Podlahové topení na FVE

[dumi]

s tim uplne nesouhlasim. za predpokladu, ze znas proud z panelu a odber menice, (pripadne proud skrze baterii a jeji napeti) da se to odridit docela dobre.

zjednodusene:
1] pokud bat neni plne nabita (poznas z napeti) tak drzis proud do baterie v kladne hodnote, pri poklesu vykonu panelu ti klesne proud, uberes na zatezi.
2] pokud bude baterka nabita tak skrz ni nepotece velkej proud, ale jsi schopen to podle napeti poznat (teda aspon u olova, nevim jak li*). pokud ma totiz float napeti a netece proud je nabti, pokud budes pomalu pridavat, tak ve chvili kdy se budes blizit vykonu panelu ti zacne klesat napeti na baterii, protoze i pri floatu tam neco malou tece, kdyz to neco odpojis napeti klesa na klidovou uroven. Tohle je presne misto kde se v regulaci pohybujes. je male, ale da se to i bez cyklovani. Predpklad je plne spojite vytezovani pomoci SSR. nikoliv skovove zmeny zateze, tam to samozrejmne takhle fungovat nemuze.

[kodl69]

Na liFePo4 z napětí mimo úplnýho nabití a úplnýho vybití nepoznáš nic. Jedinej rozumnej ukazatel je SOC.
To odebrání energie před měničem funguje, používá to Marko, a já to mám odzkoušený (momentálně předělávám do rozumnější podoby). Nehrozí cyklování baterie, prostě se to zapne signálem podle SOC baterie (mám 80%, pak už se kvůli napětí začíná omezovat nabíjecí proud), a stačí jednoduchá podmínka, že třeba při napětí stringu pod určitou hodnotu se ta odporová zátěž vypne. např u 3s stringu mám odzkoušeno 80V. I tak obvykle stačí výkon na střeše na to, aby šel 1kW do boileru a zbytek si zpracuje MPPT měnič, sice hledá trochu "oblbnutej" MPP bod, ale když je energie dost, tak není co řešit, těch 5-6V oproti MPPT bodu bez spotřeby před měničem je zráta cca 150-200W na "chybným MPP" v tom nejhorším případě, možná by šlo ještě to vypínání vytěžovače navázat na proud z baterie, jak bude víc než třeba 10A po dobu 10s, tak vypnot vytěžování. Ale po odzkoušení v létě jsem zjistil, že krom toho, že na grafu co je z výstupu měniče má "velbloud" useknutej hrb, se nic nezměnilo.

[willcz]

Kdyz je venku dost slunce tak je to v pohode, protoze je jistota ze nabiju baterky a vytezim co pujde.
ale kdyz uz bude posmourno, tak je cil mit na konci dne baterky plne a vytezeno co nejvic.
Jak ale poznat tu hranici kolik brat tak aby se do konce dne stihla nabit baterka a jeste se neco vytezilo na ohrev?

U Lixx ma vetsina info o SOC, tzn vi kolik ma ulozeno/mista v baterce. Ale je skoda napriklad jen pul dne nabijet baterku a pak druhou pulku vytezovat, kdyz jsem mohl vytezovat uz od rana. Jak ale toto odhadnout/naplanovat? a jeste navic naprogramovat ...

[youda]

Kodl69,
Pokud je LFP baterie odpojená, tak platí co říkáš, z napětí nepoznáš nic kromě 0/100%.
Když je ale LFP baterie připojena k nabíječi/měniči, tak se napětí mění. Při zatížení měniče jde do chargeru míň a napětí na svorkách LFP klesne.

Přesnější je použít bočník a vytěžovat podle směru proudu tak, aby do baterky teklo vždy aspoň 20mA. Těch 20mA ani ve skutečnosti nemusí jít do článků, spálí to třeba balancery.

[youda]

Kdyz je venku dost slunce tak je to v pohode, protoze je jistota ze nabiju baterky a vytezim co pujde.
ale kdyz uz bude posmourno, tak je cil mit na konci dne baterky plne a vytezeno co nejvic.
Jak ale poznat tu hranici kolik brat tak aby se do konce dne stihla nabit baterka a jeste se neco vytezilo na ohrev?

