V Utahu vzniká největší 1GW „energetický sklad“
Napsal: pát čer 07, 2019 2:42 pm
Dobrý den,
opět tu máme pátek, a to znamená další článek k zamyšlení i diskuzi - tentokrát na téma ukládání energie.
Užijte si víkend!
Karel Kilián
V Utahu vzniká největší 1GW „energetický sklad“
Minulý týden společnosti Mitsubishi Hitachi Power Systems (MHPS) a Magnum Development oznámily, že plánují jako první na světě vybudovat unikátní síť pro ukládání energie. Společný projekt Advanced Clean Energy Storage (ACES) bude zahrnovat několik různých způsobů ukládání energie, včetně vodíku, stlačeného vzduchu, akumulátorů a palivových článků s tuhými oxidy.
MHPS v oznámení uvádí, že bude schopna dodávat 1 GW výkonu, ale nijak nespecifikuje, jak bude projekt hodnocen z hlediska watthodin. V tiskové zprávě označuje plány jako největší projekt využívající obnovitelné zdroje energie na světě.
Využití obnovitelného vodíku
Podle výzkumníků z Carnegie Mellon University poklesly emise oxidu uhličitého z energetického sektoru v USA od roku 2005 o 30 procent, a to zejména díky kombinaci využívání zemního plynu a obnovitelných zdrojů energie, které nahrazují elektrárny spalující uhlí.
Jako další krok na cestě k dekarbonizaci vyvinula MHPS technologii plynových turbín na zemní plyn, která bude schopna spalovat i obnovitelný vodík, tedy vodík vyprodukovaný pomocí obnovitelných zdrojů energie. „MHPS vyvinula technologii plynové turbíny, která dokáže zpracovat směs obnovitelného vodíku a zemního plynu a vyrábět tak energii s ještě nižšími emisemi uhlíku,“ uvádí tisková zpráva.
Tato technologie plynové turbíny bude nakonec modernizována s tím, že „jako zdroj paliva má používat 100% obnovitelný vodík, který umožní plynovým turbínám vyrábět elektřinu s nulovými uhlíkovými emisemi.“ Podobný projekt obohacování zemního plynu obnovitelným vodíkem nyní probíhá v Rakousku, nicméně v tomto případě není v plánu přechod výhradně k vodíku.
V Německu jdou trochu jiným směrem - získávají energii z metanu ve formě vodíku, aniž by během procesu vznikal oxid uhličitý. Během takzvaného „krakování metanu“ dochází při vysokých teplotách (750 C) k separaci dvou hlavních složek metanu - uhlíku a vodíku, který je následně použit k výrobě elektřiny.
Stlačený vzduch v jeskyních
Další část projektu bude zahrnovat úložiště energie stlačeného vzduchu (CAES - Compressed Air Energy Storage) v solných jeskyních v blízkosti Intermountain Power Project kde v současné době funguje uhelná elektrárna, která má být v roce 2025 uzavřena.
Projekty CAES jsou poměrně ojedinělé - v současné době působí v USA pouze jedno komerční zařízení. Základní myšlenka je ta, že CAES v levném tarifu odebírá energii z rozvodné sítě a využívá ji ke stlačování vzduchu, který následně skladuje v podzemí. Když jsou ceny elektřiny vysoké, může být stlačený vzduch ohříván a expandován, aby poháněl turbínu, která vrátí elektřinu zpět do sítě.
Teoreticky mohou systémy CAES a obnovitelné vodíkové systémy přispět k rozšíření sítě větrných a solárních elektráren. Díky tomu, že umožňují ukládání energie ze zdrojů s variabilním výkonem, tak mohou pomáhat překlenout období, kdy se elektřina nevyrábí, nebo je jí málo.
Například pokud v noci vane silný vítr, ale není příliš velká poptávka po elektřině, může být tato nadbytečná energie využita k hydrolýze vody (která odděluje vodík z molekul vody) nebo může být použita pro stlačování vzduchu nebo nabíjení jiných druhů baterií.
Řešení pro velké město
Mitsubishi Hitachi Power Systems tvrdí, že od počátku vyvíjí celý systém s tím, aby dokázal poskytovat úložiště energie pro město se 150 tisíci obyvateli na celý rok. „V následujících týdnech a měsících budou přizváni další strategičtí a finanční partneři,“ uvádí tisková zpráva.
Největší obavy u systémů využívajících obnovitelný vodík a CAES vyvolávají náklady. Všechny technologie ukládání energie jsou v současné době nákladné a za nejslibnější cestu pro projekty velkého kalibru byly považovány lithium-iontové baterie.
Práce s existujícími, přirozeně se vyskytujícími solnými jeskyněmi na vybudování zařízení CAES v blízkosti projektu Intermountain Power Project však jistě pomůže rozjet zájem o tento typ úložiště energie.
Jaký způsob ukládání energie budeme podle vás používat za dvacet let?
