nabíječka

[Skrat]

Dobrý den.Prosím o doporučení nabíječky na 48V.Budu nabíjet: zatím olovo ale do budoucna Lion nebo Life.Taky aby se dala použít jako záložní zdroj.Koukal sem na Solar-Elektro.cz na tip:KS4810 48V/10A jaký máte na ní názor?Děkuji Standa.

[abrams]

Zdravím ,

pro volovo dobrý , ale pro LiFePO4 už moc nee . Dle jejich informací nabíjí na 3,65V /článek , což je moc . Párkrát do roka možná , určitě nee k trvalému provozu . Na 14S Li-Ion by se hodila parádně 4,17V / článek .

Elektronům zdar

[Skrat]

Tak něco levnějšího ? jen na olovo a Lion

[abrams]

Zdravím ,

nemám moc přehled co je momentálně k mání , hledal bych podle možnosti regulovat napětí , třeba potenciometrem či digitálně . Mám dojem že tu někdo nabízel průmyslové zdroje , měl sem vhodný ale už sou pryč .

Elektronům zdar

[josse]

Přesně tak, hledejte průmyslové zdroje. Například na 24 V, trimrem nastavit na pevné napětí. Proudové omezení většina z nich má. Zapojit do série, nebo paralelně jak potřebujete. Dělají se jak 3ph tak 1 ph.

Za mě to má některé nevýhody: nezáleží na výrobci, všichni od sebe opisují...
Starší nemají nejlepší účinnost, stále přes 90%, ale k 95 se ani náhodou neblíží. Pozná se to podle toho jestli mají chladiče... Hledejte ty bez chladiče, bez žeber, bez ventilátoru...

Ty novější se dělají s takzvaným Power boost, po několik vteřin až 150% proudu, pak třeba půl minuty 100% proudu, to se na nabíječku moc nehodí, po otevření jdou většinou snadno vypnout.

Průmyslové zdroje jsou i zahořované, což se o domácích nabíječkách říct nedá, také jsou dělané na nepřetržitý provoz.

[ResHacker]

Zdravím, tyhle: https://www.ebay.com/itm/Eltek-Flatpack ... Sw8dNcxg41 Jsou za slušnou cenu, jde o velmi kvalitní průmyslové zdroje velmi malé a lehké na svůj výkon, ale s též malými ventilátory, které celkem hučí.

[Skrat]

Dík za rady.Musím nakoupit v Č.R. Nemám znalost angličtiny ani jinech jazyků.Ale dát dva zdroje seriově dobrej nápad.
Něco tu mám tak vyzkouším.

[kodl69]

Při spojování zdrojáů do série je potřeba na výstupy zapojit dostatečně dimenzovaný "protipřepólovací diody" - když dojde ke zkratu výstupu nebo už při aktivaci omezení proudu, nebude to u obou shodně a mohlo by se na výstup druhýho zdroje dostat napětí opačné polarity z toho, kterej dá větší proud.
P. S . Google translator, a snad nebydlíš na samotě? dnes mají děcka angličtinu povinně tak jak kdysi mi ruštinu.

[ResHacker]

Přesně jak píše Kodl, já už jsem se k tomu neměl energii vyjadřovat Ty diody jsem koupil na Ali, snad bude mít rozumný Uf, to se ještě uvidí.. Krásnej dvojdiodovej modul, If 100A + chladič s ventilátorkem pár dolarů.. tady za to dáš x stovek. Jsou tam i z toho důvodu, aby se ti napětí z baterky nedralo zpátky do vypnutýho zdroje

[josse]

Aha já se tu bavil o průmyslových zdrojích. Diodu mají v sobě všechny, bez diody by na výstupu nebylo DC napětí... (lepší dokonce ideal-diode: mosfet + IO) a jsou určeny k serio-paralelnimu spojování bez dodatečných diod, pojistek, redundance modulu až do 2x2. 3 a víc paralelně chtějí každý vlastní jištění na výstupu. Diody jsou doporučovány pro paralelní režim, v sériovém zapojení do 48 V postrádají smysl. Zase se pro to v průmyslu dělají ideální diody, říká se tomu redundance modul, řídí dva mosfet tranzistory aby dva paralerní zdroje dávali stejný proud, při velkém rozdílu ten s menším proudem odpojí aby se modul nepřehřál a sepne alarm. Do vysokonapěťového systému to skládat z 24 V zdrojů nejde kvůli malé izolaci vstup-výstup.