U Lixx ma vetsina info o SOC, tzn vi kolik ma ulozeno/mista v baterce. Ale je skoda napriklad jen pul dne nabijet baterku a pak druhou pulku vytezovat, kdyz jsem mohl vytezovat uz od rana. Jak ale toto odhadnout/naplanovat? a jeste navic naprogramovat ...

Tak asi nejjednodušší je zamapatovat si z předchozího dne dobu, kdy se baterka začala vybíjet. Potom hned od rána počítat podle nabíjecího proudu vektor, kdy bude baterka nabitá. Rozdíl času ze včerejška a času na který ukazuje vektor ti řekne, jakým minimálním proudem musíš nabíjet, abys určitě stihnul 100% SoC. Přepočítávat se to může klidně každých 10 minut, takže když se zatáhne, nejen že se vypne vytěžovač, ale po opětovném výlezu slunce se algoritmus sám přeladí na rychlejší dobití. Algoritmus vytěžovače tedy nebude regulovat dle napětí baterky, ale bude regulovat na udržení minimálního nabíjecího proudu.

Určitě se tím nedá vyřešit všechno, ale po většinu dnů by to mohlo chodit a neměl by vadit ani nějaký občasný mrak.

[kodl69]

Jestli není jednodušší se na to vykašlat, a prostě to selsky řídit podle SOC. Ostatně když mám k večeru baterky na 80% SOC, tak je to úplně v pořádku, k ničemu je na 100% každej den nepotřebuju. I tak dnes časně ráno jsem si rozmařile na hodinu zapnul klimatizaci z baterek. To je ta rozežranost, 21°C mi bylo málo...

[mobilik]

Ja to mam nastavene tak ze ak prekročia baterky 95%SOC tak mi studer zapne topne teleso a vypne ho pri 90%. Je mi jasné že pred večerom to ide aj z baterky, ale zatiaľ ešte neviem ako to inak poriesit.

[tomas]

To Tomas:
S těmi otvory do rozvodnice bych byl opatrnější:
1.) krytí - mělo by být dodrženo ze všech stran, i zezadu.
2.) rozvodnice ve dvojité izolaci - stěnou nesmí procházet kov, proto jsou v balení s rozvodnicí ty krytky na připevňovací šrouby. Jestli to někdo moc chce, najdu mu přímo odkaz na ČSN.
3.) výrobce rozvodnice udává maximální možnou tepelnou ztrátu z přístrojů a vodičů v rozvodnici, na což se odvolává jak norma pro rozvaděče v části "ověření návrhu", tak v norma pro "úplné kryty" - čti rozvodnice.

Takže řešení je rozvodnice plechová, uzemněná, a pak může být celá zadní stěna žebrovaná, a nebo zrovna skříňka z hliníku, dá se to taky pořídit. Možná už plechová bedna by stačila na chlazení těch relátek, případně s drobnou odpomocí kousku hliníku. Ostatně na dřevě je možnost oddálené montáže, což odvod tepla taky výrazně zlepší, oproti podložení 1cm cetris deskou, která celkem obstojně tepelně izoluje, a co teprve dřevo pod ní.
V tomhle oboru je už dávno všechno vymyšlený, vyrábí se to a prodává, akorát je naše tradice něco bastlit - to můžu v omezené míře sám pro sebe doma (na to pamatuje trestní zákoník pojmem obecné ohrožení) ale pro zákazníka musím vždy použít řešení, které kompletně odpovídá platným normám. A kolik to bude stát je další věc, ale určitě to není o tom, že on to chce mít co nejlevnější, nebo ještě hůř, já na tom "ušetřím" a víc vydělám. Pouze do prvního průšvihu.

Vím, rozvodnice má krytí podle "největšího otvoru", tyto jsou bez dvojité izolace, plech je uzemněn. Je to tedy ekvivalentní jako kdyby byly SSR na montážní desce nebo stěně plechového rozvaděče. Samozřejmě že takovou rozvodnici nemůžu dát do koupelny, pro to nejsou určeny a od výroby mají IP40 tedy chráněno proti nebezpečného dotyku nástrojem, drátem (>1 mm) a to není přidáním pelechu na zadní stěnu nijak porušeno.
Každopádně já to krytí rozvodnice potom můžu snížit a označit třeba na IP20 a tomu potom musí odpovídat i umístění jen v bezpečných prostorách. Kdybych chtěl dodržet IP40 tak by tam stejně musely být vývodky na kabely. Takže to má po instalaci IP20 a to je v bezpečných prostorách také vyhovující.

