach
- bez BSP, nebo BMS neni mozne nastavit proud do baterek, ale jen celkovy proud z VT do 48V vetve.
- bez SOC se nedaji delat veci jako rizeni vykonu podle SOC, nejde prifazovat kdyz je v baterkach malo energie.
- kdyby jsi sel do LiIon tak by to asi slo, ale s life si to nedokazu predstavit.

Na monitoring tady par lidi pouzivalo/pouziva cellogy (uz ale nejsou dostupne) a je potreba myslet na to ze Studer ma jen jeden vnejsi vstup kterym se da ridit, tzn havarjini odpojeni pri prebijeni se musi delat na strane panelu, dolni se da delat tim vstupem na studeru.

data ktera tecou po CANu jsou nasledujici:
- aktualni proud, napeti, SOC, teplota, SOH. - podle proudu prave system ridi vykon tech VT a XTM
- cilove napeti pro nabijeni, pozadovany nabijeci proud
- cilove napeti pro vybijeni, max vybijeci proud
- limitni proudy, napeti pro odstaveni baterky od menice.

tzn kdyz jede CAN, tak menic ma info o nabijeni, muze regulovat proud a baterka naopak muze pri balancovani rict menici ze ma omezit proud aby se mely cas clanky vyrovnat a nedochazelo k prekroceni max napeti clanku.

spoustu tech veci se da delat i kdyz poridis jen samotne clanky, BSP a vlastni balancery.
jen uplne snadno nejde udelat napriklad to snizeni proudu pri balancovani. a neda se nijak snadno rict elektrarne aby snizla odber kdyz se jeden clanek blizi dolni hranici (napriklad protoze ma vetsi vnitrni odpor)

pokud chces system bez starosti, tak bych sel do baterky s komunikaci (spolehlivou)

zdravim vsechny priznivce FVE.
Chci si sestavit FVE 3 kWp, Studer XTM 4000-48 + VT 80 , RCC-02, XCOM LAN. Ted stojim pred rozhodnutim, jaky aku.
Trend je asi Pylontech 2000 - odbornici doporucuji , ptz cena, zaruka..... (v mem pripade 4 ks). Ale ja bych si rad slozil LIFEPO4 aku 48V/200 Ah sam. A ted dotazy :
- jake pouzit balancery (nabijeni + vybijeni cca 80A) - staci balancni proudy par amperu ?
- co na monitorovani napeti jednotlivych clanku ?
- da se XTM 4000 a VT 80 spojit s akumulatorem bez vzajemne komunikace ? Mysleno tak, ze budou pracovat POUZE podle celkoveho napeti aku ? Tzn. ze nastavim jednotlive urovne na VT 80 a XTM (bulk, absorption, floating, equal......) a akumulator bude hlidat a balancovat samostatny balancer + nejaky cellog na kterym si muzu precist napeti jednotlivych clanku bez vlivu na VT 80 + XTM.
- co se vlastne prenasi za data v pripade Pylontechu propojeneho se Studerem pomoci CanBusu ? V cem je to lepsi ?
- anebo nakonec dokoupit Studer Xcom Can a 4 ks Pylontech 2000 ?
Dekuji predem za jakoukoli radu.

[Frana]

BTW: nesel bych do 2,4kWh Pylontechu, ale rovnou do vetsich US3000B, ktery maji jednak 3,6kWh nominalne, ale hlavne zvladnou i vyssi proudy oproti modelu US2000B. Navic jich jde spojit az 12 kusu, oproti 8 kusum u tech slabsich.
To jen tak na okraj.

[youda]

Mirek123,

jake pouzit balancery (nabijeni + vybijeni cca 80A) - staci balancni proudy par amperu ?

Balancery stačí i na 1A, bez ohledu na to, kolik dokáže nabíječka do baterie tlačit. To proto, že "top balancing" probíhá až v poslední fázi nabíjení, kdy už je v baterii uloženo 90% náboje. Baterie klade dalšímu nabíjení stále větší odpor a nabíjecí proud tak postupně rychle klesne na několik málo Ampér. A toto "koleno" je právě ten okamžik, kdy se napětí článků začnou vzájemně rozjíždět a je třeba začít balancovat.

Silnější balancery, na třeba 10A, bys potřeboval jen pokud budeš skládat baterku ze starých článků s výrazně jinou kapacitou a výrazně jiným vnitřním odporem.

co na monitorovani napeti jednotlivych clanku ?
Ideální je, když můžeš napětí vyčítat přímo z balancerů. Balancery stejně pro svoji funkci potřebují napětí měřit, takže nemá smysl toto dublovat.

Pokud si budeš baterku skládat z LIFE článků sám, pak můžeš použít luxusní BMS a balancery Batrium, tak jak má Willcz zadokumentováno ve svém vlákně. Levnější alternativou jsou třeba balancery z eskutr.cz, nebo pasivní odporové paliče.

Hotová baterka typu LG ReSu, BYD, BMZ či Pylontech je samozřejmě také řešením. Obvzláště pokud plánuješ postupné navyšování kapacity. Tam se ti u skládaček může stát, že zdroj článků "vyschne" a ty se najednou objevíš v situaci, kdy budeš kombinovat staré a nové packy, nebo budeš dokonce kombinovat více bateriových chemií a to je cesta do pekel.

[Mirek123]

Dekuji vsem za vase odpovedi. Tak po dalsim sbirani informaci jsem se rozhodl poridit si nakonec Pylontech3000 (zatim 2 ks, pozdeji rozsirim). Jeste tedy dokoupim Xcom Can.
To Willcz : co to, prosim te, znamena,ze se havarijni odpojeni musi delat na strane panelu? Nejaky "emergency remote control", ktery mi stykacem odpoji FV pole ? Na co se vetsinou v praxi pouziva a programuje AUX1, 2 ?
Jeste jednou diky za vas cas.

[willcz]

Pokud budes mit Pylon, nebo libovolne baterky s komunikaci tak nejake havarjini v principu resit nemesis, vse se resi po CANu.
uzivatele co ale NEMAJI BMS S KOMUNIKACI potrebuji hlidat kdyby doslo k prekroceni napeti nektereho ze clanku a protoze nemaji komunikaci, tak bud pouziji nejaky vstup menice (coz u studeru je jen jeden a ten je vetsinou uz pouzity).
nebo prave udelaji to ze BMSka vyhodi jistic na strane panel a tim zajisti odpojeni nabijeni.

Ja mam tedy oboji, BMSka na CANu a havarjini odpojeni kdyz by zazlobil nejaky clanek.
Je to pozustatek toho kdy nebyla komunikace. Nic me to nestalo, tak jsem to taky zapojil