offtopic: Stopující kamioňák bez peněz

[youda]

Vážení přátelé,

předem se omlouvám za tento offtopic, který vůbec nijak nesouvisí s fotovoltaikou. Abych tady nedělal moc nepořádku, zařazuji do sekce "ostatní".

Dnes se mi stala taková zvláštní věc: Jedu si takhle autem a kus za městem vidím stopaře(50+ let). Má na sobě hodně ušmudlanou reflexní vestu a sebou tašku typu "jezevec". Na první pohled pán vypadá dost nešťastně. Jelikož jsem dobrák od kosti, tak jsem ho nabral, že ho kousek svezu. Ptám se na cíl cesty a má to chudák přes celou republiku.

Po cestě mi vyprávěl, že je řidič kamionu a vrací se domů z nějaké nepovedené služební cesty. Zpátky jel vlakem a někde za Přerovem že ho okradli, když si zdřímnul v kupé. Nemá ani floka, telefon, doklady. Na policajtech prý byl a poslali ho pryč. Rodinu nemá a jeho zaměstnavatel mu prý také nepomohl. Tak jsem pána odvezl asi 15km na vlakové nádraží a dal mu nějaké drobné, aby měl na jídlo a jízdenku. Nabízel mi, že peníze vrátí, ale to jsem nechtěl. Třeba budu jednou nezištnou pomoc potřebovat já.

Normálně bych to vůbec neřešil, ale tento rok se mi přesně tato situace stala už 2x. V tom prvním případě mi jiný stopař-řidič povídal, jak mu v zahraničí shořel tahač i s doklady a peněženkou. A on, že se domů vrací už týden. I jeho cíl byl na druhé straně republiky, on rozvedený a živnostník. Navíc, právě splatil půjčku na ten zničený tahač. Dokonce mi ukazoval kolečko z tachografu, které jediné mu prý zůstalo.

Když nad tím přemýšlím, tak si říkám, jestli jsou ty příběhy pravdivé, nebo se jen bezdomovci z měst přesunují na silnice a benzínové pumpy. Když to píšu takhle, tak to zní hrozně, ale po dvou dnech stopování by asi jako bezdomovec vypadal každý z nás, o tom žádná.

Prosím, stalo se někomu něco podobného? Je někdo z Vás řidič kamionu a už zažil, že měl problém dostat se domů, po cestě ho okradli, atd.?

Díky za Vaše názory,
Youda

[unicast]

Takových historek jsem slyšel. Když mne dřív někdo zastavil na ulici, zpravidla potřeboval něco vědět. Dneska si říkají o peníze. Chlapík onehdá u obchodu žádal o peníze, že prý tam je už od včerejška, je údajně z Pardubic, srdceryvná historka, jak ho okradli o peněženku i o mobil a že nemá ani na vlak. Podle oblečení to nebyl bezdomovec a nevypadal ani nějak tělesně pošramocený. Říkám "do Pardubic je to odsud tak 90 kilometrů, boty máš docela slušný, to už jsi mohl být v půlce cesty pěšky a třeba bys někoho stopnul."

Vždycky si zkusím představit, co bych v takové situaci dělal já. Klidně bych vlezl do nějakého dálkového vlaku a jel načerno, i s tím rizikem, že budu v příští stanici vysazen, i to by mi pomohlo. Šel bych podle silnice, zkoušel stopovat, to všechno ano. Ale nedovedu si představit, že bych somroval peníze.

[KubisKV]

Taky uz jsem vezl a prispival nejakymi drobnymi na polevku a jizdenku domu. Je to uz ale asi 14 let.
Stejny pribeh. Kamionak s koutouckem se vracel z francie a shorel mu tahac. Bez penez, cesta dlouha, smutny oci.
pokud jsou to bezdomovci, tak aspon dobry, ze tato pohadka neni dennim chlebem. Tech par stokorun jednou za x let za smutny pribeh by mohla dat kazdy, koho stopar potka.

Jinak preju pekny svatky.

[rottenkiwi]

Mńa stopla jedna Ukrajinka, ktorá išla stopom z Kyjeva do Prahy.
A keďže ja neviem ukrajinsky a ona slovensky, tak sme sa rozprávali po anglicky.

