Pylontech

[rottenkiwi]

No ale to nezáleží na tvare ani na type anody a katódy.
Dajú sa použiť NMC622 NMC811, ktoré nemajú valcový tvar,
tiež sa dajú použiť LiTixOy či LiFePO4, tak prizmy aj pouch aj cylindre.

Prax sa zhoduje s teóriou, ak teóriu dostatočne presne spočítame.

Ak niekto nevie robiť exaktné mat. modely, potom je praxou zaskočený.

Pre toho, kto to vie, je prax len potvrdením jeho mat. modelu.

To že máme Pylontechy či iné LiB vďačíme najma:
1977 - Samar Basu - LiC6 - Bell Labs
1996 - Padhi, Nanjundawamy, Goodenough - LFP
1998 - Johnson, Vaughey, Thackeray, Bofinger, Hackney - NMC

[youda]

...

V eautě to maji těžky . V letě sluničko v zimě mráz odběr občas přes 1C pruměr odhaduji tak na 0,5C A co nabijeni tam je to uplně brutalni. Jak dlouho muže bat v eautě vydržet ?

Výrobci elektromobilů dávají záruku většinou 8 let na 80% kapacity baterie.
V další vlně elektromobilů by už měly být baterky, které technicky vydrží 20let. Záruka však tak dlouhá nebude.
Za pár let se začnou objevovat neznačkové servisy, specializované na opravy elektromobilů. Pak bude celkem normální nechat si vyměnit v packu jen pár nejslabších článků.

Ty pylontechy umí ukazat teplotu baterky?

Ano
- Každé 4 články sdílí jedno teplotní čidlo.
- Teplotní čidlo na hlavním mosfetu.
- Teplotní čidla zalitá v přívodních terminálech.
Diagnostické GUI ukazuje jen teploty článků, ale přes CLI si lze vyjet teploty všech komponent.

když budu odebirat max 10A na 1x US2000 to je cca 0,2C bude asi OK na životnost ?

Bude to OK.

jak je to s nabijenim tady si mužu dovolit kolik C aby životnost byla rozumna?

Ideálně do 0,5C tedy 25A pro US2000.

Mimochodem, je třeba si uvědomit, že 0,5C znamená, že baterie se z nuly na sto procent nabijí za 2h. V praxi je taková šílená rychlost zbytečná.

Ovšem pozor, nabíjet příliš malým proudem, třeba 1A také není dobrý nápad. Při nabíjení v baterce probíhají procesy, které baterku chemicky opotřebovávají. Pomalým nabíjením těm chemickým procesům dáváme spoustu času aby mohly působit.

[rottenkiwi]

To ako sa baterka opotrebováva záleží na kvalite anódy a katódy,
na kvalite elytu, najma schopnosti vytvoriť adekvátnu SEI, aby elektrolyt
nereagoval s e- v anóde pozostávajúcej z C, lebo by elyt postupne
degradoval a spotrebovával Li.

To už je na výrobcovi, aby to namiešal správne a aby čistota všetkých
zložiek bola dostatočná na dostatočne dlhý calendar live pri danej teplote.

To že nabíjame prúdom od 0 A do MAX A odporúčaného výr. nevadí,
vadí zvýšená teplota a zotrvávanie článkov na vysokom SOC.
Takže treba zvoliť nejaký optimalizačný graf medzi teplotou
a časom, počas ktorého je článok na vysokom SOC,
nízky prúd nezahrieva baterku ale predlžuje čas na vysokom SOC,
vysoký prúd znižuje čas na vysokom SOC ale zas zahrieva elektródy,
current kolektory, elyt., etc.

[volente]

A k tomu bych měl dotaz.
Pokud provozuji Li-Ion v napěťovém rozpětí 4,05 - 3,35V a po nabití pouze poklesne proud, ale baterie se od nabíjení neodpojí.
Tohle přece nelze nazvat vysokým SOC, nebo ano?