Oteplení v pohodě, některé cívky stykačů nebo přetěžované jističe hřejí daleko více než ty SSR. Ten plech mívá kolem 40-50°C dle velikosti a počtu SSR a zátěže. A někde jsem četl že SSR mají i tepelné pojistky, při přehřátí se vypnou. Ztrátový výkon který tato rozvodnice vyzáří a odvede, výrobce rozvodnice udává 26W.

[youda]

Tak jsem k tomu dneska sednul a objednal vše pro to, abych mohl k Fibaru připojit to fázové řízení:
- SSR 0-10V s fázovým řízením RM1E23V25
- Ovládací kabel k SSR s konektorem
- Plastový kryt k SSR
- Chladič s DIN montáží RHS100
- Filtr FYG10T5
- Zdroj 24V meanwell DIN
- Z-Wave modul Qubino 0-10V
Bohužel, 50A SSR není zrovna v enice skladem, tak jsem vzal 25A. Snad bude zatím stačit.

Když spojím dohromady vše výše uvedené, měl bych být schopen řídit SSR přímo z Fibaro HC2. V kódu nastavím postupné zvyšování výkonu, dokud neklesne nabíjecí proud. Podle toho budu vědět, jestli můžu připnout další zónu, nebo ne.

To jsem tedy zvědavý, jestli to bude chodit. Tak mi držte palce

RM1E23V25.JPG (21.97 KiB) Zobrazeno 319 krát

4319841.jpg (5.39 KiB) Zobrazeno 319 krát

krytka.jpg (3.23 KiB) Zobrazeno 319 krát

qubino-010V.JPG (16.26 KiB) Zobrazeno 319 krát

Taková kravina a je na to potřeba komponentů jak na raketoplán...

[willcz]

mam 600v verzi toho rele, v pohode beha a reguluje teleso. 230V verze jsem se trochu bal.
Jen bych asi nemel uplne odvahu to dat na podlahovku. to bude antenna jako prase

[youda]

Taky si říkám, že taková anténa spolehlivě zaruší všechno co mám v baráku, takže buď půjdou internety, nebo bude teplo.
Potřeboval bych, aby fungovaly frekvence 2,4Ghz, 5Ghz, 4G, 800-1000Mhz.

Bude to v pohodě, nebo to má vyšší harmonické od nuly to terrahertzu?

[willcz]

hlavne aby behalo to fibaro

Spektrak bohuzel nemam a rusi to urcite, kdyz topi teleso tak je to poznat na garazovem radiu.
Mozna tam casem strcim taky filtr. jen musim nejaky vysetrit ze starsiho stroje. Protoze u me se to siri hlavne po privodu.

[youda]

Filtr byl asi za stovku nebo dvě. To snad ani nemá cenu kvůli tomu něco rozebírat.
Fibaro používá 868.42 MHz. Jestli to stím nebude chodit, tak budu muset dokoupit ještě druhý bojler a to fázové řízení cpát do něj, aby anténa byla co nejmenší. Jenže u bojleru je problém: když se nahřeje, vypne termostat. Bez termostatu je z bojleru zase časovaná bomba...

[dumi]

Ten filtr je.nutnej? mam taky objednano na bojleR. Teda jen rele bez tech veci okolo.

[willcz]

nic nebrani mit thermostat na vstupu napajeni pro ten bojler a az potom to SSR. Vyzivam tak ze mam jedno teleso od regulusu co ma v sobe termostat + havarijni co se musi resetovat rucne. tento termostat pak spina rele ktere je v ceste v na jak pro bezny 3F ohrev, tak pro 1F ohrev s panelu.
Filtr bych dal. sam jej nemam a rusi to. Proste se to vraci po privodnim kabelu. ono prece jen ty hrany pri spinani jsou ostre.
Idealni je tedy privod k ssr, co nejblize u ssr ten filtr. a pak opet kratky a idealni stineny kabel az k telesu. a oba konce stineni pripojene na PE.