[ResHacker]

Já právě budu mít 2 větve paralelně po 3 zdrojích v sérii, na výstupu pak již zmíněná dvojdioda, která má 2 anody a jednu katodu. Pro klid duše ji tam dám. Samozřejmě jsem se dočetl v datasheetu, že tyhle zdroje blokovací diodu na výstupu maj, i ve schematu, podle kterýho částečně jedu je tam mají: http://uldalen.no/Elbil/Hurtiglader-PSA.jpg Zde ale teda podle tebe asi uplně nutný nejsou.

[josse]

Jó, do tohoto už diody patří. A neměl by v tomto být ještě hlídač izolačního stavu?

[kodl69]

To jose: nic jsi nepochopil - každý ze zdrojů spojených v sérii by měl mít na výstupu PARALELNĚ připojenou diodu v závěrným směru. Samozřejmě pokud není obsažená uvnitř, ale není to pravidlo. Pokud pořád nevíš k čemu tam ta dioda je, tak po výměně některýho ze zdrojů (nebo obou) možná pochopíš. Ta hromada zdrojů v sérii - samozřejmě, že by tam měla být ještě jiná ochrana před nebezp. dotykem než jenom základní izolace...

[josse]

To jose: nic jsi nepochopil - každý ze zdrojů spojených v sérii by měl mít na výstupu PARALELNĚ připojenou diodu v závěrným směru. Samozřejmě pokud není obsažená uvnitř, ale není to pravidlo. Pokud pořád nevíš k čemu tam ta dioda je, tak po výměně některýho ze zdrojů (nebo obou) možná pochopíš. Ta hromada zdrojů v sérii - samozřejmě, že by tam měla být ještě jiná ochrana před nebezp. dotykem než jenom základní izolace...

Ne u dvou zdrojů to nevychází ani teoreticky, proč by tam taková dioda měla být. U více ano, tam už se dá počítat a simulovat. A když se podívám do zdroje spínaného, nenapadá mě teď ani jedno zapojení, kde by nebyla. I pitomé sériové zapojení graetzových můstků jsou dvě diody v sérii, to je jedno jestli jedna nebo dvě. Klasický zdroj se sériovým regulátorem, to je něco jiného, ten ji potřebuje. Prosím ukázat alespoň jedno zapojení spínaného zdroje, které tu diodu nemá za transformátorem.

[kodl69]

Tak ještě jednou: jsou ty zdorje jistě stejný, jejich proudový omezení funguje přesně stejně? Asi ne. Je to to stejný, jako diody v poly panelech, zamezí obrácení napětí na slabším článku (zdroji):

zdroje v serii.png

A pokud si někdo myslí že je to jinak, tak mi zaplatí jeden zdroj, kterej kvůli tomuhle jevu odešel do křemíkovýho nebe.
Dál to nehodlám komentovat.
Že to při běžným provozu nic neudělá - je sázka do loterie, která se moc nevyhrává, protože Murphyho zákony platí, třeba stačí, aby v jednom ze zdrojů vyfajrovala pojistka, nebo prostě se přeruší přívod, a už to hoří, už je na výstupu plnejch -24V z toho druhýho zdroje... A samozřejmě když se může pokazit víc věcí najednou, stane se to.

[josse]

Jo s těmi malůvkami souhlasím, s tématem to má ale málo společného. Bavíme se tu o nabíjení baterek, ne o topení.
Ze 48 V baterii až se stane odpor nebo 12 V. Tak máme dávno jinej problém, než jeden zdroj kterej je přemáhaný malou opačnou polaritou.

A stále platí, že nevím o žádném zdroji (spínaném), ve kterém by ty diody nebyly vevnitř. On tam tuhle diodu potřebuje ke své funkci.

Když budeme zapojovat zdroje paralelně 3 tak máme dvě možnosti:
1. Jistit každý zdroj. Aby ta interní dioda nebyla přetížena.
2. Zapojit zdroje do série a až potom paralelně.

Tak jako tak 3 a více paralelních by měli mít vlastní jištění.

Jestli vám nějaké zdroje odešli, nakreslete to schéma podrobnější. Pokud to bylo dle obrázku, externí a interní diody se o ten proud nějak podělili podle typu. Ta dioda v tom zdroji totiž byla...