Zdroje: arstechnica.com, amer.mhps.com.
opět tu máme pátek, a to znamená další článek k zamyšlení i diskuzi - tentokrát na téma ukládání energie.
Užijte si víkend!
Karel Kilián
V Utahu vzniká největší 1GW „energetický sklad“
Minulý týden společnosti Mitsubishi Hitachi Power Systems (MHPS) a Magnum Development oznámily, že plánují jako první na světě vybudovat unikátní síť pro ukládání energie. Společný projekt Advanced Clean Energy Storage (ACES) bude zahrnovat několik různých způsobů ukládání energie, včetně vodíku, stlačeného vzduchu, akumulátorů a palivových článků s tuhými oxidy.
MHPS v oznámení uvádí, že bude schopna dodávat 1 GW výkonu, ale nijak nespecifikuje, jak bude projekt hodnocen z hlediska watthodin. V tiskové zprávě označuje plány jako největší projekt využívající obnovitelné zdroje energie na světě.
Využití obnovitelného vodíku
Podle výzkumníků z Carnegie Mellon University poklesly emise oxidu uhličitého z energetického sektoru v USA od roku 2005 o 30 procent, a to zejména díky kombinaci využívání zemního plynu a obnovitelných zdrojů energie, které nahrazují elektrárny spalující uhlí.
Jako další krok na cestě k dekarbonizaci vyvinula MHPS technologii plynových turbín na zemní plyn, která bude schopna spalovat i obnovitelný vodík, tedy vodík vyprodukovaný pomocí obnovitelných zdrojů energie. „MHPS vyvinula technologii plynové turbíny, která dokáže zpracovat směs obnovitelného vodíku a zemního plynu a vyrábět tak energii s ještě nižšími emisemi uhlíku,“ uvádí tisková zpráva.
Tato technologie plynové turbíny bude nakonec modernizována s tím, že „jako zdroj paliva má používat 100% obnovitelný vodík, který umožní plynovým turbínám vyrábět elektřinu s nulovými uhlíkovými emisemi.“ Podobný projekt obohacování zemního plynu obnovitelným vodíkem nyní probíhá v Rakousku, nicméně v tomto případě není v plánu přechod výhradně k vodíku.
V Německu jdou trochu jiným směrem - získávají energii z metanu ve formě vodíku, aniž by během procesu vznikal oxid uhličitý. Během takzvaného „krakování metanu“ dochází při vysokých teplotách (750 C) k separaci dvou hlavních složek metanu - uhlíku a vodíku, který je následně použit k výrobě elektřiny.
Stlačený vzduch v jeskyních
Další část projektu bude zahrnovat úložiště energie stlačeného vzduchu (CAES - Compressed Air Energy Storage) v solných jeskyních v blízkosti Intermountain Power Project kde v současné době funguje uhelná elektrárna, která má být v roce 2025 uzavřena.
Projekty CAES jsou poměrně ojedinělé - v současné době působí v USA pouze jedno komerční zařízení. Základní myšlenka je ta, že CAES v levném tarifu odebírá energii z rozvodné sítě a využívá ji ke stlačování vzduchu, který následně skladuje v podzemí. Když jsou ceny elektřiny vysoké, může být stlačený vzduch ohříván a expandován, aby poháněl turbínu, která vrátí elektřinu zpět do sítě.
Teoreticky mohou systémy CAES a obnovitelné vodíkové systémy přispět k rozšíření sítě větrných a solárních elektráren. Díky tomu, že umožňují ukládání energie ze zdrojů s variabilním výkonem, tak mohou pomáhat překlenout období, kdy se elektřina nevyrábí, nebo je jí málo.
Například pokud v noci vane silný vítr, ale není příliš velká poptávka po elektřině, může být tato nadbytečná energie využita k hydrolýze vody (která odděluje vodík z molekul vody) nebo může být použita pro stlačování vzduchu nebo nabíjení jiných druhů baterií.
Řešení pro velké město
Mitsubishi Hitachi Power Systems tvrdí, že od počátku vyvíjí celý systém s tím, aby dokázal poskytovat úložiště energie pro město se 150 tisíci obyvateli na celý rok. „V následujících týdnech a měsících budou přizváni další strategičtí a finanční partneři,“ uvádí tisková zpráva.
Největší obavy u systémů využívajících obnovitelný vodík a CAES vyvolávají náklady. Všechny technologie ukládání energie jsou v současné době nákladné a za nejslibnější cestu pro projekty velkého kalibru byly považovány lithium-iontové baterie.
Práce s existujícími, přirozeně se vyskytujícími solnými jeskyněmi na vybudování zařízení CAES v blízkosti projektu Intermountain Power Project však jistě pomůže rozjet zájem o tento typ úložiště energie.
Jaký způsob ukládání energie budeme podle vás používat za dvacet let?
Zdroje: arstechnica.com, amer.mhps.com.