[rottenkiwi]

Zase sa ťažko k tomu vyjadriť.
Má baterka 3.6 V nominál a 4.2 max alebo 3.7 nom. a 4.3 max.
Pri akom prúde je tam 4.05 ? Pri vybíjaní 0.5C, 0.25C, 0.1 C ?
Alebo pri nabíjaní x y zC ?
Alebo je to pri VOC ergo 0 A IN OUT ?

A teraz mám to 5 r. do 4.05, alebo raz za čas im dám aj 4.2 ?
Lebo sú tam aj reverzibilné zmeny, ktoré by sa cyklovaním
vo vačšom rozsahu mali odstrániť a potom sa možem znova
vrátiť k nab. do 4.05 V.

4.05 V je pre 3.6 nom. cca. 87 % SOC pri nabíjaní 0.25C a cca. 92 % SOC pri vyb. 0.25C.

[ota]

Zeptám se: to mě fakt zajímá,
aké reverzibilné zmeny sa cyklovaní vo vačšom rozsahu odstránia?

[rottenkiwi]

No ak nepoužívam článok v celom rozsahu napr. 2.7 - 4.2, ale len do 88 až 92 % SOC,
ako to mnohí robia, tak nevytiahnem z anódy všetky Li+ a ak to tak budem robiť
stále, tak mi klesne kapacita, lebo sa mi zmení štruktúra a hrúbka SEI a tým sa
mi zvýši aj rezistivita.

Ak však raz za určité obdobie robím pár cyklov nad zaužívaných 88 až 92 SOC,
a pojdem do 99.99 % SOC, tak tá SEI vrstva bude ináč štrukturovaná, bude
mať inú hrúbku a tým nižšiu rezistivitu a pár cyklami vytiahnem z tie interkalované
Li+ pomedzi C a vrátim ich do obehu medzi katódou a anódou.

A teraz záleží aj na teplote pri akej bat. pracuje resp. je skladovaná.
Ak to bolo:
1, pri vysokom SOC a vysokej teplote, tak anóda má až 60 - 70 um, voči 30 - 33 um u novej bat.
2, pri nízkom SOC ale vys. teplote, tak a. má 44 - 46 um vs .30 - 33
3, pri vysokom SOC ale nízkej teplote a. má 39 - 42 um vs. 30 - 33

U katódy je to trochu ináč:
Vys. teplota a nízke SOC sposobí zhrubnutie katódy viac ako vys, tep. a vys. SOC.

Takže by sa dalo povedať, že vys. teplota a vys. SOC = ireverzibilné zmeny - dekompozícia anódy, katódy,
dekompozícia elytu.
Nízka teplota a bežné cyklovanie = reverzibilné zmeny v určitom rozsahu = zmena SEI / hrúbka, štruk. /,
parciálne vytiahnutie interkalovaných Li+ v anóde.

[kybos]

Ovšem pozor, nabíjet příliš malým proudem, třeba 1A také není dobrý nápad. Při nabíjení v baterce probíhají procesy, které baterku chemicky opotřebovávají. Pomalým nabíjením těm chemickým procesům dáváme spoustu času aby mohly působit.

Jaký je tedy optimální nabíjecí proud? Je to C3, C5, C10, C20 nebo C50?
Existuje k tomu nějaký relevantní podklad na základě reálného měření?

[rottenkiwi]

Prúd bude asi závisieť na tom, aké máme chladenie.
Videl som na nete LiFePO zaťažené 1C a mali na konci cyklu 60 a viac *C na povrchu,
zase ak mám nižšiu ambientnú tep. a lepší odvod tepla tak
sú LiFePO len na 40 *C na povrchu.

Asi nikto nemá doma 3 racky a v jednom max. C10 IN/OUT a 15 *C
v druhom C5 IN/OUT a 25 *C a v treťom C2 IN/OUT a 35 *C.

Keby to niekto mal, tak by sme o 10 r. vedeli výsledky, ale keďže
nikto taký labák nemá, tak sa musíme spoliehať na štúdie a intuíciu.

Napr. viem z pdf, že nová LFP katóda má vodivosť 50 Sm, ale tá, ktorá
bola dlho na 60 *C a 0 % SOC má 15 Sm a tá 60 *C a 100 % SOC len 10 Sm,
to je vodivosť 5x menšia ako u novej el.