[kodl69]

Sice už jsem nechtěl reagovat, ale já naopak neznám spínanej zdroj, kterej by tu antiparalelní diodu měl. Stačí odkaz na schéma.
A že by ten můj odejítej byl zrovna výjimka, se mi nezdá. Tahle dioda je na sem tam některým lab. zdroji, ale na průmyslovejch prostě není. Pokud se zdroje nespojují do série, tak se tam to napětí opačné polarity nemá jak dostat.
P.S. tady je celá stránka schémat spínanejch zdrojů, a tu antiparalelní diodu má jenom jeden, navíc v topologii forward, což se zas tak moc u zdrojů nepoužívá. Běžnej spínanej zdroj, ať už flyback nebo push-pull nemá žádnej důvod tam tu diodu mít, proste ji k funkci nepotřebuje. https://duckduckgo.com/?t=lm&q=switched+supply+schematic&iax=images&ia=images&iai=http%3A%2F%2Fwww.next.gr%2Fuploads%2F52%2FPC-SMPS-2003-schematic1.gif
A ještě něco teorie, pokud tohle nestačí: https://www.st.com/content/ccc/resource/technical/document/application_note/2a/8c/7f/9e/70/6b/43/62/CD00003910.pdf/files/CD00003910.pdf/jcr:content/translations/en.CD00003910.pdf jediná topologie, která tu diodu potřebuje, je forward, a co mi prošly zdroje rukama, tak nebyla nikde. Tahle topologie se používá spíš u svářeček...

[josse]

Bude to delší ... Já tu diodu tam všude vidím ve vašich odkazech. Příklad zjednodušený 2x flyback (nekamenovat za tu tečku na druhé straně, pro náš případ irelevantní).

Dva zdroje.png

Můj oblíbený průmyslový flyback. Q1 když zdroj nefunguje, tak ta interní dioda je prostě dioda. Jo je v sérii ještě vinutí transformátoru a bočník, ale těch pár miliohmů nepočítám, protože to není důležitý.
Zdroje které tu diodu nemají jsou neizolované, ty teď neřešíme. Flyback, Push-Pull, Forward všechny mají diodu jednu, nebo více.

Celé to je pouze o výkonu který jde zkrz transformátor. Žádný výkon pak napětí může být záporné, ale jen co má dioda v propustném stavu 0 až -0,7V, jak se výkon zvyšuje, zvyšuje se proud+napětí až donominálních hodnot. Přes diodu a transformátor to budou nespojité průběhy, za kondenzátorem to bude spojitý průběh, přesně takový jaký chceme.

Neumím to do fóra vysvětlit lépe, museli bychom si sednout k papíru a tužce, bohužel to chce zpátky do školy.

Pro vyzkoušení:
Malé síťové transformátory, každému dáme můstkový usměrňovač na výstup a kondenzátor, kondenzátory zapojíme všechny do série. Kolik primárních vedení transformátorů napájíme střídavým napětím, tolik kondenzátorů je s nominálním napětím, ostatní mají záporné zanedbatelné napětí max -1,4 V. Jestli evěříte, vyzkoušejte tento pokus. Rozdíl mezi 50Hz a flybackem je jen ten, že u flybacku ten proud protéká i přes sekundár, u 50Hz pouze přes dvě diody.

Ta zmínka o Propustném měniči je dobrá, bude záležet na typu diody a ohmickém odporu sekundáru, přes kterou to poteče, mělo by to téct přes tu druhou, ale dokážu si představit že potřebovali pracovat s nízkými duty, pak mohli použít "lepší" a "horší" diodu aby ušetřili a taky to poteče přes sekundár.

Když vezmeme v potaz napětí akumulátorů a pouze dva zdroje, tohle jsme si mohli ušetřit, ani NiCd akumulátory nemají rozdíl vybito vs. nabito 2x, takže při poruše jednoho zdroje se nenabíjí a to je celé, nikde žádný proud neteče, nemá kudy.