Peniaze nepýtala, len za prácu v IT dostávala také smiešne peniaze, ako
tu má niekto invalidný dochodok. Preto išla hľadať prácu inde.

[youda]

...Vždycky si zkusím představit, co bych v takové situaci dělal já. Klidně bych vlezl do nějakého dálkového vlaku a jel načerno, i s tím rizikem, že budu v příští stanici vysazen, i to by mi pomohlo. ...

Já už jsem tak zblblej, že mne vůbec nenapadlo, že člověk může vlízt do vlaku bez placení a prostě to risknout! Není to sice nic, na co by člověk měl být pyšný, ale asi pořád lepší nechat se domů odvézt načerno vlakem, než stopovat u silnice a po cestě si ještě říkat o peníze.

Nicméně opravdu nad tím přemýšlím, že když jsem tak v krátké době slyšel 2x stejnou historku, jestli je to pravda, nebo jen pohádka. Až příště zahlídnu nějakého podobného stopaře, tak mu schválně zkusím opět zastavit. Už jen ze zvědavosti, co mi bude vyprávět tentokrát...jestli to ale zase bude kamioňák, tak jsem s nabíráním pocestných nadobro skončil

No a to je vlastně špatně, protože díky takovému zneužívání něčí dobroty se nakonec nedostane pomoci tomu, kdo ji skutečně potřebuje

[rva]

No a ke mě zase nechtěli stopaři. To bylo v době kdy jsem se stal hrdým vlastníkem ojetého trabanta a stopaři se toho asi báli.

[unicast]

Nicméně opravdu nad tím přemýšlím, že když jsem tak v krátké době slyšel 2x stejnou historku, jestli je to pravda, nebo jen pohádka. Až příště zahlídnu nějakého podobného stopaře, tak mu schválně zkusím opět zastavit. Už jen ze zvědavosti, co mi bude vyprávět tentokrát...jestli to ale zase bude kamioňák, tak jsem s nabíráním pocestných nadobro skončil

Teď mně tak napadá... Jestli někod tvrdí, že je kamioňák a ukazuje kolečko z tachografu, tak je to podvodník. Povinnost vybavit vozidlo v komerčním provozu nad 3.5 tuny digitálním tachografem na čipovou kartu platí už od roku 2006.

[vla]

Dotyčný stopař zřejmě jízdenku měl, jinak by mu ji v kupé nemohli ukradnout. Pokud to byl nějaký dálkový vlak ani by ji po něm asi nechtěli, stevardi mají naprosto perfektní přehled kde kdo sedí a tedy je po cestujících nevyžadují. Byl jsem nedávno ne Slovensku a přesně takhle to vypadalo. Stevardi věděli, která sedadla mají být obsazená atd. Jediný problém byl, že mi nechtěli dát dva švestkomakové koláčky, prý mám nárok jen na jeden.

[kyocera]

Zdravím,
jednou na nádraží mně řekl bezdomovec, jestli bych mu nedal peníze, že má hlad. Tak jsem mu
řekl, atˇjde se mnou a koupil jsem mu dvě obložené housky se salámem. A dal jsem mu to
do ruky. Ale netvářil se spokojeně . Když jsem byl z dohledu, tak jsem ještě vykoukl za rohem
a viděl jsem, jak právě sáček s houskami hodil do koše. Jednou mně zastavili na silnici za vesnicí
cizinci a říkali, že jim došel benzín a nabízeli zlatý prstýnek. Měl jsem jen trochu otevřené okýnko
a bez rozloučení jsem odjel. Tuhle historku už jsem slyšel 3x. A jednou v lese v opuštěným místě
asi tak 10km od nejbližšího obydlí, mně zastavil řidič.
Byl úplně sám a řekl, mně, že do okýnka, že píchnul kolo a potřebuje zvedák.
Tak jsem mu řekl, at si jde sednout do svého auta , že mu zvedák přinesu a položím k jeho autu. Zatímco si
kolo vyměnoval, seděl jsem zamčený ve svém autě a až mně vracel zvedák, tak ho položil vedle mého auta.
Pomohl jsem mu, ale byl jsem stále připravený v každém okamžiku, že by mně mohl jen přepadnout a odjet mým autem.
Jednou zase ve 22 hod. mně stopovala holčina, na první pohled jí nebylo ani 17. Normálně stopařky neberu, jen
občas stopaře a holku neberu prostě proto, že té zastaví každý. Jenže bylo 22hodin , tak jsem jí svezl.
Cestou se ptám odkud tak pozdě. Říkala, že ve škole jim praskla voda , že už se proto ve škole neučí a jede za kámoškou.
Ta historka se mně nezdála, tak jí říkám, že nemusí lhát, ale že žádné škola nepřestane učit kvůli závadě na vodě.
Tak pak řekla, že je na útěku z děcáku, jede za kamoškou a má hlad a naposledy jedla ráno.
Zastavil jsem u benzinky a koupil jí do tašky nějaký jídlo a vezl jsem jí potom dál.
Když jsem jí koupil jídlo, tak potom jedla a začala vyprávět , že má strašný strach
stopovat ale nic jiného ji občas nezbývá, protože nemá peníze na dopravu.
A ten strach má od té doby, kdy ji jeden řidič kamionu při stopu znásilnil a nebylo jí ani 15a tohle bylo pro ni poprvé.
Já nevím, jestli její všechno vyprávění bylo pravdivé, ale život je někdy drsný a někdy je možné slyšet příběhy,které
se nedají ani vymyslet.

