Větrná elektrárna by v zimě zachránila spotřebu

[kybos]

MERANIE.docx

Príklad zápisu z profesionálneho merania . žiadne dramatické zmeny tam nevidím.

V uvedeném zápisu jsou rychlosti v prvních deseti minutách po půlnoci v poměru 6,2 : 9,2 : 3,3. Tomu odpovídají výkony na rotoru v poměru 238 : 778 : 36. Pokud ve změně výkonu více než o řád během deseti minut nevidíte dramatickou změnu, pak není třeba komentáře.

[KUTIL]

Predpokladám, že tu normu nerobili úradníci, ale ju vytvorili skúsení odborníci z meteorológie a metrológie. Pri všetkej úcte k vašej metodike si nemyslím, že ste vytvorili niečo iné a podstatne presnejšie. Dalo by sa to zlepšiť azda len skrátením vzorkovacieho intervalu z tých 10 sekúnd na dajme tom jednu sekundu. Ale to by zbytočne zvyšovalo nároky na kapacitu záznamového zariadenia.
V tom intervale 10 minút sa berie do úvahy aj distribúcia jednotlivých Vo nameraná vo vzorkách 10 sekúnd. Výkon vetra sa z toho dá spočítať skoro exaktne. Princíp merania parametrov vetra spočíva v zachytení všetkých zmien v čo najkratšom intervale. Na spracovanie údajov existujú overené matematické modely. Nič iného neexistuje a ak ste vy vymysleli niečo lepšie, tak to už je z ríše alternatívnej vedy. Predveďte svoju metodiku

[kybos]

Nevím, jak z uložených desetiminutových průměrů získáte informaci o distribuci rychlostí větru v tomto intervalu. Zřejmě na to máte nějakou špičkovou evropskou matematickou metodu, kterou jsem se zatím nenaučil.
Moje metodika spočívá v tom, že neprůměruji rychlost ale integruji okamžité hodnoty její třetí mocniny a nemusím tyto hodnoty ukládat každých deset minut ale pro potřeby vyhodnocení větrnosti místa za účelem stavby ostrovní větrné elektrárny mi postačuje ukládat data v intervalu, který je shodný s projektovanou dobou záložního chodu akumulátorovny. Kromě tohoto údaje ukládám dosažené maximum rychlosti větru, které je důležité z hlediska posouzení bezpečnosti konstrukce VE. Metodika a způsob ukládání dat je tedy podstatně úspornější a pro posouzení stavby VE přesnější než ukládání desetiminutových průměrů rychlosti větru. Pokud tomu nevěříte, můžete si to na reálném vzorku dat okamžitých průběhů rychlosti větru matematicky ověřit, (pokud to ovšem zvládnete).

[KUTIL]

Distribuci v desať minutovom intervale získam z údajov v desať sekundových vzoriek (už som to písal) A v akom vzorkovacom intervale integrujete tie "okamžité" hodnoty tretej mocniny? Lebo takto ako to ja opisujem sa to robí po celom svete, nielen v Európe. A tomu "intervale ktorý je zhodný..." nerozumiem vôbec, najlepšie je merať po celý rok a ešte lepšie za 5 rokov v čo najhustejších intervaloch. A pokud to zvládnu? Nebojte sa.

[kybos]

Pokud budete chtít výsledek hodně přesný, můžete sčítat přírůstky s každým impulsem měřícího anemometru. Je to jen otázka spotřeby logovacího zařízení. Vypočítat třetí mocninu a přičíst výsledek do střadače není časově příliš náročná matematická operace na to, aby ji nebylo možno provést během otáčky rotoru. Ale takové detaily měření neelektrických veličin snad nemusíme probírat. Daleko důležitější je vypovídací schopnost a formát uložených dat, který jsem tu naznačil. A jelikož, jak tvrdíte, zvládnete provést matematický rozbor srovnání datové základny složené z desetiminutových průměrů rychlosti větru oproti datové základně složené z časového integrálu výkonu větru za dobu akumulace a maximální hodnoty rychlosti větru, pak nemá smysl abychom zde tento problém detailně probírali. Vyhodnoťte si datovou náročnost obou koncepcí záznamu dat a rozsah možných chyb v návaznosti na výkon uvažované VE a můžete nám poreferovat o výsledku své analýzy.

[KUTIL]

Stále sa točíme dookola. Jadrom problému je, ako ste prišli k tomu číslu, teda rýchlosti vetra ktoré ste potom umocňovali na tretiu? V akom vzorkovacom intervale ste to číslo namerali, logovali , Ako dlho a nakoniec čo vám z toho vyšlo. (vzorkovací interval nie je doba merania, ale tých 10 sekúnd. Pri tej vašej tretej mocnine sa nevie, aké bolo rozloženie jednotlivých rýchlostí, prakticky je to hausnumero.. V tých 52 560 riadkoch môjho záznamu sú všetky potrebné údaje potrebné pre plánovanie veterných turbín a parkov. Táto metodika je osvedčená na celom svete a tá vaša možno len u vás.