Vztáhneme to na LiIon (protože mě to baví), 3,35x14 = 46,9 V, 4,1x14 = 57,4 V
Potřebuju tedy dva průmyslové zdroje kterým jde nastavit napětí 28,7 V a které mají proudové omezení výstupu.
a) napětí baterie menší než 57,4V, oba zdroje dávají stejný proud, který se rovná tomu slabšímu, napětí si rozdělují tak, že jsou zase blízko sebe, nebo ten s vyšším proudovým omezením dává 28,7V a ten druhý má napětí menší aby součet byl napětí baterie. Když budou vybité nejhorší situace může být 28,7 + 18,2 V jeden se chová jako zdroj napětí a druhý proudu.
b) napětí větší než 57,4 V, žádný proud neteče, pokud budou oba zdroje stejné, což předpokládáme, poteče do zdrojů třeba 26 mA, do obou (protože jsou v sérii, směr i velikost proudu musí být stejná, jinak to nejde) a oba si napětí rozdělí 1:1.
c) oba zdroje vyzkratuju a fungují, na obou je velmi malé napětí a teče nastavený proud.
d) jeden zdroj odpojím od sítě, a zase zkratuju, na jednom, zapnutém, je cca +0,7 V, na tom nefungujícím je záporné -0,7 - -1,4 V v závislosti na topologii a součástkách.
e) baterie nabitá nad 57,4V, jeden zdroj odpojím od sítě (to možná bude zajímavé...) proud teče do zdrojů, zase těch třeba 26 mA, vnitřní obvody zastaví spínání, protože napětí je nad nastavenou hranicí, napětí mají stejné 1:1
f) baterie vybitá-nabitá počítejme 57 V, jeden zdroj odpojen od sítě, jeden zdroj má 28,7V, budeto vypadat jako burst režit toho fungujícího zdroje, výkon je potřeba pouze na vybíjecí odpor (1103 ohmů), oněch 26mA, nebude to ale 0,7462 W, proud musí téct z baterek do zdrojů, proud je stejný. Napětí rozdílné protože 25,65 mA jde z baterek, 0,35 mA jde ze zdroje. Díky odporům by mělo být 1:1 28,5:28,5, ale není, jeden funguje a drží 28,7 V, do odporu teče z baterek 25,65 + ze zdroje těch zbylých 0,35 mA aby to dohromady bylo 28,7/1103=26 mA

Jaká další situace může nastat?
a)Zkrat diody ve zdroji, to záleží na konkrétním zdroji, moje oblíbené průmyslové mají transil jen na trafu a to 70V, vydrží až 35 V zvenku, nad toto napětí se asi poškodí Mosfet synchroního usměrňovače, nad 30V je nastaveno, že se vypíná pomocný zdroj řídící elektroniky.
b),c) ...je hoho moc, jištění tu hraje svou roli, aby to nebyla lavina...

Může se stát, že jeden zdroj odejde tak blbě, že vezme i ten druhej. Není to odpojením vstupu, nebo nějakou chybějící diodou, proud sice teče oběma směry jak je vysvětleno výše, ale napětí být obrácené s bateriemi nemůže nikdy.

Celá situace se mění při zapojení 3 a více zdrojů, tam už ty diody oprávnění mají! příklad si vezměte z panelů a rozpočítejte si to tak nějak jak je výše.

Numohu poskytnou schéma mého oblíbeného zdroje, to po mě nechtějte. Z katalogového zapojení https://www.google.com/url?sa=t&rct=j&q ... Swhb5nFvPw příliš naši vývojáři nevyšli ... 3ph, flyback, synchronní usměrňovač, 480W, lehce přes 95% od 12 do 18 A

[ResHacker]

Jen se ještě krátce vmísím do diskuze, mám 3 Eltek flatpacky zapojené v sérii, přímo v datasheetu http://www.ysjcpower.com/products/pictu ... ck1500.pdf mají tu blokovací diodu v sekci Output protection zmíněnou a to je průmyslový zdroj... Nechci jim nějak ublížit, je tedy fakt nutný ji tam ještě doplňovat externě? Díky!

[kodl69]

OK, a teď už jenom to, proč ten zdroj při "obrácení napětí" odejde. Ten kousek feritu v trafu se přesytí a sfajruje spínací tranzistor na primáru. Vím, že má nadproudovou ochranu, ale je potřeba to zkoušet, jak dobře to reaguje na stav, na kterej to není konstruovaný? Není jednodušší být v klidu, a tu diodu na výstup dát? A znovu píšu, mám na kontě jeden spínanej zdroj, kterej tohle neustál.