Fórum MyPower.CZ

Četl jsem něco o tom že v Německu si někdo celý sklep zalil vápnem a to použil jako akumulační hmotu. Jen si to neumím představit..

volente píše:Četl jsem něco o tom že v Německu si někdo celý sklep zalil vápnem a to použil jako akumulační hmotu. Jen si to neumím představit..

Už jen to hydratační teplo...to musel být masakr ...

Mnohem lepší je aktivace betonu... v létě natápíš teplou vodou betony a začneš topit až v listopadu. Takto do sklepa domu dostaneš cca 400kWh zatímco chladíš zdi 1NP a 2NP. Takže to s FVE ani nemá moc společného, krom toho,že čerpadla pustíš na FVE-EE. (cca 1kWh za den spotřeba)

"...Takto do sklepa domu dostaneš cca 400kWh zatímco chladíš zdi 1NP a 2NP. ..."

To je len určitá výhoda. V prípade, že suterén nie je obytný a chcem mať chladný suterén ( aspoň časť pre uchovanie potravín ), ponúkam zbytočne túto energiu okoliu, aj napriek vonkajšej tepelnej izolácii múrov, ktoré majú však obrovskú plochu.

Aký by bol ideálny a ľahko realizovateľný tepelný kompaktný zásobník, ukrytý v suteréne alebo vedľa stavby ? Povedzme kocka s hranou 2,45 m ...... 15 m3 ? To minimálne. Materiál ?

Viděl sem ukládání tepla formou jedna místnost ve sklepě ve které se svařila nádoba z materiálu jaký se používá na septiky takže kubatura 4*4*2 je 32 kubíků obsipalo se to kuličkami polystyrenu a celé léto to nahřívá v zimě z toho topí ale měl to myslím na tepelne kolektory ale u fv by to taky fungovalo. Myslím si že nejlevnější velkoobjemové úložiště

Do těch 32 kubíků se nastřádá při teplotách 40 - 80 st.C asi 5 GJ (1500 kWh) tepla. To je stejně, jako 0.7 ppm palivového dříví, nebo necelých 300 kg hnědého uhlí. Proto se to moc nepoužívá.

No nemůžeme to porovnávat s dřevem nebo uhlím. otázka byla využití přebytku a pokud úložiš 1500kwh do technologie která bude fungovat podstatně déle než je životnost baterií tak je to pořád levnější řešení než ty baterie jelikož samo Domo je 1kwh v life cca 5000kcx1500=nesmysl a nezaplatis to. Pokud máš podlahovou tak spát je az k 25 stupňům ne li mene.

rva píše:Do těch 32 kubíků se nastřádá při teplotách 40 - 80 st.C asi 5 GJ (1500 kWh) tepla. To je stejně, jako 0.7 ppm palivového dříví, nebo necelých 300 kg hnědého uhlí. Proto se to moc nepoužívá.

Navíc, ikdyby se ta nádrž obložila 0,5m izolace ze všech stran (!!!), bude mít při ploše 64m2 a rozdílu teplot 50C ztrátu 6kWh denně.
Podlahovka nebude třeba, topit to bude samo.

JJ ale nekde to videl tak at se zepta na vysledek/spokojenost ...
Navic 32 tun na podlaze by chtelo i poradny zaklad ne jen ze to lezi na desce z betonu.

Někde jsem viděl projekt, už postarší, že barák byl postavenej kolem takovéto nádrže, která ho vytápěla a začátkem léta naopak udržovala chladnej. Podobně fungujou metrový kamenný stěny, akorát za léto se moc nevyhřejí.

ota píše: Navíc, ikdyby se ta nádrž obložila 0,5m izolace ze všech stran (!!!), bude mít při ploše 64m2 a rozdílu teplot 50C ztrátu 6kWh denně.
Podlahovka nebude třeba, topit to bude samo.

Tak ma hneď napadlo, že keby bola nádrž plochá, povedzme dxšxv 10 x 10 x 1,5 m a dom by sa postavil na nej ( s príslušnou hydro a termo izoláciou ), tak by sa straty cca 38 % dostali priamo do domu. Tu je ale problém s načasovaním, pretože začiatkom jesene by tam bol asi hic od podlahy ..... Riešením by bolo zosilnenie izolácie medzi nádržou a podlahou domu, čo je zase paradox.... O to viac by sa tratilo do zeme.

ikovlabs píše:JJ ale nekde to videl tak at se zepta na vysledek/spokojenost ...
Navic 32 tun na podlaze by chtelo i poradny zaklad ne jen ze to lezi na desce z betonu.