[kybos]

Vidím, že budu muset alespoň v základním principu osvětlit principy měření neelektrických veličin. Rychlost větru se převede oběžným kolem nejčastěji miskového typu na úhlovou rychlost oběžného kola, ke kterému je mechanicky připojen impulsní snímač (buď optický nebo častěji magnetický), který pomocí optického snímače (případně snímací indukčnosti, Hallova generátoru nebo čtecího kontaktu) převede mechanický pohyb na elektrické impulsy u kterých měříme frekvenci (případně periodu) srovnáním s kalibrovanou časovou základnou záznamového zařízení. Vlastní snímač polohy oběžného kola může být řešen různými způsoby: například optickým snímačem s Grayovým kódem, který umožňuje identifikovat přesnou polohu oběžného kola bez přechodových jevů nebo docela jednoduše jazýčkovým kontaktem jako je to u laciných cyklopočítačů.
Pokud budu provádět měření pro malou VE, která má například rozběhovou rychlost 3m/s, mohu při integraci všechny nižší hodnoty rychlosti ignorovat. Stejně tak mohu ignorovat hodnoty rychlosti, které jsou nad bezpečnostním limitem malé VE, při kterých je tato VE odstavena. Výsledkem měření jsou pouze dvě čísla. Jedno z nich reprezentuje energii obsaženou ve větru (časový integrál třetí mocniny rychlosti větru) s rychlostí v pracovní oblasti VE v daném časovém úseku a druhé udává maximální rychlost větru, které bude sloužit k bezpečnostním výpočtům. Nepotřebuji k tomu 52560 řádků dat.
Neřeším plánování větrných parků na celém světě.
Řeším měření větrnosti pro realizaci malé VE.

[KUTIL]

Stále mi chýba odpoveď ako ste došli k tomu číslu ktoré ste potom umocňovali, ako ste zapisovali dáta a čo ste konkrétne vyhodnotili. Konkrétne, nie obkecávanie.

[josse]

Je to snad první vzoreček na prvním odkazu ... Google ...
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/V%C4%9B ... A1_energie

[kybos]

Stále mi chýba odpoveď ako ste došli k tomu číslu ktoré ste potom umocňovali, ako ste zapisovali dáta a čo ste konkrétne vyhodnotili. Konkrétne, nie obkecávanie.

Číslo, které se umocňuje je rychlost větru. Rychlost je přes konstantu (záměrně zjednodušeno, ale při požadavku vyšší přesnosti můžete použít i kalibrační tabulku) úměrná počtu impulsů za jednotku času (neřeším nelinearitu převodu rychlosti větru na úhlovou rychlost oběžného kola, jelikož se nejedná o laboratorní experiment s cílem získat absolutní přesnost výsledku). Konstanta se získá srovnáním s profesionálním anemometrem. Tím se provede ocejchování záznamníku. Data se zapisují do paměti záznamníku. Konkrétně se vyhodnotí množsví energie větru v daném časovém úseku a maximální hodnota rychlosti větru v tomto úseku.

[miroc]

Využijem teraz dlhšiu pauzu, kým si najväčší odborník - poradca - naštuduje čo je to integrál, a pre tých, čo si meranie nebudú chcieť robiť vlastnoručne, a ani ich nezaujíma, či je podľa EU noriem je tu tiež iná, zaujímavá možnosť: http://www.solar-elektro.cz/?action=detail&id=ID2691. Nie je síce veľmi lacná a je tam pár vecí ktoré mohli byť inak, ale je to vcelku použiteľný anemometer s priamym výpočtom vyrobenej energie pre 5 prednastavených výkonových kriviek konkrétnych turbín.
Myslím že nikomu nejde o absolútne presné meranie, aké sú zrejme povinné pri návrhoch veterných parkov. Toto je podľa mňa viac než len orientačné a celkom postačujúce. Predsa len, aj drahšia meteostanica s anemometrom bude pre tých, ktorí ďalej nemôžu vyhodnotiť získané dáta, nedostatočná.

Na KUTILove metódy upozorňujem dávno. Keďže ma vo svojom pamflete zasa raz cituje, tak to uvediem na pravú mieru:
z jeho textu:

Zbytočná elektronika
Insitní konštruktéri vtedy obyčajne zabudnú na svoje dávne predsavzatia, že, citujem ...“ak systém bude maximálne jednoduchý, prevažne vlastnoručne vyrobený, bez drahej elektroniky,...“

Červeno vyznačená citácia je vytrhnutá časť vety pochádzajúcej z preambuly mojej stránky kde je v druhom odstavci napísané toto :

Pravdou je, že návratnosť investícií do domáceho veterného generátora je dnes neprimerane vzdialená. Možno v prípade, ak systém bude maximálne jednoduchý, prevažne vlastnoručne vyrobený, bez drahej elektroniky, s priamym zúžitkovaním vyrobenej energie bez jej uskladňovania. S takto minimalizovanými vstupnými nákladmi by bilancia návratnosti mohla byť priaznivejšia. Ale obmedzené možnosti takého systému môžu málokoho naozaj uspokojiť. Zdražovanie energií však môže dnešný stav postupne aj výrazne zmeniť.