[tomas]

Já stopoval zatím asi jen jednou v životě asi v 15 letech když nám se spolužákem ujel autobus z Ostravy do Bohumína. Šli jsme tedy pěšky že to není tak daleko abychom to nedošli než čekali na další autobus. No a v polovině cesty se ale zatáhlo a už začala být tma. Tak jsem mu řekl že pokud někdo pojede tak ho zkusím stopnout. Za chvíli byly v dálce vidět světla že se k nám blíží nějaké nákladní auto, tak jsem začal mávat. Byl to kamion a jak projel kolem nás tak začal prudce brzdit a zastavil. Běželi jsme za ním, otevřel jsem dveře a seděl tam můj taťka . Vezl právě z Polska do Itálie dřevotřísku a já si ho stopl při prvním stopu aniž bych věděl kde zrovna je . Bylo to někdy kolem roku 1995 a mobily tu ještě nebyly. Jo a ta dřevotříska se prý v Itálii ani nevykládala, poslali ho z tím zpět do ČR kde se to prodávalo jako Italská, protože Polskou nikdo nechtěl nebo by za ni nezaplatili tolik jako za Italskou .
Zajímavé také bylo jak na východě Slovenska nakládal dřevo z Ukrajiny, to mu tam zase jeden železničář říkal že ten nábytek bude i svítit.

[matej]

Tak mne sa velmi podobná historka stala vlani na Slovensku pri Bánovciach nad Bebravou smerom na Žiar n/Hronom. Stopár so športovou taškou, muž v stredných rokoch dosť bol unavený, mi sadol do auta a spustil o tom ako bol v Nemecku pracovať ako vodič kamiónu a na dialnici mu odišla prevodovka. Bolo potrebné odtiahnuť kamión z dialnice a on mal pri sebe svojich asi 800 EUR a niečo na karte. Jeho zamestnávateľ ktorého bol kamión aj ktorému volal, mu prislubil že príde odťah vyplatiť ale až o pár hodína tak vraj dal zo svojho na ten odťah všetky peniaze aj z karty a ešte ostal dlžný 50E a bol rád že ho ti dialničiari vobec pustili. A čakal na zamestnávateľa ale ten neprišiel ani sa mu nevedel dovolať. Takže už týždeň cestuje z nemecka takto stopom na východ SR. A telefón mu spadol a mal ho rozbitý. V aute si potom asi pol hodinu pospal - vyzeral dosť unavený - a keď sa prebral poprosil ma či ho nevysadím niekde na žel. stanici a či mu nedám na cestu domov vlakom. Dal som mu v Žarnovici na stanici asi 20E čo bolo vtedy všetko čo som mal a on sľúbil že mi to pošle naspäť. Povedal mi meno aj adresu ale asi moja chyba bola že som si nevypytal občiansky. Napisal si moje číslo účtu na papierik a veľmi ďakoval. Jeho ani peniaze som už nikdy nevidel..

[chatař]

Možná budu vypadat jako asociál, ale stopaře zásadně neberu. A také jsem nikdy nestopoval. Jak jednoduché...

