kodl69 píše:Ono to trafo nemusí bzučet, může jet někde na 50-150kHz, jako v každým HF měniči. Mě spíš jde o to, že když mám uzemněnej - pól panelů, tak se jednodušej řeší přepěťovky, nejsou potřeba hlídače izolačního stavu, protože je to DC TNC rozvod... Ostatně jak je u těch goodve a vm akspertů řešená ochrana DC části, kde by měl být hlídač izolačního stavu, obzvlášť když je to galvanicky spojený se sítí?
Galvanický oddělení u systému 90V/48V aku nepotřebuji, jde mi o systém s "dlouhým" stringem, momentálně jenom ohřev vody, a mělo by se to nějak "sofistikovat" v létě jsou tam hrozný přebytky energie.
Aha, tak toto tě trápí, proč to nenapíšeš hned?
Hlídač izolačního stavu na něco co je vodivě spojeno s TN síti a tedy i se Zemí je blbost, nejedná se o IT síť a nelze tam tedy použít hlídače izolačního stavu.
Je to trochu složitější a zkusím to zjednodušeně napsat v bodech:
1. ve skutečnosti pokud je neizolovaný solární střídač přifázován k TN síti a pracuje, tak na DC straně není IT síť, ale také TN, už z toho důvodu že střídač není izolovaný a z TN sítě uděláš IT jen izolací (oddělovacím trafem atd..). A tedy platí tam stejná pravidla jako v TN sítích a ne v IT sítích. Pokud je střídač od TN sítě odpojen tak je na DC straně IT síť stejně jako na jakémkoliv jiném odpojeném zdroji nebo akumulátoru.
Pokud tedy někdo píše že je za neizolovaným On-Grid střídačem DC IT síť tak je to špatně. Přiznám se že je to mám taky špatně na některých výkresech. Proberu to z revizákem. Problém je, že asi v normě není řešen případ kdy se síť IT v některých stavech provozuje jako TN a někdy jako IT. Ono je také otázka zda propoj mezi zdrojem (solárním panelem) a odpojeným střídačem lze považovat za nějakou síť, je to prostě odpojený zdroj. Takže podle mne je to TN.
2. Na DC straně jednofázového pracujícího neizolovaného střádače naměříš mezi svorkami + a - DC napětí to je jasné, ale to není vše. Mezi + a PE a mezi - a PE naměříš střídavé napětí cca 115Vac (polovinu síťového napětí). Jsou to tedy tři vodiče +, -, a PE s AC i DC potenciály mezi sebou.
Pokud bude někde na DC straně porušená izolace, tak těch 115Vac vyvolá zemní svodový proud. Na to může zareagovat proudový chránič na AC straně střídače a dokonce i DC straně střídače (pokud by mu nevadila DC složka proudu přes něj trvale procházející).
Pokud tedy uděláš zkrat jednoho pólu + nebo - na PE na pracujícím neizolovaném střídači, tak vlastně zkratuješ polovinu jeho můstku (proto je tam 115Vac proti PE) střídače. Zničíš střídač, vyrazíš jističe/pojistky DC nebo AC straně, chrániče, nebo má střídač rychlou ochranu a stihne se odpojit. Těžko předvídat co bude rychlejší.
Takže neizolované střídače mají snímání tohoto zemního proudu - elektronický proudový chránič což je vlastně i "hlídač izolačního stavu" DC strany a při překročení nastavené hodnoty se okamžitě odpojují. Mají to ale hlavně pro svou ochranu aby svodovým proudem nebyl zničen jejich můstek.
3. s tím svodovým proudem z DC strany na PE to je trošku složitější. Je tam vlastně vždy. Když si představíš solární panel jako desku kondenzátoru a plechovou krytinou jako druhou desku kondenzátoru a mezi nimi napětí 115Vac a vzduch jako dielektrikum, tak tam vždy něco poteče. A potečte tam i kdyby měl střídač izolační trafo protože i trafa mají mezi vinutími kapacitní svod, ale bude to hodně malé.
Takže čím větší plocha panelů tím větší zemní kapacitní svod.
Já tam kdysi v začátcích FVE před střídače montoval i chrániče no a u těch větších elektráren mi to občas i vlivem počasí vypadlo a izolace nebyla porušená. No a potom jsem přišel na to, že to dělá kapacitní svod přes filtry střídače a přes panely. Takže jsem chrániče odstranil a už je tam nedávám. Problém je to u FVE na dřevěnkách kde chrániče musí být na celém rozvodu alespoň 300mA, ale těch 300mA je už dost velká hodnota a ty elektrárny nejsou tak velké a byl překročen kapacitní svod.