Takže... ako vždy použil len to čo sa hodilo. Na druhej strane, vybrať si časť textu a dať mu úplne nový zmysel, to je tiež umenie.

K ostatným hlúpostiam v texte sa nebudem vyjadrovať. Snáď len, že tak skostnatelú demagógiu je ťažko nájsť hocikde inde...

[NOPARasito]

Nechci se Vám větrníci plést do debaty, ale většinou výpočty jsou vcelku dost vzdáleny realitě. Ale to jen pro rýpnutí. Až někdo navrhne větrnou, která bude kopírovat počasí (resp.s předpovědí počasí) to já už tu dávno nebudu
Volné debatě zdar.

[KUTIL]

K ostatným hlúpostiam v texte sa nebudem vyjadrovať. Snáď len, že tak skostnatelú demagógiu je ťažko nájsť hocikde inde...[/quote]

Dobre robíš. Lebo najprv by si sa tomu musel trochu rozumieť....

[marsal64]

Vybalil jsem dnes, co mi přišlo (https://www.aliexpress.com/item/New-Ver ... 4c4dZP3gJi), první dojem je dobrý, oproti plastovým verzím vypadá na první omak pevně, solidně, tak uvidíme. Nedostanu se k montáži dříve než někdy koncem jara, ale narazil jsem na obtíž a prosím o pomoc s asi hloupou otázkou - jak to připojit?
Chystám 10 225Wp "Znojmo" + Axpert VM II 24V 3000W PF1 + 8x LiFePo 100 AH a myslel jsem, že měnič připojím přes pojistku k baterkám paralelně s Axpertem. Svorky "BATTERY" a "OUT" mne ale trochu zmátly. Uvažuji správně nebo blbě?

[diablo007]

Je to klasický dobíjecí regulátor má svorky baterky a svorky pro spotřebič na stejnosměrné nepeti asi nevyuzijes pokud pojedeš přes axperta

[marsal64]

Díky za bleskovou odpověď, tedy pokud rozumím dobře, prostě paralelně přes pojistku k baterkám s Axpertem. Díky moc.

[diablo007]

Ano přes jištění to pripojis paralelně akorát bych prvně rozjel zařízení oddělené abys ověřil správnou funkčnost aby se nestalo že Číňan něco posral a odpaliště tím i axperta

[KUTIL]

600 watt z toho nikdy nedostanete, možno 60... Aj to len pri víchrici.

[marsal64]

600 W nečekám, bude mi stačit pár desítek wattů na zimní podporu samoprovozu ostrova. Z různých důvodů jsem chtěl vertikální turbínku bez velkého experimentování a nenašel za 800 USD nic, co by mne lákalo víc. Zklamat mne to nemůže , ledaže by se to hned zadřelo a podobně.

[marsal64]

Ahoj, čína za 800 USD postavena a vyzkoušena. Těžko bych to koupil znovu, ale alespoň se tady posdílím se zkušenostmi:
Regulátor zapojen zatím provizorně v zahradním domečku na obyčejný akumulátor 12V, přes wattmetr, který poradil miroc. S měřením rychlosti větru je trochu problém, používám na to zase čínu, ta neměří souvisle, ale v samplech, které ukládá do paměti, tak je to takové odhadování.
Elektrárnička se začíná točit někde kolem 2-3 m/s, měnič ale ještě při cca 4 m/s nedává prakticky nic. Watty začínají nabíhat někde kolem 5 m/s. Vyšel jsem z toho, že za nějaké období anemometr naměřil max 8.5 m/s a wattmetr ukázal max. 43.5 W. Vycházelo by z toho cp kolem 0.1, což je méně, než bych si přál, a kdoví, jestli těch 43.5 W nebylo ve skutečnosti při poryvu větším. Ale akumulátorek se, obzvláště v dnešních poryvech, přeci jen pomalu dobíjí .
Základnu stožáru jsem udělal z 10 mm silné pásoviny 20x20 cm, v rozích vyvrtané čtyři díry, zabetonoval jsem 4 dole ohnuté závitové tyče 10 mm, na pásovinu pak přivařil trubku 80 mm tl. 3 mm, délky 2,5m (vím, krátké), na druhý konec trubky přivařil zase pásovinu s dírami pro přišroubování generátoru. Všechny dnešní nárazy větru to zatím vydrželo, ale přeci jen se to nahoře kýve více, než bych si přál. Asi to ukotvím ještě lanky, příště bych to udělat trochu robustnější - především stožár z trochu silnější trubky, aby méně pružila. Vyvažování jsem nedělal...
Myslím, že to nechám nyní tak, jak to je, vrhnu se na přípravu fotovoltaiky a k větru se vrátím úplně nakonec.
Velmi by mne zajímalo, jestli vlkazajac si dělal srandu (viewtopic.php?t=4623&p=85598#p85596) s tím, že by se listy mohly zkusit přišroubovat opačně, aby to byl „opravdový Lenz“ nebo zda to myslel vážně...
Obecně vzato, každá rada pro případné vytěžení vítaná...
Turbínka je zcela tichá, nechtěl jsem otravovat sousedy, tak to byl jeden z důvodů, pro který jsem tuto vertikálku pořizoval.