[pajas]

Potřeboval bych, aby fungovaly frekvence 2,4Ghz, 5Ghz, 4G, 800-1000Mhz.

Rušení bude hlavně na dlouhých a středních vlnách (DCF hodiny v domě budou určitě bez signálu). Na těchto vysokých kmitočtech to patrné nebude. Ale, rozhodně filtry nainstaluj. Pokud máš v okolí krátkovlného radioamatéra tak by z Tebe byl nadšenej

[youda]

No je tu jeden co má na baráku antén jak starej STB-ák. Ale ten je až druhé straně vesnice (takže 200m daleko). Filtr je objednanej. Už se těšíííím.

Díky za info!

[youda]

Tak jsem dnes s vypětím všech sil nacpal do domovního rozvadeče SSR relé 0-10V, napájecí zdroj meanwell a z-wave modul 0-10V. EMI filtr prý dorazí ve čtvrtek. Tímto jsem použil poslední 4 volné pozice a rozvadeč je teď beznadějně plný. Přitom je to skříň na 48 modulů, což by člověk řekl, že musí normálnímu joudovi stačit.
SSR s chladičem RHS100 se tam samozřejmě nevešlo. Respektive, musel bych zvětšit otvor v přední masce a vyřešit zavazející kabely. Nicméně, po ověření tepelných ztrát v kalkulačce na stránce http://www.productselection.net jsem nakonec použil jen RHS00, což je vlastně samotný držák na DIN. Na 2kW, tedy proud cca 10A, to prý bude stačit.
No tak uvidíme

Každopádně, až nastane čas na stavební úpravy, tak domovní rozvaděč nechám vysekat a na jeho místo přijde nový, největší, jaký se do té zdi vleze.

Spojité řízení výkonu přímo z Fibara už funguje, dokonce i elektroměr na výstupu obou měničů reportuje příkon odpovídající stupni otevření SSR.

SSR fbr.png (19.56 KiB) Zobrazeno 127 krát

[kodl69]

48 modulů na RD s el. topením? To asi nemyslíš vážně. Kdysi v mládí jsem dva takový heroický kousky spáchal a dodnes mám strach z toho, že bych tam měl něco opravovat.
Prostým výpočtem mi vychází, počty modulů: hl. vyp. 3, přep. ochrana 4 (8 pro vrchní vedení) 2x chránič (nebo raděj 5x?) je 8 modulů, což je 15 modulů, to ani do jedné řady nevleze. A pak 8 modulů jenom kuchyň (u někoho i víc), a už máme zabraný dvě řady a kousek. Nějaký jističe na světla, zásuvky a už je konec, 1/3 rozvaděče by měla zůstat prázdná. Takže 48 modulů tak na 3 pokojovej byt. A kde máš nějaký 3f zásuvky, čerpadlo, a další věci, co se běžně v RD nachází, nehledě k jističům a stykačům od el. topení.
Na Rd minimálně plechovej RZB 72 modulů, už jenom proto, že má dost místa mezi řadama a pod lištama na dráty, nehledě k tomu, že máš pravděpodobně překročenou max. tepelnou ztrátu skříně (jističe, stykače, zdroje, SSR, automatizace...
Pokud jseš extrémista, tak to můžeš natáhnout až na 144 modulů, ale byl jsem v RD, kde to nestačilo...
P.S doufej, že ten radioamatér se o tvé rušičce nedozví a navíc je neozbrojenej, jinak se můžeš ledasčeho dočkat

[youda]

Mas pravdu, nechapu proc jsem tam tenkrat nenechal dat vetsi. No, zkusenost je bohuzel neprenositelna, kazdej si na to musi prijit sam. Vsechny 3f spotrebice i 3f zasuvky jsem uz nastesti zrusil. Jen DIN elmery mam 2ks 3fazovejch, ale tot vse. Jupiii

V baraku je celkem 6 rozvadecu, ale tenhle je zrovna nejvytizenejsi

Az budu stavet priste, draty nepujdou do zdi ale nataham vsude plechovy zlaby pod stropem, at se snadno pridavaji kabely