Tak tu možnost se zeptat nejspíš už nikdy nebudu mít odvedl.sem svou práci a klienta již nikdy neviděl dělali jsme mu tenkrát EZS neznám jo osobně. Ale řekněme že měl střechu samej kolektor nedivil bych se kdybych viděl jen jednu nádrž z mnoha

to vlkazajac: 1.5m výšky a velká plocha je špatně, potřebuješ tu vodu rozvrstvit podle teplot - stratifikace -
a co nejmíň s ní míchat. proto jsou aku nádrže na vysoko a "normální" boilery taky.

Byla vydána u nás knížečka,která se zabývala návrhem jak v našich podmínkách vystačit na ohřev vody a topení jen se sluníčkem.Knihu jsem daroval a ani si nepamatuji název,jen si vzpomínám,že se počítalo s nádrží 32 m3 a 32m2 plochých kolektorů,na začátku zimy byla v nádrži teplota cca90 stupnů a na jaře 30.Výpočet byl pro dům se ztrátou 5kw při mínus 15.Dnes už by to mohlo být i méně a pokud by se použilo ještě tepelné čerpadlo na přečerpání na potřebnou teplotu do menší provozní nádrže by to bylo i možno udělat,jen by to asi chtělo navrhnout rovnou jako novostavbu.Já už jsem podobné snahy opustil,jen zatepluji baráček a přebytky neřeším,zas tak moc jich není a i kdyby,pokud je hezky radši jdu do přírody a užívám si přírodních krás,než bych se stresoval s nějakým přebytkem.Ono občas v té krásné přírodě přijde i nějaký ten nápad sám....

Pokud neni zbyti, tak i nadrz na lezaka postaci. Mam tak bojler, kvuli tomu aby byl u stropu, a kaaamos ma 3m3 nadrz na lezaka prumeru 1,6m a funguje to taky. Ale samozrejme stojata se bez debat lepe vrstvi .

O vrstvení je obvykle zvykom uvažovať pri stojatých nádržiach veľkosti bojlerov či výmenníkov. Sezónny zásobník by mal o objeme tamtých 150 m3 výšku cez jedno / dve podlažia, takže umiestniť ho v stavbe je nereálne, musel by von. Kdežto pod pôdorysom chalupy by sa dala spraviť sústava oddelených nádrží jedna vedľa druhej a môžeme vrstviť v rámci tej výšky 1,5 m.
Tak ma ešte napadlo - podlaha by sa v určitom čase prehrievala, ale keďže je to ešte v čase prebytkov, tak sa niečo z nich obetuje na chladenie podlahy. Alebo jednoducho tak, že by sa časť takto rozdelenej kapacity ešte len predohrievala pri posledných "nabíjaných" nádržiach.
Premýšľam nahlas, nesmejte sa, to ma ruší

vlkazajac píše:"...V prípade, že suterén nie je obytný a chcem mať chladný suterén ( aspoň časť pre uchovanie potravín ), ponúkam zbytočne túto energiu okoliu, aj napriek vonkajšej tepelnej izolácii múrov, ktoré majú však obrovskú plochu.

Vždy záleží z čeho je dům postaven a zda je to
1) PD včetně zatepleného základu na pěnoskle - se sklepní prostory ohřívají prostupem tepla z vytápěných částí. Ani v mimořádných mrazech neklesne teplota ve sklepě pod +18°C => nevyužiješ na skladování potravin
2) PD, avšak nezatepleným sklepem s důsledným zateplením stropů přiléhajících k vytápěnému prostoru. Zde ukládání přebytků do hmoty nemá žádný význam ve smyslu pozdějšího využití energie - neb rychle vychladne.
3) Izolací prostý - stejný jako 2.