[Matess]

mam jednu presne stejnou zkusenost o ridici kamionu co mu pry shorel tahac v polsku se vsim. Kolecko mel taky... Dal jsem mu tenkrat nejake penize na vlak... Kdyz jsem se ho ptal jestli to mel pojistene, tak rekl jen ze pojistka stoji tolik ze by pri vozeni prisel o znacnou cast zisku... bral si na me kontakt ze mi to vrati... Nechtel jsem to ale ze zvedavosti jsem souhlasil. Nikdy jsem nic nedostal.

[vlkazajac]

Na fóre sa uplatní aj beletria, celkom je to pekné... Prispejem aj ja.
Cestou z Nemecka som v Rakúsku videl Daciu, ktorá šla pomaly po diaľnici, po odstavnom pruhu. Chalan má problémy, pomyslel som si, spomalil na jeho tempo a pýtam sa cez spustené okno, či niečo nepotrebuje. "Vraciam sa domov a dochádza mi benzín, nemám už peniaze". Tak sme zastavili, dal som mu tak na pol nádrže a vymenili sme si adresy. Tak o dva mesiace som mu napísal, či nezabudol - žiadna odpoveď. Príležitostne som sa u neho v BB zastavil, doma bola len jeho žena. "Ale on mi povedal, že Vám už peniaze poslal!" Tak som mu nechal odkaz, že celkom isto mu dám do tej jeho sprostej držky, keď ho stretnem...
Príbeh druhý - za Spišskou Novou Vsou stopoval pri krajnici chlap pri svojom aute. Po anglicky mi vysvetľoval, že nemá na benzín, je tu služobne a v aute sedí žena s deckom. Tak som sa ho spýtal, čo je za ch..a, keď ich vezme do cudziny bez prostriedkov. O deň-dva v rádiu hlásili, že nejaký počerný tam takto somruje...
Príbeh tretí - netreba ani auto, aby Vás niekto odrbkával. V Liptovskom Mikuláši na autobusovej stanici spoluobčan v bielom tričku pýtal odo mňa 3,60 EUR, lebo by si s kamarátom radi dali polievku. Myslím si - než máš niekde kradnúť, dám ti na tú polievku. Prešiel som 30 metrov, sadol na lavičku a začal žuť chlieb, ktorým ma na cestu vystrojila žena. Prišiel ten istý Cigáň - či by som mu nedal 3,60 na polievku. Sľúbil som mu, že ak ho dnes ešte raz stretnem, rozkopem mu srák.
Príbeh štvrtý - rva bude závidieť - mal som úžasné auto - Trabant P600 kombík - vygúglite si tú krásu !!! Šli sme traja do Tatier a na Podbanskom ma stopol nejaký lesák. Nálada bola dobrá, tak sa uvoľnil a začal púšťať frky na trabanty. Tak som mu po chvíli povedal, že takéto sprostosti môže vyprávať len majiteľ nejakého obstarožného Moskviča. Chlap zmeravel, nepovedal viac ani slovo a keď pod Štrbským Plesom vystupoval, tak sa spýtal, odkiaľ ho poznám. Naozaj mal doma Moskviča, v živote som ho nevidel. Proste trefa ))
Príbeh piaty - mal by byť vlastne druhý - prešiel som za dva týždne stopom z Helsiniek ku polárnemu kruhu a naspäť. Výborné zážitky, skvelí ľudia, uchodený a chudobný ako kostolná myš som sa vrátil domov, konečne sa poriadne najesť. Všetkým by som rád poďakoval, že brali toho čudáka s ruksakom - keby sa dalo.
Neodvažujem sa hodnotiť alebo dávať nejaké rady, či pomáhať alebo nie. Ja osobne radšej áno, ale dám si už bacha.

[chatař]

Tak, stopování, anebo braní stopaře ve Finsku v divočině někde kolem polárního kruhu je něco jiného. Tam je člověk v nouzi jen co vystoupí z auta.

[vlkazajac]

No traja statní Laponci v Žigulíku by mohla byť aj nejaká hrozba, zvažoval som. Nič som nevedel o ich naturele, mobily vtedy neboli, bohvie či tie soby nejedia aj mäso - keby ma tak vysadili v tajge.