Cena větru a slunce ve srovnání s uhlím a plynem klesá
Napsal: stř pro 12, 2018 1:28 pm
Dobrý den,
po domluvě s Filipem Procházkou přicházím s první aktualitou. Doufám, že se vám bude líbit a uvidíme se častěji.
Cena větru a slunce ve srovnání s cenou uhlí a plynu dál klesá
Finanční a poradenská společnost Lazard vydala pravidelnou výroční zprávu o nákladech na výrobu energie. V dokumentu z ekonomického hlediska hodnotí uplynulý rok a načrtává výhledy do roku příštího.
Co se tedy z dokumentu můžeme dozvědět? První informace je jasná: náklady na megawatt elektřiny, vyráběné spalováním uhlí, se od roku 2017 víceméně nezměnily. Naopak náklady na výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů, jmenovitě větrné a solární energie, stále klesají. To je hned na začátek dobrá zpráva.
Jedním z důvodů poklesu nákladů na solární elektrárny je ukončení dotací v Číně. Tím klesla poptávka po panelech a výrobci logicky reagovali snížením cen, jež se promítlo na globálních trzích.
Výsledky určitě neudělají radost firmám podnikajícím v uhelném průmyslu. Zejména v místech s příhodnými podmínkami jsou náklady na vybudování zcela nových elektráren, využívajících obnovitelné zdroje, nižší, než náklady na provoz stávajících uhelných a plynových elektráren.
Poměr cena/megawatthodina
Společnost Lazard zkoumala rozvoj elektráren v průběhu uplynulého roku a vyčíslila odhadované náklady na vybudování i samotný provoz zařízení, včetně výdajů za palivo. Ty pak hodnotí vůči množství energie, jež bude elektrárna schopna vyrobit v průběhu své životnosti.
Touto metodikou lze mezi sebou porovnat například jadernou elektrárnu, jejíž vybudování stojí miliardy, ale poskytne mnohem delší životnost a výkon, například s instalovanými solárními panely.
V praxi se tak ukazuje, že solární a větrné elektrárny mohou nabídnout podstatně zajímavější cenu na jednu vyrobenou megawatthodinu. Konkrétně v tomto případě mluvíme o částkách od 36 do 44, respektive mezi 29 a 56 dolary za MWh. Jen lehce nad těmito částkami se pohybují plynové elektrárny s náklady od 41 do 74 dolarů za MWh.
A jak jsou na tom tepelné a atomové elektrárny? Rozhodně ne příliš dobře. Jedna megawatthodina z uhelné elektrárny přijde z hlediska nákladů na 60 až 143 dolarů. Ekonomický pohled na jaderné elektrárny je pak ještě nepříznivější: cena za MWh se pohybuje od 112 do 189 dolarů.
Ukládání elektřiny
Kromě nákladů na výrobu energie se společnost Lazard zabývala také ekonomickým hlediskem uchovávání elektřiny. Ve své v pořadí čtvrté zprávě se zabývá lithium-iontovými akumulátory, vanadovými a zinkovými bateriemi, olověnými akumulátory a pokročilými olověnými bateriemi.
Zde Lazard říká, že lithium-iontové baterie vykazovaly v roce 2018 výrazný pokles nákladů. Vedle toho „pokles nákladů u průtokových baterií je méně významný, ale stále pozorovatelný,“ píše Lazard. Finanční poradenská společnost bohužel neočekává, že tento trend bude trvat.
Kromě toho odborníci také zjistili, že nejúčinnější jsou krátkodobé baterie, které se mohou vybíjet přibližně čtyři hodiny. Zlepšují schopnost sítě reagovat na krátkodobé výkyvy mezi nabídkou a poptávkou po elektřině. Tento fakt byl potvrzen zprávami o použití baterií v Austrálii, kde byla masivní baterie Tesla na větrné farmě Hornsdale používána k udržení stability sítě.
Zdroj: arstechnica.com.
po domluvě s Filipem Procházkou přicházím s první aktualitou. Doufám, že se vám bude líbit a uvidíme se častěji.
Cena větru a slunce ve srovnání s cenou uhlí a plynu dál klesá
Finanční a poradenská společnost Lazard vydala pravidelnou výroční zprávu o nákladech na výrobu energie. V dokumentu z ekonomického hlediska hodnotí uplynulý rok a načrtává výhledy do roku příštího.
Co se tedy z dokumentu můžeme dozvědět? První informace je jasná: náklady na megawatt elektřiny, vyráběné spalováním uhlí, se od roku 2017 víceméně nezměnily. Naopak náklady na výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů, jmenovitě větrné a solární energie, stále klesají. To je hned na začátek dobrá zpráva.
Jedním z důvodů poklesu nákladů na solární elektrárny je ukončení dotací v Číně. Tím klesla poptávka po panelech a výrobci logicky reagovali snížením cen, jež se promítlo na globálních trzích.
Výsledky určitě neudělají radost firmám podnikajícím v uhelném průmyslu. Zejména v místech s příhodnými podmínkami jsou náklady na vybudování zcela nových elektráren, využívajících obnovitelné zdroje, nižší, než náklady na provoz stávajících uhelných a plynových elektráren.
Poměr cena/megawatthodina
Společnost Lazard zkoumala rozvoj elektráren v průběhu uplynulého roku a vyčíslila odhadované náklady na vybudování i samotný provoz zařízení, včetně výdajů za palivo. Ty pak hodnotí vůči množství energie, jež bude elektrárna schopna vyrobit v průběhu své životnosti.
Touto metodikou lze mezi sebou porovnat například jadernou elektrárnu, jejíž vybudování stojí miliardy, ale poskytne mnohem delší životnost a výkon, například s instalovanými solárními panely.
V praxi se tak ukazuje, že solární a větrné elektrárny mohou nabídnout podstatně zajímavější cenu na jednu vyrobenou megawatthodinu. Konkrétně v tomto případě mluvíme o částkách od 36 do 44, respektive mezi 29 a 56 dolary za MWh. Jen lehce nad těmito částkami se pohybují plynové elektrárny s náklady od 41 do 74 dolarů za MWh.
A jak jsou na tom tepelné a atomové elektrárny? Rozhodně ne příliš dobře. Jedna megawatthodina z uhelné elektrárny přijde z hlediska nákladů na 60 až 143 dolarů. Ekonomický pohled na jaderné elektrárny je pak ještě nepříznivější: cena za MWh se pohybuje od 112 do 189 dolarů.
Ukládání elektřiny
Kromě nákladů na výrobu energie se společnost Lazard zabývala také ekonomickým hlediskem uchovávání elektřiny. Ve své v pořadí čtvrté zprávě se zabývá lithium-iontovými akumulátory, vanadovými a zinkovými bateriemi, olověnými akumulátory a pokročilými olověnými bateriemi.
Zde Lazard říká, že lithium-iontové baterie vykazovaly v roce 2018 výrazný pokles nákladů. Vedle toho „pokles nákladů u průtokových baterií je méně významný, ale stále pozorovatelný,“ píše Lazard. Finanční poradenská společnost bohužel neočekává, že tento trend bude trvat.
Kromě toho odborníci také zjistili, že nejúčinnější jsou krátkodobé baterie, které se mohou vybíjet přibližně čtyři hodiny. Zlepšují schopnost sítě reagovat na krátkodobé výkyvy mezi nabídkou a poptávkou po elektřině. Tento fakt byl potvrzen zprávami o použití baterií v Austrálii, kde byla masivní baterie Tesla na větrné farmě Hornsdale používána k udržení stability sítě.
Zdroj: arstechnica.com.