Prostup tepla skrze izolace do okolního terénu (do-2m pod okolní teren ) je také sezonní akumulace sluníčka . Díky nižšímu rozdílu teplot máš nižší tepelné ztráty. Ukládání tepla vyloženě pod dům je ještě výhodnější. Za 5 let se zimní teplota ZDesky zvýšila ze 13°C na 15,4°C měřeno (naposledy před 10min) stejným přístrojem,emisivitou na stejném místě. Takže ukládat přebytky do hmoty domu ve sklepě má smysl ...
Avšak ekonomickou návratnost v tom nehledej. Podle Abramsovy stupnice se uživatel, který buduje samostatný chladič pro přebytky ve sklepě, ohodnotí stupněm 13. Uživatel, který jen využije v letních měsících EE z FVE pro pohon čerpadla a samotnou tepelnou energii jen přesouvá z 1NP do -1NP, se ohodnotí stupněm 9.

vlkazajac píše:"Aký by bol ideálny a ľahko realizovateľný tepelný kompaktný zásobník, ukrytý v suteréne alebo vedľa stavby ? Povedzme kocka s hranou 2,45 m ...... 15 m3 ? To minimálne. Materiál ?

Dneska bych to dělal takhle: Z 1m3 ocelových nádrží: 1ks stojí 7500,-kč vč DPH. Doprava toptransem za 500,-kč
https://www.akunadrze.cz/akumulacni-nad ... gJri_D_BwE

Tyhle ANy zasázíš do vnitřního prostoru* a obsypeš drceným polystyrenem (odpad ze staveb), tak aby síla izolace neklesla pod 30cm.
* Vnitřní prostor vyrobíš, tak že na zem dáš nějaký rošt (palety) a vrstva OSB nebo stavební prkna + parozábrana,na stěny taky rošt (stačí na pruhy 100x100 nalepit pěnou polystyreny). Na rošt na stěnách přilepíš další EPS 100mm a vyrobíš tím prvních 100mm izolace. Všechno perfektně prolepíš, do izolace nesmí táhnout => pak je zbytečná. A současně kolem zdiva ti bude vzduch proudit, neshnije Ti barák.

Je dobrý vědět,že:
1) Aby velká AN dávala smysl, musí to mít min 30cm izolace, budeli AN umístěna ve vytápěném prostoru. 50cm izolace volíš při umístění nádrže mimo vytápěný prostor (sklep).
2) Tepelná izolace (vata,polystyren) vykazuje výrazně nižší tepelný odpor při teplotách nad 60°C,takže ztráty neúměrně rostou.
3) Smysl má pouze stojatá nádoba a s dobrou stratifikací. Protože klidně můžeš mít 1/2 nádrže 50°C a 1/2 nádrže 10°C, anebo dobře promíchanou (ležící) s teplotou 30°C => Plochou nádobu nebrat ani za prase...

Ideální je tohle: https://youtu.be/RW3rfNtBm8c?list=UUKg5 ... vfrQ&t=194

Pekné video, dáva predstavu o proporciách celého obydlia. Ide o obytný dom s viacerými rodinami v ňom. 7,7 MWh v zásobníku, z toho vyplývajúca výborná izolácia, diera do zeme cca 12 m..... Tak náročný projekt u nás nikto nezafinancuje.

Na jednej strane nejaké zvládnuteľné náklady na energiu ( v menej dokonalom dome ), na druhej strane úspory energie ( v tom dokonalom ) prebité úrokmi v hypotéke. Len sa neprepočítať !

Je to myslím o dobrom projekte. Niekoľko lacných AN v pivničných priestoroch - koľko stojí dnes m3 zastavanej plochy ? Iný stimul je, ak ich niekto už má a nevyužíva. Dnes sa ponúkajú placaté bungalovy, žiadny priestor naviac a 150 000 Teurov len tak fikne....

nepremysleli jste nekdo nad plastovou akumulacni nadrzi pro prime zakopani do zeme?

Beru zpet... slysel jsem o tom pred nejakou dobou, ale nemel ani poneti o cene... ted mi spadla brada...

No já jsem to počítal na těch 5kW ztrát domu a vyšla mi AN 150m3 /25-80°C .To jsou dva lodní velké kontajnery 12x2.3x2.6m .Výkop tedy 14x6.6x4.6m s izolací hydro/teplo.Jaká plocha termických panelů by to musela po celé léto ohřívat netuším,ale velká.Je opravdu jednodušší 8m3 dřeva v hráni,než tyhle monstra navíc s nemalou vlastní spotřebou el. energie a řízením.